Dva kamarádi z jedné ulice
Otec Otty Krále byl krejèí, otec Otty Hanzlíèka obuvník. Oba se narodili v Ústí nad Labem ve stejné ulici, první v roce 1904, druhý v roce 1911.Vìkový rozdíl u nich pozdìji nebyl pøeká¾kou, oba cvièili v Sokole, a hráli divadlo. Pozdìji Otto Král pracoval jako úèetní, Otto Hanzlíèek byl vyuèen strojní zámeèník.
V roce 1921 byli spoleènì zakladateli junáckého oddílu. Otto Král byl i funkcionáøem Junáku, aktivním v Sokole, kde pracoval jako jednatel, a své stopy zanechal i ve veslaøském klubu. Po roce 1938 byl slu¾ebnì pøeøazen do Prahy a podílel se na pøípravì a organizaci X. Všesokolského sletu. Jako známý sokolský funkcionáø byl v roce 1939 zatèen, pro dùkazní nouzi zanedlouho propuštìn.
Zapojil se do protinìmeckého hnutí odporu v ilegální skupinì Úvod-Krušnohoøí, jako spojka. Tato ilegální skupina se realizovala mimo jiné i sabotá¾ní èinností. Podílel se na zajiš»ovaní ilegálních odchodù èeskoslovenských vojákù do zahranièí, spolupracoval pøi ukrývání radiostanic, pøi sabotá¾ní èinnosti. Spolupracoval s další skupinou Jana Zelenky a stýkal se s osobami, které pomáhali atentátníkùm na øíšského protektora Reinharda Heydricha. V roce 1942 byl podruhé zatèen a Lidový soudní dvùr v Berlínì ho odsoudil za velezradu k trestu smrti v roce 1943 obìšením. Jeho symbolický hrob (kenotaf) se nachází na høbitovì ve Zvoli.
Otto Hanzlíèek se roce 1930 dobrovolnì pøihlásil k èeskoslovenskému letectvu. Pilotní výcvik absolvoval v Prostìjovì a po dokonèení v roce 1932 byl jako pilot dvoumístného letounu pøiøazen do leteckého pluku v Hradci Králové. Pak byl pøevelen v roce 1934 do Vajnor. Prošel tam stíhacím výcvikem. Ze Slovenska musel odejít v roce 1938, krátce pùsobil ve výzkumném leteckém ústavu v Praze. V té dobì mìl nalétáno pøes 812 hodin pøi absolvování 3853 letù.
Po obsazení Èeskoslovenska odešel v èervnu 1939 do Polska, odtamtud v èervenci 1939 odplul do Francie. Nejprve do cizinecké legie, po vyhlášení války byl pøiøazen k elitní letce Lafayette, kde absolvoval 113 letù jako doprovodný stíhaè, pøímo v boji pak 28 letù. Pøi leteckém souboji v kvìtnu 1940 byl sestøelen, zachránil se pomocí padáku s lehkým zranìním. Za nìkolik dní bylo jeho letadlo tì¾ce poškozeno, dokázal nouzovì pøistát na letišti.
Po francouzské kapitulaci pøeletìl se svou jednotkou pøes Støedozemní moøe do Al¾íru a pøes Gibraltar do Anglie. V srpnu 1940 po slo¾ení pøísahy anglickému králi vstoupil do RAF, bìhem mìsíce pak se stává plotem èeskoslovenské stíhací perutì. Pøi cvièeném letu na novém letadle se motor vznítil, dopadl do rozbahnìného koryta øeky Mersey nedaleko Liverpoolu a pilot utonul. Byla to první ztráta 312. èeskoslovenské stíhací perutì.
Byl pohøben na liverpoolském høbitovì. Na jeho hrobì je kamenný obelisk s èeskoslovenským lvem. Za své bojové zásluhy byl vyznamenán Køí¾em Obrany státu, Èeskoslovenským váleèným køí¾em, medailí Za chrabrost a francouzským váleèným køí¾em. Jeho jméno je na pamìtní desce letcù padlých v bitvì o Británií v muzeu RAF v Hendonu. Je dr¾itelem Junáckého zlatého køí¾e a ústecký skautský oddíl nese od rocku 1990 jeho jméno. V roce 1991 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka v. v. Mìsto Ústí nad Labem pøejmenovalo na jeho poèest ulici a v roce 2006 mu bylo udìleno èestné obèanství mìsta.
V letošním roce se oba kamarádi opìt sešli ve své ulici, oba obìtovali ¾ivot za naši svobodu. Zástupci mìsta, Junáku a obèané dne 3. èervna 2026 se zúèastnili slavnostního odhalení pomníku, k uctìní jejich památky, právì v jejich ulici.
_30_Leta_20_stoleti.jpg)
