Labyrintárium Louèeò Víte, ¾e od roku 2009 se ka¾doroènì slaví Svìtový den labyrintù? Letos pøipadl na 2. kvìtna.
Labyrint, ve starovìku i støedovìku neobyèejnì rozšíøený fenomén, za¾ívá v novém miléniu obrovskou renezanci. Zápisu nového svátku do kalendáøe o dva roky pøedcházelo vybudování støedoevropského unikátu, souboru hned deseti labyrintù a bludiš» v parku barokního zámku Louèeò poblí¾ Nymburka.
Pøedevším tato atrakce katapultovala Louèeò na 3. místo návštìvnosti mezi zámky v Èesku, kde se stabilnì dr¾í u¾ nìkolik sezon. Labyrintárium Louèeò s dnes ji¾ dvanácti labyrinty a bludišti je známý fenomén. Vyplatí se tam zajet kdykoli…
„Nevybudovali jsme pomník zábavy a relaxace jednou prov¾dy, sna¾íme se místo stále naplòovat novými programy i atrakcemi. Zatím tøeba jen málokdo zná se vším všudy náš poslední, dvanáctý Královský labyrint. Teprve na sklonku loòského roku, pøi zimním slunovratu, jsme ho korunovali zlatým mnohostìnem. Nad labyrintem pøipomínajícím pestrobarevné kruhové okno støedovìké katedrály padala v tu dobu mlha, bylo to a¾ mystické“, øíká Kateøina Šrámková, která v Labyrintáriu zhmotnila svùj vlastní nápad a konkrétnì Královský labyrint vybudovala k poctì Otce vlasti, Karla IV., kdy¾ nechala základní kámen polo¾it v den jeho narozenin. „Na myšlenku vybudovat Labyrintárium jsem pøišla krátce po roce 2000, kdy jsem byla coby ekonomka na slu¾ební cestì. V letadle mezi Londýnem a Bruselem jsem otevøela palubní èasopis a tam našla èlánek o jisté francouzské hrabìnce a jejím ú¾asném zámeckém parku, který kromì jiného zdobil i labyrint. Líbil se mi a inspiroval mì. Rozhodla jsem se z vrozené soutì¾ivosti, ¾e já jich na jednom místì vybuduji hned nìkolik,“ dodává Kateøina Šrámková.
Pohyb v labyrintech mìl v minulosti vnést do èasto upachtìného ¾ivota støedovìkého èlovìka svìtlo. Poutník pøicházející na bohoslu¾bu se mìl pomalou chùzí v labyrintu oèistit a otevøít se bo¾ímu osvícení, které jím mìlo prostoupit bìhem následné bohoslu¾by. Labyrinty pøitahují lidi dodnes. A na Louèeni je doplòují ještì bludištì, kde se lidé všech generací, a pøednì pak dìti, baví hledáním jediné správné cesty v celé zmìti tìch špatných.
Zmínìný Královský labyrint jako velká investice, a navíc dílo s hluboce zakoøenìnou symbolikou èísel a tvarù vznikal velmi pozvolna. Ani pravidelní návštìvníci kromì ji¾ zmínìného mnohostìnu, nabízejícího pøi svitu slunce opravdu kouzelné prùhledy, dost mo¾ná ještì nevidìli ani drahokamy v jeho podlaze. Do safírù èi rubínù v èeské královské korunì mají daleko svou strukturou, díky zruènosti èeských skláøù, kteøí je utavili ze skla obohaceného pøímìsí atraktivních barev, jsou ale od skuteèných drahých kamenù k nerozeznání. Podobu Labyrintária mìní nejen lidská ruka, ale i pøíroda. Pokud jste tu ještì nebyli na jaøe, mù¾eme vám to vøele doporuèit. Svì¾í zeleò doplòují kvetoucí rododendrony. Na pøelomu kvìtna a èervna pøijde i èas rozkvìtu liliovníku, louèenského zdaleka nejpopulárnìjšího stromu. Za jeho ¾lutými kvìty vá¾í nìkteøí vìrní návštìvníci cestu i pøes sto kilometrù. Korunu chránìného, dvousetletého liliovníku v ose za zadní terasou zámku sice poškodila pøed pár lety vichøice, ale zámeètí zahradníci vysázeli dávno pøedtím hned nìkolik exempláøù na jiných místech parku. Vìtšinu z nich u¾ pøed víc ne¾ 30 lety. Teprve po takové dobì liliovník poprvé kvete.
Úplnì jinou perspektivu nabízí pohled na labyrinty shora. Chtìlo by to proletìt se nad Labyrintáriem letadlem, nebo ještì lépe vrtulníkem. Ptaèí perspektivu ale suplují jednoduše i mnohé lávky èi skluzavka. Nebo zcela výjimeènì otevøený historický most, klenoucí se nad Královským labyrintem.
Co všechno mù¾ete pøi pohledu shora objevit? Tøeba stopu obra – tvar obøí šlépìje má toti¾ oblíbené Palisádové bludištì. O palisádách víme, ¾e to bývaly døevìné hradby ranì støedovìkých mìst, nebo ¾e je jako improvizovanou hradbu pou¾ívali vedle zøetìzených døevìných vozù husité. Na Louèeni vyprofilovali souvislou øadu døevìných kùlù do elegantních køivek. A právì ty dohromady vytváøejí obøí stopu. Z téhle šlépìje je slyšet 365 dní v roce, proto¾e na Louèeni se nezavírá ani na Štìdrý den, radostný halas desítek dìtí. Co pùlminutu z ní nìjaké vyjede na skluzavce, co¾ je jasné znamení pro usmívající se rodièe, ¾e samo našlo cestu z bludištì ven.
Zmínìný Královský labyrint zase z nadhledu pøipomíná kulatý perský koberec. Zblízka je ale vjem jiný – tehdy spatøíte do trávy polo¾enou rozetovou vitrá¾. Tedy pestrobarevné kulaté okno, jak ho vídáme u tìch nejvýstavnìjších francouzských nebo nìmeckých katedrál, nejèastìji nad jejich hlavní vchodem.
Políèka pravidelnì uspoøádaná do ètverce, z nich¾ ka¾dé nese jedno písmeno – tak to je Písmenkový labyrint, který musíte projít po textu známé poš»ácké znìlky „Jede, jede poštovský panáèek“. Elegantní ušatý šnek z kamenných desek uprostøed louky, to je Pískovcový labyrint. Spirálu ezotericky silného Kamenného labyrintu ve stínu obrovských vejmutovek zase vytvoøili na Louèeni z valounù, vyzvednutých ze dna nedalekého Labe a obroušených jeho proudem. Buxusové a Tisové bludištì prùbì¾nì nabývají na kráse a mocnosti, proto¾e jsou vytvoøeny ze ¾ivých keøù. Ka¾dý rok jsou tak vìtší, bujnìjší, krásnìjší.
Další labyrinty a bludištì v Èeské republice se nacházejí napøíklad v Brandýse nad Orlicí, v zahradách Botanicus v Lysé nad Labem. Labyrint s netvorem najdete u zámku Nové Hrady, Bludištì nad zemí na Benecku, 3D bludištì v Aši, Mauglího labyrint v Bohumínì, Zrcadlové bludištì na Petøínì, Bludištì Pavla Ko¾íška v Líbeznicích, další pak v libereckém Babylonu, oblíbené jsou hned na nìkolika místech jednosezonní labyrinty v kukuøici. Na všechna právì zmínìná místa ale musíte vá¾it cestu za jednotlivými labyrinty a bludišti. Dvanáct na jediném místì jich najdete pouze na Louèeni.
Labyrintárium Louèeò
.jpg)
