Pøíbìhy zemské atmosféry aneb - Za vše mù¾e klima nebo poèasí (50)
Známé osobnosti jako nezmámí meteorologové
Je to a¾ k nevíøe, jak ta potvùrka zemská atmosféra a dìje, které se v ní odehrávají, pøitahují osobnosti, do kterých by to nikdo nikdy neøekl! Jako dùkaz mohu poskytnout alespoò pár jmen skuteènì nesmírnì zajímavých.
Kdo by èekal, ¾e profesionálním meteorologickým pozorovatelem se stane na èas francouzský nositel Nobelovy ceny za literaturu – Albert Camus? Anebo dokonce jeden z nejkrutìjších diktátorù moderní doby - J.V. Stalin? Doufám, ¾e je zde poznáte. A pøece je to pravda! Ten první profesionálnì pozoroval nìjaký èas poèasí ve tøicátých letech minulého století v Al¾írsku a ten druhý, ještì pod rodným jménem D¾ugašvilli na Kavkazu nìkdy na pøelomu 19. a 20. století. Tam se na jedné horské meteorologické stanici dodnes chlubí záznamy v meteorologických denících, psanými jeho vlastní, tehdy prý ještì nepøíliš krvavou rukou! Pøesto u¾ v té dobì mìl pøezdívku Koba - podle nejvìtšího kavkazského zbojníka.
Tolik literatura faktu a nyní troška fantazie. Kdy¾ jsem pátral „do úmoru“ ve všech mo¾ných i nemo¾ných šílenì+ zaprášených archívech, èasto jsem se dostával do velmi nebezpeèných situací, nìkdy i ¾ivotu nebezpeèných. Obèas jsem toti¾ narazil na tak ohromující informace, které mi doslova vyrá¾ely dech! Nezøídka tak bylo nutné pou¾ívat resuscitaèní roušku a nìkdy bylo dokonce nutno pøivolat rychlou záchrannou slu¾bu…
Tato má snaha naštìstí nebyla marná, a tak jsem se doèkal zaslou¾eného úspìchu. „V tajných archívech“ Èeského hydrometeorologického ústavu jsem objevil zajímavý elaborát ze sedmdesátých let 20. století, ve kterém se objevuje další velmi známé jméno, které urèitì leckoho pøekvapí.
A zde si tedy dovolím pøedlo¾it, co v tom elaborátu stojí:
První snùšku poznatkù o objevech Járy Cimrmana (dále jen JC) na poli meteorologie vynesl na svìtlo bo¾í známý letecký meteorolog RNDr. Zdenìk Novák. Ten na pøíklad zjistil, ¾e JC ke konci 1. svìtové války se neuvìøitelnou shodou rùzných náhod dostal jako legionáø do Norska, kde se velmi spøátelil se slavným zakladatelem tak zvané norské meteorologické školy - V. Bjerknesem. Dr. Novák uvádí, ¾e samotný pojem synoptika, co¾ je dùle¾itý obor meteorologie, zavedl právì tento slavný Nor, a to na poèest svého otce, který byl optik, a trochu neskromnì vlastnì i na poèest sebe sama. JC se svému novému kolegovi pak svìøil s tím, ¾e i on sám se také kdysi významnì zaobíral meteorologií. JC koncem 19. století doslova prošmejdil støední Evropu køí¾em krá¾em a pøi získávání informací o projevech poèasí pøi jednotlivých povìtrnostních situacích, se sám èasto dostával do situací po høíchu nebezpeèných. Pøi osobním vyzvídání u pamìtníkù a zejména pamìtnic si toti¾ nìkteré staøenky myslely, ¾e jeho dotazy na poèasí v kraji mají nìjaký postranní úmysl, ¾e jde o novou casanovskou fintu pøi navazování známostí a èasto na mistra poštvaly své staøíky a nìkdy i psy! Právì proto si fešák JC vyvinul vlastní sérum proti vzteklinì, které bylo desetkrát úèinnìjší, ne¾ sérum Pasteurovo. Dokonce se dalo pou¾íti i preventivnì a vùbec to nebolelo, nebo» se u¾ívalo buï jako sladko-hoøko-kyselá medicína, nebo – pro gurmány - jako èípek. Výsledkem jeho ka¾dodenního více ne¾ roèního systematického a nebezpeèného výzkumu bylo rozdìlení naší oblasti ve støední Evropì - podle rozlo¾ení teploty, vlhkosti, srá¾ek i vìtru a podle poètu bouøek a mlh - na jednotlivé oblasti se specifickými makro-mikroklimatickými podmínkami. Norský profesor byl údajnì z jeho výsledkù doslova na vìtvi, nebo» JC mu je popisoval v krásném Oselském parku, kdy¾ oba odpoèívali na letitém dubu. A není se co divit, Cimrmanem stanovené hranice klimatických oblastí se toti¾ témìø na metry shodují s hranicemi, které uznává i souèasná klimatologie!
Tolik tedy citace z nalezeného elaborátu, ale to zdaleka není vše. V jednom z posledních dosud zcela nerozšifrovaných Cimrmanových deníkù byl prý objeven podivný vzorec, který pøímo vybízí k rozšifrování. Bude to ale asi velký oøíšek, nebo» vzorec je uveden v dosud málo známé „trojkové inverzní soustavì“. Zdá se však, ¾e náš velký polyhistor velmi brzy po 1. svìtové válce navázal na dílo švédského nositele Nobelovy ceny, fyzikálního chemika Arrhenia, který objevil a pomìrnì pøesnì popsal skleníkový efekt koncem 19. století. Jára však pøedpovìdìl nejen tzv. quasi-globální oteplení, ale zøejmì i objevil cestu, jak zabránit tomuto peklu, které pøipravuje matka pøíroda nevdìènému lidstvu! Pro naše Cimrmanology je to velká, v pravdì historická výzva.
Tato má snaha naštìstí nebyla marná, a tak jsem se doèkal zaslou¾eného úspìchu. „V tajných archívech“ Èeského hydrometeorologického ústavu jsem objevil zajímavý elaborát ze sedmdesátých let 20. století, ve kterém se objevuje další velmi známé jméno, které urèitì leckoho pøekvapí.
JC se svému novému kolegovi pak svìøil s tím, ¾e i on sám se také kdysi významnì zaobíral meteorologií. JC koncem 19. století doslova prošmejdil støední Evropu køí¾em krá¾em a pøi získávání informací o projevech poèasí pøi jednotlivých povìtrnostních situacích, se sám èasto dostával do situací po høíchu nebezpeèných. Pøi osobním vyzvídání u pamìtníkù a zejména pamìtnic si toti¾ nìkteré staøenky myslely, ¾e jeho dotazy na poèasí v kraji mají nìjaký postranní úmysl, ¾e jde o novou casanovskou fintu pøi navazování známostí a èasto na mistra poštvaly své staøíky a nìkdy i psy! Právì proto si fešák JC vyvinul vlastní sérum proti vzteklinì, které bylo desetkrát úèinnìjší, ne¾ sérum Pasteurovo. Dokonce se dalo pou¾íti i preventivnì a vùbec to nebolelo, nebo» se u¾ívalo buï jako sladko-hoøko-kyselá medicína, nebo – pro gurmány - jako èípek. Výsledkem jeho ka¾dodenního více ne¾ roèního systematického a nebezpeèného výzkumu bylo rozdìlení naší oblasti ve støední Evropì - podle rozlo¾ení teploty, vlhkosti, srá¾ek i vìtru a podle poètu bouøek a mlh - na jednotlivé oblasti se specifickými makro-mikroklimatickými podmínkami. Norský profesor byl údajnì z jeho výsledkù doslova na vìtvi, nebo» JC mu je popisoval v krásném Oselském parku, kdy¾ oba odpoèívali na letitém dubu. A není se co divit, Cimrmanem stanovené hranice klimatických oblastí se toti¾ témìø na metry shodují s hranicemi, které uznává i souèasná klimatologie!