Petr Vok v historií
Kdy¾ v roce 1970 natoèil re¾isér Karel Steklý podle svého scénáøe Svatby pana Voka byla to úspìšná historická veselohra zejména, kdy¾ roli hlavního pøedstavitele svìøil Miloši Kopeckému. Po devíti letech bylo volné pokraèování Pan Vok odchází, kdy stárnoucího mu¾e pøedstavil Martin Rù¾ek.
(Petr Vok 1. 10. 1539 - 6. 11. 1611)
Jaký byl vlastnì Petr Vok z pohledu historikù?
Rod Ro¾mberkù byl v 17. století spíše stát ve státì. Od poèátku rozšiøovali a propojovali nová území a v pøípadì vlády slabého panovníka v jeho nepøítomnosti vykonávali funkce správcù zemì.
Petr Vok se narodil Joštu III. a jeho druhé man¾elky Anny z Rogendorfu 1. øíjna 1539 v Èeském Krumlovì. Otec mu zemøel, kdy¾ mu bylo patnáct dní. Mìl o ètyøi roky staršího bratra Viléma, tøi sestry a poruèníkem i správcem majetku se stal jeho strýc Petr Vok. To se jejich matce nelíbilo a s Petrem Vokem se dohadovali a¾ do doby, ne¾ jí vyplatil odstupné, pak bez dìtí odjela.
Vilém byl poslán do èeskobratrské školy, Petr dostával vzdìlání od domácích uèitelù. Vilém se ujal panství ve svých šestnácti letech, ale Petr nespìchal, nechtìl být tím zodpovìdným. Navíc ho zaujalo luteránství, co¾ znamenalo zavøené dveøe v Habsburské øíši do dvorských funkcí, ale ne k synovi Ferdinanda I, k Maxmiliánovi. U jeho dvora se charismatický Petr Vok stal královským komorníkem.
Za¾il tedy jeho korunovaci na øímského krále ve Frankfurtu nad Mohanem a seznámil se s zajímavými osobnostmi té doby. Princ Oran¾ský ho pozval do Nizozemí co¾ on vyu¾il k poznávání krajiny a utrácel velké èástky za obrazy a knihy. V roce 1563 byl pøijat anglickou královnou Al¾bìtou I. Od lordù dostal smeèku ušlechtilých ohaøù a pøe¾il plavbu pøes kanál La Manche. Kdy¾ se vrátil uchýlil se na hrad Vimperk, který mu Vilém svìøil k u¾ívání.
Moc se mu tam nelíbilo, a tak si koupil bechyòské panství a dùm v Praze, co¾ splácel osm let. Zámek v Bechyni nechal pøestavìt v renesanèním stylu a ve stejném duchu bohémsky tam ¾il. Jeho pitky byly legendární nejen poètem urozených hostù, pozváni byli i úøedníci, církevní hodnostáøi, a hlavnì krásné ¾eny. Podle dochovaného dokumentu se na té nejvìtší snìdlo 24 volù, 156 telat, 121 skopcù, 87 vepøù, 3600 rakù a 11500 ryb. Na spláchnutí bylo 37 tisíc litrù vína a 30 tisíc litrù piva. Na to vlastní pokladnice nestaèila, tak¾e se pùjèovalo. Velmi se zadlu¾il, a¾ vìøitelé nechali na nìj vystavit zatykaè.
Na svém panství byl krytý, ale na jednání zemského snìmu do Prahy v roce 1575, kde se øešilo pøijetí Èeské konfese (spoleèné vyznání víry nekatolických stavù) nejel, aby neskonèil ve vìzení pro dlu¾níky. Odolával tlaku, aby se co nejdøíve a nejvýhodnìji o¾enil, a¾ bratr Vilém mu pohrozil, ¾e mu nejen nepomù¾e, ale mu i odebere statky, které mu vìnoval. Petr se musel pokoøit a Vilém mu pomohl z nejhoršího. Také se zaèíná více vìnovat správì svých panství víc ne¾ ¾enám v hodovní síni.
Prosperoval pomalu, pøesto¾e bezohlednì odíral své podané. Zejména rybnikáøi se bouøili a èíhali kolem, a tak si nemohl být jistý svým ¾ivotem. Získal podporu u nìkterých šlechtických rodù a mìst. Vokùv protiúder byl krutý, popravovalo se. Jen¾e jeho zdravotní stav se neustále horšil po jeho ¾ivotosprávì, a tak se musel omezovat v jídle a pití i v sexu. V lázních se trochu zotavil a ve svých ètyøiceti let se nechal o¾enit. Vilém mu domluvil mladinkou tøináctiletou nevìstu Kateøinu z Ludanic. Svatba se konala v roce 1580 na zámku v Bechyni, Vok si finanènì nepolepšil, a navíc vstoupil do jednoty bratrské, co¾ komplikovalo postavení jeho bratra v èele zemské vlády. Vyhro¾oval, ¾e ho vydìdí.
V té dobì stáli katolíci proti nekatolíkùm, které císaø Rudolf II. v èeské spoleèenskosti neøešil. Mezi Ro¾mberky zasáhla sestra Eva a bratøi se usmíøili. Vilém zemøel v roce 1592 a Petr zdìdil po nìm obrovské dluhy, které vznikly jeho politickou kariérou. Nìkterá panství musel prodat a vlastní majetek pøevedl na svou man¾elku. V roce 1593 vypukla na habsbursko-osmanských hranicích válka a Petr Vok byl jmenován za velitele císaøského vojska i kdy¾ se vymlouval na své zdraví i na vlastní dluhy. Velitel toti¾ musel financovat opo¾dìné výplaty císaøe nebo stavù. Nakonec postavil zemskou hotovost, ale výzbroj a výcvik byly nedostaèující.
Ne¾ se dostal k Vídni, Turci odtáhli. Pouèen, pøestavìl Tøeboò na nedobytnou pevnost a investoval peníze do moderní výzbroje a výstroje vèetnì dìl. Také na man¾elce Petr nešetøil penìzi za klenoty, obleèení pro ni i livreje pro slu¾ebnictvo. V Itálií nechal zhotovit man¾elské postele zdobené zlatem a støíbrem, drahým kamením a perlami. Petr brzy pochopil, ¾e se u¾ následníka nedoèká. Psychická nemoc Kateøinu postupnì nièila, utíkala z domu, hroutila se, vyhro¾ovala, blouznila. Stala se z ní troska, a tak její smrt byla pro ni i okolí nakonec vysvobozením roce 1601.
Petr prodává svou chloubu Èeský Krumlov císaøi Rudolfovi. Sám pøesídlil do Tøebonì, vzdal se své víry a sna¾il se pùsobit jako prostøedník mezi nimi a umírnìnými katolíky. Èeské stavy po¾adovaly nábo¾enskou svobodu, Petr Vok poskytl finanèní dar stavovské opozici, ale v boji proti císaøi se s ním nepoèítalo. Dìjiny se u¾ rozbìhly rychleji, ne¾ jak jim mohl Petr Vok staèit a 6. listopadu 1611 zemøel. Jeho tìlo bylo ulo¾eno vedle jeho man¾elky v rodinné hrobce v cisterciáckém klášteøe ve Vyšším Brodì, navzdory tomu, ¾e byl po katolíky jinovìrcem.
