Pamìtníci, vzpomínejte!
Mne zase pøekvapilo, kdy¾ jsme šly kolem prodejny narvané masem a uzeninami, ¾e jsme musely jít a¾ na druhý konec ulice k jinému øezníkovi, který byl údajnì levnìjší. Tady se maso shánìlo a ceny byly všude stejné. Nebo kdy¾ se sestøenice chlubila, ¾e na trhu koupila levnì kvìták a vùbec ji nevadilo, kdy¾ si pøi sma¾ení olejem postøíkala drahé šaty. Jednak v kvìtnu jsem kvìták vidìla poprvé a pak mávnutí rukou nad znièeným obleèením jsem také nechápala. Bratranec se pochlubil tím, ¾e tak dlouho hledal u ševce na opravených botách chyby, a¾ mu slevil. Veèer pøitom prohrál velkou èástku v ruletì, co¾ odbyl mávnutím. Zajímavý byl nákup záclon na tr¾išti, které sestøenka mamince slíbila pøi návštìvì. Po pùl hodinì smlouvání u¾ maminka záclony nechtìla. Stála jsem opodál a vidìla, jak prodávají, byl to Øek, štípal své dìti, aby øvali. Pro nì to byl bì¾ný rituál, pøi kterém se bavili, pro nás otøes. Kdy¾ jsem byla v kamenném obchodì se podívat na barevné televize, tak nìjaký prodavaè se sna¾il do radiopøijímaèe dát baterie a vùbec mu to nešlo. Nevím, co mne napadlo, ale trochu jsem ho odstrèila stranou a ty baterie tam nasadila a ještì s lámanou nìmèinou vysvìtlila základní funkce. Všiml si toho vedoucí prodejny a nìco se mne ptal, rozumìla jsem jen slovu arbeit a tak jsem pøikývla, ¾e pracuji. Dostala nìjaké prospekty a jak strýc zjistil, dokonce smlouvu na práci. Co¾ ho pøekvapilo, proto¾e takto to tam nefunguje a neustále kroutící hlavou chtìl slyšet, co jsem tam dìlala.
Další šok jsem za¾ila, kdy¾ jsem sama byla na procházce v jedné ulici. Pøibrzdilo tam auto a mu¾ ukazoval, zda nechci svést. Vidìla jsem takový americký bourák i ¾ivého èernocha poprvé. Za chvíli další auto pøibrzdilo, opìt èernoch v ještì vìtším autì. A to se u nás vyprávìlo o chudých èernoších. Pøi tøetím autì u¾ jsem pochopila, ¾e asi nejsem na vhodném místì a sna¾ila se odejít. Jen¾e zastavil malý Fiat a z nìho vyskoèil mròavý Ital, bìhal kolem mne a strašnì nìco rozèilenì køièel. To u¾ jsem utíkala pryè. Kdy¾ jsem to vyprávìla strýci, tak se pánové dobøe bavili, ¾e jsem v poledne si mohla dobøe pøivydìlat. Naveèer u¾ v doprovodu strýce mi ukázal o co se tam vlastnì jednalo. Veèer jsme se šli podívat na barevnou nádhernou fontánu její¾ zá¾itek mi znièil Ital, který s kamarády mne obklíèil, zase pøitom køièel, ale pøíbuzní si toho všimli a tak mne zachránili. Nebyly jsme tam dlouho, ale pøece jen jsem vidìla i krásný Heidelberg, navštívila bar u Maxima i vidìla film Sever proti Jihu, byl to dvoufilm v nìmèinì, pøe¾ila.