Tak nejprve něco k zasmání. Nikdy není člověk dost starý, aby se nedozvěděl něco nového. Přesně to se mi teď stalo a to dokonce v obou případech od Mary - nejen o přechodníku "ustrnulém", ale dozvěděla jsem se něco opravdu (tedy pro mne) překvapivého. Co mám počítač, nikdy mne nenapadlo pochybovat o tom, z jakého materiálu je vyveden. A Mara mu říká "plechová bedýnka" - no hrome! proč, když je z plastu? A tak už ten čas, co od ní čteme Babibajky ťukám na ten svůj PC, pak dokonce i na televizi, která se mi jeví jako ze stejného materiálu - a žádný plechový zvuk se neozve. A tak jsem poslala sms svému počítačovému guru, synovi, který se profesně počítači zabývá už hromad let - jejda! ten se mi vysmál! Fakt je korpus z plechu, to jen to čelo přístroje (na které jsem poklepávala) je jinak a u televize se i ten plech tváří jaksi šikovněji k nepoznání. Tak vida, zase jsem o něco poučenější.
No ale mluvím o tom v rubričce o novém způsobu titulků k článkům. Tak nejrpve, holky, nějak se mi nechce přijmout to "změna je život". Připadá mi takové smiřlivé, poraženecké. Jako "tak co já už s tím nadělám?" A nepodezírejte mne, že mi změny vždy vadí. Ostatně, pokud jste četly mé články, tak víte, že jsem se 29krát stěhovala, dvacet let až do revoluce musela (i díky stěhování) takhle zažít změny mnohokrát a vždy jsem se rychle vžila do nových poměrů. Ale ne vždy je změna k lepšímu. A tak mne Lenko P. strašně sebrala tvá věta, že takhle změněně (a šeredně) jsou jména autorů a titulky natlačeny do jednoho řádku právě díky tomu, že to tak začaly dělat noviny. Já jsem měla v novinařině štěstí, že jsem se setkala s několika opravdu zkušnými profíky a jedno z důležitých naučení, co mi jeden z nich kladl na srdce, bylo: titulek prodává noviny! Proto se v redakcíh velká pozornost věnuje právě titulku obsahem i graficky. Ale vylekalo mne, že, i když odebírám a čtu opravdu nadmíru tisku, nezaregistrovala jsem, že by došlo v této věci ke změně. Že bych byla tak nepozorná? Schválně jsem odpověď odložila na čtvrtek, kdy mi během týdne dojde do schránky největší počet předplacených titulů, abych si to ověřila na vlastní oči. Kdepak! nemáš pravdu, titulky jsou samostatné a nejběžněji je autor uváděn až pod článkem, nanejvýš menším písmem pod titulkem. Kromě Květů, ty mají už roky zvláštnost, že jméno autora je na konci článku svisle na samém okraji stránky. Titulek sice na ST "neprodává noviny" ale je pro vzbuzení zájmu, ale také pro autora, který ho za tím účelem vymyslel - hodně důležitý.

A PROČ?? asi se nedozvíme důvod. Prostě berme to tak, že změna je život.

Venco abych pravdu řekla, tak já nad tím moc nepřemýšlela. Zaregistrovala jsem to a vzala na vědomí. Já osobně novoty také moc ráda nemám. Když zjistím, že se někde opět vylepšila nějaká verze a mám si zvykat na nový postup tak mě to netěší.
Ale takový je trend, když něco nejde dopředu, tak prý to stagnuje.

To co píši se samozřejmě netýká našeho ST, je to myšleno obecně ve všem i v technice.

Možná je to na způsob novin, tam je v titulku autor i název. Tak asi tak :-)

Je to spíš pro Lenku P. - v komentáři na článek mne upozornila, že "to tak funguje už delší dobu" - no tak nejspíš jsem si nevšimla, protože jsem reagovala na autora, kterého znám déle a jméno mi utkvělo už při vyvolávání článku a jednak - ta delší doba, dala jsem si práci to najít, je teprve od 9. t.m. - tedy pár dní. No nějak mi uniká smysl, proč ta změna? Ludmila je bohužel v lázních, zeptat se nelze, ale ať tak či onak - obvyklý je podpis autora pod článkem a opravdu nevidím vylepšení v té změně, zvlášť, když se k naší radosti objevilo tolik nových jmen autorů. Lépe bychom si je zapamatovali a psali případné komentáře, kdyby to jméno trklo do očí po přečtení článku.