Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Jaroslav,
zítra Vlastislav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se budeme sna¾it zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi budeme popisovat dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat. Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.

Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
Jsou to vzpomínky na pøíhody, které jsem pro¾ívala a pro¾ívám s malým Vietnámkem Taiem, jeho¾ douèuji èeštinu. Já moje vyprávìní nazývám "taioviny"…


Chytrý Tai a péèe o pedagogovu bezúhonnost


Tai pøichází na hodinu a u¾ mezi dveømi mi hlásí:
„Øíkala pani profesorka, já musím procvièit pøíslovce.“
„Pøíslovce, nebo pøísloveèné spøe¾ky?“ zjiš»uji, co nás vlastnì èeká.
„Pøíslovce…to …stupòování,“ vzpomene si Tai na pøesný název.
„Dobøe, tak jdeme na to!“ øíkám, hledám v uèebnici vhodné cvièení a mezitím Taiovi vysvìtluji: „Tai, budeš psát tvar prvního stupnì do jednoho sloupce, druhého stupnì do druhého atd. Rozumíš?“
Tai pøikyvuje. „A abych nezapomnìla! Nebudou to vìty, tak¾e budeš ka¾dý øádek zaèínat malým písmenem. Jasné? Malým!“ zdùrazòuji. Tai samozøejmì kývá hlavou a v jeho oèích ètu nevyøèenou vìtu: „Bo¾e, to je øeèí !“
Pøestávám tedy pouèovat a obracím Taiovu pozornost k prvnímu pøíslovci, je¾ má vystupòovat: „Piš Tai: krátce…“.
A Tai píše. Na zaèátku prvního øádku se skví - Krátce ! Zmlknu a koukám na Taie jako kobra. Tai sedí, myslí na bùhvíco, ale po chvíli se i jemu zdá pauza pøíliš dlouhá, a tak se obrátí ke mnì. „No?“pronese tázavì.
„No!“ opakuji po nìm, ale pro zmìnu výhrù¾nì. Tai zam¾iká, zpozorní a zaène propátrávat to jediné slovo, které zatím napsal. Ovšem bezvýslednì. Obrátí se tedy znovu ke mnì a jeho oblièej je jeden velký otazník. Povzdechnu si a ptám se: „Tai, jakým písmenem jsi mìl psát celé toto cvièení?“
Taiovi zableskne v oèích : „Aháááá!“ „No, to instinkt! Byl zaèátek øádku,“ pronese vesele a s klidem pøepíše „K“ na „k“.


Cvièením se stateènì prokoušeme a pøistupujeme k diktátu. Proto¾e Tai s oblibou chybuje v koncovkách pøídavných jmen pøivlastòovacích, nechybí vìta sdìlující, ¾e „Jendovy nohy se jen míhaly“. V koncovce se sice chyba neobjeví, ale zato vidím „jendovy nohy“. Pøi kontrole diktátu Tai tuto chybu velkoryse pøehlédne.
„To u¾ asi dobrý,“ pronese svou oblíbenou zaklínací formuli a podává mi sešit.
„Tak to tedy vùbec není dobré,“ oponuji a pokraèuji: „Taky by ti vadilo, kdyby nìkdo napsal tai s malým t, ne?“
„Nevadilo,“ praví Tai s ledovým klidem, „byl by jen jiný význam.“
„Jak to myslíš „jiný význam“? Slovo „tai“ ve vietnamštinì nìco znamená?“
„Znamená, ale nad a èárka,“ upøesòuje Tai. „Tái znamená chytrý.“
A vzápìtí se zaèíná hihòat, proto¾e já s hlubokou úklonou prohlašuji: „A já jsem dodnes netušila, ¾e uèím pana Chytrého!“


Kdy¾ druhý den pøišel Tai na další hodinu, vzpomnìla jsem si na mladou paní ze sousedství, která se mne nedávno ptala, jestli neznám nìkoho, kdo soukromì uèí angliètinu. Tehdy jsem si na nikoho takového nevzpomnìla, ale teï mi blesklo hlavou, ¾e Tai vlastnì chodí na soukromé hodiny angliètiny k profesoru S. Nelením tedy a vznáším dotaz : „Tai, nevíš, jestli pan profesor ještì pøijímá další ¾áky na angliètinu?“
„To nevím, mo¾ná jo…jedna teï pøestala chodit…a vy chcete uèit?“vykulí na mne Tai oèi. Uklidním ho, ¾e u mne nic takového nehrozí, ¾e soukromého uèitele shání jedna paní. „Paní?“ zarazí se na okam¾ik. „A jak stará?“ vypálí na mne vzápìtí pøísnì.
„Tak to bohu¾el pøesnì nevím, ještì je mladá…ale naè to potøebuješ vìdìt?“
„Nooo…kdy¾ mladá….,“ kroutí se Tai jako u¾ovka.
„A na tom, ¾e je mladá, je snad nìco špatného?“ vrtím nechápavì hlavou.
„Ale pan profesor pøece ¾enatý!“ vyleze z Taie koneènì a jeho tváø má nesmírnì starostlivý výraz.
A tak jsem ho musela pøesvìdèit, ¾e paní hledá uèitele angliètiny, ne ¾enicha.


Míla Nová

 

Další èlánky autorky:

Taioviny - 1
Taioviny - 2
Taioviny - 3
Taioviny - 4
Taioviny - 5
Taioviny - 6
Taioviny - 7
Taioviny - 8
Taioviny - 9
Taioviny - 10
Taioviny - 11
Taioviny - 12
Taioviny - 13
Taioviny - 14
Taioviny - 15
Taioviny - 16
Taioviny - 17
Taioviny - 18
Taioviny - 19
Taioviny - 20
Taioviny - 21
Taioviny - 22
Taioviny - 23
Taioviny - 24
Taioviny - 25
Taioviny - 26
Taioviny - 27
Taioviny - 28
Taioviny - 29
Taioviny - 30
Taioviny - 31
Taioviny - 32
Taioviny - 33