Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Oto,
zítra Jaroslav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pomoc, cervelát v ohro¾ení..
 
Vlevo ho vidíte, je to on, ten o koho jde: cervelát, z italského cervellata, co¾ je zase z latinského cerebellum. Prostì je to takový švýcarský buøt. Dokonce si ho i peèou v pøírodì nad ohníèkem na klacku, jako my jsme si  tak opékávali naše buøty, dokud nám nezaèali namlouvat, ¾e to je karcinogenní. Všechno má svùj konec, jen buøt má dva, øíká jedno pøísloví. A další, typicky èeské oznamuje, ¾e jitrnice jich má dokonce sedm. Raète si to spoèítat. Konec cervelátu by byl asi jen jeden, pokud se to nìjak rozumnì nevyøeší.
Tak¾e  co konstatujeme: je to, jen tak na okraj,  zjištìní, ¾e teï víme, odkud pochází staré  „èeské“ slovo cerbulát. Zadruhé: ¾e není ani potøeba, aby nìjaký stát byl èlenem  EU, aby tato ohro¾ovala existenci jeho podstaty. Tedy, nepøehánìjme, jen podstaty nìkterých vìcí, v tomto pøípadì  buøtù. Ovšem je fakt, ¾e skoro všechny evropské státy, které jsou v EU, poci»ují, ¾e na nich èas od èasu spoèine bdìlé oko nudících se „trafikantù“, kteøí si, zjevnì posedlí nutností vyvíjet za ty peníze, co tam berou nìjakou èinnost, vymýšlejí rùzná naøízení, zákazy a smìrnice. Snad ka¾dý stát to u¾ pocítil, jednou se nesmí ohøívat guláš, jindy se nesmí jmenovat  mošt vínem, sýr se musí nazývat podle místa výroby  a rùzné jiné výplody tìchto, vìtšinou tam na odpoèinek odlo¾ených politikù.
Ale ¾e zasáhnou a¾ do zemì, která nemá s EU nic spoleèného, s tím nikdo nepoèítal. Zvláštì tedy ne Švýcaøi. Od nepamìti je ve Švýcarsku cervelát pojem. Nìco jako v Èechách špekáèky, na Moravì klobása, Frankfurtské párky, polský Krakauer, v Berlínì ten jejich Currywurst èi v celém Nìmecku Knackwurst a podobné speciality, kterými je mo¾no v¾dy v rychlosti nìkde u stánku zahnat hlad, nádhernì se také tøeba pokecat z nich vytrysklou š»ávou a tukem, které je mo¾no brát sebou na výlety do pøírody, udìlat si z nich salát a nebo,u¾ jistì tušíte co, no pøece zmìnit je v utopence.   Skoro zrovna tak  to a¾ dodnes dìlali ve Švýcarsku.
Kdo vùbec udìlal kdy ve Švýcarsku první cervelát? Všechno zaèalo vlastnì 1. srpna 1891, kdy byly v Bernu oslavy šestisetletého výroèí tak zvané Rütlischwur (èesky pøísaha na Rütli), to prý bylo, kdy¾  se tøi švýcarské kantony dohodly na jednotì. Jako ¾e u¾ se nebudou mezi sebou mlátit a vra¾it, proto¾e to nikam nevede. A na tom, ¾e se budou bránit Habsburkùm. Ostatnì je o této pøísaze také pìkné povídání ve Wilhelmu Tellovi. Z èeho¾ vidíte, ¾e je to národní mýtus, jako celý Wilhelm Tell. A právì na  oslavì toho mýtu se v 19. století  poprvé objevil cervelát, který u¾ tehdy všem moc zachutnal. Léty si získal neobvyklou oblibu a stal se skoro národní specialitou. Øeklo by se, není to nic mimoøádného. Jen¾e, tohle ve Švýcarsku neøíkejte. Samozøejmì, vypadá to sice jako obyèejný vuøt, ale jeho slo¾ení, to  z nìho dìlá  specialitu, která prý nemá obdoby. Tohle jsou ochotni pøísahat rùzní národové o všelijakých specialitách, jak dobøe sami víme. Vyrábí se to z mletého hovìzího a vepøového masa a pøidáním rozemletého špeku, ledu, (!) koøení a soli a plní se to pak do hovìzích  støev. A ta støeva, to je právì  ten kámen ourazu. Tato výjimeèná støeva se toti¾ dová¾ejí do Švýcar a¾ z Brazílie, kde pìstují speciální druh krav, které mají ta potøebná,prý velmi  tenká a jemná  støeva. Jak na to „Eidgenosische“ uzenáøi pøišli, ¾e je tam ty krávy produkují, je mi záhadou. Faktem je, ¾e podle dávných pøedpisù øeznických a uzenáøských tyto cerveláty musí mít tlouš»ku mezi   32 - 34 milimetry. Napøed se udí, hodinu pøi teplotì mezi 60-75 stupni Celsia a pak se ještì vaøí. Teprve po této proceduøe jsou prý po¾ivatelné. Mohou se jíst studené, ohøáté ve vodì, ale nejlépe chutnají opeèené nad ohníèkem, nebo na grilu. Tak¾e to vidíte, jsou to takové švýcarské buøty. V létì nesmí chybìt na ¾ádném pikniku a grillparty.  Podle statistik sní prý jeden Švýcar bìhem roku 21 cervelátù. Odpoèítáme-li kojence a vegetariány, bude poèet na jednoho jistì vyšší.
Všechno šlo svojí zabìhnutou cestou a¾ do roku 2006, kdy jistý Robert Madelin, takto šéf veterinárního výboru EU rozhodl, ¾e se tenká hovìzí støeva z Brazílie do Evropy nesmí dová¾et, nebo» by tím pádem mohla být  zavleèena nemoc šílených krav. V Brazílii se sice ještì nikdy tato podivná a ohavná nemoc nevyskytla, ale na zoufalé protesty Švýcarù odpovìdìl tento dobrý EU mu¾, ¾e by se ale vyskytnout mohla, nebo» se doslechl, ¾e do Brazílie byl právì  koupen jeden býk z Kanady a tam se nemoc šílených krav vyskytla v nìkolika pøípadech. Tak¾e by mohlo, kdyby. Znáte jistì to pøísloví  rybách a rybnících….kdyby byly kdesi ryby, nebyly by rybníky.
Ve Švýcarsku nastalo pochopitelnì pozdvi¾ení a zvedla se vlna protestù, kam se na to hrabou èeské protesty v pøípadì ohro¾ených èeských specialit. Vyjednává se pochopitelnì také náhrada. Vyhlášení kulinární odborníci testují rùzné  mo¾nosti, ale ta správná brazilská støeva nic nenahradí. Z Argentiny dovezená støeva se prý nedají z cervelátu poøádnì loupat a ta umìlá kolagenová, která se pou¾ívají na párky, nemají zase vùbec ¾ádnou chu» .
Minulý týden bylo velké zasedání, kde se jednalo o tom jak cervelát zachránit. Zásoby støev  ve Švýcarsku docházejí, co¾ by právì v roce, kdy je  Švýcarsko spolu s Rakouskem poøadatelem Mistrovství Evropy ve fotbale mohlo vyústit v národní tragedii. Co se bude grilovat?  Švýcaøi také oèekávají návštìvníky toho fotbalového mistrovství z celé Evropy, mnozí pro nì mají u¾ pøipravené ubytování – a to zdarma, proto¾e tím chtìjí fanouškùm trochu kompensovat drahé vstupenky. A chystali se, ¾e jim pøi té pøíle¾itosti budou té¾ grilovat ty typicky švýcarské cerveláty. A teï tohle.  
Je mo¾no pozorovat, jak se mno¾í konference a porady švýcarských i jiných odborníkù, kteøí se sna¾í najít nìjaké východisko. Nám zatím nezbude nic jiného, ne¾ tìm Švýcarùm dr¾et palce v jejich boji proti evropským byrokratùm, kteøí nemají zøejmì nic jiného na práci, ne¾ si vymýšlet rùzné paragrafy a chytat do nich lidi jako do lasa. 
Ale nemusíme mít obavy o cervelát jako takový. Emigroval toti¾ do Argentiny a bezpeènì a úspìšnì si tam ¾ije. Dokud ho nìkdo nesní. Na snímku nahoøe je vidìt øezník, jistý Argentino - Švýcar Enrique Weber, který se cervelát  a ještì jiné speciality nauèil dìlat ve Švýcarsku, koupil si tam i potøebné stroje  a teï nìkde u Buenos Aires vyrábí cerveláty jen to huèí.  Podle názoru  Švýcarù, kteøí tam pøi svých toulkách po Ji¾ní Americe ty jeho výrobky ochutnali, je stejnì dobrý, jako ten co ho znají z domova. A víte co je nejzajímavìjší? Enrique na nì vùbec nepou¾ívá støeva ze speciálních brazilských krav, ale z  prasátek. Tak nevím, zdali na nìj kvùli porušení tradice nepøijde nìjaký mstitel, tøeba Wilhelm Tell. A nebo, zdali to ti Švýcaøi nezkusí po nìm.
Tak a teï konèím, mám toti¾ hlad. Jdu se podívat, co máme v lednici.
 
Karel A. Pokorný