Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie patøí nejznámìjším a nejnavštìvovanìjším poutním místùm zejména na Moravì. Charakteristický profil hory s dobøe patrnou kopulí baziliky, a novìji i s lopatkami vìtrné elektrárny jsou dobøe patrny ze širokého okolí rovinaté a úrodné Hané. Místo má velmi starou historii a turista zde nalezne celou øadu památek.
Historie
Vìhlas nejvýše polo¾eného poutního chrámu Nanebevzetí P. Marie na Hostýnì (718 m n. m.) sahá a¾ do 17. století, podle nìkterých podání a¾ do 13. stol., kdy podle legendy zázrak zaplašil od Hostýna a vìøících, kteøí právì zde našli útoèištì, zle dotírající Tatary. Ještì ve ètyøicátých letech 20. století smìøovala k zázraènému chrámu èetná procesí a¾ ètvrt milionu návštìvníkù roènì. Byly vypravovány zvláštní vlaky s poutníky, ti pak pod vlajícími korouhvemi, s modlitbami a zbo¾nými písnìmi na rtech, šli pìšky ètyøi kilometry dlouhou cestu z Bystøice pod Hostýnem a¾ na vrchol hory. Pøístøeší nacházeli v poutních domech. V souèasnosti lze díky pravidelné autobusové dopravì doputovat na vrchol a vykonat návštìvu Hostýna i za pùl dne.
Volání po zázraku
Svatý Hostýn patøí po Velehradu snad k nejpamátnìjším poutním místùm u nás. Charakteristická silueta mohutného chrámu o rozmìrech 48x32 m s výškou v kopuli 28 dominuje Hostýnu a je viditelná z velké dálky.
I kdy¾ nejstarší osídlení Hostýna spadá do doby bronzové, historicky je Hostýn dolo¾en a¾ v 16. století. Legendy však posouvají poèátky køes»anské tradice a¾ pøed údajný zázrak s Tatary ve 13. století, dokonce a¾ do období Velké Moravy. Zvláštì jezuita Bohuslav Balbín v roce 1665 velmi tì¾ce nesl nedostatek zázrakù a zázraèných míst na Hostýnì a sna¾il se vydolovat dùkazy o pøízni Panny Marie k èeským zemím z prachu zapomnìní. Mýtus o zázraèném pramenu uzdravující vody a porá¾ce Tatarù postupem doby tak srostl s pojmem Svatého Hostýna, ¾e jedno od druhého ji¾ nelze oddìlit.
Pohnutá historie chrámu
Prvou kapli na Hostýnì postavili havíøi, kdy¾ zde kolem roku 1544 kutali ¾elezo a støíbro. Kaple se zachovala a¾ do roku 1658. Z té doby pocházejí prvé zmínky o Hostýnì jako o poutním místì, kam dvakrát roènì chodila èetná procesí. V únoru 1650 koupil panství Jan hrabì z Rottálu, velmi podporoval šíøení katolické víry a pøislíbil vybudovat na Hostýnì chrám. Jeho man¾elka Marie objednala roce 1655 v Nìmecku pro hostýnskou kapli obraz P. Marie Vítìzné, stojící s Je¾íškem v náruèí na pùlmìsíci. Obraz byl v 17. stoetí doplnìn reliéfem znázoròujícím zázraèné pobití Tatarù blesky, které srší z ruky Jezulátka. Malá kaple však narùstajícímu poètu poutníkù brzy nevyhovovala. Hrabì Rottál ji nechal rozšíøit na rozmìr 8x6 m, opatøil zvonem, posléze postavil po stranách další dvì kaple.
Splnìný slib
Potomek Jana z Rottálu, vnuk František Antonín, se jal uskuteènit slib svého otce a roku 1721 polo¾il základní kámen k postavení velkolepého chrámu na Hostýnì. Ten byl dokonèen a¾ po 27 letech, pøenesen do nìj obraz P. Marie Vítìzné, a slavnostnì vysvìcen 28. èervence 1748 za úèasti více ne¾ tøiceti tisíc poutníkù. Pro tøi knìze, kostelníka, varhaníka a dva poustevníky byla vybudována dvoupodla¾ní budova. K potøebám poutníkù zøízen hostinec. Celý komplex vèetnì kostela byl ohrazen zdí.
Znièení poutního chrámu
Dne 24. záøí 1769 okolo pùl šesté hodiny odpoledne uhodil blesk do klenby chrámu. V noci se vzòal po¾ár, který zachvátil celou støechu i vì¾. Silný ¾ár roztavil všechny zvony, s výjimkou jednoho, který se bez poškození skutálel po schodech dolù. Kostel byl opraven bìhem následujících dvou let. Skuteènou zkázu Hostýna však znamenal patent císaøe Josefa II. z 21. dubna 1784 o zákazu poutí. Chrám byl 4. ledna 1787 zrušen, v únoru tého¾ roku odsvìcen a pozdìji zbaven veškerého vnitøního zaøízení a dokonce i støechy a takto nemilosrdnì vydán na pospas drsné povìtrnosti.
Obnova chrámu
Poutì na Hostýn i pøes zákaz pokraèovaly, pozdìji byly mlèky trpìny. Kdy¾ pak v 19. století dokonce sám rakouský císaø Ferdinand V. pøispìl finanèním darem, bylo koneènì roku 1840 úøednì vystaveno povolení k obnovì chrámu na jeho¾ klenbì u¾ v té dobì rostla tráva a pùsobil jako ruina. Rekonstrukce byla zahájena r. 1841, o dva roky pozdìji dostavìny vì¾e a 2. èervence 1845 vykonal opat Viktor Šlossar benedikci chrámu.
"Tatíèek" Stojan
Dùle¾itou postavou v historii Hostýna se stal páter Antonín Cyril Stojan, rodák z nedalekého Beòova u Pøerova, který se v roce 1881 ujal duchovní správy na Hostýnì. V tém¾ roce zalo¾il Dru¾stvo svatohostýnské s cílem vybudovat pomocí sbírek na Hostýnì klášter a vydr¾ovat øádové knìze. Mìl hlavní podíl na rozvoji Hostýna s ním¾ bylo jeho jméno a¾ do jeho smrti v roce 1923 nerozluènì spjato a podnes je pro své zásluhy nazýván "tatíèkem". Aby se pøedešlo nevhodným zásahùm do hostýnského areálu vznikla v roce 1895 z popudu pátera Cibulky a dr. Stojana Matice Svatohostýnská, která ještì v tomté¾ roce zakoupila celý areál od barona Laudona, vybudovala z darù poutníkù nový hostinec, velkou noclehárnu, zøídila u pramene Vodní kapli a upravila cesty.
Nová podoba Hostýna
Organizaèní schopnosti a aktivita jezuitù pøivedla Hostýn k nebývalému rozkvìtu. V roce 1898 byla na nejvyšším hostýnském vrchu postavena kaple sv. Køí¾e a rozhledna. V roce 1909 dala Matice svatohostýnská popud k postavení schodištì, rovnì¾ neodmyslitelný symbol Hostýna. Od Vodní kaple a¾ k samotnému chrámu je na vzdálenosti 242 m polo¾eno 250 schodù, na mnohých z nich jsou podnes znatelná jména dárcù. V roce 1901 byla postavena stará køí¾ová cesta a v roce 1912 zahájena stavba nové køí¾ové cesty podle návrhu architekta Dušana Jurkovièe a s mozaikovými obrazy podle návrhu Jo¾i Úprky. V tém¾ roce vybudovala Matice svatohostýnská pro ubytování poutníkù útulnu Ovèárna. V roce 1928 byl vystavìn moderní poutní dùm a koneènì v roce 1932 se toto centrum nábo¾enského ¾ivota doèkalo vybudování nové silnice.
Neradostné èasy se š»astným koncem
Tì¾ká doba nastala pro Hostýn po únoru 1948. V dubnu 1950 byly kláštery a øeholní domy v celé republice obsazeny pøíslušníky ozbrojených slo¾ek, øeholníci internováni ve sbìrných a pracovních táborech. Stejný osud postihl i hostýnské jezuity. Majetek byl rozvleèen, poutní dùm pøedán ústavu sociální péèe. Teprve po skonèení ètyøicetiletého období temna se v únoru 1990 mohli duchovní Tovaryšstva Je¾íšova znovu vrátit na Hostýn. Byl jim navrácen majetek. Byla také obnovena èinnost Matice svatohostýnské. Š»astný konec se stal pøíslibem duchovní i hmotné obnovy tohoto jedineèného poutního místa na Moravì.
