Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Jaroslav,
zítra Vlastislav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Putování Austrálií - 9


Ètvrtek 12. listopadu

Výlet do Kings Canon a odtud do Yulara


Ráno se korytem øeky Finke River vracíme zpìt na Meereenie Loop a po 150 km jízdy na èervené roletì pøijí¾díme ke Kings Canyonu. Po natankování vody na nás èekal lehký trip a jak jinak, ne¾ v pravé poledne!

 

jízda po èervené roletì


Kings Canyon podle LP a leteckých fotografií na pohlednicích sliboval mimoøádnou podívanou. Ostatnì název „královský“ toho jednoznaènì vy¾aduje. Mìlo by jít v¾dy o zále¾itosti mimoøádného významu i velikosti. V tomto ohledu jsme byli zklamáni na celé èáøe. Tento kaòon byla opravdu jen malá náplast na celodenní výlet.

 

aboriginals "svatý za dìdinou"

 

Krátký, nepøíliš hluboký kaòon, který byl na konci samozøejmì bez vody, se nám obìma jevil jako nehodný svého bombastického názvu. Mo¾ná, kdyby zde byla slibovaná voda - tak snad… Nicménì za stávající situace jasnì zvítìzilo Palm Halley, ale 4 hodiny byly v pytli. Po návratu k autu nás ještì èeká dlouhá a úmorná cesta do Yulary.
Naštìstí jedeme po dobré asfaltce, „bo naši cestaøi tu eštì nestavjeli, mluvi do nas“ Chuck, a tak cesta rychle ubíhá.


Yulara je dnes moderní mìsto a já jsem kdesi èetl, ¾e se o zde zvolené architektuøe staveb v souèasné dobì vedou uèené dišputace. Upøímnì øeèeno, myslím si, ¾e nikam nepovedou. Vzpomeòme pøi té pøíle¾itosti vyšumìní sporu o stavbu Národní knihovny na Strahovì. Yulara u¾ stojí a asi i splòuje po¾adavky týkající se turistického ruchu a hlavnì zajištìní pohodlí sem dorazivších turistù. Chuck se vyzná i v Yulara, tak¾e rychle nakupujeme v místním Wollworth a jedeme na podveèerní fotografování Ayers Rock - symbolu Austrálie (LP - posvátné místo aborigincù, je z rudého pískovce, stáøí je kolem 600 mil.let a je to 268 metrù vysoká skála).

 

divocí velbloudi


U vjezdu do areálu Ayers Rock si kupujeme lístky platící 3 dny – pravý význam platnosti jsem však pochopil a¾ následující den. Madam pokladní nám dùraznì pøipomnìla, ¾e ranní a zároveò jediný denní výstup zaèíná „ka¾dodennì“ v 5:30 a.m. a konèí v 8:00 a.m. – ¾ádná jiná mo¾nost není! V podveèer vyrá¾íme z kempu fotit veèerní skálu. Netušil jsem kolik mù¾e veèerní fotografování rudé skály pøitáhnout turistù. Nová parkovištì jsou ji¾ plná a my máme problém sehnat volné parkovací místo. Potom sedíme a díváme se na skálu, která pomalu mìní stupeò èervené barvy…

 

pohled na typický "out back" pøilákal i pana doktora

 

S úplným setmìním nastává èas práskání dveøí aut a odjezdù. Vracíme se do kempu a po „tuèné veèeøi“ usínáme s myšlenkou a pøáním „v pùl šesté ráno u skály“!

 

  

Kang Cenyun a jeho vymleté bøehy


Pátek 13. listopadu

Ayers Rock, Kata Tjuta a Mt Olgas


Ráno bylo nejdivoèejší ze všech rán, která jsem v australských kempech za¾il. Zaèalo v 5:00 a.m. tøískáním všech dostupných dveøí, hlasitou mluvou s pobíháním ve tmì a nakonec startováním aut – všichni jeli k rudé skále! Vyjí¾díme snad poslední, ale po pøíjezdu k místu, kde u branky zaèíná výstup vidíme, ¾e jsme o nic nepøišli. Stezku vzhùru, snad jen zatím, zatarasuje závora s nápisem
„Strong wind“!


Chuck suše procedil:“To u¾ znam z minula, bo sem tu u¾ raz byl“! A tak znovu sedáme do auta a pomalu objí¾díme celou AR. Obèas zastavíme a udìláme fotky zajímavých skalních tvarù, vzniklých proudící deš»ovou vodou, ledem, vìtrem - snad?! V místním IS si ještì dáváme kafe a pøed 8:00 a.m. se vracíme k brance, kde v¾dy zaèíná výstup. Lidé se pomalu øadí a pøichází také místní ranger. Vytahuje závoru se zákazem a nahrazuje ji jinou, tentokrát s nápisem „High Temperature“! a pro dnešek je vymalováno!
Tak proto ty tøi dny platnosti permitu – „bo nigdo nevi jak se kery den a kery ranger vyspi“?!

 

Red Rock na obzoru


Nasedáme do auta, Chuck zaèíná mìnit barvu a jenom tiše „puka“, jak nì¾nì øíká své oblíbené èinnosti. Odjí¾díme od skály a Milda si všiml, ¾e nás pøedjí¾dí místní ranger – nám ji¾ známý ranger - vyvìšovaè zákazù. Po chvíli zastavil pøed prvním kruháèem a to u¾ Chuck nevydr¾el a zaøval: „Zastav p…“! Milda pøedjel rangera a zastavil. Ne¾ ale staèil Chuck vyskoèit a dobìhnout k rangerovi tak tento, zøejmì v pøedtuše Chuckovy špatné nálady vyhodil blinkr a zbabìle ujel. Chuck se pomalu vrátil a povídal: 
“Ten mìl ale kliku, bo bych mu øekl svoje. Kolik mnì to tu stalo a z jake dalky sem a¾ pøijel, tim tu konèim a seru na nì s celu jejich skalu“!

 

odtud se turisté škrábou vzhùru


Naštìstí máme pøipravený jiný a jak se pozdìji ukázalo stejnì zajímavý program. Tentokrát nás volá sexuální symbol Austrálie,“pornografická skála aneb dámský klín“! Je to skalní útvar v nedalekém pohoøí Mt Olgas, který doporuèuje pan Folw, autor námi u¾ívané „uèebnice“…

 

 

Skály tohoto pohoøí byly uplácány ve stejném hrnci a ze stejného materiálu jako Ayers Rock. Opìt je to krásnì èervený pískovec. Podle geologù (VŠB TU Ostrava a LP) jsou to nejstarší hory na svìtì. Jejich pùvodní výška byla 11 a¾ 12 kilometrù a stáøí se odhaduje na 600 milionù let. Prognóza ji¾ zmínìných geologù je ale neradostná. Za dalších 300 milionù tyto hory sluníèko, vìtrná eroze a pomù¾e snad i voda, roze¾ere, rozpráší, odplaví a ony nav¾dy zmizí! Není to radostná perspektiva, ale asi pravdivá a já jen doufám, ¾e u¾ u toho nebudu. To všechno rezavé kolem nás, ta rovina, to byly kdysi asi také hory?!

 

  

výsledek práce souruèenství voda, slunce a vítr, mo¾ná, ¾e kdysi pomáhaly i ledy ?!

 
Je opìt pravé poledne, kdy¾ v pøíšerném horku a pronásledováni australskými „útoènými“ mouchami vyrá¾íme hledat „pornografickou skálu – dámský klín“. Chuck udává tempo a peláší jako mladík. Adrenalin je adrenalin - není od vìci „nasrat se“ ve správný okam¾ik. Jdu také, sice kulhám a opo¾ïuji se, ale jdu. Nesu batoh s vodou a s uèebnicí, ve které je obrázek skalního útvaru, který musíme najít.

 

  

Katja Tjuna na obzoru, bude to jenom "nahra¾ka" ?

 

Skály kolem nás jsou oblé, èervené a plné všelikerých tvarù. Procházíme hlubokou str¾í a hlavy si mù¾eme ukroutit, ale zatím nevidíme nic co by odpovídalo obrázku v uèebnici. Vcházíme do širokého údolí, kterým se po modré znaèce táhneme skoro tøi hodiny. Na závìr se znovu obloukem vracíme ke skalám. A pak pøichází poslední výstup. Po 4 hodinách chùze nám skála ukázala své tajemství!

 

  

sexuální symbol Austrálie koneènì nalezen

 

„Podej mi uèebnici“!, zavelel Chuck a porovnával skuteènost s obrázkem v uèebnici. „To je ono“!, øekl a bylo tomu tak! Pøíroda „dámský klín“ vytesala do rudé skály do nejmenších podrobností. Toto potvrdil po dùkladné prohlídce i MUDr. Ludwig alias Chuck Nawarzill, majitel zkoušky z anatomie! Teï ještì musíme zjistit ze kterého místa byl „dámský klín“ vyfocený a dnešní úkol je splnìn! Ono místo jsme s Chuckem hledali a¾ do úplného vyhledání celou další hodinu! Místo bylo a¾ na protìjším kopci. Skála byla odtud navíc focena se sluncem v zádech a tak její tvar lépe vynikl. Mimochodem, zaèít místní okruh „Valley of the Wind“ opaèným smìrem, tak bychom k „dámskému klínu“ dorazili asi tak za 20 minut… O to je však naše vítìzství cennìjší a drahocennìjší, nebo vypocenìjší..?!

 

poslední pohled na Red Rock, tak snad pøíštì?


Pánové jsou Èeši? Obrací se na nás protijdoucí turista s australským širákem na hlavì. „Já su z Prostìjova“!, øíká statný mládenec o nìco mladší nás – ode mne pøesnì jen o 40 let! Pracuje v Melbourne, uèí se anglicky a doma, v Èesku, zanechal ¾enu a dvì dìti… Jo, jo, mít tak 25, taky bych to tak udìlal …ale ty dìti…?


Den byl nakonec i bez výstupu na Ayers Rock úspìšný! V podveèer jedeme dál kolem skály, která nás odmítla a doufáme, ¾e nás neodmítne aspoò pøíští kemp. A skuteènì, ve 8:30 p.m. nás kemp v Erldunda pøijal s otevøenou náruèí – tradiènì cca 25 „za všechno a všechny“! I v Austrálii je za peníze dùm. Po 500 kilometrech jsme opìt u Shwy, kterou jsme v Hermannsburgu opustili.

 

Tak tento tvor mne nekompromisnì vystrèil z pánského WC


V kempu se setkáváme s èeskou rodinou jedoucí obytným Fordem. Ètyøi dospìlí - mladí man¾elé a dva pánové - vzrostlí bernští salašníci. Všichni jsou pùvodem z Bruntálu – kdo na to má, ten na to zkrátka má! Dále zde kempuje pomìrnì mladý, ale holohlavý Bask, který jede durch Austrálií na kole s jednoosým vlekem. Ve vleku se mimo jiné ukrývá rozkládací stan i s lù¾kem – je to takový velký dìtský koèárek. Okukujeme tuto zázraènou skládaèku a hned se seznamujeme. Jeho „evropská angliètina“ je stejná jako naše. Zajímavé…

 

  

také obyvatelé kempu

 

 

Nakonec se sušenkami vítáme s klokanem, který je patrnì stálým obyvatelem místního kempu, proto¾e se chová jako doma. Padouch, v noci mi nìkolikrát lezl do stanu, asi pro ty sušenky. To byli všichni turisté v kempu.

 

náš spolukempíø z Erlunda, stateèný Bask cestou na Tasmánii

 

Asi není turistická sezona, proto¾e se turisté ve zdejších kempech vyskytují v menším poètu ne¾ je málo a nebo u¾ vymøeli. Veèer pak Chuck s Mildou vyfotili snad nejdelší track vlack, který jsme v Austrálii vidìli – vezl tøi plechové rodinné domky. Délka tracku byla odhadem 60 metrù?!

 

všudy pøítomné tracky na Shwy

 

 

Sobota 14. listopadu

Úkolem dneška je dorazit do Coober Pedy

 

Ani¾ to zatím víme, bude dnešek smolným dnem. Obèas se cestou hádávám s Mildou. Já tvrdím, ¾e jede rychle a on mne odbývá slovy: “Neser se mi do toho“! Dnes jedeme sice pomaleji, ale bohu¾el, poøád rychleji ne¾ velí silnièní znaèka 110. Policejní hlídka –mimoøádnì pohledná dívèina – policistka – australská výjimka, nám to spoèítala za 325 AD. Na zaplacení pokuty máme 30 dnù vèetnì. Støídáme se u volantu. Já jedu sice podle pøedpisu, ale zato mi po chvíli dochází palivo a nastává drobný problém. Máme sice plnou rezervní nádr¾, ale musíme najít zpùsob, jak naftu pøeèerpat z nádr¾e „B“ do nádr¾e „A“. Chuck vytahuje pøíruèku a zjiš»uje, ¾e tato pøísluší k jinému typu Nissanu, tak¾e ouha… Nicménì po chvíli luštìní návodu, dohadování a zkoušení všech mo¾ných knoflíkù palubní desky na to Chuck pøišel. Nastartoval èerpadlo a nafta slyšitelným èùrkem pøetéká. Nakonec je všechna nafta ve správné nádr¾i „A“ ale auto, „opravdu k nasrání“, nechce nastartovat. Nìmecký cyklista, který nás právì pøedjí¾dìl sice øíká, ¾e autùm moc nerozumí, ale zároveò nás upozoròuje, ¾e stojíme s autem naklonìným na opaènou stranu, ne¾ je plná nádr¾. Pøetlaèujeme tedy Nissana na protilehlý svá¾ek a Milda auto opravdu, po delším trápení baterky nastartoval. Díky Ti, chlapèe z dojèlandu!

 

Jedeme do Coober Pedy 


Velmi brzy jsou kolem Shwy vidìt vpravo i vlevo bílé kupy. Velké, menší nebo úplnì malièké – jsou to stopy po prospektorech, hledaèích opálù. Co chvíli stojí vedle silnice cedule s nápisem Restricted Areas,- zákaz vstupu na pozemek, s tuènì vytištìným oznámením na závìr Penalty 1000 dollars. Pozemky jsou mo¾ná soukromé (?), ale spíš hrozí propadnutí na poddolovaném terénu. Aspoò pøed tímto nebezpeèím varuje i pan Folw ve své uèebnici a tého¾ èiní i LP. Zøejmì není mapování starých dùlních dìl silnou stránkou této oblasti (cca 200 km, opìt LP a bilboardy v Coober Pedy).

 

  

blí¾íme se k Coober Pedy, ... tam nìkde se tì¾í opály


Do Coober Pedy pøijí¾díme ještì za slunce jasu. Milda kupuje PHM, Chuck vybírá a kupuje na pumpì opálové náhrdelníky pro své dvì dcery, „bo bude jaky Je¾išek, mluvil nam potom veèer“! Já jen tiše postávám. Kocháme se pøi projí¾ïce mìstem, kde je ka¾dý první obchod „opálový“. V centru nará¾íme na jediný obchoïák Wollworth, kde tentokrát zcela prozøetelnì nakupujeme. Na závìr prohlídky mìsta jdeme do místního Opálového muzea. Je umístìno, jako ostatnì skoro vše v Coober Pedy, v podzemí.

 

tak se tì¾ilo kdysí, ale i dnes je hlavní "výbìrèí" èlovìk

 

Tam, kde se døíve kutalo a hledaly opály. Expozice je pro nás, geologické laiky pøita¾livá od zaèátku do konce. Zaèíná popisem vzniku celé oblasti a také objasòuje vznik opálù. Geneze opálu není doposud zcela uspokojivì vysvìtlena. Pøedpokládá se, ¾e opály vznikají za zvýšených teplot a tlakù z Si02, které se mohou buï uvolòovat z organických zdrojù jako z køemièitých schránek rosivek, jehlicí moøských hub, anebo z anorganických zdrojù jako jsou silikátové minerály, èi køemen. Si02 slo¾ka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostøedí a pøi zmìnì podmínek prostøedí na kyselé a souèasnì sní¾ení tlaku nastává opìtovné srá¾ení køemene v podobì opálu (Wikipedie).


Muzeum poutavì seznamuje návštìvníky s vývojem a i dnešním zpùsobem tì¾by opálù vèetnì dobových ukázek na letitých fotkách (moc se to od sebe neliší)! Kromì toho je zde i malá paleontologická sbírka. Poprvé v ¾ivotì vidím èelist obrovského ¾raloka, velikého jako brontosaurus a jsem rád, ¾e jsem tou dobou v Austrálii ne¾il, pøípadì se neplavil na moøi! Navíc je v muzeu pøíjemný chládek, ale hlavnì - nejsou tam mouchy! Ty na nás èekají venku a urèitì i v kempu.

 

Ahoj, tak zase nìkdy pøíštì

 

Po prohlídce muzea se sháníme po doporuèeném podzemním kempu, kam nakonec asi natøikrát a za slunce západu dorá¾íme. Po veèeøi (menu je stále stejné) sedíme a spokojenì pijeme kafe. Sedíme spokojenì pøedevším proto, ¾e jsme schováni pøed mouchami v zasí»ované kuchyni a jídelnì kempu zároveò. Po dnešním muším náletu spoleènì docházíme k závìru, ¾e much je v Austrálii rozhodnì víc ne¾ je National Parks. A to je co øíct!
„Náš“ kemp je umístìný v bývalém opálovém dole a kóje - boèní jeskyòky pro chudé turisty jsou bez dveøí. Jeskyòky jsou „vybaveny“ jen jemným kaèírkem na podlaze, na kterém si návštìvníci staví stany! Pro bohatší turisty jsou zdejší kóje oddìleny dveømi a uvnitø je støídmé hotelové zaøízení s podlahou. V Coober Pedy však existují v podzemí i hotely, restaurace, kostely, školy a jiná, veøejnosti prospìšná zaøízení (pan Folw a LP). Dokonce i policie se prý ukrývá v podzemí - aspoò je lépe maskovaná.
Na pobyt a hlubší poznání CP jsme mìli málo èasu. Chtìlo by to ještì jednu návštìvu a pøípadnì
„i cosik opaluf vykopa», ni“?!


Øekl bych, ¾e se kemp dá doporuèit i kdy¾ by tady „ó nikoliv“ mìla drobné problémy! Na stranì druhé "by ju nehryzali muchy“, doplòuje mi deník Chuck


Nedìle 15. listopadu

 

Ještì chvíli v Coober Pedy a potom pøes pouš» do Anna Creeku, kolem Lake Eyre, stále kolem Old Ghan, do Maree

 

Nìjak nám utekla poznámka majitelky kempu o pitné vodì. Nakonec a úplnou náhodou objevuji v doporuèeném podniku automat na pitnou vodu. Je to hadice a letitý, špatnì fungující automat, umístìný za drátìným plotem, který se¾ere 2 AD a dá tak asi 1 litr vody aè slibuje za ty peníze litry 4! Ano, tady je voda dra¾ší ne¾ PHM do našeho Nissana! Koneènì nabereme 4 litry a jedeme dál, nemaje u¾ ¾ádných „drobòáskù“, které nám se¾ral zlý automat!

Vyjí¾díme z CP po rudé a písèité cestì, sem tam s roletou, do Anna Creek. Krajina kolem cesty vypadá jako ta, kterou nám na fotkách poslal robot z Marsu. Vyschlá jezera, ¾ádná vegetace, rudo kam jen oko dohlédne a k tomu ještì tradièní a¾ neskuteèné horko.

 

Tak vypadá protipsí plot zblízka

 

ukazatel s pouèením

 

U protipsího plotu (místní tabule - plot proti dingùm a urèený na ochranu stád dobytka, je cca 2 m vysoký, 9600 km dlouhý a vede pøes celou Austrálii). Sbírám pouštní kamínky a fotografujeme se navzájem s Chuckem na dnì obrovského, ale vyschlého jezera.

 

...strýc na dnì "takyjezera"

 

Za svou pøíkladnou snahu jsem byl odmìnìn mo¾ností øídit Nissana. Jedu sice u¾ podruhé, ale poprvé „na roletì“! Další prvenství získávám v okam¾iku, kdy jsem píchl levou zadní gumu. Hned nastává další komplikace. Hever byl bez originální páèky a tak se s Chuckem støídáme pøi práci vle¾e pod autem. Tam, s cca 8mi cm dlouhým zlomeným šroubovákem v ruce, náhradou to originálního dílu „páèkujeme“ – tj. vysouváme“ hever a zvedáme auto. Nakonec Nissana kousek zvedneme, kolo trochu podhrabeme a gumu vymìníme. Potom opatrnì, u¾ bez rezervy, jedeme pouštní cestou do Maree. Je to jenom 80 kilometrù, pøes Simpson Desert, a ten den jsme potkali jen 3 auta. “Cvièeni mladych hasièu – vymìna gumy, probìhlo hladce a v èasovem limitu“!, komentoval pozdì veèer u kafe naši akci Chuck.


Teï u¾ nás snad nic nepøekvapí - a pøece! Najednou vidíme uprostøed pouštì 2, slovy dva, svì¾e zelené stromy. Proè asi zrovna tady?! To stojí za fotku!!!

 

...pravá zelená uprostøed pouštì


Dojí¾díme do Maree a u pumpy si domlouváme opravu gumy se sympatickou sleènou, patrnì man¾elkou opraváøe, hovoøící pro nás srozumitelnou angliètinou. „Èas è.“ je pro nás zítra v pøesnì v 7:40 a.m. v jejich dílnì a tak radši u¾ jedeme do kempu. Mìsteèko je viditelnì out of order, ale kempíøka je pøíjemná aboriginka, která ovládá angliètinu jako kdy¾ bièem mrská! Dokonce o nìco lépe ne¾ Chuck. A to je co øíct!

 

Køi¾ovatka v poušti

 

Kemp je pustý a my jsme jediní turisté. Raritou jsou zde sprchy a toalety v domeècích umístìných na podvozcích s koly jako od ¾ebøiòákù. Kemp mù¾eme vøele a bez obav doporuèit i té nejnároènìjší „ó nikoliv“, stejnì kolem ¾ádný jiný není!


Karel Jankù

 

 

Související èlánky:

Putování Austrálií - 1

Putování Austrálií - 2

Putování Austrálií - 3

Putování Austrálií - 4

Putování Austrálií - 5

Putování Austrálií - 6

Putování Austrálií - 7

Putování Austrálií - 8