Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Oto,
zítra Jaroslav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

American hero a ¾eny
 
Motto: Láska je to, co se dìje mezi (dvìma?) lidmi, kteøí se miluji…
 
Jméno letce Charlese A. Lindbergha, toho Lindbergha, který v roce 1927 jako první pøeletìl oceán, za 33 hodin z New Yorku do Paøí¾e, zná ještì dnes snad témìø ka¾dý. Charles Lindbergh, který se narodil roku 1902 na malé farmì v Michiganu a zemøel 1974 ve svém domì na Havaji, mìl od mládí neobyèejný zájem o motory a vše technické. Jako osmnáctiletý zaèal studovat na universitì ve Wisconsinu ale po dvou letech ze školy odešel a pøijal zamìstnání u Nebraska Aircraft Corporation, rozhodl se ¾e bude pilotem. Ji¾ v roce 1922 získal pilotní licenci jako pøedvádìcí a zkušební pilot a tím také zaèala øada jeho úspìchù. V roce 1925 se stal šéfpilotem u Robertsons Aircraft Company, která vyhrála v soutì¾i o federální kontrakt Air Mail route ze St. Louis do Chicaga. V roce 1927 se mu podaøilo získat sponzory v Ryan Aeronautical Company San Diego v Kalifornii, kteøí  postavili jeho slavné letadlo Spirit of St. Louis, se kterým napøed v dubnu 1927 pøeletìl na zkoušku za 22 hodin nonstop z kalifornského San Diega do New Yorku, aby se pak v kvìtnu vydal na svoji legendární cestu do Paøí¾e. Tam byl zahrnut poctami  a obdivem. V Paøí¾i na letišti Le Burget na nìj èekalo 150.000 lidí.  Po návratu do  USA navštívil se svým letadlem všech 48 amerických státù a byl také pozván americkým ambasadorem D. Morrowem do Mexika, kde se o Vánocích 1927 seznámil se svojí první (a jedinou právoplatnou) ¾enou, velvyslancovou dcerou  Anne Morrow. Vzali se v roce 1929. Lindbergh byl bezesporu jednou z nejvìtších mediálních hvìzd minulého století, ale jeho proslulost se mu stala i prokletím. V roce 1932 byl jeho malièký, dvacetimìsíèní prvorozený syn Charles Augustus unesen a zavra¾dìn, pøesto¾e za nìj bylo zaplaceno výkupné.
®ivot Charlese Lindbergha pokraèoval øadou úspìchù, byl poradcem mnoha leteckých spoleèností, také americké  vlády a presidentù. V této roli byl v roce 1938, pøi své druhé cestì do Nìmecka vyznamenán ministrem Goeringem jakousi medailí, co¾ mu pozdìji zpùsobilo znaèné potí¾e. Pozdìji byl prezidentem Eisenhowerem zcela rehabilitován a pracoval dále pro americkou vládu, co¾ ho v prvních pováleèných letech pøivedlo do rozbombardovaného Mnichova. Tam se také odehrával jeho druhý ¾ivot o kterém nemìl do roku 2003 nikdo ani potuchy.
Teprve dvacet devìt let po Lindberghovì smrti bylo jeho dcerou Astrid odhaleno tajemství. Od roku 1957 a¾ do své smrti v roce 1974 mìl tento obdivovaný americký hrdina druhou rodinu v Mnichovì.
Dlouhá léta si nechávala Astrid Bouteiul, rozená Hesshaimer celý pøíbìh pro sebe.A¾ po smrti matky se rozhodla,¾e je èas, aby se celý svìt dozvìdìl zvláštní historii jejích rodièù a také si pøála, aby se její dìti mohly hlásit ke svému dìdeèkovi. Ona sama, stejnì jako její dva bratøi, museli otce tajit, v jejich køestních listech stojí „otec neznámý“. Astrid  je pøesvìdèena, ¾e pøíbìh tajné lásky jejích rodièù, Brigitty a Charlese  nesmí upadnout v zapomenutí.
Nejstarší syn Dyrk, Astrid a David znali otce pod jménem, Careau Kent. Dìti nemìly tušení, kdo to ve skuteènosti byl. Vzpomínají na nìj rády a v dobrém. Milovaly tohoto èlovìka, jeho¾ pomìrnì èasté návštìvy byly zahaleny tajemstvím. Mluvit o nìm nesmìly, u¾ vùbec ne jako o otci, jinak by ho byly u¾ nikdy nespatøily, varovala je pøísnì matka.
Jak to zaèalo? V tì¾ké pováleèné dobì se v Mnichovì protloukaly dvì setry, které pøišly po válce jako nìmecké repatriantky z Rumunska. Brigitte  se vyuèila modistkou a její sestra Marietta, která mìla umìlecké ambice, se pokoušela ¾ivit prodejem svých kreseb. Brigitte onemocnìla následkem nedostatku a strádání tuberkulosou kostí, dlouhé mìsíce le¾ela v nemocnici a po celý ¾ivot jí zùstala vada chùze.
Jednoho dne roku 1957 se  obì sestry setkaly u své pøítelkynì, pøekladatelky z angliètiny, se sympatickým, starším, svìtlovlasým Amerièanem. Pøítelkynì mìla pøekládat do nìmèiny knihu, The Spirit of St. Louis, která vyšla v roce 1954 a získala známou Pulitzerovu cenu.
Štíhlý, sportovní, o ètvrt století starší mu¾, se zaèal mladé klobouènici dvoøit, prý docela jako nesmìlý chlapec. Brigitte pozdìji vyprávìla své dceøi Astrid, jak jejich Love Story zaèala. Kdy¾ se stárnoucí letec a mladá, lehce kulhající dívka procházeli po mìstì a míjeli sochy lvù, kteøí zdobí schodištì do Feldherrenhalle, zùstal tento tichý Amerièan stát a zeptal se udivenì : „ Proè neøvou ti lvi?“ a po malé pause dodal, ¾e mu kdosi vyprávìl o tom, ¾e „ zamilovaný èlovìk je musí slyšet,a já jsem se do tebe velmi zamiloval.“ Pro Brigittu Hessehaimer to byla ¾ivotní láska, od té doby na jiného mu¾e ani nepohlédla. Vìdìla, ¾e je Charles proslulý èlovìk, ale to pro ni nehrálo velkou roli. Snad právì proto si jí vá¾il, brala takového, jaký byl. Nekladla mu ¾ádné otázky, nemìla vùbec ¾ádné po¾adavky.
Doma v Connecticutu mìl Charles  nároènou, intelektuálnì zalo¾enou ¾enu, která mìla mimochodem tehdy také dlouhodobou milostnou aféru se svým lékaøem. O tom Lindbergh pochopitelnì nic nevìdìl. Pøesto oèekávala Anne Morrow v¾dy netrpìlivì svého man¾ela. Neèekala neèinnì. Byla velice úspìšná spisovatelka, vyšlo jí nìkolik bestsellerù, redigovala peèlivì všechny Lindberghovy knihy – a vychovávala jeho pìt dìtí. Jejich man¾elství platilo pro veøejnost a¾ do konce za vzorné a š»astné. Anne zemøela roku 2001, tedy ve stejném roce jako Brigitte. Prozrazení tajemství dvojího ¾ivota svého mu¾e se nedo¾ila.
Jeden z posledních dopisù nevyléèitelnou rakovinou mízních uzlin nemocného Charlese Lindbergha, psaný v nemocnici v New, obsahoval naléhavá slova : „Hold utmost secrecy!“ ,tedy ¾ádost o zachování absolutního mlèení. Bitusch, jak nì¾nì jmenoval Charles svoji Brigitte, byla pevnì rozhodnuta zachovat toto tajemství nav¾dy a prosila sna¾nì dceru, aby také mlèela.
Ta ale dál intensivnì pátrala po tom, kdo byl vlastnì její otec, kdo byl ten milý èlovìk , mluvící jazykem, kterému jako malé dìti nerozumìly, a který jim vozil krásné exotické dárky ze všech koutù  svìta, a na kterého se v¾dy tolik tìšily. Pøi jedné ze svých návštìv u matky ( to u¾ byla vdaná a bydlela ve Francii) našla na pùdì domku, který pro rodinu postavil Lindbergh na Ammersee, a kde Bitusch a¾ do konce ¾ivota bydlela, víc ne¾ 100 dopisù, ze kterých se postupnì dozvìdìla pravdu. Objevila  také nìjaké fotografie, na kterých poznala svého otce, tedy Careu Kenta a matku, zøejmì na dovolené v Italii. Na obálce starého èísla èasopisu Time bezpeènì poznala otce, o kterém nesmìly dìti na veøejnosti nikdy mluvit. Astrid ještì dlouho mlèela, ale kdy¾ získala témìø stoprocentní jistotu, ¾e ten slavný Amerièan skuteènì je jejím otcem, prozradila to doma svým dìtem. Ty se zase pochlubily proslulým dìdeèkem spolu¾ákùm ve škole a byl tu problém. „Nikdo nám to nevìøí“ , naøíkaly prý doma plaèky. Snad také proto se Astrid rozhodla jít s celou zále¾itostí na veøejnost. Pro nìkolik lidí to byla  dost velká pohroma.
V roce 1989 vydal toti¾ A. Scott Berg velmi oslavovanou Lindberghovu biografii, na které pracoval mnoho let. Domníval se, ¾e mu neušel ¾ádný detail z jeho ¾ivota. Tato práce byla oznaèována jako standardní, man¾elkou Anne Morrow autorizovaná biografie. Získala té¾ Pulitzerovu cenu. Odhalení tajemství existence Brigitty Hessheimer a jejích dìtí muselo na Scott Berga pùsobit jako noèní mùra, jako pøíšerný sen. Zpoèátku se celou zále¾itost pokoušel vysvìtlovat psychologicky a tvrdil, ¾e nìco takového vùbec nepøipadá v úvahu u èlovìka Lindberghova charakteru. Ale kdy¾  bylo zkouškou DNA nespornì prokázáno, ¾e tøi sourozenci Hessheimerovi jsou opravdu potomci Lindbergha a zpráva obletìla celý svìt, odmlèel  se.
Jen¾e, všechno mìlo být pro tohoto na slovo vzatého Lindberghova znalce ještì daleko horší. O nìco pozdìji se toti¾ v tisku objevila další vìrohodná  zpráva, ¾e Lindbergh mìl dlouhodobý láskyplný vztah nejen s Brigittou, ale i s její sestrou Mariettou. Ta se pozdìji s Lindberhgovými  dvìma syny usadila ve Švýcarském Wallisu, kde pro nì Charles postavil stejný domek, jako pro rodinu sestry v Bavorsku, na Amersee. Marietta, která dosud ¾ije, stále zachovává mlèení, stejnì jako její dìti. Dokonce prý mezi ní a její neteøí Astrid došlo ke sporu, kdy¾ tato oznámila, ¾e s rodinným tajemstvím pùjde na veøejnost.
Korunu všemu nasadila zpráva, ¾e tyto Lindberghovy tajné rodiny nebyly dvì, ale dokonce tøi. Také se svojí nìmeckou soukromou sekretáøkou Valeskou, pøíslušnicí staré pruské šlechtické rodiny, prý Charles Lindbergh ¾il, a také s ní mìl dvì dìti. I ona zachovává mlèení a odmítá jakékoliv rozhovory s novináøi. Tak¾e celkem se tento slavný, excentrický a znaènì polygamní mu¾ postaral o tøináct potomkù.
Lindberghova práce zpravodajce, poradce US presidenta, representanta a øeditele spoleènosti Pan Am  a konsultanta  americké armády, atd., mu zajiš»ovala nejen skvìlý pøíjem, ale  umo¾òovala i nekontrolovatelné cesty letadlem po celém svìtì. Cestovat ostatnì musel, jeho rùzné kontrolní cesty, napøíklad po amerických vojenských základnách, ho k tomu zavazovaly. Mohl kdykoliv, ve dne i v noci nastoupit do první tøídy ka¾dého amerického letadla a letìt zdarma na kterékoliv místo na svìtì.
Po únosu svého syna a jeho neš»astné smrti v roce 1932, a také po ošklivé novináøské kampani ve ètyøicátých letech, kdy byl neprávem obvinìn z náklonnosti k nacistickému re¾imu v Nìmecku, se Lindbergh vyhýbal veøejnosti i mediím, dalo by se øíci, ¾e se  veøejnosti  dùslednì stranil. (byl také proti tomu, aby se USA zúèastnily druhé svìtové války a vrátil svoji hodnost brigádního generála. Svùj  názor zmìnil a¾ po japonském útoku na Pearl Harbor).
Stal se perfektním stínovým mu¾em, všudypøítomným, ale  neviditelným. Postaral se skvìle o všechny své ¾eny i dìti, dbal peèlivì na to, aby dìti znaly co nejvíc svìtových jazykù a dostaly co nejlepší vzdìlání. Vytvoøil si potom, kdy¾ pøišel tak strašným zpùsobem o prvorozeného syna jakýsi náhradní, nový ¾ivot, dokonce nìkolik ¾ivotù a  je dost tì¾ké ho za to odsuzovat.
V posledním dopise, urèeném Bitusch píše,: „My love to you and the children, all I can send.“
Jeho stav byl po poslední chemoterapii  zcela beznadìjný. Vìdìl o tom. Nechal se dopravit letadlem do svého domu na havajský ostrov Maui, kde 16. srpna 1974 zemøel.
O smrti své velké lásky se Brigitte Hessheimer dozvìdìla z novin.
®ivotní pøíbìh Charlese Lindbergha je mimo jiné i dùkazem pravdivosti rèení, ¾e dìlají–li dva toté¾, není to v¾dy toté¾.
Vìra Pokorná, Holandsko
                                                                          
  Lindbergùv dùm, výše hrob u kaple, obojí na ostrovì Maui, Havaj