Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vilm,
ztra Maxmilin.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

BÁJENÁ PROVENCE - 3
Den druhý - odpoledne
SAINTES - MARIES - DE- LA - MER A VÝLET LODÍ
 
Jak jsem ji minule napsala, vesnice  Saintes-Maries-de-la-Mer nás pivítala barvami, které dovedou vytvoit jen slunení paprsky. Slunce nám snad chce vynahradit ponkud rozpaité ráno a opírá se do našich zad ze všech sil. Ani sví vtík vanoucí od moe, po jeho pobeí  jdeme od parkovišt, kde jsme zanechali náš autobus, neodradí mnohé z nás od striptýzu. A tak se objeví trika s hlubokými výstihy a šortky. Jejich majitelé se s námi rychle louí a vydávají se smrem, který jim ukázal prvodce, aby si dosyta uili pláe. Všichni dostáváme dv hodiny osobního volna. V nm si lze prohlédnout masivní kostel z 12. století, který spíše pipomíná pevnost i hrad, a v nm kryptu se sochou erné Sáry, patronky Rom, a truhlici s jejími ostatky. Soška není píliš veliká, mí snad jen o nco víc ne metr, ale protoe jsme v Stes-Maries-de-la-Mer práv týden po velké rómské pouti, kdy bývá soška obleena a do 50 kus honosných rouch, vidíme svatou Sáru obalenou pepychovými „slupkami“ jako cibuli. Materiál (brokát, satén, hedvábí) záí ivými barvami a díky desítkám svíek rozsvícených prosebníky  u  Sáiných nohou vrhá barevné pablesky do píšeí krypty. Vycházíme ven a chceme  si ješt dopát slibovanou krásnou vyhlídku z kostelní ve, jene ouha! Od 12 do 14 hodin, co je doba, kterou máme pro vesnici vyhrazenu, je v uzavena. A tak se vydáváme na procházku  malebnými ulikami, kadou chvíli naráíme na stojany nabízející ty nejpestejší cikánské sukn, a pitom okukujeme mnoství hospdek, kavárniek, pizzerií rozhodujíce se, ve které si dopejeme lehký obd. Po cest se stáváme vhodným objektem pro pvabné mladé cikánské dívky, které nám nabízejí „zaruen zlaté“ prstýnky i náušnice. Odmítáme je „plynulou francouzštinou“ vyslovujíce „Merci, non!“ co nejfrancouzštji. Nakonec zakotvíme na „zahrádce“ malé útulné pizzerie, pochutnáme si na výborné pizze, kterou já zavlaím znakou Evian, zatímco mu kladn hodnotí vybrané pivo. Víno si necháváme radji a na veer. Po obd se ješt trochu projdeme po nábeí lemovaném mnostvím lodí nejrznjšího druhu a vydáváme se pomalu k autobusu. Po cest nás docházejí pkn zarudlí návštvníci pláe.
 
Je 14 hodin a my vyráíme k mstu Aigues-Mortes, kde nastoupíme v 15 hodin plavbu po íních kanálech. Na cest nás eká ješt jedna zastávka. Pár kilometr za Stes-Maries zastavujeme u pízemního devného stavení, je nás láká mnostvím krásného ovoce vystaveného pod písteškem ped vchodem. Ano, jsme u takové malé potravinové burzy, je nabízí vše, co je pro oblast typické - od pytlík s voavým provensálským koením i levandulí, pes sl v malovaných keramických solnikách, víno v obvyklých lahvích i v lahvích ve tvaru vinného hroznu, bílý nugát, rzné sladkosti, olivy, olivový olej a po malé košíky naplnné nádhernými jahodami i tešnmi. O tom, e nikdo z nás neodolal a kadý si nco koupil, nemusíte pochybovat.
 
Msto Aigues-Mortes (Mrtvá Voda) je ukázkou stedovkého msta, bývalého pístavu, s krásn zachovaným opevnním. Nás jako orientaní bod všude provází  masivní v Tour de Constance, nebo kousek od ní je pístavišt výletních lodí. V má svou bohatou historii. Slouila mimo jiné jako maják, kdy msto ješt v dávné minulosti leelo na moském behu, a enská vznice. A prý po nejslavnjší vzenkyni dostala své jméno. Ped tetí hodinou odpolední nastupujeme na jednu z výletních lodí, na ní podnikneme asi dvouhodinovou plavbu po síti íních kanál, jimi je území rezervace protkáno. Na hlavu naráím plátnou epici „mlynáku“ a zaujímám místo na zádi horní paluby, aby mému fotoaparátu nic neuteklo. Vyplouváme, slunce pálí a za naší lodí zstává stíbrný heben. Nejprve svou pozornost vnuji bizarním tvarm prastarých pínií na behu. Po chvíli se na levé stran v dáli objevuje mohutná osamlá budova – prý stará celnice. A ta nás provází –více i mén vzdálená- po celé dv hodiny plavby. V bainách si všímáme svých starých známých - hlouk erných býk, opt zahlédneme bílé koníky… Plavba je poklidná, velmi píjemná. Najednou se nco zaíná dít. Lo míí ke behu, kde vidíme malé pístavišt, a skuten pistává. Vtom k pístavišti pijídí na bílých koních dvojice mu v barevných košilích, s tmavými klobouky na hlavách. V jedné ruce drí nco,co nám pipomíná dlouhé kopí, a zvou nás na beh.e by to byli proslulí gardians?  Vylézáme tedy po ponkud strmém behu vzhru a tady se ped námi objevuje pírodní jevišt. Stojíme nad rozsáhlou bainou, její okraje poseté hlubokými puklinami svdí o tom, e tady bylo dešt málo, a za píkopem a drátným oplocením vidíme stádo erných býk, kteí se vtšinou lhostejn povalují a na zírající turisty s prominutím kašlou. Naši dva jezdci se mezitím nkam ztratili. Ale co to? Nkteí  býci zaínají jevit neklid a zvedají se ze svých bahnitých lek. V tu chvíli se objevují na obzoru naši dva známí jezdci, rychle se blíí, mávají svými „kopími“ a nco vykikují. A v tu chvíli se z líného stáda stává výborn secviený divadelní soubor. Býci zaínají „prchat“ ureným smrem, avšak honák jim zkíí cestu, a tak býci svj dusot namíí jinam. Pro zvýšení efektu se obas nkterý sólista „utrhne“ a zbsile pádí smrem k oplocení, take je v nás malá dušika, aby plot ledabyle nepeskoil a nepokraoval mezi nás. Jene uprchlík kousek od nás zabrzdí, poouchle se na nás podívá, snad i spiklenecky mrkne a u normálním tempem kluše na své místo. Nešetíme potleskem a snad bychom se ani nedivili, kdyby se „herci“ na závr divákm uklonili. Po této „kulturní vloce“ u nám zbývá sotva plhodinka plavby a  zase nás vítá Constance.
 
Vystupujeme, kontrolujeme, zda jsme jen opálení i i spálení a vydáváme se ješt na prohlídku opevnného msta. Jeho hradby a brána jsou vskutku impozantní, ulice skuten navozují pedstavu stedovkého msta. Bílá a svtle okrová barva dom s šedivými okenicemi je asto oivena pestrými muškáty, které splývají v barevných vodopádech z mnohých oken. Rozlouíme se pohledem s vysokými hradbami, jim  zapadající slunce propjuje narovlou barvu, a spcháme k autobusu, který nás doveze do místa dnešního noclehu a zítejší první prohlídky – do Arles.
 
Po ubytování v Arles  se vydáváme do nedaleké restaurace na veei a tady zaívám menší šok. Není zpsobený tím, e obsluha je za ten týden suverénn nejhorší, stejn jako jídelna, která spíš pipomíná ekárnu na zdravotním stedisku. Nejprve dostáváme tradiní salát-normální, s abnormáln dobrou zálivkou a s kousky nemén dobrých baget. Potud tedy dobré. Jene! Pak se ped námi objeví obrovité talíe, spíš mísy, plné luté rýe promíchané s nakrájenou zeleninou, ale z té rýe – ó hrzo! - se na mne šklebí malé erné otevené škeble, ervení ráci i nemén ervené potvrky s dlouhatánskými „vousy“…  Prý paela  s moskými plody. Tohle mám pozít já, která se „plodm moe“ vyhýbá na sto hon! Tak ne, tohle nepjde, i kdy hlad u se drazn hlásí. Opatrn ozobávám trochu rýe se zeleninou a koním. Ješt e následuje tradiní mouník, který naštstí nemá s moem nic spoleného a chutná výborn. A konen – s lehkým aludkem se spí urit lépe!
Text a foto:Míla Nová
 
Foto:
Sv. Sára
Hradby Aguies-Mortes
Na kanále v deltì Rhóny
Gardien a býci
Tour-de-Constance v Aigues-Mortes
 
Další lánky autorky:
Taioviny - 1
Taioviny - 2
Taioviny - 3
Taioviny - 4
Taioviny - 5
Taioviny - 6
Taioviny - 7
Taioviny - 8
Taioviny - 9
Taioviny - 10
Taioviny - 11
Taioviny - 12
Taioviny - 13
Taioviny - 14
Taioviny - 15
 
 
Jazykový koutek - slova vyjmenovaná (B,L)
Jazykový koutek - slova vyjmenovaná po (M,P,S)
Jazykový koutek - slova vyjmenovaná po (V,Z)
Jazykový koutek - m/mn
Jazykový koutek - psaní b/bje, v/vje, p
Jazykový koutek - zdvojené souhlásky
Jazykový koutek - pedloky s/z
Jazykový koutek - pedpony s/z/vz
Jazykový koutek - dvojice slov
Jazykový koutek - malý testík
Jazykový koutek - podmiovací zpsob