Malování - Galerie umìlcù
Václav Špála
èeský malíø, grafik a ilustrátor
Pozn.:V diskusi kolem našeho malování jste také vzpomínali, ¾e byl vìnován malý (respektive to nìjak umlklo) prostor galerii umìlcù. A tak jsme galerii o¾ivili a budeme pøinášet malé retrospektivy vybraných umìlcù. Do vyhledávání se mohou zapojit i ostatní a na øadu pøíjdou i zadání v úlo¾ených úkolech. Ludmila
Václav Špála se narodil 24. srpna 1885 ve ®lunicích u Nového Byd¾ova. První krùèky v malíøství získal od svého bratra, který byl profesorem kreslení.
Po základním vzdìlání absolvoval odbornou školu umìleckého zámeènictví v letech 1899 a¾ 1902. Pak pokraèoval na soukromé škole krajináøe F. Engelsmüllera v Praze. V roce 1903 byl pøijat na Akademii výtvarných umìní, ale dlouho zde nepobyl. Byl dost nespokojen se zpùsobem výuky. Další vzdìlání si doplnil na Akademii výtvarných umìní v letech 1903 a¾ 1909 u V. Bukovace a F. Thieleho.
U Bukovce byl v létech 1903 a¾ 1908 a pak ve speciálce F. Thieleho. Dvakrát pobýval v Dubrovníku na léèení, poprvé to bylo v roce 1910. Tady poprvé zaèal malovat pøíznaènì pro celé jeho dílo, v dvojzvuku èervené a modré, linii a barevnou plochu.
V roce 1911 navštívil Paøí¾, kde studoval soudobé avantgardní umìní. To se také odrazilo v jeho obrazech. Tady je druhá linie jeho tvorby. Sporadicky se k ní vrací i po válce. Do Francie se podíval potom ještì nìkolikrát, v roce 1925, 1926 a 1928. V roce 1911 navštívil také Nìmecko, Itálii, kterou navštívil ještì v roce 1913, a dostal se i do Vídnì. Tady byl v roce 1912 a 1923.
Špálùv výtvarný rozsah je široký. Dìlal grafiky, ilustrace knih, plakáty a scénické návrhy. Co není tak moc známé je, ¾e se vìnoval také keramice a výrobì døevìných hraèek ze soustru¾eného døeva. Maloval krajiny, figurální malbu a zátiší. Ve své tvorbì spojoval rùzné smìry, od èeského folklóru, pøes kubismus, flauvismus a dalšími styly.
Jeho poèáteèní tvorba vycházela z flauvismu. Tak napøíklad vznikl obraz „Vila v Dubrovníku“ z roku 1908, „Vlastní podobizna ve ¾lutém klobouku“ z roku 1909. Léta 1912 a¾ 1918 pøedstavují pøechod ke kubismu, je to „Dívèí akt“ z roku 1912, „Procitnutí“ z roku 1913, „Tøi ¾eny u vody“ z roku 1919 a „Harlekýn a Kolombína“ z roku 1920.
Ale v roce 1923 se definitivnì rozešel s kubismem a následovalo tak zvané "zelené období", v nìm maloval pøevá¾nì krajiny, jako „Krajina u moøe“ z roku 1923. Další, tak zvané "modré období" zaèalo po roce 1927 a je z jeho tvorby také nejvíce cenìné. Byly to tøeba obrazy „Vltava u Èervené“ z roku 1927 nebo „Na Otavì pøed bouøí“ z roku 1929. Nemaloval jenom krajiny, ale také zátiší. Za obraz „Kvìtinové zátiší“, také obèas zvané Pivoòky, z roku 1931, dostal první místo v americkém Pittsburghu. Bylo ocenìno jako nejlepší obraz s tématem pøírody.
V roce 1909 vstoupil do Spolku výtvarných umìlcù Mánes. Tady byl mimo roky 1911 a¾ 1913, v této dobì byl èlenem Skupiny výtvarných umìlcù. V Mánesu byl dokonce pøedsedou, to bylo od roku 1936. Svou první výstavu mìl v roce 1909, samostatnou v roce 1917. Vystavoval také od roku 1918 s Tvrdošíjnými, podílel se na aktivitì Osmy. Ale do jejich øad nikdy nevstoupil. Byl také dopisujícím èlenem vídeòského spolku Hagen.
Èasnì po válce se vrací k zátiší a z toho jsou to hlavnì kytice. Ustálil si námìtový okruh, v nìm¾ je figura pojatá jinak ne¾ dekorativnì, je cizorodým ¾ivlem. Základem barvy je opìt dvojzvuk èervené a modré barvy. V této barevnosti je cítit pøíbuznost s domácím lidovým umìním. Zvláštní kapitola jeho tvorby byla kolem roku 1930, kdy maloval skoro výhradnì modrou barvou, ale dovedl zachovat polychromní ráz.
V roce 1945 získal jako jeden z prvních titul národního umìlce. Zemøel 13. kvìtna 1946 v Praze a je pochován na vyšehradském Slavínì.
Galerie umìlcù:
Stvoøitelé èasu - 1 Michelangelo Buonarotti
Stvoøitelé èasu - 2 Rafael Santi
Stvoøitelé èasu - 3 Leonardo da Vinci
Teorie umìní: