1. září Den Hnutí nezúčastněných zemí

Po druhé světové válce se vytvořily dva velké mocenské bloky - západní (NATO) a východní (Varšavská smlouva). Oba bloky se snažily ovlivnit nezúčastněné státy a získat je na svou stranu. Výsledkem byl vznik Hnutí nezúčastněných zemí roku 1961 v Bělehradě.

Hnutí má 118 členů a zahrnuje africké státy, státy Jižní Ameriky, státy jižní Asie a některé další státy Ameriky a Evropy. Den Hnutí byl vyhlášen roku 1981 na konferenci ministrů zahraničních věcí.

... a také školákům začala škola.

18. srpna 1894 vyjela parní tramvaj na trati Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice

18. srpna 1894, v den narozenin císaře, vyjela poprvé normálně rozchodná parní tramvaj na trati Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice.

Myšlenky vybudovat v Moravské Ostravě místní dráhu se ujal obchodník z Vídně Julius Modern, který také nechal vypracovat projekt.

Stavbu zahájila v roce 1894 vídeňská firma Leo Arnoldi, přičemž koncese na stavbu a provozování dráhy mezitím přešla na Společnost brněnské místní dráhy.

Provozní délka trati činila 7,9 km a zprvu na ní jezdily čtyři lokomotivy a osm osobních vozů. Cesta tramvají vyšla daleko laciněji než fiakrem nebo omnibusem.

Z tramvajového nádraží naproti dnešního hotelu Palace na nádraží v Přívoze se cestující v I. třídě svezl za 15 krejcarů, ve III. třídě zaplatil o polovinu méně. Jízda fiakrem stála po stejné trati 1 zlatý a drožkou 80 krejcarů. https://www.patriotmagazin.cz

16. srpna 1419 zemřel český panovník Václav IV. (narodil se 26. února 1361).

Nekoncepčně a nedůsledně řešil konflikty nejen s vyšší šlechtou, která chtěla získat rozhodující podíl, ale i s církví. Podporoval sice reformní hnutí, které požadovalo nápravu církve a křesťanství, avšak v roce 1412 zaštítil prodej odpustků.

15. srpna 1695 zazněla poprvé v Praze zvonková hra Lorety.

Loreta je typ mariánského poutního místa, oblíbený a rozšířený v katolických evropských zemích v době baroka. Stavba je nazvána podle italského poutního místa Loreto, kde je uctíván dům Panny Marie, podle legendy přenesený anděly z Nazaretu.

14. srpna 1457 Johann Fust a Peter Schoffer, hlavní pomocníci Gutenberga, dohotovili první přesně datovanou tištěnou knihu - Žaltář.

Johannes Gensfleisch Gutenberg je považován za vynálezce knihtisku. Působil v Mohuči a ve Štrasburku.

Jeho stěžejním tiskařským dílem je dvoudílná dvaačtyřicetiřádková bible tištěná v letech 1452 až 1455.

12. srpna 1881 - požár Národního divadla v Praze

12. srpna při požáru došlo k poničení celé budovy, zničeno bylo jeviště, hlediště i kupole. Měsíc před definitivním a slavnostním otevřením Národního divadla, vznikl v pozdějších odpoledních hodinách na střeše divadla požár, který se nepodařilo uhasit.
Následky požáru byly vážné. Zcela vyhořely dřevěné části střech, železná konstrukce střechy byla zničena a propadla se dovnitř budovy a z větší části bylo zničeno i vnitřní vybavení divadla.

Tato tragédie dolehla na českou veřejnost velmi citelně, neboť divadlo bylo vnímáno jako opravdový národní kulturní stánek.
Šetření tehdejších orgánů vedlo nakonec k obžalobě dvou zámečníků, Jenische a Ziniburga, kteří dne 12. srpna odpoledne před vypuknutím požáru na střeše Národního divadla pracovali. Jejich úkolem bylo připojit měděný drát ke hromosvodu letováním s pomocí mosazi.

K provedení spoje potřebovali zámečníci plechová letovací kamínka. V těchto kamínkách se rozžhavilo dřevěné uhlí, do kterého se letovaný spoj vložil. Zámečníci při soudním líčení vypověděli, že po ukončení této práce zalili žhnoucí dřevěné uhlí v kamínkách vodou, a poté je umístili do měděného okapového žlabu v místě, kde zůstal zbytek dešťové vody.

Výslech zámečníků u soudu byl od samého začátku zjevně veden tak, aby za jedinou příčinu vzniku požáru bylo možno označit nedbalostní jednání obžalovaných zámečníků při dodržování požadavků na požární bezpečnost. Žádost obhájce zámečníků o provedení praktické zkoušky nebyla prokurátorem a soudem přijata, a tak byli oba zámečníci odsouzeni pro přestupek.

Jako trest jim byl uložen týden vězení zostřený dvěma půsty. Výše trestu byla na první pohled nepatrná, avšak výklad, že požár Národního divadla vznikl nedbalostí dvou na střeše pracujících zámečníků se traduje v různých pramenech dodnes včetně pramenů týkajících se historie požární ochrany. (více na www.pozary.cz)

8. srpen - Mezinárodní den koček.
Každý rok 8. srpna slaví milovníci koček po celém světě Mezinárodní den koček. Tento speciální den je věnován našim chlupatým přátelům, kteří nám přinášejí radost, lásku a společnost. Iniciativa na oslavu tohoto dne byla zahájena v roce 2002 Mezinárodním fondem pro ochranu zvířat (IFAW), a od té doby získal tento den širokou popularitu.
Mezinárodní den koček slouží nejen k oslavě koček jako domácích mazlíčků, ale také k zvyšování povědomí o jejich welfare a ochraně. Kočky jsou jedněmi z nejoblíbenějších domácích zvířat na světě, a proto je důležité zajistit, aby měly kvalitní a bezpečný život.
(Převzato z článku MVDr. Diany Frenclové | 5. 8. 2024 | Aktuality, Kočky)

6. srpen - Světový den boje za zákaz jaderných zbraní nazývaný také Den Hirošimy

V roce 1945 se stalo jedno z nejhorších zvěrstev, které může člověk člověku způsobit. Byla svržena atomová bomba na Hirošimu. Zahynulo tehdy více než 80 000 lidí a desetitisíce lidí zemřely později. Další desítky tisíc lidí trpěli či dodnes trpí v důsledku radioaktivního spadu.

Nynější obyvatelé Hirošimy si tragickou událost každým rokem připomínají u památníku míru s názvem Atomový dóm. Zvláště v dnešní době je připomínka na to mementem!

5. srpna 1930 se narodil americký kosmonaut Neil Armstrong.

Účastník letů Gemini 8 a Apollo 11. 21. července 1969 stanul jako první člověk na Měsíci. Společný let vykonal s astronautem Aldrinem, který vystoupil jako druhý.

Včera byl den vodního melounu:-)

3. srpna jsme si připoměli Den vodního melounu. Pokud si na vodním melounu také rádi pochutnáte, mám pro vás odpovědi na několik otázek.

Pokud si položíte otázku, jestli je meloun ovoce, nebo zelenina, správná odpověď vás překvapí. Z botanického hlediska se totiž meloun řadí mezi plodovou zeleninu. Vodní meloun s červenou sladkou dužinou patří konkrétně do čeledi tykvovitých, kde najdete například i klasickou okurku.

Vodní meloun má na naše tělo blahodárný vliv. V létě nám dodává tolik potřebné tekutiny. Zároveň naše tělo detoxikuje, zrychluje fungování metabolismu, podporuje hubnutí a doplňuje do těla cenné vitamíny a minerály.

Abychom si na vodním melounu pochutnali, velmi záleží na správném výběru této plodové zeleniny. Jak vybrat zralý meloun? Kupujte celé melouny se zaschlou stopkou, která poukazuje na to, že vodní meloun bude dostatečně zralý. Na meloun rovněž poklepejte - zralý meloun by měl při poklepu vydávat plný, jako kdyby kovový zvuk. Nahlédněte také na žlutý flíček na spodní straně melounu, na které tento plod ležel na zemi. Čím je tato skvrna tmavší, tím je meloun zralejší.

Lenka
3. srpna 1778 byla otevřena v Miláně La Scala

Na místě opery stávala původně budova divadla Regio Ducale, které ale roku 1776 vyhořelo. Záměr vystavět novou budovu posvětila ještě téhož roku Marie Terezie a výstavbě nestálo nic v cestě. Patronát nad architektonickým provedením převzal Giuseppe Piermarini a už za dva roky byla nová scéna slavnostně otevřena prvním zábavychtivým návštěvníkům.

Původ názvu divadla je poněkud komplikovaný. V italštině výraz "scala" představuje schodiště, žebřík, nebo stupnici, zdejší místní název je ovšem odvozen od jména náměstí, na kterém bylo postaveno (Piazza della Scala). Zdroj:www.stoplusjednicka.cz

2. srpen - Den suchého zipu

Těžko říct, zda tento den myslel někdo opravdu vážně, nebo zda se v kalendářích neobjevil jen z recese a už tam zůstal. Užitečnost suchého zipu ale zpochybnitelná není.

Suchý zip prý vymyslel v roce 1948 švýcarský inženýr Georges de Mestral. A jak ho to napadlo? Byl totiž milovníkem procházek alpskou přírodou a na těch ho doprovázel jeho věrný psí přítel.

Po každé procházce musel Mestral z pejska i svého oblečení složitě odstraňovat kuličky lopuchu. Začal se zajímat o tom, proč zrovna tyto lopuchové kuličky tak dobře drží na srsti. Na pomoc si vzal mikroskop a uviděl, že kuličky lopuchu mají malinkaté háčky, které se snadno zachytí na různé povrchy. Háčky by nic tak zázračného samy o sobě nebyly. Mají navíc ale skvělou vlastnost - jsou tak pružné, že se neulomí ani při násilném odtržení.

V hlavě se mu zrodila myšlenka nového způsobu zapínání.
více na:https://www.dobrytextil.cz/blog/novinky/jak-vznikl-suchy-zip

30. července 1971 překonal dálkový plavec a otužilec František Venclovský kanál La Manche

Rodák z Přerova byl vůbec prvním Čechem, který dokázal úžinu mezi Francií a Británií pokořit. K dálkovému plavání se Venclovský dostal nešťastnou náhodou. Původně se totiž věnoval boxu a jeho snem bylo dostat se na olympiádu v Římě. Po těžkém úrazu krční páteře v roce 1957 se ale musel s tímto sportem rozloučit. Ochrnula mu horní polovina těla a hrozilo, že zůstane na invalidním vozíku. Venclovský, voják z povolání, se ale nevzdal. Jakmile mu začaly brnět prsty na rukou, dal se do cvičení. Během rehabilitace zjistil, že mu prospívá plavání a ledová voda. "Umím jen takovou nestylovou čubičku," zlehčoval svůj plavecký styl.

O přeplavání La Manche začal poprvé uvažovat v roce 1964. Denně trénoval i čtyři hodiny. V řekách, rybnících, jezerech a koupalištích, po celý rok. Trvalo však šest let, než se mu podařilo přesvědčit československé úřady, aby mu daly povolení vycestovat do kapitalistické ciziny. "To by stálo valuty, soudruhu, konstatovali úředníci. Venclovský se proto obrátil na generálního tajemníka Gustáva Husáka a uspěl.O překonání kanálu La Manche se poprvé pokusil 6. září 1970. Tehdy mu ale štěstí nepřálo. Pršelo, byly velké vlny, brýle mu netěsnily, slaná voda ho pálila do očí. Rval se s mořem dvanáct hodin, než ho k smrti vyčerpaného vytáhli na palubu doprovodné lodi. Druhý pokus absolvoval v červenci následujícího roku. Trasu o délce 56,5 kilometru zvládl v čase 15 hodin a 26 minut. Odborníci spočítali, že při teplotě vody mezi 13 až 16 stupni Celsia vydal dvacet tisíc kalorií.

Když dosáhl břehu Anglie, zazněla jeho památná věta: "Já su tak štastné." Měl důvod se radovat. Byl nejen prvním Čechoslovákem, ale po Denisi Pearsonovi z Rhodésie také druhým občanem vnitrozemského státu, kterému se podařilo Lamanšský průliv přeplavat. V roce 1975 se Venclovský do vln kanálu La Manche vrhl ještě potřetí. I tentokrát uspěl, a to dokonce ve třetím nejrychlejším čase jeho věkové kategorie.

29. července 1836 byl v Paříži slavnostně otevřen Vítězný oblouk u příležitosti 6. výročí Červencové revoluce.

Vítězný oblouk v Paříži, celým názvem Arc de Triomphe de -Étoile, nechal postavit Napoleon Bonaparte v roce 1806. Chtěl tímto dílem zdůraznit svou moc nad tehdejší Evropou a své vítězství v bitvách, hlavně v bitvě u Slavkova. Autorem návrhu stavby Vítězného oblouku byl architekt Jean-François Chalgrin. Autor našel inspiraci ve staré římské architektuře. Vítězný oblouk je ve tvaru otevřené brány a byl postaven v letech 1806- 1836.

Monument byl tedy dokončen až za vlády krále Ludvíka Filipa Orleánského. Napoleon, který si tuto stavbu vyžádal, se tím pádem jejího dokončení nedožil. Ani hlavní architekt oblouku, Chalgrin, nikdy neviděl stavbu dokončenou. Výstavba trvala tak dlouho kvůli mnoha odkladům a přerušením práce na oblouku. Napoleon Bonaparte viděl pouze dřevěnou maketu Vítězného oblouku, když přijel se svou snoubenkou Marií Luisou v roce 1810 na návštěvu do Paříže. Vítězný oblouk stojí uprostřed náměstí Place Charles-de-Gaulle, na konci nejznámějšího pařížského bulváru Avenue des Champs-Élysées.

Vítězný oblouk krášlí plastiky s názvy Bitva u Slavkova, Obrana, Přechod přes most v Arcole, Mírod Etexe, Dobytí Alexandrie, Bitva u Abukiru, Triumf od Korota oslavující vídeňskou smlouvu podepsanou v roce 1810, a Marseillaisa od Rudeho. Tato honosná stavba má po stranách dvoumetrové sochy na památku Velké armády. Pod Vítězným obloukem stojí památník Neznámého vojáka (Le soldat inconnu) z první světové války, který zde byl pohřben dne 11. listopadu 1920. Z vyhlídkové terasy je pozoruhodný výhled na místa jako Louvre, Náměstí svornosti (Place de la Concorde) a La défence. Od tohoto místa se větví dvanáct různých pařížských tříd.

Roku 1840 byl mrtvý císař přenesen během pohřbu Vítězným obloukem do Invalidovny, v roce 1885 tu byla na jednu noc vystavena rakev s proslulým francouzským básníkem Victorem Hugem a dne 26. srpna 1944 zde byly slavnosti osvobození francouzského národu v čele s generálem Charlesem de Gaullem.

Vítězný oblouk je vysoký více než 51 metrů a je široký kolem 45 metrů. Je druhým největším vítězným obloukem na světě (po tom největším, který se nachází v hlavním městě Severní Korey Pchjongjangu a je vystavěn přesně podle toho Napoleonova), a také je to jedna z nejznámějších památek Paříže.

Uvnitř Vítězného oblouku je malé muzeum. Toto muzeum je zaměřeno na historii celé stavby. Každoročně u památky Vítězný oblouk v Paříži bývá ukončen cyklistický závod Tour de France.

28. července 1750 zemřel vrcholný představitel barokní hudby, německý skladatel a varhaník Johann Sebastian Bach (narodil se 21. března 1685).

Johann Sebastian Bach byl barokní německý hudební skladatel a virtuóz na klávesové nástroje. Pocházel z rodiny s dlouhou hudební tradicí, kterou i on předal dál - i někteří jeho synové se stali významnými skladateli další generace (J. S. Bach byl dvakrát ženatý a měl celkem 20 dětí).

Za života byl Bach obdivovaný více jako hudebník - interpret/varhaník, ale jako skladatel naopak uznáván příliš nebyl, jeho hudba byla v té době vnímána jako zbytečně komplikovaná. Bachovo dílo bylo oceněno až časem.

Dnes je Johann Sebastian Bach považován za geniálního skladatele baroka. Napsal více než 1000 skladeb