2. duben - Mezinárodní den dětské knihy

Má za cíl podpořit čtení a literaturu pro děti, přičemž je spojen s narozením dánského pohádkáře H. Ch. Andersena.

Byl ustanoven v roce 1967 UNESCO Toto datum bylo zvoleno, protože se v tento den narodil známý dánský spisovatel Hans Christian Andersen, autor mnoha oblíbených pohádek, jako jsou Malá mořská víla a Ošklivé káčátko. Cílem tohoto dne je podpořit důležitost knih pro děti a rozvoj čtenářské gramotnosti.

28. březen - Český den učitelů

Svůj svátek slaví čeští a slovenští učitelé a učitelky na výročí narození Jana Amose Komenského už od roku 1955. Termín, ve kterém se tento den slaví ve světě, se v různých zemích liší, často je to na výročí významných místních pedagogů a pedagožek, nebo mezníků pedagogiky.

České a slovenské školy tak často pořádají v tomto období různé akce věnované Komenského životu a jeho tvorbě včetně vyhlášení výsledků ankety Zlatý Ámos o nejoblíbenějšího učitele nebo učitelky.

A přesto, že toto povolání patřilo v minulosti hlavně mužům, v současnosti je paradoxně v učitelských sborech převaha žen.

23. březen - Světový den meteorologie

Tento den byl vyhlášen jako připomínka dne 23. března roku 1950, kdy vzniklo WMO - Světová meteorologická organizace.

Československo bylo v té době jedním ze zakládajících členů. Právě tato organizace se stává zvláštním odborem Organizace spojených národů pro oblast meteorologie, hydrologie a další související fyzikální vědy.

Tento den bychom mohli pro laickou veřejnost nazvat Světovým dnem počasí, neboť právě meteorologie se počasím zabývá, neboť ovlivňuje náš každodenní život a jsme na něm závislí. Toto uvědomění bylo velmi významné neboť v současnosti lze více či méně počasí předpovídat a díky tomu zachránit mnoho lidí před významnými katastrofami či prostě lze zjistit jestli je možné jet např. na výlet.

Sledování počasí má velký význam i pro národní hospodářství a to konkrétně sektory zemědělství, vodní hospodářství, dopravu či energetickou oblast.

17. března 2005 - získala Česká republika v dražbě v Paříži fragment dosud neznámého latinského překladu Dalimilovy kroniky. Zaplatila za něj v přepočtu 9 milionů Kč.

***

17. březen - den sv. Patrika

Každý rok 17. března lidé vycházejí do ulic, tančí, popíjí a baví se. Je den svatého Patrika, starověkého křesťanského duchovního působícího v 5. století v Irsku. Svatý Patrik byl dle pověr tím, kdo přinesl do Irska křesťanství. Datum 17.3. připadá na Patrikovo úmrtí.

Den svatého Patrika se slaví v Irsku, ve Velké Británii, v Austrálii, na Novém Zélandu a v Severní Americe. V posledních letech se slaví i v mnohých evropských zemích, se zelenými klobouky se setkáte někdy i u nás.

A proč zelená barva? Ústřední barvou tohoto původem irského svátku je zelená. Lidé v tento sváteční den nosí zelené oblečení, jedí zelené jídlo jako např. zelené těstoviny, špenát či pistáciovou zmrzlinu. Znakem symbolizujícím tento den je zelený trojlístek. Ten měl podle legendy sv. Patrik použít jako pomůcku pro šíření křesťanství, konkrétně při objasňování teorie o Svaté Trojici.

16. března 1521 portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes přistál na pobřeží Filipín.

Původně se s pěti loděmi vypravil roku 1519 na výpravu západní cestou kolem Jižní Ameriky na Moluky. Na filipínském ostrově Mactan byl zabit.

Posádka jedné lodi doplula roku 1522 do Španělska a uskutečnila tak poprvé plavbu kolem světa.

Mezinárodní den proti policejní brutalitě se slaví každoročně 15. března.

Tento den byl vytvořen v roce 1997 Organizací Spojených národů, aby se upozornilo na problémy policejní brutality po celém světě. Aktivisté, rodiny obětí, lidé, kteří se zajímají o lidská práva, se v tento den sejdou na protesty, demonstrace a shromáždění, aby upozornili na problémy policejní brutality a požadují změnu. Mezinárodní den proti policejní brutalitě má také svůj vlastní symbol, červená stužka, kterou nosí lidé po celém světě, aby vyjádřili svou solidaritu s oběťmi policejní brutality a podporu pro boj proti této formě násilí. www.finmag.cz

13. března 1781 objevil britský astronom Sir William Herschel planetu, kterou pozoroval dalekohledem vlastní výroby. Byla to planeta Uran, uznávána jako sedmá planeta a jako třetí obří plynná planeta ve Sluneční soustavě.

Pokud máte opravdu dobrý zrak a můžete se v noci postavit na místo, kde neexistuje světelné znečištění, můžete být schopni spatřit planetu Uran i bez dalekohledu. Avšak nestačí jen správné pozorovací podmínky, ale musíte také přesně vědět, kterým směrem se dívat - v které části oblohy se planeta mezi hvězdami nachází.

Několik tisíc roků učenci i astronomové pozorovali vesmír právě tak - pouhým okem. Mnozí z nich planetu Uran spatřili. Avšak vzhledem k tomu, že se jevila jako nepatrná malinká světelná
tečka, všichni se domnívali, že se jedná o hvězdu.

Až koncem 18. století bylo zaznamenáno první pozorování, podle kterého byl Uran rozpoznán jako existující planeta. Došlo k tomu 13. března 1781 britským astronomem Sirem William Herschlem.
Více zajímavého na:www.astro.cz

10. březen - začala Ostravská operace

Ostravská operace začala 10. března 1945 pokusem o přímý útok na Ostravsko a Těšínsko ze severovýchodního směru. Nacisté kladli tuhý odpor: v březnu roku 1945 zajišťovala Ostrava 35 procent průmyslové výroby Říše a Hitler si byl dobře vědom jejího zásadního strategického významu. "Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno držet stůj, co stůj," prohlásil dva měsíce před koncem druhé světové války.

Za pomoci tisíců totálně nasazených obyvatel protektorátu zde nacisté vybudovali rozsáhlý systém zákopů, krytů a protitankových zátaras a s úspěchem využívali i předválečného československého opevnění. Rudá armáda během týdne dokázala postoupit jen zhruba o deset kilometrů. Nově nasazený generál Jeremenko proto rozhodl o stokilometrovém obchvatu kolem Opavy.

Vojáci 4. ukrajinského frontu společně s tankovými jednotkami 1. československého armádního sboru postoupili dnešním polským územím až ke slezské metropoli a za cenu téměř totální destrukce Opavu 22. dubna osvobodili. Odsud se Hlučínskem probíjeli zpátky na východ. Bojovalo se při tom téměř o každou ves: u Hrabyně, ležící na strategické vyvýšenině, se fronta zastavila na týden, během něhož byla vesnice z devadesáti procent zničena. Hlavní část operace skončila dobytím Ostravy, která do rukou rudoarmějců padla 30. dubna 1945. Více na www.pametnaroda.cz

8. březen - Mezinárodní den žen

Tento den, slavený od roku 1911, je připomínkou stávky newyorských švadlen za zlepšení životních podmínek roku 1909.

Zpočátku byl cílem tohoto dne boj za volební právo, později za rovnoprávnost, spravedlnost a mír. Důvody slavení svátku byly v průběhu let rozdílné - protest feministek, socialistický svátek za dob SSSR...

U nás se oficiálně neslaví od roku 1990. Ale přesto naše milé ženy "všechno nejlepší".

7. března 1876, získal americký vynálezce Alexander Graham Bell patent na telefon

Moc nechybělo a znali bychom jiné jméno. 14. února 1876 totiž na patentní úřad ve Washingtonu dorazila asi dvě hodiny po Bellovi Elisha Gray z Chicaga. Následovalo pak dohadování i soudní procesy. Bell ale vyhrál a 7. března 1876 získal patent.

Nová éra komunikace - éra telefonu - pak začala 10. března 1876 větou - Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás... Tento vzkaz pronesl do aparátu Bell a na druhém konci linky, ve vedlejší místnosti, mu naslouchal jeho spolupracovník Thomas Watson. Tímto se potvrdilo, že přístroj skutečně funguje.

6. březen - Mezinárodní den jódu

Vznikl z iniciativy Českého výboru pro UNICEF roku 1999.
Tento významný den v kontextu zdravotnictví upozorňuje na nezbytnost tohoto prvku pro zdraví. Dle odhadů expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) cca 800 - 900 miliónů osob má vlivem nedostatku jódu závažnou poruchu štítné žlázy.

V přírodě se jód vyskytuje vázaný v horninách, z nichž se postupně vyplavuje srážkovou vodou a hromadí se v oceánech. Je různou měrou obsažen v potravinách rostlinného i živočišného původu. Nedostatek jódu má za následek poruchy funkce štítné žlázy, což má neblahý vliv na vývoj organismu a na energetický metabolismus. I lehký nedostatek jódu v těhotenství a v dětství vyvolává nevratné poruchy vývoje, zejména nervové soustavy.

Nutná denní dávka jódu se liší podle věku, největší potřebu mají těhotné a kojící ženy.

Strava je v ČR na jód chudá a mořské produkty nejsou konzumovány v dostatečném množství, proto se provádí jodace kuchyňské jedlé soli, čímž je zajištěn vyšší obsah jódu i v dalších potravinách, do kterých se sůl přidává (např. pekařské a masné výrobky).

Dobrým zdrojem je u nás mléko (dobytek dostává jód v krmných dávkách). Přirozeně vysoký obsah jódu je v minerálních vodách Vincentka a Hanácká kyselka. Těhotným a kojícím je doporučeno užívat jód ve formě tablet, kojenecká strava je při výrobě obohacována.
Podle kritérií WHO je v ČR úroveň zásobení jódem uspokojivá.

6. březen - Evropský den logopedie

V roce 2004 byl v CPLOL založen Evropský den logopedie (EU Day), záměrem bylo zvýšit povědomí lidí o profesi klinického logopeda v celé Evropě. Původní záměr si kladl za cíl rozvíjet povědomí veřejnosti o komunikačních poruchách, jejich vlivu na zdraví člověka, právech pacientů s komunikačními obtížemi a možnosti takovým pacientům pomoci. Posláním Evropského Dne logopedie je to, že prevence komunikačních poruch se může posílit sdílením znalostí a zkušeností po celé Evropě. Držíce se této věty, každý rok je věnován tento den určitému tématu, je vytvořené společné motto a všichni mají možnost využít společné materiály vztahující se k tomuto dni.

Klíčovým slovem tohoto dne je slovo informace. Informace o možných řečových a komunikačních poruchách, o práci klinických logopedů, o CPLOL a místních logopedických organizacích. Informace, které pomohou zvýšit povědomí veřejnosti a úřadů o vlastní práci klinického logopeda a informace klientům/pacientům o jejich právech a o možnostech pomoci, kterou mohou využívat a také, kde takovou pomoc mohou nalézt. Sám o sobě si Evropský Den logopedie klade za cíl zvýšit aktivitu klinických logopedů v celé Evropě a podpořit jejich setkávání se při příležitosti Evropského Dne logopedie.

3. březen - Světový den divoké přírody

Světový den divoké přírody World Wildlife Day (WWD) je příležitostí k oslavě krásných a rozličných forem divoké přírody a vyzdvihnutí významu ochrany přírody pro lidstvo. Shodli se na tom představitelé 68. zasedání Valného shromáždění OSN 20. prosince 2013 při jeho vyhlášení.

Datum 3. března nebylo pro Světový den divoké přírody (World Wildlife Day) zvoleno náhodně. Je to den, kdy v roce 1973 vstoupila platnost Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která hraje důležitou roli v zajištění toho, aby mezinárodní obchod neohrozil přežití jednotlivých druhů.

Prostřednictvím CITES 180 zemí světa hájí v současnosti na 5 000 druhů zvířat a kolem 29 000 druhů rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě pro nadměrné využívání při obchodování. Česká republika se k CITES připojila v roce 1992. Více informací k úmluvě CITES: www.mzp.cz. Oficiální stránky Světového dne divoké přírody (v angličtině): www.wildlifeday.org

***

4. března 1877 si nechal Emile Berliner patentovat mikrofon

Mikrofon neboli zařízení pro přeměnu zvukového signálu dnes slaví narozeniny. Vůbec první mikrofon vynalezl Emile Berliner. Tento americký vynálezce židovského původu, narozený v Německu v roce 1851, má na kontě hned několik zajímavých vynálezů. Mezi nejznámější patří například i gramofon.

2.březen - Mezinárodní den boje spisovatelů za mír

Tento den byl vyhlášen roku 1984 Mezinárodním sdružením PEN klub. Jedná se o organizaci sdružující spisovatele. Původně se členy klubu mohli stát jen básníci, dramatici, vydavatelé, esejisté, romanopisci (anglicky Poets, Playwrights, Editors, Essayists, Novelists - odtud název klubu), tedy ti, kdo bojují perem.

PEN klub je nejstarší světovou organizací na ochranu lidských práv. Zasazuje se i o svobodu slova a spolupráci všech spisovatelů z celého světa.

1. března 1950 bylo uskutečněného ČESKOSLOVENSKÉ SČÍTÁNÍ LIDU

K prvnímu sčítání po roce 1945 došlo 1. března 1950. Jelikož se současně uskutečnil také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů, používalo se pro celou akci názvu "národní sčítání 1950". Toto sčítání bylo posledním naším sčítáním zpracovaným za tzv. přítomné obyvatelstvo a nadlouho posledním, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím (k opětovnému zařazení otázky na náboženské vyznání došlo až při sčítání 1991). Podstatnou změnou oproti sčítání 1930 pak byla nová definice národnosti, podle které se národností rozuměla příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí.

Sčítání bylo dále prvním na území Československa, zahrnujícím v plném územním rozsahu sčítání domů a bytů, ale tehdy se ještě nepodařilo získaná data o obyvatelstvu a objektech bydlení vzájemně propojit.

Výsledky sčítání byly publikovány postupně jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků. Tiskem byly vydány v nízkém nákladu až v letech 1957-1958, a to ve 4 svazcích pod společným názvem Sčítání lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni 1. března 1950. Pro veřejnost byla data sčítání 1950 uvolněna po odtajnění až v roce 1962. I když bylo sčítání 1950 připraveno ve velmi složitých podmínkách a ví se o nedostatcích, jeho výsledky jsou cenné, a to nejen pro zachycení všech důsledků válečných a poválečných událostí ve změnách počtu a složení obyvatelstva, ale především v postižení odsunu německého a výměny maďarského obyvatelstva, reemigrace a přesídlení statisíců osob, zvláště do pohraničí českých zemí. Zdroj: www.czso.cz

28. února 1883 bylo pražské Staroměstské náměstí poprvé osvětleno elektřinou

František Křižík rozsvítil Staroměstské náměstí pomocí vlastních obloukových lamp. Křižík vybavil svým zařízením mnoho městských elektráren (první v roce 1889 na Žižkově) a elektrifikoval řadu měst a obcí.

Prvního zkušebního veřejného elektrického osvětlení se dočkala pražská Hybernská ulice u příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa v červnu 1881 - císařská návštěva ale slavnostní osvětlení odmítla. Jen dva týdny v únoru 1883 osvětlovaly obloukovky i Staroměstské náměstí.

První městské veřejné elektrické osvětlení v roce 1887 rozzářilo jihočeská města Jindřichův Hradec a Písek.