Herrnhutské hvìzdy
Pokud jste v dobì adventu navštívili sousední Nìmecko jistì jste nepøehlédli zajímavé hvìzdy které byly doslova všude. Tyto dvacetipìti hrotové hvìzdy pochází z malého mìsteèka Herrnhut (èesky Ochranov) nedaleko ®itavy, kde je pova¾ují za pramáti všech vánoèních hvìzd.
Zajímavosti z historie je, ¾e mìsteèko zalo¾ili moravští evangelíci z jednoty bratrské, kteøí museli uprchnout v roce 1722 z habsburské monarchie pøed katolickým útlakem. Ovšem první vánoèní hvìzda tam vznikla a¾ po sto letech a souvisela misiemi s které bratøi zakládali po svìtì.
Èasto to bylo velmi nehostinné území, kde misionáøi ¾ili se svými rodinami v tì¾kých podmínkách. Kdy¾ jim dorostly dìti do školního vìku, tak je posílali zpìt do Evropy k evangelíkùm. Dìti ¾ily ve školních internátech a stýskalo se jim po rodièích, ale nejvíce pøed vánoèními svátky. Vznikly první hvìzdy z papíru a lepenky, které pomáhaly dìtem pøekonávat úzkost ji¾ v první polovinì 19. století. Ve škole slou¾ila hvìzda i jako geometrická pomùcka. ®áci skládali hvìzdy rùzných tvarù a zdobili si jimi své pokoje. Pùvodnì byly èervenobílé, bílá pøedstavovala èistotu, èervená krev Je¾íše Krista. Vyrábìly se první adventní nedìli a vznikla tradice.
Koncem 19. století obchodník s hudebninami Pieter Verbeek zaèal prodávat pevnou skládací hvìzdu bez nosné kostry, a to u¾ v pìti rùzných barvách, z nich¾ se dalo vytvoøit a¾ jedenáct kombinací s prùmìrem hvìzd 56 a 80 centimetrù co¾ si nechal v roce 1925 patentovat. Manufaktura mìla nìkolik majitelù.
Po druhé svìtové válce byla manufaktura znárodnìna na Hornolu¾ickou továrnu na hvìzdy a stínidla. V roce 1968 získala jednota bratrská ruèní výrobu hvìzd zpìt. V devadesátých letech vzniká manufaktura Herrnhuter Sterne s 23 zamìstnanci, dnes jich má pøes 200 a zájem o hvìzdy neustále roste nejen v Nìmecku, ale také v zahranièí, kam se vyvá¾í. Nejmenší plastová hvìzda má v prùmìru osm centimetrù, papírová tøináct u které ruèní výroba trvá pøes hodinu a pùl.
Vìtšina hvìzd jsou papírové pro vnitøní prostøedí, ale venkovní plastové hvìzdy mohou mìøit dva a pùl metru. Zdobí hrady, zámky, kostely, vánoèní trhy, centra mìst. Na hlavním vlakovém nádra¾í v Lipsku vyšlo letos na 123 Herrnhutských hvìzd.
.jpg)
