Významné dny
Datum:
03.09.2025 09:49
Od:
zdenek (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
3. záøí 1783 - Konec americké války za nezávislost
Americká válka za nezávislost formálnì skonèila podepsáním Paøí¾ské smlouvy, která pro Spojené státy znamenala získání ve¹kerého území na východ od øeky Mississippi a na jih od Velkých jezer.
Smlouvu podepsaly Spojené státy a Spojené království.
Datum:
02.09.2025 09:40
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
2. záøí 1347 do¹lo k velkolepé korunovaci Karla IV. a jeho man¾elky Blanky z Valois
Církevní obøad øídil arcibiskup Arno¹t z Pardubic a nejprve potøel Karlovu hlavu posvátným olejem z kalicha, poté ho pøiodìl do korunovaèních rouch a potøel mu i ruce. Pak byly králi pøedány královské insignie - meè, koruna, ¾ezlo a jablko.
Po svém potvrzení èeským králem vydal øadu listin tvoøících novou koncepci èeského státu v Evropì, pøislíbil také potvrdit privilegia stavù, úøady v Èechách mìly patøit Èechùm, na Moravì Moravanùm, zároveò nikdo nemìl povinnost konat vojenskou slu¾bu mimo hranice království.
Datum:
01.09.2025 10:38
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
1. záøí Den Hnutí nezúèastnìných zemí
Po druhé svìtové válce se vytvoøily dva velké mocenské bloky - západní (NATO) a východní (Var¹avská smlouva). Oba bloky se sna¾ily ovlivnit nezúèastnìné státy a získat je na svou stranu. Výsledkem byl vznik Hnutí nezúèastnìných zemí roku 1961 v Bìlehradì.
Hnutí má 118 èlenù a zahrnuje africké státy, státy Ji¾ní Ameriky, státy ji¾ní Asie a nìkteré dal¹í státy Ameriky a Evropy. Den Hnutí byl vyhlá¹en roku 1981 na konferenci ministrù zahranièních vìcí.
... a také ¹kolákùm zaèala ¹kola.
Datum:
18.08.2025 07:31
Od:
zdenek (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
18. srpna 1894 vyjela parní tramvaj na trati Pøívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice
18. srpna 1894, v den narozenin císaøe, vyjela poprvé normálnì rozchodná parní tramvaj na trati Pøívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice.
My¹lenky vybudovat v Moravské Ostravì místní dráhu se ujal obchodník z Vídnì Julius Modern, který také nechal vypracovat projekt.
Stavbu zahájila v roce 1894 vídeòská firma Leo Arnoldi, pøièem¾ koncese na stavbu a provozování dráhy mezitím pøe¹la na Spoleènost brnìnské místní dráhy.
Provozní délka trati èinila 7,9 km a zprvu na ní jezdily ètyøi lokomotivy a osm osobních vozù. Cesta tramvají vy¹la daleko lacinìji ne¾ fiakrem nebo omnibusem.
Z tramvajového nádra¾í naproti dne¹ního hotelu Palace na nádra¾í v Pøívoze se cestující v I. tøídì svezl za 15 krejcarù, ve III. tøídì zaplatil o polovinu ménì. Jízda fiakrem stála po stejné trati 1 zlatý a dro¾kou 80 krejcarù. https://www.patriotmagazin.cz
Datum:
16.08.2025 06:47
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
16. srpna 1419 zemøel èeský panovník Václav IV. (narodil se 26. února 1361).
Nekoncepènì a nedùslednì øe¹il konflikty nejen s vy¹¹í ¹lechtou, která chtìla získat rozhodující podíl, ale i s církví. Podporoval sice reformní hnutí, které po¾adovalo nápravu církve a køes»anství, av¹ak v roce 1412 za¹títil prodej odpustkù.
Datum:
15.08.2025 08:15
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
15. srpna 1695 zaznìla poprvé v Praze zvonková hra Lorety.
Loreta je typ mariánského poutního místa, oblíbený a roz¹íøený v katolických evropských zemích v dobì baroka. Stavba je nazvána podle italského poutního místa Loreto, kde je uctíván dùm Panny Marie, podle legendy pøenesený andìly z Nazaretu.
Datum:
14.08.2025 08:08
Od:
Karla (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
14. srpna 1457 Johann Fust a Peter Schoffer, hlavní pomocníci Gutenberga, dohotovili první pøesnì datovanou ti¹tìnou knihu - ®altáø.
Johannes Gensfleisch Gutenberg je pova¾ován za vynálezce knihtisku. Pùsobil v Mohuèi a ve ©trasburku.
Jeho stì¾ejním tiskaøským dílem je dvoudílná dvaaètyøicetiøádková bible ti¹tìná v letech 1452 a¾ 1455.
Datum:
12.08.2025 06:39
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
12. srpna 1881 - po¾ár Národního divadla v Praze
12. srpna pøi po¾áru do¹lo k ponièení celé budovy, znièeno bylo jevi¹tì, hledi¹tì i kupole. Mìsíc pøed definitivním a slavnostním otevøením Národního divadla, vznikl v pozdìj¹ích odpoledních hodinách na støe¹e divadla po¾ár, který se nepodaøilo uhasit.
Následky po¾áru byly vá¾né. Zcela vyhoøely døevìné èásti støech, ¾elezná konstrukce støechy byla znièena a propadla se dovnitø budovy a z vìt¹í èásti bylo znièeno i vnitøní vybavení divadla.
Tato tragédie dolehla na èeskou veøejnost velmi citelnì, nebo» divadlo bylo vnímáno jako opravdový národní kulturní stánek.
©etøení tehdej¹ích orgánù vedlo nakonec k ob¾alobì dvou zámeèníkù, Jenische a Ziniburga, kteøí dne 12. srpna odpoledne pøed vypuknutím po¾áru na støe¹e Národního divadla pracovali. Jejich úkolem bylo pøipojit mìdìný drát ke hromosvodu letováním s pomocí mosazi.
K provedení spoje potøebovali zámeèníci plechová letovací kamínka. V tìchto kamínkách se roz¾havilo døevìné uhlí, do kterého se letovaný spoj vlo¾il. Zámeèníci pøi soudním líèení vypovìdìli, ¾e po ukonèení této práce zalili ¾hnoucí døevìné uhlí v kamínkách vodou, a poté je umístili do mìdìného okapového ¾labu v místì, kde zùstal zbytek de¹»ové vody.
Výslech zámeèníkù u soudu byl od samého zaèátku zjevnì veden tak, aby za jedinou pøíèinu vzniku po¾áru bylo mo¾no oznaèit nedbalostní jednání ob¾alovaných zámeèníkù pøi dodr¾ování po¾adavkù na po¾ární bezpeènost. ®ádost obhájce zámeèníkù o provedení praktické zkou¹ky nebyla prokurátorem a soudem pøijata, a tak byli oba zámeèníci odsouzeni pro pøestupek.
Jako trest jim byl ulo¾en týden vìzení zostøený dvìma pùsty. Vý¹e trestu byla na první pohled nepatrná, av¹ak výklad, ¾e po¾ár Národního divadla vznikl nedbalostí dvou na støe¹e pracujících zámeèníkù se traduje v rùzných pramenech dodnes vèetnì pramenù týkajících se historie po¾ární ochrany. (více na www.pozary.cz)
Datum:
08.08.2025 10:10
Od:
Vesuviana (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
8. srpen - Mezinárodní den koèek.
Ka¾dý rok 8. srpna slaví milovníci koèek po celém svìtì Mezinárodní den koèek. Tento speciální den je vìnován na¹im chlupatým pøátelùm, kteøí nám pøiná¹ejí radost, lásku a spoleènost. Iniciativa na oslavu tohoto dne byla zahájena v roce 2002 Mezinárodním fondem pro ochranu zvíøat (IFAW), a od té doby získal tento den ¹irokou popularitu.
Mezinárodní den koèek slou¾í nejen k oslavì koèek jako domácích mazlíèkù, ale také k zvy¹ování povìdomí o jejich welfare a ochranì. Koèky jsou jednìmi z nejoblíbenìj¹ích domácích zvíøat na svìtì, a proto je dùle¾ité zajistit, aby mìly kvalitní a bezpeèný ¾ivot.
(Pøevzato z èlánku MVDr. Diany Frenclové | 5. 8. 2024 | Aktuality, Koèky)
Datum:
06.08.2025 06:32
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
6. srpen - Svìtový den boje za zákaz jaderných zbraní nazývaný také Den Hiro¹imy
V roce 1945 se stalo jedno z nejhor¹ích zvìrstev, které mù¾e èlovìk èlovìku zpùsobit. Byla svr¾ena atomová bomba na Hiro¹imu. Zahynulo tehdy více ne¾ 80 000 lidí a desetitisíce lidí zemøely pozdìji. Dal¹í desítky tisíc lidí trpìli èi dodnes trpí v dùsledku radioaktivního spadu.
Nynìj¹í obyvatelé Hiro¹imy si tragickou událost ka¾dým rokem pøipomínají u památníku míru s názvem Atomový dóm. Zvlá¹tì v dne¹ní dobì je pøipomínka na to mementem!
Datum:
05.08.2025 09:33
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
5. srpna 1930 se narodil americký kosmonaut Neil Armstrong.
Úèastník letù Gemini 8 a Apollo 11. 21. èervence 1969 stanul jako první èlovìk na Mìsíci. Spoleèný let vykonal s astronautem Aldrinem, který vystoupil jako druhý.
Datum:
04.08.2025 11:05
Od:
Karla (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
Vèera byl den vodního melounu:-)
3. srpna jsme si pøipomìli Den vodního melounu. Pokud si na vodním melounu také rádi pochutnáte, mám pro vás odpovìdi na nìkolik otázek.
Pokud si polo¾íte otázku, jestli je meloun ovoce, nebo zelenina, správná odpovìï vás pøekvapí. Z botanického hlediska se toti¾ meloun øadí mezi plodovou zeleninu. Vodní meloun s èervenou sladkou du¾inou patøí konkrétnì do èeledi tykvovitých, kde najdete napøíklad i klasickou okurku.
Vodní meloun má na na¹e tìlo blahodárný vliv. V létì nám dodává tolik potøebné tekutiny. Zároveò na¹e tìlo detoxikuje, zrychluje fungování metabolismu, podporuje hubnutí a doplòuje do tìla cenné vitamíny a minerály.
Abychom si na vodním melounu pochutnali, velmi zále¾í na správném výbìru této plodové zeleniny. Jak vybrat zralý meloun? Kupujte celé melouny se zaschlou stopkou, která poukazuje na to, ¾e vodní meloun bude dostateènì zralý. Na meloun rovnì¾ poklepejte - zralý meloun by mìl pøi poklepu vydávat plný, jako kdyby kovový zvuk. Nahlédnìte také na ¾lutý flíèek na spodní stranì melounu, na které tento plod le¾el na zemi. Èím je tato skvrna tmav¹í, tím je meloun zralej¹í.
Datum:
03.08.2025 13:17
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
Lenka
3. srpna 1778 byla otevøena v Milánì La Scala
Na místì opery stávala pùvodnì budova divadla Regio Ducale, které ale roku 1776 vyhoøelo. Zámìr vystavìt novou budovu posvìtila je¹tì tého¾ roku Marie Terezie a výstavbì nestálo nic v cestì. Patronát nad architektonickým provedením pøevzal Giuseppe Piermarini a u¾ za dva roky byla nová scéna slavnostnì otevøena prvním zábavychtivým náv¹tìvníkùm.
Pùvod názvu divadla je ponìkud komplikovaný. V ital¹tinì výraz "scala" pøedstavuje schodi¹tì, ¾ebøík, nebo stupnici, zdej¹í místní název je ov¹em odvozen od jména námìstí, na kterém bylo postaveno (Piazza della Scala). Zdroj:www.stoplusjednicka.cz
Datum:
02.08.2025 11:01
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
2. srpen - Den suchého zipu
Tì¾ko øíct, zda tento den myslel nìkdo opravdu vá¾nì, nebo zda se v kalendáøích neobjevil jen z recese a u¾ tam zùstal. U¾iteènost suchého zipu ale zpochybnitelná není.
Suchý zip prý vymyslel v roce 1948 ¹výcarský in¾enýr Georges de Mestral. A jak ho to napadlo? Byl toti¾ milovníkem procházek alpskou pøírodou a na tìch ho doprovázel jeho vìrný psí pøítel.
Po ka¾dé procházce musel Mestral z pejska i svého obleèení slo¾itì odstraòovat kulièky lopuchu. Zaèal se zajímat o tom, proè zrovna tyto lopuchové kulièky tak dobøe dr¾í na srsti. Na pomoc si vzal mikroskop a uvidìl, ¾e kulièky lopuchu mají malinkaté háèky, které se snadno zachytí na rùzné povrchy. Háèky by nic tak zázraèného samy o sobì nebyly. Mají navíc ale skvìlou vlastnost - jsou tak pru¾né, ¾e se neulomí ani pøi násilném odtr¾ení.
V hlavì se mu zrodila my¹lenka nového zpùsobu zapínání.
více na:https://www.dobrytextil.cz/blog/novinky/jak-vznikl-suchy-zip
Datum:
31.07.2025 10:11
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
30. èervence 1971 pøekonal dálkový plavec a otu¾ilec Franti¹ek Venclovský kanál La Manche
Rodák z Pøerova byl vùbec prvním Èechem, který dokázal ú¾inu mezi Francií a Británií pokoøit. K dálkovému plavání se Venclovský dostal ne¹»astnou náhodou. Pùvodnì se toti¾ vìnoval boxu a jeho snem bylo dostat se na olympiádu v Øímì. Po tì¾kém úrazu krèní páteøe v roce 1957 se ale musel s tímto sportem rozlouèit. Ochrnula mu horní polovina tìla a hrozilo, ¾e zùstane na invalidním vozíku. Venclovský, voják z povolání, se ale nevzdal. Jakmile mu zaèaly brnìt prsty na rukou, dal se do cvièení. Bìhem rehabilitace zjistil, ¾e mu prospívá plavání a ledová voda. "Umím jen takovou nestylovou èubièku," zlehèoval svùj plavecký styl.
O pøeplavání La Manche zaèal poprvé uva¾ovat v roce 1964. Dennì trénoval i ètyøi hodiny. V øekách, rybnících, jezerech a koupali¹tích, po celý rok. Trvalo v¹ak ¹est let, ne¾ se mu podaøilo pøesvìdèit èeskoslovenské úøady, aby mu daly povolení vycestovat do kapitalistické ciziny. "To by stálo valuty, soudruhu, konstatovali úøedníci. Venclovský se proto obrátil na generálního tajemníka Gustáva Husáka a uspìl.O pøekonání kanálu La Manche se poprvé pokusil 6. záøí 1970. Tehdy mu ale ¹tìstí nepøálo. Pr¹elo, byly velké vlny, brýle mu netìsnily, slaná voda ho pálila do oèí. Rval se s moøem dvanáct hodin, ne¾ ho k smrti vyèerpaného vytáhli na palubu doprovodné lodi. Druhý pokus absolvoval v èervenci následujícího roku. Trasu o délce 56,5 kilometru zvládl v èase 15 hodin a 26 minut. Odborníci spoèítali, ¾e pøi teplotì vody mezi 13 a¾ 16 stupni Celsia vydal dvacet tisíc kalorií.
Kdy¾ dosáhl bøehu Anglie, zaznìla jeho památná vìta: "Já su tak ¹tastné." Mìl dùvod se radovat. Byl nejen prvním Èechoslovákem, ale po Denisi Pearsonovi z Rhodésie také druhým obèanem vnitrozemského státu, kterému se podaøilo Laman¹ský prùliv pøeplavat. V roce 1975 se Venclovský do vln kanálu La Manche vrhl je¹tì potøetí. I tentokrát uspìl, a to dokonce ve tøetím nejrychlej¹ím èase jeho vìkové kategorie.