Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Denisa,
zítra Marie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pøíbìhy zemské atmosféry
aneb Za vše mù¾e klima nebo poèasí (37)
 
Tornáda a podobné vìtrné zále¾itosti
 
Jako obyèejnì musím pøedeslat, ¾e lidé se stále jen velmi tì¾ko smiøují s faktem, ¾e vítr sice bývá èasto nenahraditelný pomocník, ale obèas i velký nepøítel. Od nepamìti slou¾il moøeplavcùm a dlouhá staletí byl nenahraditelným zdrojem energie. V souèasnosti je síla vìtru jedinou silou, která doká¾e rozrušit ty nepøíjemné a zdraví škodlivé pøízemní inverze pøi smogových situacích. A vybereme-li správná místa a zvá¾íme klady a zápory, pak nakonec ani dnes nepohrdneme vìtrnými elektrárnami. Ovšem kdy¾ se atmosférické proudìní „utrhne“, pak je zadìláno na poøádný malér! Všechny síly, které hýbají atmosférou se spojí proti nám a výsledkem je tornádo, orkán, èi blizzard.

Na rozdíl od mohutných tropických bouøí, jsou tornáda sice podstatnì menší ale èasto velmi nièivé vzdušné víry, které se vytváøejí zejména na Jihu a Støedozápadì USA. V teplé polovinì roku se mohou ale vyskytovat kdekoliv na svìtì a v mírné formì i u nás ve støední Evropì.

Energie nejsilnìjších tornád je sice øádovì a¾ 8x menší, ne¾ energie hurikánu, ale zato je soustøedìna na dráhu širokou tøeba jen pár desítek a nejvýše stovek metrù, a dlouhou vìtšinou jen nìkolik desítek kilometrù, i kdy¾ výjimky by se našly. ®ivotnost tornáda se pøitom pohybuje od pouhých nìkolika minut po pár hodin. Pro zajímavost ty výjimky:
Nejsilnìjší tornádo – Tri-State Tornado v Missouri, Illinois a Indianì, délka dráhy 352 km, trvání 3,5 hod., rychlost 117 km/h, datum -18.3. 1925.

Nejsmrtelnìjší tornádo – Daulaptur – Daturia v Bangladéši, délka dráhy 16 km, šíøka 375 m, rozloha zasa¾eného území 6 km ètvereèních, 1 300 mrtvých, 12 000 zranìných, 80 000 lidí bez domova, datum – 26.4.1989.

Snad ka¾dý u¾ vidìl obrázek velkého zu¾ujícího se chobotu, který sahá od bouøkového oblaku a¾ na zem. A tam se dìjí vìci! Tornádo v úzkém ostøe ohranièeném pásu nièí vše, co mu stojí v cestì. Vzdušný vír doslova „vcucává“ a vynáší do výše stromy i s koøeny, auta i zvíøata, trhá støechy a boøí mosty i domy. Jediným úkrytem pøed tímto nièivým ¾ivlem jsou proti tornádové kryty ve sklepech domù. Tornádo dovede rozproudit vzduch na neuvìøitelné rychlosti, nejvìtší namìøené se pohybují od 400 do 480 km/hod. A proto¾e se klasické mìøicí pøístroje vìtšinou rozbijí, odhaduje se, ¾e rychlost vìtru v nárazech mù¾e dosáhnout hodnoty 600 a¾ 800 km/hod. I u nás se takovéto vzdušné víry vyskytují témìø ka¾doroènì, ale naštìstí v notnì tlumené formì. Vìtšinou „pouze“ vyvracejí stromy, nièí úrodu a støechy…

Orkán je vlastnì obecné oznaèení pro nejsilnìjší stupeò síly vìtru ve známé Beaufortovì stupnici. Znamená to, ¾e vítr musí pøekroèit rychlost 118 km/hod. Tyto vichøice pøinášejí do mírných zemìpisných šíøek tlakové ní¾e, v zimì jsou projevy podobné menšímu blizzardu, ale mohou se sporadicky vyskytovat ve všech roèních obdobích. No – a ¾e ani u nás nejsou podobné vichøice ¾ádná legrace, to dokázal na pøíklad orkán Kyrill v lednu roku 2007. Právì ode dne 18. ledna platí náš vìtný rekord, kdy¾ hodinu pøed pùlnocí zaznamenali na Snì¾ce náraz vìtru 216 km/hod. (60 m/sec.)

Blizzard na rozdíl od tornád se vyskytuje naopak v chladné polovinì roku. Je to silný a velmi studený vítr, provázený èasto silným snì¾ením nebo zvíøeným snìhem. Tuto snìhovou vichøici, pøi které mù¾e napadnout za pár hodin a¾ 5 metrù snìhu, takto pojmenovali v USA a má dokonce své jisté parametry a nìkdy i svá jména! Ka¾dopádnì musí tato vichøice trvat alespoò tøi hodiny, vítr musí mít rychlost alespoò 54 km/hod. a dohlednost musí být ni¾ší ne¾ 400 metrù. Teplota vzduchu samozøejmì klesá hluboko pod bod mrazu a pøi zvíøeném snìhu pak nìkdy nastává i „bílá tma“. Tyto vichøice vznikají pøi severním proudìní arktického vzduchu v týlu tlakových ní¾í, na jejich¾ pøední stranì proudí od jihu teplý vzduch od Mexického zálivu. Podobným vichøicím øíkají na Aljašce burga, na Sibiøi a ve støední Asii buran a v severních oblastech tundry purga. Na jménu ale nezále¾í, pøi všech mohou hynout zvíøata a všechny mohou obèas pøinést i velké obìti na lidských ¾ivotech.

Ale dosti hororù a radìji opìt podìkujme praotci Èechovi, ¾e našel zalíbení v okolí Øípu!
 
Obrázek Wikipedie
 
Vladimír Vondráèek
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
 
 Datum
Jméno
Téma