Historie vzniku kalendáøe
V dávných dobách lidské spoleènosti bylo rozdìlení èasu vnímáno jako dar bohù i kdy¾ zpoèátku staèilo u loveckého zpùsobu ¾ivota, rozdìlení na den a noc. S poèínajícím zemìdìlským zpùsobem ob¾ivy zaèíná èlovìk sledovat opakující pøírodní jevy. Pozdìji s rozvojem obchodu, bylo nutno si domluvit i èas. Sledováním mìsíce a jeho fází, to byla dominantní èinnost knì¾í, kteøí se tím docela dobøe ¾ivili.
Sovìtský revoluèní kalendáø 1930
Jako první se pou¾ívaly lunární kalendáøe. Dny se poèítaly pomocí prstù na jedné ruce, co¾ byl malý týden, z pomocí druhé roky pak velký týden. Podle fáze mìsíce se zaèíná poèítat 30 dní a podle velkých nebeských tìles (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Slunce a Mìsíc) se pou¾ívá sedmidenní týden.
Sluneèní kalendáøe podle pohybu Slunce pøedvídaly støídající se roèní období.
Zaèíná se pou¾ívat i pojem Nový rok, ale jednotlivé národy mìly zaèátek stanoven podle svých nejdùle¾itìjších období. Také mnozí vládci si prosadili za nový rok nástup své vlády. Kdy¾ v dobì Francouzské bur¾oazní revoluce (21. 9. 1792) padla monarchie tak gregoriánský kalendáø zaèal hned druhý den Novým rokem. Byl pova¾ován za ateistický, co¾ velmi pobouøilo øímskokatolickou církev.
Lidská èinnost neprobíhá podle pohybu hvìzd, ale podle Slunce, které prochází dvanácti zvìrokruhy. Také podle obratu Slunce tehdejší hvìzdáøi poznali, ¾e jarní a podzimní rovnodennost není stejná, a tak si vypomáhali i tøináctým souhvìzdím Hadonoše.
Podstatou ka¾dého kalendáøe se stávají astronomické jevy, støídání dne a nocí, promìny mìsíèních fází i støídavá roèní období. V té dobì byla astronomie dominantou knì¾í a ti nemìli zájem svá upøesnìní publikovat. Dùvod byl pro nì praktický, veškeré oslavy s obìtováním bohùm jim pøinášely zisky. Tím docházelo chybám proti tropickému roku, tedy jednotkou èasu poèítající se na vteøiny, za kterou Zemì obìhne Slunce a který se rovná 365,242 dní. Co¾ sice pro bì¾ný rok nic neznamená, z pohledu delšího èasového období to u¾ je vá¾ná èasová nesrovnalost, zejména proto, ¾e svìt nemìl a nemá jednotný kalendáø. V Egyptì se pou¾íval Kopský kalendáø od roku 26 pø.n.l. tak¾e podle nìho je 17 století a v Èínì jsou u¾ v pátém tisíciletí. Èínští knì¾í pou¾ívali roèní pøírodní cykly, délku roku 365 dní a 12 mìsícù. Byli odpovìdni za pøedpovìï o zatmìní slunce a v sázce byly jejich vlastní hlavy. Jejich tropický rok se od dnešních poznatkù odlišoval o 24 vteøin.
Ve starém Øecku mìl ka¾dý stát svùj vlastní kalendáø a Nový rok zaèínal v dobì letního slunovratu pozdìji kolem roku 776 pø.n.l. podle Olympiád. Lunární islámský kalendáø má Nový rok poka¾dé jinak mezi prosincem a únorem nezávisle na Slunci. Muslimský kalendáø se nevá¾e na roèní období, Staro¾idovský mìsíèní kalendáø zaèínal v roce 3761 pø.n.l. a vycházel z osvobození ®idù z egyptského zajetí. Nový rok nesmìl zaèínat v nedìli, ve støedu a v pátek, tedy rok mohl mít a¾ 385 dní.
Všechny kalendáøe v dávných dobách vycházely ze sledování vesmírných tìles a jejich opakování. Základní èasovou jednotkou bylo støídání svìtla a tmy, tedy jeden den. Svým cyklem od úplòku k úplòku urèoval Mìsíc jeden kalendáøní mìsíc. Slunce v prùbìhu roku se objevovalo v rùzných odlišných polohách a tím vzniklo dìlení na rok. Ovšem rok nebylo mo¾no rozdìlit na stejné èásti, proto¾e polohy vesmírných tìles se v dalším roce lišily, a tak se pøidávaly rùznì dlouhá období ke srovnání kalendáøního èasu s astronomickým. A¾ v roce 46 pø. n.l. (vláda Juliuse Caesara) se prosadil nový kalendáø juliánský k èemu¾ pøispìlo i šíøící se køes»anství. Pøi pøechodu na nový kalendáø mìl ten dosluhující 445 dní. Také docházelo jednou za ètyøi sta let k odchylce 3 dnù, jen¾e v 16 století se kalendáø opo¾ïoval skoro o 10 dní. Církev byla nucena ve prospìch správného stanovení Velikonoc zasáhnout.
Vzniká kalendáø gregoriánský èi øehoøský v roce 1582 v dobì pontifikátu pape¾e Øehoøe XIII. Tím po juliánském ètvrtku 4.10.1582 následuje gregoriánský pátek 15.10.1582. Pøestupný rok je jednou za ètyøi roky. Prosadit zkrácení mìsíce o 10 dní bylo v praxi velkým problémem. Proto pape¾ postupoval nejen po své linií, ale vysvìtlujícím dopisem ¾ádal o pomoc všechny tehdejší vládce. Nejprve se reforma byla pøijata v silnì katolických zemích. V Èechách došlo ke zmìnì z 6.1.1584 na 17.1.1584 (výnos Rudolfa II). V zemích s pøeva¾ující pravoslavnou církví o hodnì pozdìji, ale církev ho nikdy nepøijala. V Rusku platil juliánský kalendáø od roku 1700 do roku 1918, èím¾ se Øíjnová revoluce podle gregoriánského kalendáøe probìhla v listopadu. Øecko pøijalo zmìnu v roce 1924 a Egypt a¾ v roce 1928.
V Sovìtském svazu existoval Revoluèní kalendáø v letech 1929-1940. Ten mìl 12 mìsícù po 30 dnech. Zbylých 5 dní platily na svátky. Po 30. lednu se slavil Leninùv den, po 30. dubnu se slavily 2 dny s názvem Dny pracujících a po 7. listopadu 2 dny byly s oznaèením Prùmyslové dny. Pøestupné roky se øešily tak, ¾e po 30.2. se objevoval 1 pøestupný den a pak následoval bøezen.
Sedmidenní týden byl zrušen a nedìle jako relikt køes»anství zakázána. Místo toho byli všichni pracující rozdìleni do pìti barevných skupin, z nich¾ ka¾dá mìla volno jindy. Oèekávalo se od toho zvýšení produktivity prùmyslu. K tomu nedošlo, navíc to zkomplikovalo veškerý sociální a rodinný ¾ivot. Pokud nahlédneme do barevného kalendáøe v mìsíci èervnu, tak pracující v èervené barvì mìli volno 1,6,11,16,21,26. Ti v zelené skupinì druhý den po èervené, a další barvy o den pozdìji ne¾ pøedcházející. Pokud byl partner v poslední ¾luté skupinì, pak mìl volno 5,10,15,20,25,30.
Od 1. prosince 1931 pøešel Sovìtský svaz na šestidenní týden, volno mìli pracující poslední den. Ke Gregoriánskému kalendáøi pou¾ívaného v celé Evropì a Americe se vrátili bìhem II svìtové války.
Ani gregoriánský kalendáø není úplnì ideální, pøedbíhá se o jeden den za 3323 let, má ètyøi rùzné délky mìsícù, Nový rok nepøipadá na stejný den v týdnu, co¾ znamená ¾e mìsíc èi ètvrtletí také mù¾e zaèít jakýmkoliv dnem v týdnu. Není stejné pololetí (181 a 184 dní) èi ètvrtletí. Není shoda mezi daty a dny od týdne k týdnu, od mìsíce k mìsíci a rok od roku. Èím hloubìji do historie, tím je obtí¾nìjší zjištìní pøesného data.
Pro nás existuje stoletý kalendáø, kde si mù¾eme zjistit jaký den byl a bude v urèitém datu, a to od roku 1901 do roku 2036. Matematici u¾ pøedstavili nový kalendáø, který pro ekonomiku a plánování mo¾ná bude pøínosem, ale pro lidi?
Zdroj: S. I. Selešnikov „Èlovìk a èas“
foto: internet
