Na západ od hlavního mìsta Colorada, kde se kdysi na širokých a travnatých pláních popásala stáda bizonù, le¾í mìsto Golden, v nìm¾ se na konci svého ¾ivota usadil známý dobrodruh a lovec Buffalo Bill. Pøesnìji plukovník William Fredrik Cody, nìkdejší jezdec Ponny Expressu, zlatokop a vojenský zvìd. Hrdina mnoha dobrodu¾ných knih, které u¾ naši rodièe èítali se zatajeným dechem.
Narodil se v roce 1846 a u¾ jako mladý mu¾ se stal kovbojem a po neúspìšné dráze zlatokopa se rozhodl pracovat pro rozvíjející se ¾eleznici. Mìl podnikatelského ducha a tak brzy pochopil, ¾e dráha potøebuje pro své dìlníky dostatek zásob. Uzavøel tedy s vedením ¾eleznice kontrakt o dodávkách bizoního masa pro nìkolik tisíc pracovníkù a dennì lovil a¾ kolem dvou tisíc bizonù. Samozøejmì, ¾e se pøitom støetl s Indiány, kteøí tu mìli svá lovištì a pro které byla zvíøata dùle¾itým zdrojem potravy. Cody byl ale chytrý, bojoval s nimi, ale uzavøel i mnohá pøátelství - a to i s nìkterými významnými náèelníky, kteøí mu pak nebránili lovit na jejich území. Mezi jeho pøátele patøil napøíklad známý náèelník Sedící býk.
Ke konci svého ¾ivota se Buffalo Bill stal ¾ijící legendou. Zorganizoval mno¾ství velkolepých pøedstavení, na které si najal desítky kovbojù a indiánù. A mìl také jednu show ve které úèinkovaly výhradnì ¾eny. A tìmi pøedstaveními pøibli¾oval divákùm po celé Americe, ale s velkým úspìchem i za oceánem v Evropì, americký divoký západ, jaký svého èasu snad skuteènì byl, ale také jak si ho pøáli vidìt romantiky a dobrodru¾ství chtiví diváci.
William Cody zemøel v roce 1917. A podle pøání, které respektovala jeho ¾ena, dìti i pøátelé, ho pohøbili na vysokém kopci nad mìstem Golden. Právì tam, kde prý rád trávil poslední chvíle svého ¾ivota a odkud se díval na plánì kde kdysi prohánìl stáda bizonù.
Projí¾díme teï ulicemi starého Goldenu s malebnými døevìnými domy, ukrytými v zeleni a dostáváme se na úzkou silnici, která serpentinami obtáèí vysoký kopec. Kdysi jen prašná a kamenitá silnièka je teï vyasfaltována, aby se sem mohli pohodlnì dostat turisté. Vyvádí nás pøes malebné vyhlídky na údolí a daleké obzory a¾ pod vrchol hory k rozlehlému parkovišti, kterému - jak jinak, jsme pøece v Americe - dominuje velká prodejna suvenýrù, ve které má návštìvník na výbìr trièka, pohlednice, filmy a magnetky s Buffalo Billem. A vùbec vše myslitelné a vkusné i nevkusné, co by si mohl pøát. My ale rychle opouštíme pøíjemnì vychlazenou místnost a míøíme k vrcholu hory, kde v zeleni stromù a keøù povlává na sto¾áru americká vlajka a pod ní odpoèívá pod náhrobkem z hrubì pøitesaných kamenù plukovník William F.Cody a s ním jeho ¾ena. Hrob je chránìn vysokou ¾eleznou møí¾í, aby nikdo nemohl narušit jejich klid. Proto¾e neustále sem pøicházejí zvìdaví návštìvníci, kteøí chtìjí vidìt místo posledního odpoèinku slavného zvìda a hrdiny ze svých dìtských kní¾ek.
Chvíli ještì postojím na místì, ze kterého se kdysi starý dobrodruh díval na daleké hory Rocky Mountains a na rozlehlé plánì dole. Urèitì tam vidìl krajinu svého mládí, pøesto¾e v té dobì u¾ zmizela do nenávratna i se slavnými indiánskými náèelníky.
Vracím se kousek dolù, abych navštívil Muzeum Buffalo Billa, které je jen pár krokù odtud. Vítá mì velkým portrétem slavného zvìda na koni ve vojenské uniformì. Muzeum rozhodnì stojí za návštìvu a ten, kdo sem zavítá, se urèitì nedoká¾e odtrhnout a nestrávit pøi jeho prohlídce tøeba i nìkolik hodin. Kdo by se nezastavil u vycpaného bizona, kterého kdysi ulovil sám Buffalo Bill. A hned vedle jeho uniformy vojenského zvìda, pušky, šavle. A mnoha dalších vzácných exponátù - medailí, listin, smluv s Indiány. A samozøejmì u originální èelenky Sedícího býka, tomahavkù, dýmek míru a souèástí odìvù legendárních náèelníkù, se kterými se pøátelil velký lovec. Velkou èást muzea zabírají plakáty a fotografie z mnoha velkolepých pøedstavení a her, které William Cody poøádal s obrovským úspìchem po celé Americe a v Evropì, kam pøicházeli obyèejní diváci i korunované hlavy. A nechybí ani lehký koèár, ve kterém jezdil Buffalo Bill se svou ¾enou do kostela nebo na návštìvy k pøátelùm. Nejvíc nadšení projevují v muzeu ameriètí kluci, kteøí hltají oèima zbranì slavného zálesáka a dobrodru¾né výjevy z bitev s Indiány a lovù bizonù. A navíc se mohou vyfotografovat ve vypùjèeném odìvu kovboje s lasem a koltem u pasu na figurínì mustanga.
Vycházím ven a nedá mi to, abych se ještì nezašel rozlouèit s mu¾em, který se tak nesmazatelnì zapsal do dìjin dobývání amerického západu. A mezi jeho¾ pøátele prý kromì jiných patøili napøíklad známý Jesse James nebo neménì proslulá Calamity Jane. Jeho hrob je stále obklopen houfy fotografujících turistù. Vyhlídku od nìj dnes u¾ trochu kazí sto¾áry vysílaèek rozhlasových stanic a elektrické vedení. A tak se jdu ještì pokochat vyhlídkou na druhou stranu na vzdálené høebeny hor, vysokých a¾ 4 tisíce metrù ne¾ znovu sjedeme serpentinami do rušných ulic Goldenu a pak dál k blízkému Denveru.
