Støíbrný dùm ve støíbrném mìstì
Podle starých pramenù byla ve støedovìku Jihlava jedním z nejvýznamnìjších a také nejbohatších mìst Moravy. Mìsto od svého zalo¾ení pøinášelo bohatství v podobì støíbra a také støíbrných mincí, které si zpoèátku razilo, do mìšcù moravských markrabat.
Tak tomu bylo, ne¾ se vyèerpaly støíbrné ¾íly v šachtách kolem mìsta a ne¾ pøenesl v roce 1300 král Václav III. vše kolem tì¾by støíbra do Kutné Hory. V Jihlavì se ale samozøejmì tì¾ilo dál (poslední havíø zemøel nìkdy v 19. století). A jihlavským horním právem se ve støedovìku øídila významná hornická mìsta Evropy. A dodnes se sem sjí¾dìjí návštìvníci pøi pøíle¾itosti malebných havíøských prùvodù v¾dy v èervnu z podobných mìst z okolních zemí.
Bì¾ní turisté se tady ovšem nìkdy diví a domnívají se, ¾e jsou v Èechách. Nejsou. Historická Jihlava i s jejím støedem, vyznaèeným v dla¾bì, le¾í samozøejmì na Moravì a hranice Èech je o pár kilometrù dál na øece Jihlavì a pak ještì dál, vyznaèena kamennými hranièníky z doby vlády Marie Terezie. Mìsto bylo ve støedovìku oznaèováno jako "moravská zemská pevnost", proto¾e mìlo velmi dùle¾itou úlohu bránit právì tuto hranici.
Bohatství Jihlavy se snad nejvíc projevuje na jeho námìstí, které patøí k nejvìtším v republice. Ta velikost byla úmìrná bohatství mìsta a jeho obyvatel, støíbra a støíbrných dolù a pozdìjšímu soukenictví, ze kterého se také bohatlo. Domy na námìstí, které u¾ ve støedovìku byly stavìné vìtšinou z kamene, mìly "právo váreèné" - vaøit, prodávat a èepovat pivo. Z toho se u¾ dnes zachovalo jen málo a snad jen k letmým prohlídkám zvenèí. My dnes ale stojíme na dolní èásti jihlavského námìstí, kde se péèí mìsta a evropských fondù otevøel návštìvníkùm unikátní støedovìký Støíbrný dùm, který pùvodnì chátral a slou¾il rùzným úèelùm, ne¾ byl velmi zajímavým a zvláštním zpùsobem rekonstruován, a to prakticky tak, aby byly zachovány všechny jeho promìny od støedovìku a¾ do souèasnosti.
Rekonstrukce probíhala v letech 2022-24 a pøi prùzkumech bylo zjištìno, ¾e v domì byla støedovìká mincovna, byly nalezeny nástroje k ra¾bì støíbrných mincí i samotné mince s figurou dráèka. A samozøejmì postupnì byly odkrývány støedovìké malované stropy a renesanèní i pozdìjší malby a výzdoba. Teï tedy stojíme v místech, kde jihlavské Masarykovo námìstí ústí do Brnìnské ulice, která vedla kdysi k jedné ze støedovìkých bran.
Dùm není pøíliš nápadný, ale kdy¾ vstoupíme renesanèním portálem do pùvodního mázhauzu, který je dnes i recepcí a informaèním centrem, ovane nás atmosféra pùvodnì gotického domu, který byl po jistý èas i soukromým pivovarem, proto¾e domy na námìstí mìly právo váreèné. Støíbrný dùm je samozøejmì veøejnosti pøístupný od sklepù a¾ po pùdu ve skupinách s prùvodcem, který nás zavádí do starých sklepení s památkami na pùvodní mincovnu. V pøízemí domu je oblíbená èajovna s nevelkým knihkupectvím, kde jsme upozornìni na malované podstøešní trámy, které byly peèlivì restaurovány a navozují hezky støedovìkou atmosféru.
Architekt zakomponoval do støedovìkých prostor i gotizující schodištì, ale také moderní zcela prosklený výtah. Vstupujeme do nìj a zjiš»ujeme, ¾e tady návštìvník mù¾e projí¾dìt staletími - od expozic støedovìké keramiky v suterénu a¾ po výstavky nálezù z nedávné minulosti, jak je tady odkryli archeologové a obnovili restaurátoøi. Vystupujeme do pater Støíbrného domu, které jsou vyzdobeny støedovìkými vedutami Jihlavy i vystavenými mincemi, které tady byly objeveny. A pak mù¾eme vejít i do jednotlivých sálù v patrech, kde teprve oceòujeme peèlivou restaurátorskou práci.
V historických sálech byly obnoveny renesanèní stropy i se zbytky maleb a v dalších místnostech restaurátoøi sami vytvoøili malby na motivy z historie mìsta. A jako doplnìní tu nacházíme zvláštní kachlová kamna, vytvoøená fantazií umìlce podle jediné nalezené støedovìké kachle. Koncertní sál je témìø moderní, tady se prvky starého domu smísily s zøejmì fantazií architekta. Ale vypadá to, ¾e se to zdaøilo, nic nepùsobí násilnì nebo nepøirozenì a zdá se mi, ¾e to všecko na sebe dobøe navazuje. A to se týká i døevìného schodištì, které pøes svou novost sem docela zapadá.
Dùm má i repre sál s malou kuchyní a lo¾nicí, proto¾e má zøejmì poslou¾it i pøípadné vzácné návštìvì. Konají se tu koncerty a v pìknì a netradiènì zmodernizovaném podkroví je umístìno Centrum dokumentárního filmu, jeho¾ souèástí je i knihovna. Stará se o nejrùznìjší vzdìlávací programy z oblasti filmu audiovize a médií. Ale hlavnì poøádá ka¾dý rok Mezinárodní festival dokumentárních filmù, který u¾ má v Jihlavì svou tradici. A aby byl dùm zøejmì naplno vyu¾it, je tu také pøíspìvková organizace Brána Jihlavy, která poøádá komentované procházky po zajímavých místech mìsta a vùbec všelijak propaguje turistiku a poznávání památek i jihlavského podzemí.
Støíbrný dùm je opravdu nevšední a stojí za návštìvu. U¾ pro tu jeho zvláštní architekturu, která se, podle mì dost úspìšnì, pokusila o spojení a prolnutí umìní mnoha staletí.
Vladimír Køí¾
San Francisko, Jihlava
