Pøíbìhy zemské atmosféry aneb Za vše mù¾e klima nebo poèasí (34)
Povodeò na Mississippi v roce 1927
To, ¾e velké stoleté povodnì se dostavují po jistém „øádìní“ v naší atmosféøe, ¾e èasto zmìní výraznì ráz krajiny a poznamenají podstatnì hospodáøský rozvoj posti¾ené krajiny, je všeobecnì známo. A nad je známo i to, ¾e ka¾doroèní jarní povodnì na Nilu, v Mezopotámii i leckde jinde jsou dodnes doslova ¾ivotadárné pro tyto jinak suché oblasti. Co ale asi pøíliš v povìdomí lidí není, je fakt, ¾e nìkteré povodnì vyvolaly i významné a dalekosáhlé zmìny nejen hospodáøské, ale i politické. Mezi takové patøí povodeò v Severní Americe na øece Mississippi na jaøe a v létì v roce 1927.
Na tuto povodeò u¾ se „zaèalo zadìlávat“ v srpnu 1926. Tehdy v horní a centrální èásti povodí této „Old man river“ - nejvìtší severoamerické øeky - spadly vydatné srá¾ky, které pøedstavovaly více ne¾ 200% obvyklého mìsíèního normálu. V záøí se pak dostavily první velké povodnì, které pustošily státy Kansas a Iowu. U¾ tehdy se výraznì nasytila znaèná èást povodí této nejvìtší americké øeky. Lijáky pak trvaly a¾ do konce roku a na soutoku s øekou Ohio u¾ bylo nutno zpevòovat hráze. Na Nový rok 1927 se hladina øeky Cumberland, co¾ je pøítok Ohia ve známém Nashvillu ve státì Tennessee, zvedla a¾ na 17 metrù!
V polovinì dubna 1927 v oblasti mezi Greenvillem a Memfisem ve státì Mississippi, „úøadovalo“ výrazné teplotní rozhranní mezi studeným vzduchem od severu a velmi teplým a vlhkým od Mexického zálivu. Toto vlnící se teplotní rozhranní pøineslo šest dní s velmi silnými bouøkami a tím byla katastrofa dovršena. Všechny pøítoky zvedly hladinu dolního toku Mississippi místy o více ne¾ 14 metrù a v okolí u¾ zmínìného Greenvillu se øeka rozlila na ohromné jezero. Bylo široké 100 km na východ a 150 km na jih. Veletok se vylil na 145 ti místech, zaplaveno bylo území o rozloze asi 70 000 kilometrù ètvereèních a témìø milion lidí ztratil svá obydlí. Pro srovnání – je to témìø rozloha celé Èeské republiky! Poèasí zlobilo i nadále, nejprve bylo chladno, v noci a¾ 5°C., v kvìtnu pak pøišla vedra a s nimi známé hygienické problémy. Gigantické škody postihly 10 amerických státù a selhávala státní i federální pomoc. To u¾ ale zaèal boj o záchranu nejvìtšího mìsta na jihu Luisiany.
Bez vìdomí okolních malých mìst bylo u¾ koncem dubna rozhodnuto, ¾e budou na východním okraji New Orleansu prora¾eny ochranné hráze, aby se voda rozlila do okolních moèálù, ale i plantá¾í, a ¾e bude obìtováno i pár mìsteèek …
Záchranné práce pokraèovaly, bylo zøízeno 154 provizorních táborù, a proto¾e tehdy panovala pøísná segregace, docházelo ke znaèným støetùm mezi „bílými“ a „èernými“, jak se tehdy bì¾nì øíkalo. „Bílí“ - majitelé plantá¾í mìli nejen pøednost pøi evakuaci, ale dokonce si uzákonili, ¾e èernošští nájemci a dìlníci nebudou evakuováni mimo zatopenou oblast, aby mohli pracovat na zpevòování hrází, distribuci potravinové pomoci atd., a to dokonce bez nároku na mzdu! Statisíce lidí byly ubytovány v mnoha provizorních táborech, které „èerní“ nesmìli opouštìt a také pøídìly potravin byly rozdìlovány znaènì nespravedlivì. Humanitární pomoc pøitom selhávala, a tak kdy¾ koneènì v srpnu zaèala povodeò koneènì výraznìji ustupovat, èernošské obyvatelstvo se zaèalo z jihu stìhovat houfnì do bezpeènìjších velkých mìst na severu, napøíklad do Chicaga. Mimochodem – neutìšenou situaci pøed a po této povodni nádhernì popsal W. Faulkner v pøíbìhu Staøec Mississippi.
V té dobì byl prezidentem Spojených státù republikán Calvin Coolidge a Herbert C. Hoover byl federálním sekretáøem pro obchod. Hoover se pøi povodni choval mnohem zodpovìdnìji ne¾ Coolidge. Afro-amerièanùm slíbil znaèné odškodnìní a další výhody. Dále se ještì zaslou¾il o pøijetí dùle¾itých rozhodnutí pro øešení následkù pøírodních katastrof na federální úrovni, tak¾e není divu, ¾e vyhrál prezidentské volby na podzim v roce 1928. Pak ale své sliby nesplnil a tím to u tohoto etnika definitivnì prohrál. Nastal tak opravdu historický zlom ve volebních preferencích Afro-amerièanù v ji¾ních státech. Od doby presidenta Lincolna, tedy - od roku1860 v osmnácti prezidentských volbách a¾ do roku 1928 vèetnì – vítìzili republikáni nad demokraty pomìrem 14 ku 4. A tak bìhem dlouhých sedmdesáti let pouze Grover Cleveland a Woodrow Wilson, ka¾dý dvakrát, dokázali své republikánské protivníky porazit.
Samozøejmì za tento historický zlom v chování Afro-amerièanù nemù¾e jen samotné poèasí, které pøineslo znièující povodeò v roce 1927, ale i následná velká krize, která zaèala v roce 1929. Zásadní podíl poèasí na tomto zlomu celostátní americké politiky je však neoddiskutovatelný! V roce 1932 demokrat Franklin D. Roosevelt pak získal na svou stranu vìtšinu Amerièanù svým Novým údìlem, a to na delší dobu.
