Mezi zajímavé obrazy i grafiky patří díla Ivana Friedricha, narozeného 8.8. 1889 v Kamenné hoře, zemřel. 8.1. 1967 Německo.
Byl to malíř, krajinář, grafik, tvůrce četných pamětních tisků. Malíř vynikal kreslířskou zručností už na gymnáziu. Na doporučení profesora výtvarné výchovy se ucházel o studium na Královské škole umění a řemesel ve Vratislavi. V letech 1910 - 1914 pokračoval v uměleckém vzdělání v Berlíně - Charlottenburg na Akademii výtvarných umění. Mezi jeho grafikou, akvarely, kresbami, a i olejovou malbou nalezneme překrásné scény z milovaných Krkonoš. Po druhé světové válce musel Friedrich Ivan s rodinou opustit rodný kraj. Vytvořil pak řadu děl s motivy Alp. Kromě akvarelů uplatňoval hlavně grafické techniky. Dosahoval však velmi malířských efektů. Měl rád zejména zimu a předjaří, v krajině hledal především náladu dosažitelnou díky kompozici záběru a hře světel a stínů.

2.8.1914 v Lodži se narodil Roman Ryterband, zemřel 17.11. 1979 v Kalifornii. Byl to americký skladatel, dirigent a klavírista polského původu.
Pocházel z dobře situované rodiny právníků a hudebníků. Studoval práva na Varšavské univerzitě a hru na klavír na Hudební akademii v Lodži. Ryterband skládal hudbu již ve věku 12 let a Alexander Glazunov ho silně povzbuzoval, aby se věnoval hudební kariéře, což se mu podařilo tím, že v polovině třicátých let vystupoval jako klavírista a skladatel v Lodži a Varšavě. Během turné po západní Evropě v předvečer druhé světové války se Ryterbandovi podařilo najít útočiště ve Švýcarsku, kde pracoval jako manuální dělník spolu s dalšími válečnými cizinci internovanými na švýcarském území. Dokončil také doktorské studium muzikologie na univerzitě v Bernu, kde se oddával své vášni pro studium různých jazyků a kultur a prováděl rozsáhlý výzkum slovanských, švýcarských, italských, brazilských, indických a černošských lidových hudebních tradic. Posléze žil s rodinou v různých zemích Ameriky, věnoval se skládání, přednášel na Kalifornské státní universitě, řídil Festival hudby a umění v Palm Springs.

29.7. 1961 v Kladně Kročehlavech zemřel Karel Karas, narozený 28.5. 1892 v Praze Libni. Vyučil se lakýrníkem a písmomalířem, určitou dobu pracoval i v oboru. Velkým koníčkem Karla Karase bylo výtvarné umění. V letech 1923 - 1924 absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a Ukrajinskou akademii výtvarných umění. Maloval a zároveň byl i externím učitelem Masarykovy školy práce v Kladně.

Karel Karas studoval u malíře Rudolfa Vejrycha a profesora Jaroslava Kutmana. Studijní cesty podnikl do Bulharska, Jugoslávie, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Zabýval se krajinářskou, figurální a žánrovou tvorbou. Byl také autorem obrazů s motivy z Lidic. Od roku 1935 až do roku 1948 pravidelně vystavoval nejen v Kročehlavech a v kladenské galerii Františka Kračmára, ale i v Praze v galerii U Platýze, v Poděbradech a v Hradci Králové. Malířské umění zdědili i oba jeho synové, Karel a Jiří.

20.července 1919 v Auklandu se narodil Edmund Percival Hillary, zemřel 11.1.2008 tamtéž. Edmund Hillary byl novozélandský horolezec a průzkumník, proslulý tím, že jako první vystoupil na horu Mount Everest.
Vrcholku této hry vysoké 8848 metrů dosáhl 29. května 1953 se Šerpou Tenzingem Norgayem. Byl držitelem následujících vyznamenání:
Podvazkový řád, Řád Nového Zélandu, Řád britského impéria.
Přes veškeré dosažené úspěchy zůstal Edmund Hillary velice skromný. Nikdy se svými úspěchy nechlubil. Pokračoval v horolezectví, zlézal i evropské Alpy a zúčastnil se výprav na oba zemské póly, na Severní i Jižní pól, a věnoval se svému koníčku - včelařství.
Sir Edmund Hillary svoji slávu využíval ve prospěch Šerpů, kteří mu díky své otevřenosti, přátelskosti i stylu humoru přilnuli k srdci. Avšak neustále se vracel do podhůří Everestu. Zaštiťoval a realizoval spoustu projektů ve zdejším kraji. Založil fond Himalayan Trust, díky němuž zde vznikly školy, nemocnice, silnice, mosty i letiště. Fond působí v kraji dodnes a pokračuje v jeho životním krédu pomáhat zdejšímu lidu i kraji.
Tvář Edmunada Hillaryho se dostala ještě za jeho života na bankovku své země.

17.7. 1932 zemřel Oldřich Koníček, narozený 12.10 1886 v Kutné Hoře. Byl to český malíř-krajinář a figuralista, člen Spolku výtvarných umělců Mánes.

Oldřich Koníček pocházel z rodiny kutnohorského právníka Františka Koníčka. V r. 1906 studoval na AVU v Praze, u prof. R. Otterfelda a již v r. 1908 představil některá svá raná impresionistická díla. Zlomový byl rok 1911, kdy Koníček poprvé navštívil Paříž, jeho tvorba se zcela proměnila a maloval v mezích postimpresionismu. Studoval zejména díla Cezannova, Derainova, Matissova či Frieszova. Období 1. sv. války prožil na srbské frontě jako důstojník rakousko-uherské armády. Ve 20. letech hojně vystavoval v Praze, jinde v republice i v zahraničí a v dobovém tisku se mu dostalo pochvalné pozornosti. V 1. pol. 20. let se Koníčkova tvorba přiklonila k neoklasicismu, inspiroval se obrazy renesančních a klasicistních malířů. Závěrečná etapa jeho díla je spojena s odklonem od významu linie, výraz obrazu je nesen harmonickou i expresivní barvou. Převažují krajinomalby a figurální malba.

7.7. 1853 se narodil Jan Říha, zemřel 12.7. 1922. Byl to český pomolog a šlechtitel, autor pětisvazkového ilustrovaného atlasu odrůd "České ovoce". Jan Říha se vyučil truhlářem a později zahradníkem a vlastní pílí se vypracoval na předního znalce ovocných odrůd v Evropě. V roce 1892 se stal okresním zahradníkem v Chlumci, kde roku 1919 z pověření Ministerstva zemědělství založil státní ovocnářskou školku. Shromáždil zde asi 2000 odrůd ovocných stromů a keřů, základ státního ovocnářského arboreta, které po Říhově smrti založili jeho žáci roku 1925 v Újezdu u Průhonic. Vyvrcholením Říhovy celoživotní práce bylo pět svazků obrazového atlasu "České ovoce", který poprvé vyšel v letech 1915-1919 a pak ještě dvakrát v letech 1919 a 1937-1940.

30.6. 1789 v Paříži se narodil Horace Vernet, zemřel 17.1. 1863 tamtéž. Byl to francouzský malíř, syn Carle Veneta. Vernet byl osobností velkého nadání, podivuhodně rychle uzrálou. Vyrůstal v uměleckém prostředí a výtvarné vzdělání získal od svého otce, malíře Antoine Charles Horace Verneta. Byl to nejproslulejší malíř bitev, kromě toho maloval i biblické kompozice. Jeho obrazy vynikají realistickým podáním detailů, efektním koloritem a technickou bravurou. Vernet se zabýval rovněž ilustracemi a řada jeho děl se dočkala grafického přepisu, známých je nejméně 200 litografií a 500 rytin.

14.6. 1926 zemřela ve Francii Mary Stevenson Cassatová, narozená 22.5.1844 v Pensylvánii.

Někteří kritici ji označují jako největší ženskou malířku 19. století, jiní jí připisují pozici nejlepší americké malířky. Mary Cassattová se narodila do finančně dobře zajištěné rodiny, která si velmi cenila vzdělání.
V 16 letech se zapsala na Pensylvánskou akademii výtvarných umění, ale po dvou letech poznala, že se v Pensylvánii už víc v malířství nenaučí. Odcestovala do Evropy, studovala postupně v Paříži, Římě, Parmě a Seville, kde tříbila své schopnosti napodobováním Corregia, Rubense a dalších mistrů. Stala se studentkou Camilla Pissarra.

Roku 1874 se Mary Cassattová trvale usadila v Paříži. Tehdy se v pařížské galerii poprvé setkala se smělými pastely baletek Edgara Degase. Vyzkoušela lepty, rytiny, litografii a kombinaci suché jehly na jemném podkladě. Zvládla tyto výtvarné techniky lépe než kterákoli žena před ní a používala je velmi novátorským a důvtipným způsobem.

Mary Cassattová měla obrovskou pozorovací schopnost, smysl pro detaily a techniku se zobrazováním raného dětství člověka. Všude, kde visí její půvabné a vynikající obrazy, rozzáří všechno kolem sebe.

9.6. 1818 v Týništi nad Orlicí se narodil Jan Adolf Brandejs, zemřel 13.11. 1872 v Praze. Byl to český portrétní malíř a fotograf.
Studoval na Akademii u ředitele Františka Tkadlíka. Původně byl malířem porcelánu ve Smržovce. Z Prahy odešel do Mnichova k malíři Josefu Bernhardtovi. Roku 1853 byl rok v Paříži u Couturea a kopíroval díla slavných mistrů, které pak roku 1854 vystavil pro dobročinný prospěch v Jednotě výtvarných umělců. Roku 1861 si zařídil fotografickou dílnu v Praze v zahradě knížete Thurn-Taxise v Jámě. Své fotografie koloroval pastelovými barvami. K jeho nejstarším akvarelovým podobiznám ze studijních let patří "Podobizna dámy" z roku 1840.

5.6. 1882 ve Vážanech se narodil Antonín Procházka, zemřel 9.6. 1945 v Brně. Byl to český malíř, grafik, ilustrátor, patří mezi nejvýznamnější představitele moderního umění první poloviny 20.století. Studoval na Akademii výtvarného umění v Praze. Jeho inspirací byla jak příroda, tak městské prostředí. Vedle malby se věnoval grafice a knižní ilustraci, vytvářel unikátní díla Byl to významný člen Skupiny výtvarných umělců v Brně, národní umělec in memoriam.

Dnes se zmíním o irské malířce, o které toho víme málo. Pár obrazů, které je známo fascinuje a člověk zatouží vidět ten zobrazený neskutečný přírodní útvar.

Susanna Drury se narodila někdy kolem roku 1698, zemřela 1770. Byla to velmi schopná malířka, o jejím malířském vzdělání nejsou přesné informace. Bratrem Susanne Drury byl dublinský malíř miniatur jménem Franclin Drury. Provdala se za muže jménem Warter, některé práce tímto jménem podepisovala.
Malovala krajinu jak v Anglii, tak i v Irsku a zhotovila i určitý počet knižních ilustrací.

Nejvíce jí proslavily série akvarelů Giantś Causeway. Místo získalo mezinárodní věhlas poté co si jej vybrala v roce 1739 tato dublinská malířka a zachytila neuvěřitelný přírodní zázrak.
Za výkresy se dvěma dalšími získala od Dublinské společnosti v roce 1740 prémii ve výši 25 liber.

Giantś Causeway nebo-li česky Obrův chodník je zvláštní geologický útvar v Severním Irsku, řadí se mezi kamenné varhany vzniklé díky sloupcovité odlučnosti bazaltů. Sloupce čediče vytváří přirozené útesy vedoucí do moře, kde pokračují i pod jeho hladinou. Většina těchto sloupců je šestistěnná, ale dají se mezi nimi pozorovat i kusy, které mají čtyři, pět, sedm i osm stěn. Nejvyšší odkrytý sloupec měří 12 metrů a lávový příkrov zde dosahuje mocnosti 28 metrů.

27.5.1884 se v Praze narodil Max Brod, zemřel 20.12.1968 v Tel Avivu. Max Brod byl významný pražský židovský, německy píšící spisovatel, překladatel a skladatel.

Napsal dlouhou řadu románů, povídek, esejí, filozofických pojednání. Je objevitelem Franze Kafky, Jaroslava Haška. Leoše Janáčka. V jeho pamětech nalezneme pozoruhodné charakteristiky vrstevníků jako byl Karel Kraus, Rainer Maria Rilke, Thomas Mann.


Nejbližší osobou Kafkova života byl právě Max Brod, s nímž se spřátelil v době studia na Karlově univerzitě, Max Brod byl i kulturní organizátor a významný prostředník mezi českou a německou kulturou. Zachránil většinu Kafkova díla před zničením, neboť se rozhodl nesplnit Kafkovo přání, aby veškeré nevydané rukopisy spálil. Naopak po Kafkově smrti začal jeho pozůstalost vydávat.

Max Brod v roce 1939 emigroval s manželkou do tehdejší Palestiny, kde v Tel Avivu pracoval jako divadelní dramaturg a kritik. V Tel Avivu - v té době již ve státu Izrael - v roce 1968 zemřel.

25.5. 1812 v Pistoii Itálie narodil Filippo Pacini, zemřel 9.6. 1883 ve Florencii. Filippo Pacini byl italský anatom, posmrtně známý jako první člověk, který roku 1854 izoloval původce cholery - Vibrio cholerae. Stalo se tak o 30 let dříve, než se totéž podařilo Robertu Kochovi, který je dnes všeobecně chybně považovaný za jeho objevitele.

Studoval na lékařské a chirurgické fakultě sousedící s nemocnicí Ceppo s anatomickým sálem, kde položil základy pro svůj budoucí objev Paciniho tělísek, který poté sdělil Florentské společnosti pro medicínu a fyziku. Své první anatomické a histologické studie provedl ve Villa di Scornio pomocí mikroskopu, který sestrojil Giovanni Battista Amici a který mu dal k dispozici Niccolo Puccini. Poté s Amiciho pomocí sám Pacini navrhl několik mikroskopů pro svá pozorování.

14.5. 1727 se v Sutbory Anglie narodil Thomas Gainsboroung, zemřel 2.8. 1788 v Londýně. Byl to anglický malíř, jeden z nejvýznamnějších britských portrétistů a krajinářů 18. století. Jako chlapec projevoval Gainsborough raný talent pro kreslení a malování a většinu dětství trávil kreslením v lesích a polích kolem Sutbury. Právě zde se poprvé rozvinula jeho láska ke krajinomalbě, vášeň, která se později stala trvalým rysem jeho umělecké kariéry.

Při malířském studiu na Thomase zapůsobili holandští krajináři 17. století. Krajiny byly ještě považovány za méně hodnotný druh malby, vhodný k dekoraci venkovských sídel. Roku 1759 se malíř přestěhoval do Bathu, módního lázeňského města, stal se portrétistou vznešené anglické společnosti, maloval aristokraty, ale i intimní portréty svých přátel, herců a hudebníků. Byl zakládajícím členem Královské akademie, ačkoli později vznikly pře kolem umístění obrazů. Stal se oblíbeným malířem Jiřího III. a jeho rodiny.
Thomas Gainsboroung patřil k nejpřednějším malířům 18.století.

8.5. 1920 v Příchovicích zemřel Josef Šír, narozený 7.1. 1859 v Horní Branné. Byl to významný regionální buditel, působil jako učitel na školách v Krkonoších a v Podkrkonoší, Roztoky u Jilemnice, Stará Ves, Poniklá, Benecko, Horní Štěpanice. Byl zároveň povídkářem, romanopiscem, příležitostným básníkem, malířem vliv malíře F. Kavána, muzikantem housle, varhany. Jednadvacet let vedl štěpanickou kroniku. Plně se sžil se svými spoluobčany. Poznával jejich strasti a drobné radosti. Osudy, se kterými se setkával, začal měnit v povídky. Příběhy uveřejňoval v Národních listech, Zlaté Praze a dalších tiskovinách. V roce 1904 vyšla v Ottově nakladatelství jeho prvotina - knížka povídek s názvem Horské prameny.