SeniorTip

Příběhy zemské atmosféry –
aneb za vše může klima nebo počasí (49)

Srážkové extrémy české republiky

Po minulém „teplotním“ příběhu pokračujeme příběhem „srážkovým“, ve kterém si povíme, jaké extrémy v úhrnech spadlých srážek nám připravila zemská atmosféra. Tedy – řečeno srozumitelněji - jak moc u nás může pršet a jaké u nás může být sucho.

A tady musím bohužel maše milé čtenářstvo pro jistotu opět poněkud obtěžovat malou osvětou. Stupně Celsia a možná i Fahrenheita, a také různé druhy teploměrů zná jistě každý. A každý také pozná, zda je mu teplo, nebo naopak zda mu mráz leze za nehty. Mnohem problematičtější to ovšem je v případě deštivého nebo suchého počasí. Každý třeba neví anebo už zapomněl, jak se vlastně měří množství spadlých srážek a jaké jejich úhrny jsou normální, extrémně velké nebo malé.

Takže – množství srážek se měří v milimetrech buď moderním ombrografem, nebo jednoduchým srážkoměrem, kteréžto přístroje si dovoluji předvést na obrázkách.

Dále je třeba vědět, že 1 mm srážek představuje 1 litr vody, který spadne na každý čtvereční metr půdy, což ovšem stále ještě nestačí pro dokonalou představu, zda se schyluje k povodním, či jak velké bude sucho. Pro to je ještě nutné vypočítat z dlouhodobých srážkoměrných údajů průměrné úhrny a stanovit v dané oblasti měsíční i roční dlouhodobé normály. V Čechách se měří srážky od roku 1876 a průměrný roční úhrn pro celé naše území ČR od asi 630 mm do 715 mm považujeme za normální. Ovšem v naší nejsušší oblasti na Žatecku spadne za rok v průměru jen 410 mm a v Jizerských horách 1500 mm až 1700 mm. Takže - takto „číselně“ vybaveni už se můžeme vrhnout na české srážkové extrémy.

Nejvlhčí rok ………………………………..2002, 916 mm = 135% normálu.
Nejsušší rok ………………………………..1943, 485 mm = 72% normálu.
Nejvlhčí jaro ……………………………….1965, 276 mm = 176% normálu.
Nejsušší jaro ……………………………….1883,   84 mm = 54% normálu.
Nejvlhčí léto ……………………………….1926, 387 mm = 157% normálu.
Nejsušší léto ………………………………..1904, 78 mm = 32% normálu.
Nejvlhčí podzim ……………………………1998, 273 mm = 184% normálu.
Nejsušší podzim …………………………….1959,   41 mm = 28% normálu.
Nevlhčí zima …………………………….1947/48, 261 mm = 210% normálu.
Nejsušší zima …………………………….1963/64, 53 mm =   43% normálu.
Nejvlhčí měsíc absolutně ……………červen 1926, 189 mm = 235% normálu.
Nejvlhčí měsíc relativně …………… březen 2000, 126 mm = 308% normálu.
Nejsušší měsíc absolutně i relativně ….. říjen 1908, jen 1mm = 2% normálu.

A nyní srážkově zajímavé lokality:

Nejvíce srážek vůbec spadlo v roce 1926 na Jizerce v Jizerských horách, a to 2 220 mm.
Nejméně srážek pak - pouhých 247 mm, byl zaznamenán hned na dvou místech – ve Velkém Přípotočnu v okrese Kladno v roce 1933 a ve Skryjích v okrese Rakovník v roce 1959.

Největší naměřený měsíční úhrn srážek byl zaznamenán na Lysé hoře v Beskydách, 813 mm v červenci 1997 před největší povodní na Moravě. A pro milovníky zimních sportů alespoň jeden náš sněhový rekord, který se také váže k Lysé hoře. Nejvyšší sněhová pokrývka zde ležela dne 19. března 1924 a její vrstva byla vysoká 380 cm.

V několika říjnech pak u nás na četných místech dokonce ani nekáplo = 0 mm srážek!

Největší naměřený denní úhrn srážek máme opět z Jizerských hor. V Bedřichově-Nové Louce spadlo dne 29. července v roce 1897 za 24 hodin 345 mm! Za zmínku jistě stojí i čerstvější extrém – 12. srpna 2002 spadlo na Cínovci v Krušných horách 312 mm. Ano – následovala naše historicko největší povodeň, o které jsem už vážené čtenářstvo informoval.

A ještě pár hodinových rekordů. Docela paradoxně na velmi suchém Žatecku spadlo v Měcholupech dne 25.5. 1872 za 12 hodin 289 mm a v Mladoticích v okrese Plzeň-sever dokonce 237 mm za 1,5 hodiny, což musel být doslova pořádný liják, ne jako z konve, ale hned z několika sudů! A také ještě přidáme čerstvější extrém – v Kocelovicích na Strakonicku spadlo dne 26.6. v roce 1998 v bouřce během 30ti minut 90 mm srážek, což je tamní téměř měsíční příděl vody!

Takže - na samý závěr těchto deštno-suchých příběhů si připomeneme ještě jedno naše opravdu suché období v roce 1947. V tom velmi zajímavém poválečném roce nám příroda prostřednictvím naší milé atmosféry opět jednou ukázala, že klima a počasí může opravdu za všechno, i za historicko-politické zvraty.

Tehdy od dubna až do září byly u nás všechny měsíce teplotně nadprůměrné, nejvíce září (kolem 4°C. nad dlouhodobým normálem), ale hlavně – od dubna až do října včetně bylo u nás velmi sucho, neboť všechny měsíce byly srážkově většinou značně podprůměrné.

A tak snad nikdo nepohrdne následujícími údaji z této velice suché poloviny roku 1947:
V dubnu spadlo na našem území pouze 68% normálního množství srážek a v květnu dokonce jen 38%! Pro zemědělce to znamenalo předzvěst katastrofálního sucha. I první dva letní měsíce byly srážkově mírně pod normálem (82% a 79%) a pak sucho vrcholilo. V srpnu spadlo jen 26%, v září 25% a v říjnu dokonce pouze 18% dlouhodobého měsíčního srážkového normálu. Nesmíme však ani zapomenout na další opožděnou raritu, opravdu mimořádnou řadu osmi rekordně teplých tropických dnů, s teplotami nad 30°C., které u nás panovaly od 13. do 20. září 1947. Pamětníci si jistě pamatují to sice rekreačně báječné období, které ale přineslo velkou neúrodu. A jak to souvisí s tou politikou? Stačí připomenout, jak naše vládní delegace byla v Moskvě v už červenci Stalinem donucena odmítnout Marshallův plán, jak nás pak Sovětský svaz - pomiňme drobný detail okamžitého drancování našich uranových dolů – „nezištně“ zachránil pšenicí, kterou si sám musel vypůjčit v Kanadě, a jak se pak pomalu ale jistě schylovalo k „Vítěznému únoru“!

Foto: internet

Vladimír Vondráček

* * *
Zobrazit všechny články autora

Navigace

Svátek

Klub

Anketa

Statistika

Podporují nás