Do Taosu za Kitem Carsonem
Sjí¾dím jednotvárnou pouštní krajinou centrálního Nového Mexika do rozlehlého údolí, kde se náhle objevují šedavé kopce a nad nimi vyšší høebeny hor. A pak tìsnì pøed vjezdem do horských prùsmykù na pravé stranì nevelká, ale pìkná a dobøe zavla¾ovaná vinice s dozrávajícími hrozny. Není to ¾ádná fata morgána, jak mì nejprve napadá. A¾ po chvíli zjiš»uji, ¾e se tady pouštní silnice, spojující mìsto Santa Fe s Taosem stoèila a¾ ke korytu øeky Rio Grande.
Øeka Rio Grande je v tìchto místech ovšem dobøe ukrytá v zeleni trnitých keøù a kaktusù, tak¾e je vylouèeno dostat se k vodì. Sleduji pak tok øeky z horské silnice a¾ k pìkné vyhlídce témìø na konci prùsmyku, kde bylo postaveno muzeum a nezbytná prodejna všemo¾ných suvenýrù. Je odtud výborný výhled na známou øeku, která se rozlévá do šíøky a po ní¾ právì pluje nìkolik vorù. Jak zjiš»uji v informaèním centru, ve zdejších skalách v poušti se nachází mno¾ství skalních kreseb. Bylo by urèitì zajímavé je vidìt, ale já mám dnes namíøeno do Taosu, ve kterém kdysi pùsobil známý pistolník Billy Kid, ale také významný a na celém divokém západu Ameriky proslavený (a u nás bohu¾el mnohem ménì známý) zálesák, zvìd, kurýr a nakonec dokonce generál americké armády Kit Carson.
Kit Carson
Narodil se roku 1809 v Kentucky a pozdìji ¾il se svými rodièi na farmì v Missouri, kam se pøestìhovali. Kdy¾ jeho otce zabil pøi kácení strom, musel opustit školu a tvrdì pracovat na farmì - tak¾e prý byl o mnoho let pozdìji jediným vysokým dùstojníkem americké armády, který neumìl èíst a psát. Nauèil se údajnì pouze docela úhlednì podepsat.
Dùm Kita Carsona
Mìl ale v¾dy štìstí, které ho provázelo celým ¾ivotem. U¾ v 16 letech se mu podaøilo uchytit se jako prùvodce stád koní do Santa Fe, pak jako prùvodce výprav po celém jihozápadu Ameriky. Tam se setkával s mnoha indiánskými kmeny, od kterých se nauèil jejich jazyky, nauèil se i španìlsky a stal se zkušeným a vyhledávaným prùvodcem karavan nových osídlencù a výprav.
Dùm Kita Carsona
Procestoval Nové Mexiko, Colorado, Nevadu, Kalifornii. V roce 1835 se dokonce po celém americkém západu vyprávìlo o slavném souboji na pistole, pøi kterém Kit Carson tì¾ce zranil svého soupeøe v lásce o indiánskou dívku z kmene Arapahù, krásnou Waa Nibe, neboli Zpívající trávu. S tou se pak o¾enil a mìl s ní i dvì dìti. U indiánských ¾en u¾ Carson zùstal - poté, co jeho ¾ena zemøela, se o¾enil s další Indiánkou, tentokrát z kmene Arapahù.
Dùm Kita Carsona
Ta ho ale brzy opustila, aby následovala svùj koèující kmen. V lásce se od nìho tedy štìstí zdánlivì odklonilo, zato mu plnì pøálo jinak. Vybral si ho generál Fremont pro své expedice do Nevady a Oregonu, pracoval pro armádu a získal v ní významné postavení. Byl nasazován do bojù proti Indiánùm, kdy¾ se bránili odejít ze svých pùvodních míst do nových rezervací. Carson je dobøe znal a mìl k nim vztah, sna¾il se je pøesvìdèovat a spíše chránit proti všeho schopným desperádùm. I jeho tøetí ¾enou se stala rovnì¾ indiánská kráska Josefa Charamillo, se kterou mìl celkem osm dìtí.
Carson prokázal nemalé slu¾by americké armádì v Mexicko-Americké válce o Kalifornii v letech 1846-8. Získal mnohá vyznamenání i povýšení. Bojoval pozdìji i v obèanské válce a nakonec po svém odchodu z armády si se ¾enou koupili dùm v Taosu, kde se rodina koneènì usadila a kde nakonec Kit Carson v roce 1868 zemøel.
Teï po cestì horami a další pouští do kopcù, vjí¾dím koneènì mezi první domky starého Taosu. Je to nejstarší èást, ve které ¾ili pùvodní osadníci a která tady vznikla kolem španìlského misijního kostela. Všechny budovy jsou z nepálených cihel, omazaných hlínou. V nìkterých se ještì bydlí, z tìch vìtších jsou restaurace pro turisty nebo obchody se suvenýry.
Hned na kraji mne upoutá domek, ve kterém starší sympatický Amerièan prodává autentické indiánské výrobky - nové i antikvární. Vlídný starý pán mne vede dovnitø a s ochotou ukazuje odìvy z bizoní kù¾e, kostìné návnady na ryby, tomahavky - ale také pùvodní ¾elezné boty, jaké prý si obouvali španìlští vojáci v 16. století, aby si chránili nohy v poušti.
Misijní kostel z18.století je plný výtvorù tzv. indiánského baroka - celou budovu, která se zvenèí podobá spíše primitivní pevnosti, stavìli zdejší indiáni a vyzdobili ji pestrými sochami a malbami naivního lidového umìní, jak to umìli jen oni. Napùl udušený a po osvì¾ení vychlazeným mexickým pivem v jedné z malebných hospùdek, vyrá¾ím do centra.
Novìjší Taos, který u¾ vznikal v 19.století, je typickým mexicko-americkým mìstem, jaké známe z dobrodru¾ných filmù. Pøízemní domy kolem protáhlého námìstí s nezbytným parkem a besídkou pro koncerty uprostøed, mají podloubí, která poskytují ve zdejších vedrech aspoò trochu stínu. Jsou døevìné, uvnitø skrývají obchody s originálními a dosti drahými suvenýry - indiánské šperky, oštìpy, ko¾ené odìvy, keramiku. Jak to tady asi vypadalo za dob Kita Carsona?
V dobì, kdy sem pøišel, hledal nìkdejší dobrodruh hlavnì dùm s dobrou polohou - mimo rušné centrum, ale nepøíliš daleko od støedu mìsta, kde by mohl úspìšnì provozovat svùj obchod s potøebami pro trapery a kovboje, který si zde zaøídil. Jeho dùm nacházím o kus dál na hlavní ulici, kam je obrácen obchodem, který dodnes provozuje sympatická americká rodina.
Voní divokým západem -je plný nádhernì zdobených sedel, kovbojských bot a kloboukù, ostruh, pušek a starých pistolí. Do rozlehlého domu se vchází ulièkou vedle. Usedlost sestává z nìkolika pøízemních budov do ètverce s velkým dvorem uprostøed. Je na nìm samozøejmì studna a také pùvodní indiánská pec, ve které pøipravovala jídlo Carsonova ¾ena, proto¾e uvnitø domu by pøi vaøení bylo pøíliš horko.
Zvenku se to vùbec nezdá, ale místnosti uvnitø jsou dosti prostorné a vzdušné, zøejmì poskytovaly rodinì na svou dobu a¾ nezvyklé pohodlí. Ale tou dobou byl Carson u¾ velmi zámo¾ný mu¾, který se pøátelil i se španìlským konzulem a mnoha významnými osobnostmi tehdejší doby. Usadil se, byl koneènì spokojen. Ale ani tady nenašel úplný klid. Kdy¾ jednoho dne odjel kamsi za toulkami èi obchodem, došlo právì ke vzpouøe Indiánù, pøi které byl usmrcen španìlský konzul - a Carsonova ¾ena Josefa, která byla u konzulovy man¾elky na návštìvì, unikla s dcerou smrti jen o vlásek - obì vlezly do krbu a zachránily se útìkem po støechách.
Procházím domem a v jedné z místností mohu shlédnout pìkný dokumentární film o ¾ivotì Christophera Houstona Carsona, jak se nazýval celým jménem. Je tu ještì velká èást pùvodního nábytku, ve vitrínách jeho zbranì i vojenský kabát a také vyznamenání, která za své vojenské kariéry obdr¾el.
Po Carsonovi bylo pojmenováno mnoho mìst a míst na celém západì Spojených státù - Carson City, hlavní mìsto Nevady, Národní park Carson v Novém Mexiku, mìsta Kit Carson v Kalifornii a Coloradu, dále pak nìkolik škol, hora Mount Kit Carson atd. A také byl natoèen celoveèerní film o ¾ivotì Kita Carsona a vydáno nìkolik knih a dokonce i kreslených komiksù.
Carson nebyl pistolníkem, byl to voják, mu¾ zákona, který se sna¾il ¾ít rovnì a poctivì v té divoké dobì. Dívám se na jeho portrét nad krbem a zdá se mi,jako by odešel jen na chvíli. Ale asi je to jen otisk energie tìch dávných èasù divokého západu, která tady ještì pøetrvává.
Vladimír Køí¾
San Francisko, Jihlava
