Je brzy ráno, ale sluneèní paprsky z modré oblohy nad Novým Mexikem zaèínají nepøíjemnì pøihøívat a slibují poøádnì parný den, jakých tady bývá vìtšina v roce. Zatím ale není tøeba vyhledávat stín pod podloubími starého mìsta nebo uvnitø kostelù èi muzeí. Vyu¾ívám toho a obcházím historické centrum Santa Fe, které patøí k nejstarším mìstùm ve Spojených státech.
Jeho celý pùvodní název je, pøelo¾eno do èeštiny "Královské mìsto Svaté Víry Svatého Františka z Assisi". Bylo zalo¾eno u¾ nìkdy kolem roku 1610 španìlskými kolonizátory a mexickými Indiány, kteøí vtiskli jeho stavbám - zejména misijním kostelùm a klášterùm - svùj svérázný kolorit. Indiáni pøevzali katolické nábo¾enství a mohli si tak pod španìlskou a pozdìji mexickou nadvládou zachovat svou svébytnou kulturu i obyèeje.
Tak jako všude jinde v Novém Mexiku není ani v hlavním mìstì Santa Fe, které má dnes u¾ pøes 70 tisíc obyvatel, ¾ádným problémem domluvit se španìlsky. Centrem starého mìsta je nevelké námìstí s parkem, plným kvetoucích keøù a palem a samozøejmì s nezbytnou besídkou uprostøed, kde se konají o víkendech koncerty. Obklopují je typické paláce a domy ve španìlsko indiánském stylu, stavìné vìtšinou z nepálených cihel, omítnutých okrovì zbarvenou hlínou.
Jedním z nich je napøíklad Muzeum moderního umìní a hned naproti nìkdejší Palác španìlského guvernéra. Je to pøízemní šedivá a navenek nevýznamná budova, která je zajímavá snad jen tím, ¾e pod jejím rozlehlým a stinným podloubím poøádají své trhy místní Indiáni. Prodávají tu hlavnì jejich ¾eny své výrobky - náušnice, náramky a jiné drobné suvenýry. Dominantou starého centra mìsta je katedrála nedaleko námìstí, ke které samozøejmì míøí všichni turisté.
Mým hlavním cílem je ale jeden z nejzajímavìjších svatostánkù v Santa Fe, který le¾í o nìkolik ulic dál. Je podstatnì menší, ale svým významem patøí mezi pøední a snad nejnavštìvovanìjší památky tohoto mìsta. Je to Loretto Chapel - Loretánská kaple. Tento kostel byl postaven v 2. polovinì 19. století na místì, které si vybraly loretské jeptišky z Kentucky, které hledaly v Novém Mexiku dobré a klidné místo pro své pùsobení, k zalo¾ení kláštera a šíøení víry mezi domorodci.
Pod vedením biskupa Lamy byl postaven klášter a pozdìji i škola pro øádové sestry. Pro kostel byl vybrán vzor, kterým se stala gotická kaple Sainte Chapelle v Paøí¾i. Stavba kostela byla dokonèena roku 1878 a stala se chloubou øádu i mìsta - a¾ na jednu zdánlivou malièkost - architekt zapomnìl naplánovat do jinak nádherné budovy schodištì na kostelní kùr. A jak se zjistilo, dodateèná vestavba nebyla z prostorových dùvodù mo¾ná. Co teï?
Øádové sestry se nelekaly obtí¾í a nìjakou dobu pou¾ívaly k lezení na kùr ¾ebøík, co¾ bylo ale hodnì nepohodlné a nebezpeèné. A tak je napadlo modlit se k patronu tesaøù, svatému Josefu, aby jim pomohl tu zapeklitou vìc se schodištìm nìjak vyøešit. I stalo se prý, ¾e se zanedlouho objevil u bran kláštera prošedivìlý mu¾ na oslu s tesaøským náøadím v torbì. Vy¾ádal si prý rozhovor s pøedstavenou kláštera matkou Magdalenou a brzy nato zaèal se stavbou. V krátké dobì prý dokonèil svou práci a zmizel, ani¾ by po¾adoval nìjakou mzdu, ba dokonce prý není jasné, kde vzal døíví, které ke konstrukci schodištì pou¾il.
Jisté je, ¾e udivené jeptišky nalezly po jeho odchodu v kostele døevìné unikátní toèité vyøezávané schodištì, vyrobené bez pou¾ití jediného høebíku. Podle mnohých prý byl tím podivuhodným a zázraèným tesaøem sám sv. Josef. Legenda o svatém schodišti sem dnes pøitahuje mno¾ství poutníkù a zvìdavcù ze širokého okolí i jiných èástí Ameriky.
Potkávám je u vchodu, kde nás vítá døevìná socha sv. Josefa. A pak i uvnitø, kde, jak mi vypráví jeden z domorodcù, brzy po odchodu tajemného stavitele schodištì vytryskl pramen léèivé vody. Tu si dnes mù¾ete dokonce koupit v malých lahvièkách v obchodu se suvenýry pøímo v kostele Loretto. Podle starších Amerièanù, které tam potkávám, zaruèenì léèí mnohé neduhy - právì tak, jako mno¾ství pozitivní energie, kterou je kostel nabit.
Prohlí¾ím si døevìné toèité schodištì na kùr, ukázku mistrovské práce o 33 schodech bez centrální podpory. Jak tvrdí nìkteøí novodobí výzkumníci, jeho tvùrcem prý mohl být pùvodem francouzský tesaø a øezbáø Francois Jean Rochas. Ale ani pro tato tvrzení zatím nejsou dostateèné dùkazy. A tak radìji zùstávám u té romantiètìjší verze - u té staré bájeèné legendy, za kterou sem proudí do kostela zázrakù ve starém Santa Fe poutníci a zvìdavci z celého svìta.
