Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Vratislav,
zítra Julie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz


Tip pro vás
Nav¹tivte nové poradny...

Chcete-li mít vlastní E-mailovou schránku, pøístupnou odkudkoliv, vyu¾ijte TipMail.cz. Mù¾ete zde získat zcela zdarma e-mail adresu, kterou si zaregistrujete.

Letem, svìtem...
14.11 - Praha:Tøi SeniorCentra spoleènosti SeneCura získala presti¾ní Znaèku kvality od Asociace poskytovatelù sociálních slu¾eb ÈR (APSS).

Certifikát je udìlován za splnìní nároèných ... (více >>>)
Filip Moravec

12.11 - Ostrava:V sobotu 2. listopadu probìhla v ostravské zoo tradièní a u náv¹tìvníkù oblíbená podzimní akce - Halloween a lampionový prùvod. Pøilákala bezmála 3 700 zájemcù. Byl ... (více >>>)
©árka Nováková

Zasmìjme se
31.10 - Honzíku, k èemu nám slou¾í peníze? ptá se uèitel.
Prosím, peníze jsou na to, aby èlovìk lépe sná¹el chudobu.

©kolní inspektor vchází do tøídy právì v okam¾iku, kdy se ... (více >>>)
Pavel

Pranostika pro tento den
31.10 - Øíjen kdy¾ blýská, zima plíská.
Èím déle v øíjnu u nás vla¹tovky prodlévají, tím déle pìkné a jasné dny potrvají.
Snì¾í-li v øíjnu, bude mìkká zima.
Neopadá-li v øíjnu ... (více >>>)
Dana

Dobré rady
31.10 - Mokait - znamení: Panna, Vodnáø, Ryby
Léèivé úèinky: vnitøní klid, rovnováha, skloubení vnìj¹í aktivity s vnitøní duchovní potøebou, imunitní systém, podpora funkce jater ... (více >>>)
Kamila




Domù
Zde si mù¾ete nastavit SeniorTip jako va¹i domovskou stránku. To znamená, ¾e se vám stránky SeniorTip zobrazi poka¾dé pøi spu¹tìní va¹eho prohlí¾eèe nebo po kliknutí na ikonu domù. Kliknutím ZDE se provede nastavení va¹i domovské stránky na adresu stránek SeniorTip.cz.


"Projekt "Internet a senioøi" podporují:

MORAVSKÁ OSTRAVA A PØIVOZ

Nadace rozvoje obèanské spoleènosti

Carrefour

SEVEROMORAVSKÁ ENERGETIKA

VÍTKOVICE TOURS

AGENTURA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

OVAK

EU
Dobré rady
01.10 - Dobré rady, jak uèinit rodinný ¾ivot ¹»astnìj¹í

JAK NEJRYCHLEJI VYKOPETE HROB SVÉMU MAN®ELSTVÍ
Pøed mnoha lety se zamiloval Napoleon III., synovec Napoleona Bonaparta, do Marie Ev¾enie Ignácie Augustiny de Montijo, hrabìnky z Teba, nejkrásnìj¹í ¾eny na svìtì - a o¾enil se s ní. Jeho rádcové upozoròovali, ¾e je dcerou bezvýznamného ¹panìlského hrabìte, ale dostali odpovìï: "Co na tom?" Její pùvab, její mládí, její kouzlo a krása naplòovaly Napoleona bo¾ským ¹tìstím. V jedné trùnní øeèi se ostøe postavil proti celému národu: "Dal jsem pøednost ¾enì, kterou miluji a které si vá¾ím pøed jinou, kterou neznám."
Napoleon a jeho nevìsta mìli bohatství, zdraví, moc, proslulost, krásu, lásku, prostì v¹echno, aby mohli ¾ít jako v románu. Je¹tì nikdy neplápolal jasnìji posvátný oheò man¾elství.
Bohu¾el netrvalo dlouho a tento posvátný plamen zaèal pohasínat, ¾ár ochládal, a¾ vychladl docela. Napoleon dovedl uèinit Ev¾énii císaøovnou, ale ani v celé la belle Francie, ani jeho lásky, ani v¹echna moc jeho trùnu, nemohlo zabránit, aby se Ev¾énie nestala svárlivou.
Stravována ¾árlivostí, s¾írána podezøívavostí, vysmívala se jeho pøíkazùm, ba nenechala ho ani chvilku samotného. Vnikala do jeho pracovny, kdy¾ se zabýval státními zále¾itostmi a pøeru¹ovala ho v nejdùle¾itìj¹ích rozhovorech. Nechtìla, aby zùstal chvilenku sám, bála se, aby se snad neutì¹oval s jinou ¾enou. Èasto spìchala k své sestøe stì¾ovat si na man¾ela, naøíkala, plakala a vyhro¾ovala. Vynucovala si cestu do jeho pracovny, zle se na na nìho osopovala a tupila ho. Napoleon, jemu¾ patøilo na tucet nádherných palácù, francouzský císaø, nemìl ani komùrku, kde by mohl zùstat osamotì.
A èeho dosáhla Ev¾enie takovým chováním?
Dosáhla toho, co nyní cituji z poutavé knihy E.A.Rheinharda Napoleon a Ev¾enie. Tragikomedie jednoho císaøství. [Napoleon and Eugény: The Tragicomedy of an Empire.]: "Tak se stávalo, ¾e se Napoleon èasto vykrádal v noci postranními dvíøky a s kloboukem sta¾eným do èela se v prùvodu svého dùvìrníka opravdu ubýral k nìjaké hezké ¾enì, která ho oèekávala, nebo se toulal ulicemi mìsta ...No prostì ovzdu¹í, o jakém sly¹íme jen v pohádkách, které zaèínají slovy "byl jednou jeden král ..."
Tam ho pøivedla Ev¾enie svou ha¹teøivostí. Sedìla, pravda, na francouzském trùnì, byla nejkrásnìj¹í ¾enou na svìtì, jenom¾e ani královská hodnost, ani krása neudr¾í lásku v otravném ovzdu¹í ha¹teøivosti. Ev¾enie mohla právem pozvednout svùj hlas jako biblický Jakub a bìdovat: "Postihlo mne, èeho jsem se obávala nejvíce." Postihlo ji? Ne, sama si to pøivodila svou ¾árlivostí a ha¹teøivostí.
Poznala to i hrabìnka Tolstá - ale bohu¾el a¾ u¾ bylo opravdu pozdì. Na smrtelném lo¾i se svìøila svým dcerám: "Já byla pøíèinou smrti va¹eho otce." Dcery mlèely, nebo» vìdìli, ¾e je to pravda. Vìdìli, ¾e matka otce zabila vìèným naøíkáním, vìèným kritizováním a vìèným ha¹teøením.
A pøece mohl hrabì Tolstoj ¾ít se ¾enou ¹»astnì. Byl jedním z nejslavnìj¹ích spisovatelù své doby. Dvì jeho mistrovská díla Vojna a mír a Anna Kareninová budou nav¾dy záøit jako literální skvosty.
Kromì slávy mìli man¾elé Tolstí bohatství, spoleèenské postavení, nadìjné dìti. ®ádné man¾elství nemìlo lépe ustláno na rù¾ích. Zprvu se jim zdálo, ¾e jejich ¹tìstí ani nemù¾e být trvalé, jak je úplné, jak je pøeveliké. Modlili se, aby jim bylo uchováno. A tu se pøihodilo nìco co nikdo neoèekával. Tolstoj se postupnì stával jiným èlovìkem. Zaèal se stydìt za svá velká díla a nadále spisoval jen pojednání, v nich¾ hlásal mír, odstranìní války a chudoby.
Tento mu¾, který kdysi pøiznal, ¾e se v mládí dopustil v¹ech myslitelných zloèinù, se nyní pokou¹el zachovávat do písmene Je¾í¹ovo uèení. Rozdal v¹echnu svou pùdu a ¾il v chudobì. Pracoval na polích, ¹típal døíví a kosil seno. Dìlal si sám boty, zametal svìtnici, jedl z døevìné mísy a pokou¹el se milovat své nepøátele.
Tolstého ¾ivot zaèal být tragický - a pøíèinou toho bylo jeho man¾elství. Jeho ¾ena milovala pøepych, on jim pohrdal. Ona tou¾ila po slávì a potlesku spoleènosti, on pokládal tyto marnivosti za nic. Ona dychtila po penìzích a bohatství, on pokládal bohatství a soukromí majetek za høích.
Po celá dlouhá léta jen láteøila a køièela, proto¾e on nechtìl za své knihy honoráøe, ona v¹ak peníze potøebovala.
Kdy¾ ji odporoval, upadala do hysterie, válela se po zemi s opiáty u úst, pøísahala, ¾e se zabije, hrozila, ¾e skoèí z okna.
V man¾elství Tolstých se udála vìc, kterou pokládám za jednu z nejdojemnìj¹ích scén celé lidské historie. Jak jsem se ji¾ zmínil, byli Tolstí po svém sòatku opravdu ¹»astní, po osmaètyøicetiletém man¾elství v¹ak sotva jeden druhého snesl. Jeden veèer zatou¾ila stará, usou¾ená ¾ena po tro¹e pøíchylnosti. I pøi¹la a na kolenou prosila svého man¾ela, aby ji pøedèítal, co si o jejich lásce zapsal do deníku pøed padesáti lety. A oba se rozplakali, kdy¾ èetl o onìch krásných, ¹tastných dnech, jaké se ji¾ nikdy nevrátí. Jak jiný byl ten jejich nynìj¹í ¾ivot, na rozdíl od tìch jejich romantických snù pøed dávnými lety.
Kdy¾ bylo Tolstému 82 let, nemohl u¾ dále sná¹et tragickou nevlídnost svého domova a jednou v noci v øíjnu 1910 prchl od své ¾eny. Prchl do mrazu, snìhu a temnoty, nevìda ani, kam jde. Jedenáctý den poté zemøel na zápal plic na ¾eleznièní stanici. A jeho posledním pøáním bylo, aby k nìmu nepou¹tìli jeho ha¹teøivou ¾enu.
Takovou cenu zaplatila hrabìnka Tolstá za svou ha¹teøivost, vìèné náøky a hysterii.
Ètenáø si bude mo¾ná myslit, ¾e mìla proè hartusit. Dejme tomu, ale to je jiná vìc. Na¹e otázka zní: prospìlo jí, ¾e byla ha¹teøivá nebo situaci neskonale zhor¹ila? "Myslím, ¾e jsem byla blázen," tak o tom sama usoudila, kdy¾ ji¾ bylo pozdì!
Vìènou tragédií v ¾ivotì Abrahama Lincolna bylo rovnì¾ man¾elství. Ano, man¾elství, nikoli to, ¾e byl zavra¾dìn. Kdy¾ na nìho Booth støelil, Lincoln ani nevìdìl, ¾e je zasa¾en, zato témìø dennì, plných 23 let si stì¾oval svému spoleèníkovi v advokátní kanceláøi Herndonovi, na "hoøkou sklizeò ne¹»astného man¾elství", jak se vyjadøoval. "Ne¹»astné man¾elství?" To je slabé slovo. Témìø po ètvrt století paní Lincolnová div nevyrazila svou ha¹teøivostí a týráním Lincolnovi du¹i z tìla.
Vìènì si jen na svého mu¾e stì¾ovala, bez ustání na nìm nìco vidìla, nic jí nebylo na nìm vhod. Lincoln mìl úzká ramena, chodil neohrabanì, na¹lapoval po indiánském zpùsobu. Vyèítala mu, ¾e chodí jako døevìný, ¾e v jeho chùzi není elegance. opièila se po jeho chùzi a peskovala ho, ¾e nena¹lapuje na ¹pièky, jak se tomu kdysi uèila v pensionátu paní Mentalleové v Lexingtonu.
Nelíbilo si jí, ¾e mu jeho velké u¹i tuze odstávají. dokonce mu vytýkala, ¾e nemá rovný nos, ¾e má vypulený spodní ret, ¾e vypadá jako souchotináø, ¾e má nohy a ruce veliké a hlavu malièkou.
Lincoln byl ve v¹em v¹udy pravým opakem své ¾eny: výchovou , pùvodem, povahou, zálibami, názory. Vìènì jen drá¾dili jen jeden druhého.
"Hluèný, pronikavý hlas paní Lincolnové," napsal kdysi senátor Albert J. Beveridge, nejlep¹í znalec Lincolnùv z dne¹ní generace, "zazníval pøes ulici a v¹ichni v sousedství mohli sly¹et její vìèné výbuchy zlosti. Èasto dávala svému hnìvu prùchod i jinak ne¾ slovy. O její prudkosti jsou èetná a nevývratná svìdectví."
Jeden pøíklad: Nìjaký èas po svatbì bydlili Lincolnovi v penziónu paní Earlyové, vdovì po lékaøi v Springfieldu.
Jednou pøi snídani provedl Lincoln nìco, co jeho ¾enu rozèílilo. Nikdo u¾ neví, co to bylo. Ve zlosti mr¹tila svému mu¾i do tváøe hrnek s vøelou kávou, a to pøed v¹emi strávníky.
Lincoln neøekl ani slova, jen se krèil hambou, zatímco paní Earlyová pøibìhla s ruèníkem a utøela mu oblièej i ¹aty.
Paní Lincolnová byla ¾árlivá tak nepøíèetnì a neuvìøitelnì, ¾e èlovìk i po tìch pìtasedmdesáti letech a¾ trne pøi pouhém ètení o nìkterých nepìkných scénách, jaké vyvolávala veøejnì. Nakonec se zbláznila. Co jediné snad lze øíci na její omluvu je to, ¾e její chování bylo pravdìpodobnì ji¾ od poèátku podmínìno propukající du¹evní chorobou.
Mìlo toto ha¹teøení, nadávání a zuøení nìjaký vliv na Lincolna? Po jedné stránce ano. Zaèal litovat, ¾e se tak ne¹»astnì o¾enil, a kde mohl, se své ¾enì vyhnul.
V Springfieldu bylo jedenáct advokátù, v¹ichni se tam u¾ivit nemohli, a proto jezdili po okresu, podle toho, kde se konal soud. Takto si vydìlávali ve v¹ech obcích okresu.
V¹ichni se vraceli v sobotu do Springfieldu, aby pobyli pøes nedìli v rodinném kruhu, jen Lincoln nikoli. Ten se domù bál a po celé tøi mìsíce na jaøe a potom zase tøi mìsíce na podzim byl venku na cestách, nikdy se nepodíval do Springfieldu.
Dìlal to tak rok co rok. Pobyt ve venkovských hostincích byl èasto nepohodlný, ale Lincoln mu dával pøednost pøed vlastním domovem, kde se jeho ¾ena vìènì ha¹teøila a vztekala.
Tak to dopracovala paní Lincolnová, císaøovna Ev¾enie a hrabìnka Tolstá svou ha¹teøivostí. Uèinily ze svého ¾ivota tragédii. Znièili, co jim bylo nejdra¾¹í.
Bessie Hamburgerová, která pracovala po jedenáct let u rozvodového soudu v New Yorku a mìla co èinit s tisíci pøípady ztroskotaných man¾elství, øíká, ¾e jednou z hlavních pøíèin, proè mu¾i opou¹tìjí ¾eny, je ¾enina ha¹teøivost. Èili - jak to komentoval Boston Post - "nejedna ¾ena vykopává hrob svému man¾elství po tro¹kách".

Proto chcete-li ¾ít v man¾elství ¹»astnì, dr¾te se dobré rady èíslo 1:
Nebuïte ha¹teøiví.
Milada