Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek rka,
ztra Jaroslava.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz


Tip pro vs
Navtivte nov poradny...

Chcete-li mt vlastn E-mailovou schrnku, pstupnou odkudkoliv, vyuijte TipMail.cz. Mete zde zskat zcela zdarma e-mail adresu, kterou si zaregistrujete.

Letem, svtem...
02.06 - Brno:V jezdu u Brna pedstavili stavbu uniktn rezidence pro seniory. Modern bydlen pro a 250 senior ze spdov oblasti Brnnska vznik v jezdu u Brna. Projekt s nzvem ... (vce >>>)
Ing. Jakub Schreider

31.05 - Ostrava:V rmci akce Ostravsk paragrafy - 100 let Krajskho soudu v Ostrav si lid mohli prohldnout tak prostory stavu soudnho lkastv FN Ostrava. Tuto monost vyuilo ... (vce >>>)
Ing. Petra Petlachov

Zasmjme se
31.12 - Na silvestrovsk verek se dostavil i pan Jahelka s manelkou. Doufm, Frantiku, povd pan Jahelkov, e si zatan i se mnou.
Ale ovem, drahouku, nemysli si, e jsem ... (vce >>>)
Pavel

Pranostika pro tento den
31.12 - O Silvestru papei snek si u pole.
Jak byl cel rok voda a blto, na Silvestra nenapadne zlato.
Je-li o Silvestru v noci vtr a jasno, bude dobrho vna podku. ... (vce >>>)
Jitka

Dobr rady
24.12 - Vnon tradice a zvyky

Zlat prastko
Zlat prastko se podle tradic zjevuje za odmnu o tdrm veeru tm, kdo se po cel den a do vchodu prvn veern hvzdy post. ... (vce >>>)
Dana




Dom
Zde si mete nastavit SeniorTip jako vai domovskou strnku. To znamen, e se vm strnky SeniorTip zobrazi pokad pi sputn vaeho prohlee nebo po kliknut na ikonu dom. Kliknutm ZDE se provede nastaven vai domovsk strnky na adresu strnek SeniorTip.cz.


"Projekt "Internet a senioi" podporuj:

MORAVSK OSTRAVA A PIVOZ

Nadace rozvoje obansk spolenosti

Carrefour

SEVEROMORAVSK ENERGETIKA

VTKOVICE TOURS

AGENTURA PRO REGIONLN ROZVOJ

OVAK

EU
Letem, svtem...
19.05 - Hoice:Osmitiscov malebn podkrkonosk msto Hoice pivt astnky jednoho z nejt쾹ch zvod silninch motocykl pod irm nebem. Ppravy na tyto zvody vrchol...

Vedle toho msto Hoice pipravilo nkolik vstav. Umleck propojen esti autor v Mstskm muzeu a Galerii Plastik s nzvem Paralely a sochu ve veejnm prostoru Tome Polcara. Od kvtna do konce lta bude na nmst ped Mstskm muzeem vystaven sochask objekt Tome Polcara, jeho dla reflektuj archetypln tvary a jsou meditativnm setknm se surovou hmotou. Uniktn pskovcov dla lze obdivovat ve Smetanovch sadech nebo dvou sochaskch parcch sv. Gotharda a sv. Josefa. Oba sochask parky jsou se svmi tm 150 sochami od vznamnch sochaskch osobnost jako jsou Vladimr Preclk, Ladislav Zvr, Zdena Fibichov, Zdenk imek nebo Kurt Gebauer veejnosti voln pstupn. Od nich u je pak kousek k pskovcov hbitovn brn, kterou nelze pi nvtv Hoic opomenout.

"Mstsk muzeum eviduje v souasn dob pes 40 000 sbrkovch pedmt z rznch odvtv – sbrku tvo napklad archeologie, pedmty etnografick, velk archiv psemnost i fotografi z regionu nebo ada vznamnch umleckch dl," uvd Petra Zachovalov M. A., editelka Mstskho muzea a galerie Hoice. "Krom krtkodobch vstav ve torchov sni je v Muzeu k vidn i stl expozice, nazvan Od kamene k soe," dodv Petra Zachovalov.

"Pro leton turistickou sezonu se ji popt oteve v prostorch hoickho zmku muzeum zamen na historii silninch motocyklovch zvod na prodnch okruzch. Expozice muzea se kadoron z sti obmuje, mn se i tematick zamen vstavy. Pro leton rok 2022 jsou zpracovna dv tmata vstavy," uvd Bc. Jana Bouzkov, mstostarostka msta Hoice.

"Prvn nese nzev 120 let na zvodn motorce a vrac se k 120. vro prvnho motocyklovho zvodu v echch v roce 1902 se startem a clem v Podbradech. Bhem tohoto zvodu se jednm z prjezdnch mst staly i Hoice, m se nae msto piadilo k prkopnkm motocyklovho sportu. Vystavovat budeme nkolik motocykl znaky Laurin&Klement, vystaveny budou i texty a fotografie se vztahem k tomuto vro. Druh se pak vnuje historii motocyklovch okruh v Hoicch a ve Dvoe Krlov nad Labem", dodv Jana Bouzkov.

Mstsk muzeum v Hoicch
Hoick muzeum bylo zaloeno v roce 1887 jako Archeologick a musejn spolek a pat tak mezi nejstar esk venkovsk muzea. Jeho velkm problmem ale bylo nalzt vhodn prostory; postupn se rozrstajc sbrky se nkolikrt pesouvaly a a v roce 1942 se natrvalo usdlily v dom p. 160 na nmst Jiho z Podbrad, v krsn novorenesann budov s pskovcovou fasdou. Po druh svtov vlce bylo k Vlastivdnmu museu, jak znl oficiln nzev, pipojeno Podkrkonosk prmyslov museum i s jeho odno, Galeri plastik. V roce 1951 bylo muzeum zesttnno a v roce 1960 bylo v souvislosti s zemn reorganizac pemnno na mstsk. V 60. letech byla z odkazu autorskch prv spisovatele Eduarda torcha postavena tzv. torchova s. Bohuel krtce nato musely bt pesthovny sbrky z nevyhovujcch depozit do hlavn budovy, a tak byla zruena stl expozice historie msta, kter byla obnovena teprve po celkov rekonstrukci budovy v r. 2019.

Muzeum se nachz na hoickm nmst, na adrese nm. Jiho z Podbrad 160 a je oteven denn krom pondl od 9.00 do 17.00 s poledn pauzou mezi 12.00 a 13.00.

Galerie plastik
Galerie plastik v Hoicch v Podkrkono vznikla v roce 1908 z iniciativy osobnost spojench s hoickou kamenosochaskou kolou a prmyslovm muzeem. Clem galerie bylo nejen shromaovat vzory, pedevm sdrov odlitky pro ely vzdlvn budoucch socha, ale tak utvet kvalitn kolekci modernho eskho sochastv. Profesoi a ci koly provdli ve kolnch dlnch modely soch eskch autor v klasickch materilech - kararskm mramoru, alabastru, hadci, ule i pskovci. ada tchto sdrovch model i definitivnch soch se vedle dalch akvizic stala soust galerijn sbrky.

Jdro sbrky eskho sochastv 1. poloviny 20. stolet, jej st je k vidn ve stl expozici Galerie, tvo soubor secesnch plastik, plaket a medail (mj. od L. alouna, Q. Kocina, B. Kafky, S. Suchardy, J. Maatky, F. prky, L. Kofrnka, J. Kalvody, J. Krepka, F. Blka) a kolekce dl umlc klasick moderny (J. tursa, J. Wagner, O. paniel, J. Obrovsk a dal). Soust sbrky jsou ale i pklady sochastv 19. stolet (dla V. Levho, J. V. Myslbeka, J. Maudra) i druh poloviny 20. stolet (mj. V. Adamce, I. Jilemnickho). Vznamn zastoupeni jsou rovn sochai, kte psobily v regionu (J. Vvra,V. Suchomel, F. Ducha- Vyskoil, aj.). Sbrka Galerie plastik se ale neomezuje pouze na sochastv - jej soust je i kolekce maleb a grafik, zejmna autor spjatch s Hoickem (P. Maixner, K. Vik, B. Dvok, Fr. Gross, Q. R. Kocin).

Galerii plastik lze navtvit na vrchu Gothard na jae a na podzim od tvrtka do nedle mezi 10.00 a 19.00, v letn sezn denn mimo pondl ve stejnch asech.

Sochask parky sv. Gotharda a sv. Josefa
V edestch letech 20. stolet, v souvislosti se zmnami aktuln podoby umn i architektury a se sniujcm se mnostvm materilu v kamennch lomech na Hoicku, se ocitla mstn kamenosochask kola v krizi - uvaovalo se dokonce o jejm zruen i pesunu. Mstn se ale rozhodli tuto dleitou regionln tradici udret. Jednou z cest z tto krize, impulzem pro nov zjem o kamenosochastv mlo bt i pravideln podn sochaskch sympozi v Hoicch.

Prvn z tchto sympozi probhlo v roce 1966. Jeho umleckm komisaem, urujc umleckou osobnost se stal Vladimr Preclk, socha se vztahem k hoickmu regionu – rodk z Hradce Krlov a absolvent hoick kameno-sochask koly. Pod jeho vedenm probhly v edestch letech ti ronky sympozia, kdy se v Hoicch setkali umlci a umlkyn z celho svta (eskoslovensk sochaky a sochae doplnili umlci nap. z Nmecka, Slovinska nebo Japonska), aby spolen tvoili pod irm nebem v lomu sv. Josefa. Vsledky jejich prce pak byly osazovny do parku na vrchu Gothard.
Po roce 1969 ale nebylo z politickch dvod mon v podn sympozi pokraovat. Obnovena byla a s politickm uvolovnm v roce 1989 – opt pod Preclkom vedenm probhala kadoron sympozia a vsledn dla pak dotvoila uniktn sochask park na Gothard. V roce 2000 Vladimr Preclk prohlsil park za dokonen a podn sympozi uzavel.

V Hoicch ale chu podat sympozia nezmizela, a tak byla tato tradice u v roce 2002 obnovena nejprve pod vedenm Romana Richtermoce a nsledn Jana Pospila. Sochy tak zaaly bt prezentovny i v Hradci Krlov v rmci akce nazvan Nbe socha. Nsledn jsou osazovny v Hoicch v nov zaloenm parku U Sv. Josefa.
Oba sochask parky jsou veejnosti voln pstupn.

Zmek - Museum Czech Road Racing
V nkolika vstavnch mstnostech je prezentovna podrobn historie konn silninch motocyklovch zvod. Krom destek dobovch fotografi zhldnou nvtvnci i mnostv trofej, listinnch materil i krtkch vide. Ve samozejm dopln i ada dobovch zvodnch motocykl, kter maj vztah k tmto zvodm. Dal vstavn prostory muzea nabzej k vidn destky zvodnch motocykl rznch znaek a rznho st. Nvtvnci si tak mohou prohldnout mnostv trofej, kter zskali v minulosti Gustav Havel, Antonn Vitvar, Zbynk Havrda, Frantiek Mrzek nebo Martin Loicht. Vystaveny jsou i destky zvodnch kombinz nejlepch naich jezdc, ale i zahraninch hvzd, nap. Michaela Pearsona, Rudolfa Zellera, Ruedi Gchtera, Rolfa Blattera, Mathieu Lagriva, Didiera Gramse a dalch.
V kvtnu, v ervnu a v z bude Museum Czech Road Racing oteveno od ptka do nedle, v ervenci a v srpnu k nim pibude tvrtek. Oteveno bude od 10.00 do 17.00.

Masarykova v samostatnosti
Mylenka postavit na Chlumu nad Hoicemi rozhlednu vznikla u na potku 20. stolet. V roce 1908 pro jej stavbu zakoupila Galerie plastik pozemek – s prvn svtovou vlkou ale zskala v silnou ideovou npl: Masarykova v samostatnosti byla postavena jako pamtnk a pietn msto obtem 1. svtov vlky. Zklady ve se zaaly kopat v roce 1925, o rok pozdji pak nabyla stavba jet vtho vznamu, kdy na jej zkladn kmen poklepal prezident T. G. Masaryk.

Pvodn projekt architekta Frantika Blaka potal s piblin 40 metr vysokou v se dvma symetrickmi kdly pro Pietn a Pamtkovo s. Cel stavba je z pskovce z mstnho lomu sv. Josefa. V je vyzdobena pskovcovmi relify s motivy eskoslovenskho odboje od socha Jana Vvry a Karla Lenharta - po roce 1948 se tato tematika stala nedouc a relify byly proto zakryty. V roce 1968 byly opt zpstupnny veejnosti. V tomto obdob byla tak zatm nedostavn v zakonena kupol a umstna zde byla lidov hvzdrna. V souasnosti v dosahuje vky 25 metr.

Veejnosti jsou pstupn pietn prostory s expozic i v s krsnm vhledem do okoln krajiny. V je oteven v kvtnu a v z od ptku do nedle, v letnch mscch pak denn, vdy od 10.00 do 17.00 s poledn pauzou mezi 12.00 a 13.00.
Kateina ehkov