22. duben - Den země

Vyhlášení svátku Den Země proběhlo ještě o rok dříve (1969). Tento svátek se slaví každoročně 22. dubna. Od roku 1990 se ke slavení svátku přidal celý svět a 22. duben byl prohlášen za Mezinárodní den Země. V tento slavnostní den se konají nejrůznější ekologické akce. Rovněž probíhají i demonstrace za odstranění klecových chovů pro slepice, které v lepších podmínkách i více snášejí.

Poprvé s myšlenkou slavit Den Země vystoupil John McConnell roku 1969. OSN jej oficiálně vyhlásilo roku 1971. Zpočátku se slavilo jen v Americe, ale roku 1990 se připojily i další státy včetně ČR a Den Země se stal mezinárodním svátkem. Jistě nikoho nepřekvapí, že i s tímto dnem je spojena řada přednášek a nejrůznějších akcí či soutěží pro děti. Stačí se poptat například v nejbližší ekologické organizaci.

20. duben - Mezinárodní den svobody tisku

Roku 1991 jej ustanovili Reportéři bez hranic, v Paříži založená organizace. Reportéři bez hranic bojují proti cenzuře, za svobodu médií a tisku, a to především v těch zemích, kde je svoboda slova (násilně) potlačována.

Divadlo Spejbla a Hurvínka dnes slaví narozeniny.

V roce 1930 měl soubor Divadla Spejbla a Hurvínka na svém repertoáru i představení pro dospělé "Hurvínkova jarní revue", ve kterém debutovali jak Mánička, tak i pejsek Žeryk. Stalo se tak 19. dubna 1930.

Při premiéře hry jarní revue si Hurvínek s Máničkou ještě onikali a od té chvíle jejich přátelství prošlo řadou proměn a přečkalo i druhou světovou válku, rok 1948 a 1968, dočkalo se revoluce v roce 1989 a pod rouškou dnešních dní trvá dodnes.

18. dubna 1521 odmítl zakladatel německého protestantismu Martin Luther na říšském sněmu ve Wormsu odvolat své učení.

Císař Karel V. podepsal edikt, kterým nad Lutherem vyhlásil říšskou klatbu. Martin Luther se poté stáhl z veřejného života a pod ochranou saských kurfiřtů překládal na hradě Wartburgu bibli do němčiny.

16. duben - Světový den hlasu

Fakultní nemocnice Ostrava si připomněla Světový den hlasu preventivním vyšetřením hlasivek.

V úterý 16. dubna byla Foniatrická ambulance Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FNO a LF OU otevřena lidem, kteří mají problémy s hlasem. Lékařka je odborně vyšetřila pomocí flexibilního videolaryngoskopu a stroboskopu a také poradila, jak provádět hlasovou hygienu. Klinika se touto preventivní akcí připojila ke Světovému dni hlasu.

Moravskoslezský kraj patří k oblastem s vysokým výskytem zhoubných nádorových onemocnění v oblasti hlavy a krku. "I proto chceme upozornit, aby lidé nepodceňovali varovné signály, mezi které patří například chrapot trvající déle než tři týdny. Může se totiž jednat o příznak nádorového onemocnění hlasivek," upozornil přednosta uvedené kliniky prof. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D., MBA.

Foniatrička MUDr. Radana Walderová, která vyšetření prováděla, přiblížila, jak preventivní akce dopadla. "Vyšetřili jsme celkem 20 lidí. U dvou jsme potvrdili nedomykavost hlasivek, u dalších dvou zvýšené napětí. A pět zájemců o prevenci mělo zánětlivé změny způsobené mimojícnovým refluxem. Podezření na nádorové onemocnění jsme neodhalili u nikoho."

Mezi prvními usedla do vyšetřovacího křesla 57letá žena z Ostravy. "Přišla jsem, protože chraptím, nemůžu zpívat a často ztratím hlas úplně. Před asi 12 lety mi na ORL řekli, že mám nedomykavost hlasivek. Tak jdu zjistit, jestli to není něco jiného," popsala své obtíže. Po několika minutách odcházela z ordinace uklidněná a s doporučením k hlasovému terapeutovi.

Den hlasu byl ustanoven v Brazílii v roce 1999 jako reakce na zvýšený výskyt zhoubných nádorů hrtanu. Slaven je od roku 2003. Česká republika se k této iniciativě připojila poprvé v roce 2009 a Fakultní nemocnice Ostrava o čtyři roky později.

15. dubna 1912 se potopil Titanic

Příběh Titanicu zná snad každý a to i díky filmu v režii Jamese Camerona. Titanic byl největším zaoceánským parníkem své doby. S délkou 269 metrů a kapacitou až 2603 pasažérů na sebe svojí majestátností strhl pozornost celého světa. Hlavním posláním parníku byl převoz cestujících a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou, jejíž pobřeží cestující ani posádka však nikdy nespatřili.

Příběh Titanicu se začal psát 10. dubna 1912, kdy parník vyplul z anglického Southamptonu s cílem New York. Krátce před půlnocí 14. dubna 1912 se však srazil s ledovcem a po necelých třech hodinách klesl na dno Atlantického oceánu. Neštěstí nepřežilo celkem 1514 osob.

12. duben - Mezinárodní den letectví a kosmonautiky

Dne 12. dubna 1961 vzlétnul do vesmíru první člověk - Jurij Alexejevič Gagarin. Mezinárodní letecká federace pak roku 1968 stanovila Mezinárodní den letectví a kosmonautiky právě na výročí prvního letu. Poprvé se slavil o rok později, tedy v roce 1969.

11. dubna 1792 byla sestrojena gilotina

Gilotina ukončila například život francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho ženy Marie Antoinetty. Oblíbenost tohoto popravčího nástroje ale sahá daleko do historie.

Gilotinu vynalezl francouzský lékař doktor J. I. Guillotin. Sestrojil ji s dr. Louisem právě 11. dubna 1792. Tento popravčí nástroj se však používal na podobném principu již v daleké minulosti a ve více zemích Evorpy.

Tento popravčí nástroj zprvu nazývali jako louison. Až později se začal nazývat gilotinou. Poprava gilotinou nebo mečem se je "stětí". Pro svou spolehlivost, nízkou chybovost a hlavně rychlost byla poprava gilotinou považována za mnohem humánnější způsob usmrcení odsouzeného než třeba právě stětí mečem.

Někde se uvádí, že právě konstruktér gilotiny byl odpůrcem trestu smrti. Předpokládal, že právě tento způsob popravy povede ke zrušení trestu smrti.

10. dubna - vyplul Titanic na svou první a poslední plavbu

Titanic vyplul na svou první plavbu 10. dubna 1912 pod velením kapitána Edwarda Smithe. Na jeho palubě bylo 2224 pasažérů a členů posádky, mezi kterými byl i jeden z konstruktérů Thomas Andrews. Ten o lodi prohlásil, že je takřka tak dokonalá, jakou ji lidské mozky mohou vytvořit.

Jednou z chyb lodi převážející pasažéry byla pouhá dvacítka záchranných člunů, které ve svém maximálním zatížení mohly pojmout 1178 lidí. Samozřejmě že s potopením lodi nikdo nepočítal, její základní bezpečnost měly zajistit zejména automaticky zavírané vodotěsné komory, které měly bránit šíření vody z případné díry v trupu.

Titanic, vybavený tím největším luxusem mířil do New Yorku. Při své cestě narazil těsně před půlnocí 14. dubna na ledovec, který způsobil rozsáhlou trhlinu v trupu lodi. Díry vedly do pěti ze šestnácti vodotěsných komor, do více než na kolik byl Titanic konstruován, aby mohl bezpečně pokračovat v plavbě. Mořská voda postupně naplňila trup lodi a za necelé tři hodiny od srážky šel Titanic ke dnu.

Jen pár stovkám pasažérů se podařilo uniknout. Na záchranných člunech nebylo dost místa a prvních z nich navíc byly na vody spouštěny ještě nenaplněné. Děsivý osud Titanicu vyvolal ve světě zděšení a prostřednictvím výsledků vyšetřování byly zpřísněny pravidla námořní plavby tak, aby bylo v budoucnu zabráněno podobným nehodám.

9. dubna 1865 - Skončila americká občanská válka

Válka trvala čtyři roky, tři týdny a šest dní. Odhaduje se, že během té doby si boje mohly vyžádat životy 650 000 vojáků a 50 000 civilistů. Celkový počet vojáků bylo 2 200 000 Unie a 1 000 000 Konfederace. Celkový počet zemřelých vojáků:360 000 Unie a 290 000 Konfederace. Zraněných bylo více než 280 000 Unie a více než 140 000 Konfederace. Celkem obětí bylo přes 1,1 milionu.

8. duben - Mezinárodní den Romů

V tento den roku 1971 vznikla v Londýně Mezinárodní romská unie. O slavení dne Romů se rozhodlo až roku 1990 na 4. kongresu

Mezinárodní romské unie. V ČR se poprvé slavil roku 2001. Cílem dne Romů je přiblížit romskou kulturu a rozšířit povědomí o romské problematice.

1. duben - Apríl

Den, kdy si lidé provádějí různé legrácky, a někdy i zlomyslné kousky, jistě zná každý. Mezi významnými dny měsíce dubna je to jeden ze tří dnů s nejdelší historií - jeho počátky sahají až do 16. století! První písemná zmínka o tomto dni na českém území pochází z roku 1690.

Mezinárodní den ptactva
Tento den byla roku 1906 podepsána Konvence o ochraně užitného ptactva. Od té doby se na výročí podpisu smlouvy slaví Mezinárodní den ptactva. V rámci oslav pořádají zainteresované organizace různé akce - vzdělávací přednášky, soutěže pro děti, naučné stezky... A například některé zoologické zahrady nabízí v tento den vstup zdarma všem lidem s ptačím příjmením.

2. duben - Mezinárodní den dětské knihy

Dne 2. dubna 1805 se narodil dánský spisovatel-pohádkář Hans Christian Andersen. Roku 1967 byl den výročí jeho narození prohlášen za Mezinárodní den dětské knihy Mezinárodním sdružením pro dětskou knihu (IBBY). V mnoha knihovnách napříč republikou se konají nejrůznější akce a soutěže pro děti...

28. března - Český den učitelů

Svůj svátek slaví čeští a slovenští učitelé a učitelky na výročí narození Jana Amose Komenského už od roku 1955. Termín, ve kterém se tento den slaví ve světě, se v různých zemích liší, často je to na výročí významných místních pedagogů a pedagožek, nebo mezníků pedagogiky.

České a slovenské školy tak často pořádají v tomto období různé akce věnované Komenského životu a jeho tvorbě včetně vyhlášení výsledků ankety Zlatý Ámos o nejoblíbenějšího učitele nebo učitelky.

A přesto, že toto povolání patřilo v minulosti hlavně mužům, v současnosti je paradoxně v učitelských sborech převaha žen.

26. březen - Světový den boje proti epilepsii

Podle statistik trpí v České republice epilepsií až 100 tisím lidí.
Možná jste se s tím už také setkali: nelogické nebo žádné odpovědi na vaše otázky, nestandardní chování jako by byl člověk zničehonic "duchem nepřítomný" - a pak možné upadnutí do bezvědomí a křeče celého těla, doprovázené chropěním a vylučováním pěny z úst nebo dokonce i zvracením.

Epileptický záchvat trvá několik minut a ne každý se projevuje stejně. EPILEPSIE je totiž onemocnění mozku, kdy neurony vydávají do těla nesprávné signály - a to pak různým způsobem reaguje.

Víte, jak do příjezdu lékaře postupovat při epileptickém záchvatu?
Pravidlo č.1 - Zachovejte klid, hlavně žádnou paniku!
- ZAVOLEJTE 155 - Rychlou záchrannou službu
- Odstraňte předměty, které by mohly způsobit poranění
- Upadá-li člověk s epileptickým záchvatem do bezvědomí, pomozte mu bezpečně dolehnout na zem. Pokud je to možné, vložte pod něj deku nebo jinou podložku.
- Nebraňte průběhu záchvatu, pouze kontrolujete, zda člověk postižený záchvatem pravidelně dýchá
- Zakloňte dotyčnému hlavu, aby mu nezapadl jazyk
- Pokud postižený zvrací, otočte jej na bok, pak zpět na záda. Neustále kontrolujte dech.
- Na dotyčného nelehejte.

24. února 1582 vydal Papež Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se posunulo číslování dnů o 10 dnů dopředu

Konečně v roce 1572 nastoupil na papežský stolec Řehoř XIII., muž, který měl dost odvahy vyřešit 150 let se táhnoucí tahanici o to, zda se má či nemá kalendář přizpůsobit astronomickým skutečnostem. Z pověření papeže vypracovali bratři Luigi a Antonio Liliové návrh na reformu, kterou zvláštní komise i sám papež uznali za nejlepší dosud předloženou.

Na základě toho 24. února 1582 vydal Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se mělo číslování dnů posunout o 10 dní kupředu při zachování obvyklého sledu dnů v týdnu, takže po čtvrtku 4. října 1582 měl následovat pátek 15. října. Zároveň se upravil počet přestupných dnů tak, aby i v příštích staletích připadal bod jarní rovnodennosti na 21. březen.

Bratři Liliové vycházeli z výpočtů německého astronoma a matematika Erasma Reinholda, který v roce 1551 stanovil délku roku na 365 dnů, 5 hodin, 49 minut a 16 vteřin, což je o pouhých 30 vteřin delší než skutečný tropický rok. Od juliánského se nová délka roku lišila o 10 minut a 44 vteřin.

V juliánském kalendáři bylo v průběhu 400 let sto přestupných roků (přestupný rok je ten, jehož letopočet je beze zbytku dělitelný čtyřmi). K tomu, aby se 21. březen neposunoval vzhledem k jarní rovnodennosti, bylo nutné vypustit ze čtyř století tři dny - neboli místo jednoho sta přestupných roků zařadit jich jen devadesát sedm. Proto z roků završujících celá staletí, tzv. sekulární roky, měla být přestupnými jen ta, jež jsou beze zbytku dělitelná čtyřmi sty: například rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepřestupné. Jednodušeji řečeno: ze čtyř po sobě jdoucích staletí - například 1600, 1700, 1800, 1900 - je první dvojčíslí dělitelno čtyřmi vždy jen u jednoho letopočtu, to znamená, že ze 100 přestupných let, které ve 400 letech jsou, vypadnou tři přestupné roky, to je právě ty, které v juliánském kalendáři přebývaly.

I takto upravený kalendář - nazývaný gregoriánský - se liší délkou svého roku, která činí 365,2425 dne, od roku tropického jen o 0,0003 dne (za 3600 let však vzroste tento rozdíl na celý den, a proto je určeno, že rok 4840 nebude přestupný, přestože by měl být). Aby se i tato nerovnováha ještě zmenšila, vytvářejí astronomové stále přesnější pravidla.
Více na:www.hvezdarna-fp.cz