Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Alena,
ztra Alan.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jakub Arbes, spisovatel a noviná
 
Jakub Arbes je jedním ze spisovatel, který má, jako napíklad Alois Jirásek, tu smlu, e byl v minulém reimu vyzdvihován jako spisovatel, který se tehdy reimu hodil. Na rozdíl od Jiráska to bylo pro jeho dílo týkající se sociálních pomr dlník. Arbes se zabýval utopickým socialismem, Paískou komunou i anarchismem. - Bohuel pro mnohé bývalé áky zstala u nj tato díve tolik propagovaná píchu a po souasnost. V dnešní dob se skoro neví, kdo to byl. Pipomíná ho snad nejvíce smíchovské Arbesovo námstí.

Ve vzpomínce bývalých ák dvacátého století zstává v povdomí snad ješt pouze to, e byl tvrcem literárního útvaru nazvaného „romaneto“.
Sám asovou promnlivost názor nejlépe vyjádil: „Zkoumáme minulé vky a útrpn se usmíváme, ba posmíváme se boské té naivnosti, nemotornosti a neurvalosti svých praotc, ani by nám napadlo, e vkové pozdjší budou se rovn tak posmívati nám.“
Byl to ovšem nejen spisovatel, ale i významný noviná devatenáctého století, který ml i tu odvahu, aby novinainou ivil sebe i svoji rodinu. Vedle romanet se zabýval i sociálním románem a studiemi o význaných osobnostech našeho kulturního ivota. Byl i divadelním kritikem a po uritou dobu také dramaturgem Prozatímního divadla.

Narodil se 12. ervna 1840 jako syn ševce na Smíchov. Smíchov ješt tehdy nebyl souástí Prahy. Jeho maminka si pivydlávala praním pro bohatší lidí. Peil všechny své sourozence. Dm, ve kterém se narodil, u nestojí - bylo to v místech dnešního smíchovského Švandova divadla. Pozdji jeho rodie bydleli a u Andla, v dnešní Nádraní ulici. Obecná škola, do které chodil, ji také nestojí, ale stála na jiní stran nynjšího Arbesova námstí. O ní pozdji psal v romanetu „Ethiopská lilie“. Ješt ped stedoškolským studiem chodil do maltézské školy u Panny Marie Vítzné na Malé Stran.

Ve svém dtství a mládí byl svdkem promny venkovského pedmstí v prmyslovou tvr. Bylo to zpsobeno pedevším výstavbou Ringhofferovy továrny na parní a motorové vozy v roce 1852, na kterou pak v roce 1862 navázalo vybudování smíchovského nádraí. Tím se stal Smíchov místem s tehdy nejvtším potem dlník u nás a nebylo tedy pro Arbesa ani moné, aby si dlnických osud nevšímal.

Vzhledem k tomu, e byl nadaný, zaal Arbes po obecné škole na Smíchov a na Malé Stran studovat na Staromstské reálce u svatého Jakuba v Masné ulici. Zde se seznámil s o rok mladším Juliem Zeyerem (1841 - 1901), pozdjším básníkem. Na této škole pobýval mezi roky 1854 a 1856, pak pešel na novomstskou nmeckou reálku do Mikulandské ulice. Jejím editelem byl tehdy P. František Schneider (1794 - 1858), Bolzanv ák a spolupracovník, jeho Arbes vypodobnil ve svém romanetu „Ukiovaná“. Druhým uitelem, který ho velice ovlivnil, byl o pouhých šest rok starší Jan Neruda (1834 - 1891), který se pak stal Arbesovým pítelem a rádcem. Arbes studoval také jazyky - italštinu, francouzštinu, ruštinu, chorvatštinu a polštinu.
Od roku 1855 si Arbes psal deníky, v nich se objevovaly jeho první literární pokusy. Byly to básn, nejdíve v nmin, ale postupn se ím dál více cítil jako eský vlastenec.
Jeho básn byly nejdíve lyrické s osobními námty, pípadn básn vlastenecké nebo i pijácké, které uveejoval v asopisech „Rodinná kronika“, „Lumír“, „Zlatá Praha“, „Kvty“, „Svtozor“ a „Osvta“. Postupn pecházel k politickým a satirickým veršm.

Jeho prvním romanetem byl ješt na stední škole „ábel na skipci“ z roku 1857, který vyšel a v roce 1866. Nevdl si rady s literárním zaazením tohoto útvaru, tak mu Neruda poradil jméno „romaneto“. - Romaneto je románová novela menšího rozsahu, ve které se vyskytují vdecké, filozofické a sociální úvahy. Má napínavý dj s fantazijními nebo detektivními prvky. Na zaátku nepochopitelná záhada je na konci vysvtlena. Jakub Arbes dodával poutavosti svým romanetm tím, e je vyprávl v první osob, jako kdyby se jednalo skuten o jeho vlastní záitky.
Po maturit v roce 1859 zaal studovat praskou polytechniku, ale tu nedokonil a zaal publikovat. V roce 1860 byly zveejnny jeho první práce v asopisech „Lumír“ a „Humoristické listy“.
etl svtové romantiky Edgara Allana Poea (1809 - 1849), E.T.A. Hofmanna (1776 - 1822), Charlese Dickense (1812 - 1870) a Nikolaje Vasiljevie Gogola (1809 - 1852) a inspiroval se jejich popisem tajemna.

V roce 1862 se seznámil s Josefinou Rabochovou, dcerou soustrunického mistra z Nového Svta na Hradanech, která se pozdji stala jeho manelkou. První dceruška Marie se narodila ješt ped svatbou, ale brzy zemela. Svatba manel Arbesových byla v roce 1867 a tehdy se snail Arbes usilovn pro zabezpeení rodiny najít pevné zamstnání. Po svatb novomanelé njakou dobu bydleli v byt jejích rodi v dom U tí lilií na Novém Svt. Toto místo Arbes zvnil ve své povídce „Od rakve k tanci“. Nedaleké Loretánské námstí je djištm povídky „Advokát chudých“. V samotné Loret je dj romaneta „Ukiovaná“.

U v roce 1866 se Arbes ucházel o místo asistenta smíchovské mstské rady, pak o místo úedního sluhy v Mladé Boleslavi, ale obojí marn. V roce 1867 se stal lenem redakce „Hlasu“ a pak redakce „Vesny“ v Kutné Hoe. V tomto asopisu publikoval svoji poezii i prózu. Uveejoval srbskou lidovou poezii. Vzhledem k tomu, e se píliš zajímal o sociální problematiku a vzhledem k jeho postoji vi rakouské vlád musel hned píští rok místo opustit a vrátil se do Prahy.

V roce 1868 se mu narodila dcera Olga, která se doila dosplosti. Pak se postupn narodili ti chlapci, kteí zemeli. Dva z nich ve velmi útlém vku, ale Edgar, toho jména druhý - se jménem po slavném americkém spisovatelovi Allanu Edgarovi Poeovi - zemel jako velká nadje otcova v jedenácti letech.
Po návratu do Prahy nastoupil Arbes jako odpovdný redaktor mladoeských „Národních list“ Julia Grégra (1831 - 1896). To ovšem mlo za následek mnohá vyslýchání, mnohé soudy za protivládní obsah listu.

V roce 1872 byl Arbes uren za redakci odpovídat porotnímu soudu v eské Líp za pt tiskových pestupk v „Národních listech“. Soud se konal v tehdejším hostinci „Zum Herzog von Reichstadt“, dnes se restaurace nazývá „U vévody“ v dnešní Moskevské ulici. Tehdy zasedávala porota v restauraci, protoe v té dob eská Lípa ztratila statut okresního msta a její úední instituce byly rzn nahrazovány. - Budova stále stojí.

Tentokrát se Arbesovi nepodailo se vzení vyhnout, moná proto, e porota vbec nebyla eská. Pokoušel se aspo, aby si mohl vzení odsedt v Praze, ale nebylo mu to umonno. Musel tedy nastoupit do vzení, které také bylo ponkud náhradní. Nkolik vzeských cel bylo v budov bývalé kartounky, také v dnešní Moskevské ulici, tehdy to byla ulice Kíová.
Budova dnes je školou a byla na ní Arbesovi odhalena pamtní deska. Arbes si zde odpykával svj tináctimsíní trest v letech 1873 a 1874. - Bylo to v letech po tzv. „prosincové ústav“, kde Maai získali autonomii a eši se marn o ni pokoušeli, a proto byly všechny pokusy o eské sebeurení tvrd potlaovány. Ped nástupem trestu se Arbesovi podailo v roce 1873 vydat ješt pravdpodobn jeho nejznámjší a nejslavnjší romaneto „Svatý Xaverius“, o mladíkovi, který objevil v obraze svatého Xaveria od malíe Františka Xavera Balka (1724 - 1767) v malostranském chrámu svatého Mikuláše klí k nalezení pokladu. Romaneto bylo napsáno tak sugestivn, e mnozí ze tená se pokoušeli šifru v chrámu rovn rozluštit.

V eskolipském vzení napsal Arbes romaneta „Zázraná madona“ o elixíru ivota a „Sivooký démon“ o hrzné konzervaci dtské mrtvolky. Záitky z vzení uplatnil v romanetu „Duhový bod nad hlavou“.
Od roku 1876 do roku 1890 bydleli Arbesovi v dnešní Štefánikov ulici . 11, nedaleko smíchovského kostela svatého Václava. V roce 1876 vyšlo romaneto „Ukiovaná“ s motivem eny na kíi a v roce 1877 romaneto o stroji asu „Newtonv mozek“, umístné do Letohrádku Kinských v Kinského sadech.
Arbesovo radikální smýšlení se nelíbilo ani majiteli a vydavateli „Národních list“, Juliu Grégrovi, take mu místo vdku za pevzetí odpovdnosti za noviny a aláování pod záminkou hospodáské krize dal v roce 1877 výpov.

V roce 1878 se narodila Arbesovm druhá dcera Polyxena, pozdji provdaná Gruberová (1878 - 1960), která se doila dosplosti. - Tehdy Jakub Arbes ivil vedle manelky a tí dtí ješt své rodie, take pro nj byla situace, kdy byl na dlab, velmi svízelná.

Pracoval tedy potom do roku 1879 jako dramaturg Prozatímního divadla. Na Smíchov redigoval asopis „Volné slovo“ a na Vinohradech redigoval asopis „Hlas pedmstí“.
Piln psal, také pekládal. Peloil spisy a lánky mnohých spisovatel z rzných zemí - mj. moravského, nmecky píšícího spisovatele Sigmunda Kolische (1816 - 1886), francouzského dramatika Victora Sardoua (1831 - 1908), norského dramatika Henrika Ibsena (1828 - 1906), francouzského filozofa Voltaira (1694 - 1778) a francouzského spisovatele Alfréda de Musseta (1810 - 1857). Z ruštiny pekládal básn Michaila Vasiljevie Lermontova (1814 - 1841).

V té dob, kdy sám bojoval za holou existenci, se vnoval sociálním tématm. Je povaován za zakladatele našeho sociálního románu. V r. 1878 vyšli „Kandidáti existence“, román z dlnického prostedí, kde pedstavil rozpor mezi zájmy dlník a majitel továren. V románu „Mladí upíi“ z roku 1879 se zabýval otázkou generaní, jak mladí draví kapitalisté neváhali zniit konkurenci - i kdyby se jednalo o leny jejich vlastní rodiny.

S Mikolášem Alšem (1852 - 1913) jako ilustrátorem vydával v letech 1880 - 1881 satirický asopis „Šotek“, inspirovaný epigramy Karla Havlíka Borovského, kde však ml problémy s cenzurou i s financemi na jeho vydávání. Pokoušel se v nm vykreslit „osud talentu v echách“ - zabýval se ivotopisy našich významných umlc a jejich nepochopením - básníka Karla Hynka Máchy (1810 - 1836), malíe Josefa Mánesa (1820 - 1871), sochae Václava Levého (1820 - 1870), spisovatelky Karoliny Svtlé (1830 - 1899) aj.
Zamýšlel šestisvazkový román o dlnictvu; z tohoto úmyslu splnil pouze díl z roku 1883, nazvaný „Štrajchpudlíci“ o útlaku tiskaských dlník. Název vycházel z hanlivého oznaení dlník vyrábjících kartony.

V roce 1883 vyšel další román „Mesiáš“, v nm popisuje, jak se vrátil po emigraci do vlasti revolucioná z roku 1848 a jak byl zdšen tím, e spolenost ideály, pro které trpl, lehce opustila.
V roce 1890 vyšel román „Andl míru“, který byl jednak popisem rozkladu hodnot zpsobeného pronikáním kapitalismu na venkov a jednak vzpomínkou na nadaného zemelého Arbesova synka Edgara.
Po roce 1890 il Arbes v byt ve Švédské ulici v Praze, na nm je pamtní deska z roku 1934.
Román „Poslední dnové lidstva“ z roku 1895 je sice popisem tragického osudu eny, která trpla pro domnlou nevru, ale zárove také vizionáským snem, jak me lidstvo dopadnout pílišnou rozpínavostí technických vymoeností.

Ke konci ivota se zabýval úvahami o sociální revoluci, které publikoval pod pseudonymem J. Svoboda. Jsou to stat „Z boj o vykoenní lidské bídy“ a „První sociální revoluce“ z roku 1892.
První rozluštil Máchv intimní deník a zastával se spisovatele Karla Sabiny (1811 - 1877), který byl oznaen za denuncianta rakouské policie a vyobcován z eských kruh.
Zabýval se také psychologií tvorby ve svých úvahách „Z duševní dílny básník“, které vyšlo a posmrtn a „Z ovzduší umní“.

Namátkou nkteré osobnosti, které ho zaujaly - houslista a skladatel Josef Slavík (1806 - 1833) sta „eský Paganini“. Psal o herci Františku Krumlovském (1817 - 1875). Ze svtových osobností si vybral svého milovaného Allana Edgara Poea, italského renesanního politika Nicollu Machiavelliho (1469 - 1517), francouzského politika Honoré Gabriela Mirabeaua (1749 - 1791), britského spisovatele Charlese Dickense (1812 - 1870), ruského spisovatele Ivana Sergejevie Turgenva a francouzské spisovatele Émila Zolu (1840 - 1902) a Victora Huga (1812 - 1885).
Z našich, dnes u skoro neznámých osobností, se zabýval novináem a politikem Janem Stanislavem Skrejšovským (1831 - 1883) a prvním pekladatelem Poeova „Havrana“ Vratislavem Kazimírem Šemberou (1841 - 1891).

Jakub Arbes byl inný pi zakládání eské Akademie vd a také psobil v Umlecké besed.
Vtšina jeho ivotopisc se zabývá ješt jedním rysem Arbesovy povahy. Byl zakladatelem hospodské spolenosti Mahabharáta, která zasedala v hospod u svatého Tomáše na Malé Stran a kam chodili jeho obdivovatel a následovník, spisovatel Jií Karásek ze Lvovic (1871 - 1951), básník a revolucioná Josef Václav Fri (1829 - 1890), básník Adolf Heyduk (1835 - 1923), básník Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912), básník Bohdan Kaminský (1859 - 1859 - 1929), spisovatel Jaroslav Kvapil (1868 - 1950), básník Josef Machar (1864 - 1942), spisovatel Ignát Herrmann ( 1854 - 1935), spisovatel Josef Holeek (1853 - 1929), básník Rudolf Pokorný (1853 - 1897), ilustrátor Karel Krejík (1857 - 1901) a další.
S dalšími umlci se setkával v restauraci U zlatého litru ve vinohradské Balbínov ulici, ale byly to hospdky po celé Praze i jejích tehdejších pedmstích. Nešlo mu o pití, ale o setkávání s páteli.

Jako noviná se nauil ve dne psát a v noci dokonovat noviny, tak byl znám, e byl nejdíve vyprovázen svými páteli a dom na Smíchov a pak je zase doprovázel sám, tak vyprovázení se dlo a do rána.

Poslední léta il opravdu v existenní nouzi, stále he vidl. Ke konci ivota své úvahy u jen diktoval dcei Olze, která se neprovdala a starala se o nj i po smrti matky v r. 1912.
Kdy se vyskytovaly pochybnosti o jeho díle, pochyboval o svém díle rovn.
Zemel dne 8. dubna 1914 ve svém byt ve Švédské ulici. Pochován byl na smíchovském hbitov na Malvazinkách, kde byli pohbeni také jeho rodie, manelka i dti. Na jeho hrob je socha od sochae Josefa Strachovského (1872 - 1913), který byl Arbesovým pítelem. Sochu vytvoil na Arbesv návrh.
K jeho ivotu a dílu lze íci tolik, e sice byl v nkterých myšlenkách pekonán, ale pokud by se takováto osobnost vyskytla ve kterémkoliv jiném národ, byla by mnohem více ctna. Vdy to byl zakladatel eské vdecko-fantastické literatury! Jeho dílo není o nic nudnjší, ne jeho vzor i souasník - Poea, Dickense, Vernea. Jejich díla jsou také nkdy rozvláná - dív se tolik nespchalo! - Bohuel se stal také takovým „talentem v echách“.

Je velice smutné íst tenáské deníky souasných maturant, e jeho jednotlivé kníky nepochopili, na druhé stran je ješt smutnjší íst vyznání jeho prapravnuky s dotazem, zdali by bylo vhodné Arbesovo dílo po uritých jazykových úpravách v dnešní dob vydat.
U jen tato jeho myšlenka: „Chlubíme se pokroky vdeckými a zapomínáme, e všechny vymoenosti vd slouí rovn k úelm dobrým jako zlým“, daleko pedbíhá svoji dobu.

V padesátých letech dvacátého století psobil Kruh pátel Jakuba Arbesa v Praze, ale i v eské Líp. V Praze byli jeho významnými leny spisovatelv vnuk Karel Gruber a profesor eské literatury na Karlov univerzit a velký znalec literatury doby národního obrození - Karel Krejí (1904 - 1979).
Nkteré Arbesovy námty byly zpracovány ve filmech. Byly to v roce 1919 „Sivooký démon“, v roce 1921 „Moderní Magdalena“ a “ Ukiovaná“ a v roce 1941 „Advokát chudých“.
K padesátému výroí Arbesova úmrtí v roce 1964 byl odhalen na smíchovském námstí v Praze, které nese jeho jméno, pomník od sochae Jana erného. Ulice s jeho jménem jsou v mnohých našich dalších mstech. V nkterých mstech jsou po nm pojmenovány školy.

 
Dobromila Lebrová
* * *
Zbrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 12.06.2022  14:42
 Datum
Jmno
Tma
 12.06.  14:42 Von
 12.06.  14:33 Vesuviana dky
 12.06.  10:18 Jaroslava