Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Alena,
ztra Alan.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Antonín Stecker, cestovatel

(19. kvtna 1855 Kosmonosy – 15. dubna 1888 Mladá Boleslav)

Jak je psáno v asopisech z 19. století, byl Antonín Stecker „pírodozpytec“ a cestovatel, kterému „zemvda“ dkuje mj. za zjištní nkterých neznámých jezer v nynjší Etiopii. Ovšem pi pehledu všeho, co za svj krátký ivot vykonal, nezbývá ne hluboký obdiv a úas.
Antonín Stecker byl synem vedoucího úedníka textilní manufaktury v Kosmonosech. Narodil se v dom na námstí v Kosmonosech, kde je pamtní deska obou bratí, z nich druhý – Karel Stecker (1861-1918) - byl významným hudebním pedagogem, jeho áky byli Vítzslav Novák, Josef Suk a Oskar Nedbal.
Na Karlov univerzit, kterou Antonín Stecker dokonil roku 1877, studoval u profesora Antonína Frie (1832 - 1913) a po studiích odešel k doplnní vzdlání do Heidelbergu a do Berlína, kde studoval u cestovatele a badatele Gustava Nachtigala (1834 - 1885) a zempisce a cestovatele Ferdinanda von Richthofena (1833 - 1905). Pro své budoucí cesty byl vyzbrojen znalostí sedmi jazyk.
Ješt bhem studií pispíval do rzných asopis, nap. Vesmír, Osvta a Svtozor. Namátkou nkteré názvy lánk, které vyšly v asopise Vesmír: „O štírcích nepravých ili pseudoskorpionech“ (1874), „Mšice révokaz“ (1874), „Zásluhy Arab o zoologii“ (1874) a „Bohuslava Balbína kapitoly pírodovdecké“ (1875). Nkteré lánky vycházely v nmin a v anglitin v nmeckých a anglických asopisech. Je známa i jeho korespondence s Charlesem Darwinem.

V roce 1878 se pihlásil za úastníka výzkumné a rovn kolonizaní výpravy nmeckého cestovatele a dobrodruha Gerharda Rohlfse (1831 - 1896), která smovala do stední Afriky. Výprava se mla dostat do míst, kam ádný Evropan dosud nepronikl, a pes oázu Kufru na jihozápad dnešní Libye mli namíeno pes Ouddai (Wadai - na jihovýchod dnešního adu), kde mli diplomatické poslání - pedat dary císae Viléma I. ouddajskému sultánovi - a do konské níiny. Úastníci výpravy cestovali pes Paí, Marseille a Maltu a vylodili se v íjnu 1878 v libyjském Tripolisu a dále pokraovali pes oázu Suknu a Zillu a pak na jihovýchod do Kufry. V Kufe byli prvními evropskými cestovateli. Ale na další cest byla v srpnu 1879 výprava pepadena jakousi fanatickou sektou, nkolik len bylo zabito a zbylí lenové pišli o veškerá zavazadla, pístroje i sbírky z cesty. Stecker s Rohlfsem se zachránili. Rohlfs s podlomeným zdravím se z Kufry pes Bengazí vrátil do Nmecka. Stecker zstal na území Afriky, aby ekal na pípravu další expedice. Na základ smlouvy s Nmeckou africkou spoleností (Deutsche Afrikanische Gesselschaft) ml Stecker v r. 1880 odejet do Bornu (nynjší lenský stát na východ Nigérie) a k adskému jezeru, ale v dsledku Rohlfsova návratu, jeho ml dále doprovázet, musel cestu perušit. Rohlfs se toti vrátil do Afriky u jako Bismarckv diplomat s cílem navštívit Etiopii. Se Steckerem pistáli v listopadu 1880 v pístavu Massawa, nyní je to Mitsiwa v Eritreji. Smovali pes Tigre, severní provincii Habeše, pes Adwu a Gonder na severu Etiopie k tehdejšímu habešskému císai Johannesovi IV. (1831 - 1889) do Debry Taboru, tehdejšího hlavního msta Habeše, východn od jezera Tana. Po nkolika rozhovorech s císaem Johannesem IV. a pedání diplomatických dopis povaoval Rohlfs své poslání za splnné a vrátil se do Evropy. Pouze vyádal pro Steckera monost badatelské práce kolem jezera Tana. Stecker zstal sám a vydal se na svou plroní objevitelskou cestu po Etiopii.

Bhem cesty v roce 1881 se Stecker nevnoval jen mapování. Vnoval se také popisu krajiny, staveb a místních obyvatel. Vše peliv popsal a zakreslil vodovými barvami do mnoha obraz. Tyto obrazy se však ztratily bhem 2. svtové války. Zstaly zachovány pouze jejich fotokopie. Portrétoval dokonce Johannese IV. a tento portrét byl povaován za nejlepší portrét tohoto panovníka.
Od císae Johannese IV. obdrel za své pírodovdné bádání ád Šalamounovy peeti neboli Šalamounv ád. Po pelivém sbru informací o jezee Tana ml zamíeno do míst pozdjšího nezávislého království Kaffa, v nynjší jihovýchodní Etiopií, bohuel tam nikdy nedorazil. Na pokyn císae ho provázel severovýchodním smrem k jezeru Ashangi a do msta Mekele (Mek´ele). V Mekele si vymohl svolení k dalším zempisným výzkumm. Na jae r. 1882 odebral se opt k Tan, procestoval velikým obloukem království Godam, které se rozkládalo na severozápad dnešní Etiopie. Godamský panovník jej laskav pijal a slíbil mu podporu k další cest. Pes Embabo a Kobbo (K´obo) a k Dim (Jima) smoval Stecker dále k jihu a skoro na souasné hranice Etiopie, ale pro nejistotu panující v tchto oblastech následkem války mezi místními panovníky se jeho prvodci zdráhali jít dál. Vracel se tedy na sever a v okolí jezera Ch´amo byl zajat vojsky krále Menelika (1844 - 1913) z království Shoa, které se rozkládalo v okolí dnešní Adis Abeby. Král Menelik se stal pozdji císaem i vítzem nad italskými kolonizátory a zakladatelem moderní Etiopie.

Stecker byl nejdíve povaován za vyzvdae godamského království, nakonec pece jen cestoval, avšak v doprovodu Menelikovy armády. Nakonec byl po intervenci uznávaného italského cestovatele Orazia Antinoriho (1811 - 1882) propuštn a mohl se vnovat bádání v provincii Shoa. Popsal nkterá jezera jin od Adis Abeby v Etiopské píkopové propadlin a procestoval i oblast eky Haváše (Awash). Pi svých cestách se musel potýkat i s problémy zdravotními - se zaívacími potíemi a revmatismem a pravdpodobn i s problémy, které pinesl pobyt ve velkých výškách a které potom zpsobily i jeho pedasnou smrt. Nkterá z jezer, která navštívil, jsou ve výškách nad 2 000 m n.m. Proto si na jae 1883 vyádal na císai Johannesovi IV. monost návratu a pes Debre Tabor a Adwu se vrátil k Rudému moi opt do Massawy a odtud odcestoval pes Aden a Janov do Prahy. Nezamíil nejdív do Nmecka. Je známo, e jej 25. íjna 1883 pivítala Mladá Boleslav.

Do vlasti pijel s bohatou vdeckou sbírkou a s podlomeným zdravím. Poítal s vdeckým uplatnním v Praze nebo ve Vídni, to se mu však nepodailo. Nestihl ani zpracovat všechny podklady z dlouhé cesty. Zemel v naprosté chudob 15. dubna 1888 na tuberkulózu u své matky v Mladé Boleslavi. Z jeho díla se zachovaly jen neucelené trosky, peván odborného zamení. Na rozdíl od Holuba neoslovil širší veejnost, a tak záhy po smrti upadl v zapomnní, i kdy jeho geografické výzkumy Habeše jsou odborníky vysoce cenny. Nkteré pedmty z jeho sbírek jsou v praském Náprstkov muzeu, jeho botanické nálezy schrauje Národní herbá Botanické zahrady a Botanického muzea v Berlín - Dahlemu.

K zajímavostem z jeho ivota patí nap. jeho arabský titul „ankabút effendi“ (pán pavouk), ovšem speciáln jeho bádání v arachnologii - vd o pavoucích, na kterém si zakládal - bylo v pozdjší dob podrobeno kritice jako nepíliš vrohodné.
Na závr mohu doporuit Steckerv popis obyvatel Habeše ze lánk Habeš a Habešané I. a II. ze Zempisného sborníku, roník I., . 3 a 4 z roku 1886, kde se meme i podivit Steckerovu kreslískému umní. Dostupné jsou v láncích na www.afrikaonline.cz . 

 
Dobromila Lebrová
* * *
Zbrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 20.05.2022  16:18
 Datum
Jmno
Tma
 20.05.  16:18 Pemek
 19.05.  21:53 Jaroslava
 19.05.  20:53 Vesuviana dky
 19.05.  10:28 Von