Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ivo,
ztra Zbyek.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jen pár fotek
 
Náš malý, pestárlý folklorní soubor byl osloven k poízení pár snímk do kalendáe. Souhlasili jsme, fotograf nás hned pouil, e s focením to není tak jednoduché. Kdy svítí slunce je to blb, kdy je pod mrakem taky, a o dešti radji nemluvil. Souhlasn jsme pikyvovali, akoliv jsme tomu prd rozumli.
 
Pišel den D. V nedli jsme se nastrojili do barevných kroj a zaali vymetat zapadlé kouty ddiny. Vybírali jsme taková místa, kde ješt nestaili opravit staré chalupy. Byl to kumšt vbec nco najít. Všechny staré domy byly opravené a vyhnané na štok. Domy s krytinou Bramak a zateplením, nebyly zase stylové a tím pádem nepouitelné. Svatý Petr si ten den urit ekl: „a dvatm není zima, pošlu jim hic.“ Tak pidal na topení a trochu to pehnal. Tch ptaticet stup, co nám poslal, bylo moc. Rozumní lidé sedli doma, nohy ve škopku, pivo v lednice a ani nedýchali. I psi zalezli, jenom my jsme bhali po ddin, jak nadmuté kozy.
 
Fotograf chtl odvést kvalitní práci, honil nás a hledal vhodné místo pro fotku. Zaal u rybníka, to ješt šlo, byl tam chládek a byli jsme vcelku fit. Profík cvakal, a se mu z aparátu kouilo. eny se kroutily jak modelky, ale nakonec z toho zbyly jen neurité grimasy a pivené oi. Nebylo to ono. Nápad, pizpsobit fotky textu folklorní písniky se ujal. Hned první, co nás napadlo, byl text písn „A ja pujdu na trávu.“ Byla jednoduchá a dala se i dobe naaranovat. Našli jsme jednu stodolu z první republiky, vytáhli z ní dvoje hráb, kosu a traga. Ješt jsme sehnali koš a starou obitou bandasku. Více jsme toho nenašli, v dob budovaní socialismu se staré harampádí odvezlo do šrotu. lenky souboru si vyhrnuly sukn nad kolena, sundali epce a rozepnuly blzky. Chlapi posekali kousek trávy a fotograf zaal fotit. „To by byl fajny klip do televize,“ zasnily se eny. „To by ta televiza vybuchla,“ poznamenali chlapi. Radji jsme drely huby, aby se neurazili, umli toti dobe zpívat. Všechno bylo jenom jako, tak na oko, skutená byla jen ivá koza, která se tam pásla, drze nás pozorovala a obas zameela. Fotilo se zprava, zleva, z boku, zepedu a kdy ekl „mám to,“ chystali jsme se ješt na poslední štaci.
 
Moc se nám líbilo pole s rozkvetlými máky. Na kraj pole jsme dojeli autem a pak, jako hejno hladových pták, jsme se nahrnuli doprosted. Ani jsme nestaili zapózovat a u jsme slyšeli nadávky. „Co to tam robite? Do hromskej zem, gizdi jedni! Šmatlete mi po máku, u a jste venku!“ Z nieho nic se tam objevil vlastník, postavil kolo a ekal, a z toho máku vylezeme. Naapal nás, vysvtlovali jsme mu, e je to umlecké foceni, ale on vidl jen tu vyšlapanou cestiku a umní mu bylo celkem fuk.

 
 
Ukonili jsme focení a šli se pevléct do civilu. Kolegyn ale ztratila vyšívaný epec a nové hndé boty. Solidárn jsme nabídli pomoc a zaali prohledávat místa, kde jsme všude byli. Nemuseli jsme chodit ani moc daleko. U stodoly vidíme kozu, jak ji nco bílého ouhá z pysku. Hned nám došlo, e to, co ere není tráva. Hned jsme poznali zbytek krajky z epce. Krajku, co stál metr dv st korun mla v aludku. Koza jedna, blbá! I tak ji celou nedorala, nespolykala toti mašli se suchým zipem. Pilepil se jí na bradu a visel. Alespo jsme mli dkaz a epec jsme pestali hledat. Vznikla nám škoda, ale dejte kozu k soudu? Ješt by soudcm orala taláry. Aby se nám trochu ulevilo, tak jsme ji aspo vynadali. Jenom trošku, aby z toho nemla deprese a nestovala si u ochránc zvíat. Stejn to nepochopila, ani se neurazila, dál se snaila rozvýkat mašli i se suchým zipem. Chtli jsme jí ulehit a zip odlepit, ale zaujala takové bojové postavení, e jsme jí ekli: „Seer si to celé!“ „epec jsme vyadili z evidence, ale ty boty nás mrzí, byly nové, ješt zabalené v bílé igelitce. Odvahu jít znovu do pole a hledat boty, jsme u nemli. Moná se najdou a po sklizni máku, ale ty u také budou k niemu.
 
Nevyšlo všecko podle našich pedstav, z takové námahy se prý dá vybrat jen pár fotek. Hold modelem se musí umt lovk narodit.
 
Text: Anna Malchárková
Koláe: Eva Rydrychová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky
 
 

Komente
Posledn koment: 14.01.2022  21:21
 Datum
Jmno
Tma
 14.01.  21:21 Kvta
 14.01.  20:56 Marta
 14.01.  14:27 Vesuviana dky
 14.01.  11:48 olga jankov
 14.01.  08:26 Von