Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Mistr Jan Hus,
ztra Bohuslava.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jean François Champollion, francouzský archeolog a zakladatel egyptologie 

23. prosince 1790 - 4. bezna 1832

Jméno Champollionovo je známo nejen mezi archeology a odborníky na egyptologii, za jejího zakladatele je povaován, dokonce bývá nazýván „otcem egyptologie“. Rovn se má za to, e z tzv. Rosettské desky rozluštil hieroglyfy a tím dal klí dalším vdcm ke zkoumání starobylých egyptských nápis a papyr.
(Slovo „hieroglyf“ znamená v podstat „posvátný vyrytý znak“, co oznauje, e tento druh písma byl starými Egypany povaován za posvátný.)
Champollion sám o sob prý prohlásil: „Je suis tout à l'Égypte, elle est tout pour moi.“ (Jsem Egyptu zcela oddán. On je pro m vším.)


Jean François Champollion se narodil v dob Velké francouzské revoluce, dne 23. prosince 1790 v mst Figeacu v departementu Lot v jihozápadní Francii. Místo narození bylo Rue de la Boudousquerie, dnes Place Champollion, kde je v souasné dob jeho muzeum. Poktn byl v tamnjším hlavním kostele Notre Dame du Puy.
Nkteré prameny také uvádjí monost, e se narodil o den pozdji, ale vtšina se v uvedeném datu shoduje. Tatínek Jacques (1744 – 1821) byl knihkupec, ze zaátku dokonce podomní, pozdji se zmohl a dokonce si poídil dm. Avšak byl spíš chudý. Maminka Jeanne Françoise, rozená Gualieu (1744 – 1807), pocházela podle jednch pramen ze tkalcovského rodu, podle jiných pramen z mšanského rodu. Manelm se narodilo osm dtí, mli asi tyi syny a tyi dcery; nejstarší syn zemel pi porodu, jeden z dalších syn zemel tíletý. Jean François byl nejmladší, dokonce se po pedposlední seste narodil a po osmi letech, kdy maminka trpla revmatismem a spíše se u blíila k padesátce. Kdy se narodil, ml sndou ple a luté blmo, jako mívají obyvatelé Egypta a asto  míval pezdívku „Egypan“.
Z jeho sourozenc ho nejvíce ovlivnil bratr Jacques.Joseph, nazývaný dnes Jacques Joseph Champollion-Figeac, archeolog a historik (1778 – 1897), v jeho dom v Grenoblu pozdji delší dobu bydlel a který ho vedl pi jeho prvních školních krocích a vzbudil v nm zájem o své povolání; byl toti knihovníkem a archeologem.
Jeho podobizna je na dalším obrázku.

Jean- Francois se nauil sám íst v pti letech, protoe si srovnával text slyšené modlitby se psaným textem.
Kdy bylo Jeanu-Françoisovi osm let, vyplul Napoleon Bonaparte v r. 1798 se svou flotilou do Egypta a tehdy Champollion slyšel poprvé slovo Egypt. Dne 15. ervence 1799 byla nalezena v egyptském Ar Rašídu, neboli Rosett, tzv. „rosettská deska“ – ulová stéla s nápisy ve tech jazycích – s hieroglyfy, ve staroegyptské demótštin a v etin. Rosettská deska je na dalším obrázku.

etinu peloil bezprostedn na to jeden ze vzdlaných francouzských generál. Text pedstavoval podkování mempfiských kní faraónovi Ptolemaiovi V. za jím vnované dary v r. 196 p.n.l. Zárove to byly i snaha egyptských kní v dob poklesu vlivu Ptolemaiovc o zboštní tohoto faraóna. Zdálo se, e rozluštní bude snadné, protoe v závru eckého textu byl pokyn, aby se text napsal rovn posvátným písmem, co byly hieroglyfy. Nebylo však zejmé, jde-li o obrázkové písmo, z které strany se te, a byly i další pochybnosti a otázky.
Hieroglyfy lákaly mnohé uence k rozluštní ji díve. Byli to napíklad nmecký jezuitský polyhistor Athanasius Kircher (1602 – 1680), dánský archeolog Jörgen Zoega (1755 – 1838).
Napoleonovy výpravy do Egypta se zúastníli a bezprostedn po nalezení rosettské desky se jí a jejím luštním zabývali francouzský orientalista a jazykovdec Silvestre de Sacy (1758 – 1838), který pozdji byl Champollionovým uitelem na univerzit, a švédský diplomat a orientalista Johan David kerblat (1763 – 1819). Pozdji, mezi lety 1814 a 1818 se luštním tí nápis na desce zabýval geniální britský všeznalec Thomas Young (1773 – 1829). Tato deska je nyní v Britském muzeu v Londýn.
Traduje se ale nepodloená historka o mladém Champollionovi, e kdy zaala padat slova o obtínosti vyluštní tchto nápis, devítiletý Champollion ml prohlásit: „Já ji vyluštím!“.
Základní školu zaal navštvovat v roce 1798 a ml prý ze zaátku potíe s matematikou a pravopisem. Jeho uitelem, snad dokonce domácím uitelem, byl prý jakýsi abbé Jean-Joseph Calmels, který ho uil pírodopisu, kam matematika patila, a vysvtlil mu podstatu gramatiky a dal mu metodu pro chápání latinských a eckých text.
Tim se stalo, e se u nj zcela otevelo jeho vrozené nadání pedevším pro jazyky; v devíti letech u uml ecky a latinsky, pokoušel se íst Vergilia a Homéra v originále.

Kdy mu bylo jedenáct let, stal se ákem lycea v Grenoblu, které se nyní jmenuje Stendhalovo lyceum. V této škole byl do roku 1807. Na závr svého studia zde prezentoval své výzkumy, které pozdji vyšly pod názvem „Pokus o popis zempisu Egypta ped Kambýsovým dobytím“ (Essai de description géographique de l’Égypte avant la conquête de Cambyse), vetn mapy píslušného egyptského území.
Jako jeho uitel z té doby je pipomínán jakýsi abbé Dusert, profesor etiny a latiny, který práv v mladém Champollionovi vzbudil zájem o hebrejštinu i další jazyky, take Jean-François etl jako jedenáctiletý bibli hebrejsky. O nco pozdji se snail Jean-François uit ješt arabsky, syrsky, etiopsky, chaldejsky a ínsky. Pozdji se uil také koptsky, persky i sanskrt. Vedle orientálních jazyk mluvil také italsky, nmecky a anglicky. Poet jazyk i jejich názvy se v rzných zdrojích rzní.
První jeho vdecké dílo se ale netýkalo ješt Egypta. Byly to „Djiny slavných ps“ (L´Historie des chiens célèbre).
Asi v roce 1806 se setkal s eckým mnichem Domem Raphaëlem de Monachisem, který se pedtím zúastnil Napoleonovy výpravy, a velice se pod jeho vlivem nadchl pro egyptské hieroglyfy. Podle nkterých pramen byl tento mnich dokonce jeho uitelem a byl také koptského, tj. egyptského pvodu.
Rovn se uvádí, e první kopii Rosettské desky uvidl mladý Champollion u pi studiích na lyceu.
Jeho bratr se spátelil se slavným francouzským fyzikem a matematikem, odborníkem na matematické ady, Josephem Fourierem (1768 – 1830), který byl také úastníkem slavné Napoleonovy výpravy. V dob výpravy byl guvernérem Dolního Egypta a tajemníkem Egyptského institutu (Institut d´Égypte), zaloeného Napoleonem v Káhie. Po znovuzískání vlivu v Egypt Angliany se stal Fourier hejtmanem (prefektem) v kraji Isère se sídlem v Grenoblu. Pochopiteln se s ním setkal i Champollion mladší. Jak setkání tchto dvou francouzských velikán i jejich vlastní seznámení vypadalo, popisují rzné zdroje rzn.
Po studiích na lyceu studoval na Francouzské koleji v Paíi (Collège de France) a specializoval se na orientální jazyky. Mj. se snail najít podobnost mezi starou egyptštinou a starou ínštinou. Svj as dlil mezi Collège de France, Speciální školou pro orientální jazyky (École spéciale des langues orientales), Národní knihovnou (National library) a Egyptskou komisí (Commission des science et arts d´Égypte) a rovn navštvoval kostel svatého Rocha, kde pokraoval ve studiích koptštiny s tamjším knzem Gehou Geftiim. Své vdomosti si prohluboval mimo školu se svými uiteli.
V Paíi se mu vbec nelíbilo, povaoval ji za špinavou a hlunou a dost tam strádal. Byl nemocný a obával se, e má tuberkulózu. Byl toti velice vyhublý. V dsledku špatného bytu si uhnal chronickou bronchitidu.
Krom toho mu v té dob zemela maminka.

Zárove se velice obával, e bude povolán do Napoleonova vojska. To ale zaídil Joseph Fourier, aby povolán nebyl, a patiná místa pesvdil o uitenosti Champolliona pro vdu.

Kdy mu bylo sedmnáct, pedloil pi pednášce Akademii vd svoji domnnku, e e koptských kesan v souasném Egypt je totoná s jazykem dávných Egypan ve faraónské epoše. Byl to úvod k jeho pozdjšímu pojednání „ Egypt pod vládou faraón“ (L'Égypte sous les Pharaons). Jeho projev byl pijat s velkým uznáním a v dsledku toho byl zvolen lenem korespondentem této akademie. Byl to ale tký rok, protoe jmenování bylo estné a on neml z eho ít a jeho podmínky byly takové, e tce onemocnl, co na nm zanechalo doivotní následky. Njakou dobu byl toti v Paíi ve špatném obydlí a bratr ho všemon podporoval. Usiloval o rozluštní Rosettské desky, jej kopii získal z Londýna. Závod o její rozluštní byl velmi napínavý, protoe i další vdci byli velice zdatnými lingvisty.

Stanovil pt znak démotického písma, které odpovídaly alfabetickým písmenm koptického jazyka. To bylo pro nj vodítko pro pozdjší konstatování o podobnosti koptského jazyka a staré egyptštiny. Cesta zaala být schdnjší, kdy nalezl Ptolemaiovo a Kleopatino jméno v etin a démotickém jazyce. Ale ješt to njakou dobu trvalo…

Ve vku osmnácti let se stal, pímluvou politika, básníka a hodnostáe univerzity Jeana-Pierra-Louise de Fontanes (1757 – 1821), profesorem djepisu a politiky na univerzit v Grenoblu (tehdy Collège royale, nyní Univerzita Josepha Fouriera) na nov zaloené fakult.

V roce 1810 byl jmenován doktorem písemnictví. Studoval také egyptský zempis – jak bylo uvedeno díve, nakreslil jako závrenou práci na Francouzské koleji mapu Egypta; studoval egyptské náboenství a historii egyptské íše ped jejím dobytím perským a babylónským králem Kambýsem II., který vládl v 6. století ped naším letopotem.
V roce 1812 se oenil s Rose Blanc (1794 – 1871), které se íkalo Rosine a která byla dcerou bohatého rukavikáe. Manelé mli jedinou dceru Zoraide, která se narodila v roce 1824. O Champollionov manelce i dcei není u tém nic dalšího známo, pouze se pedpokládá, e dcera se pozdji jmenovala Cheronet.
Roku 1914 vyšlo pojednání „Egypt za vlády faraón“ (L'Égypte sous les Pharaons). Nkteré prameny uvádjí, e dílo vnoval králi Ludvíku XVIII. (1755 – 1824).
V roce 1815, kdy se Napoleon vrátil z vyhnanství na Elb, mu Champollion pedstavil svj koptský slovník (Dictionnaire de la langue copte), na kterém práv pracoval. Starší bratr byl v té dob Napoleonem jmenován rytíem estné legie. V té dob mladší Champollion veejn prohlásil, e Napoleon je jediný legitimní vládce.
Zanedlouho na to, po bitv u Waterloo byli oba brati oznaeni za velezrádce. Zpoátku jim hrozily galeje nebo i hrdelní trest.
Nakonec ale stejn jako jeho bratr, který rovn z politických dvod musel perušit svoji vdeckou i pedagogickou práci, se musel Jean-François odebrat do svého rodišt, v podstat do vyhnanství. Trvalo to jeden a pl roku, kdeto bratr, který doma skládal básn, se pímluvou svých paíských pátel dostal zpátky do Grenoblu podstatn díve. Mladší Champollion se doma vnoval hieroglyfm.
Pak se ale mohl opt vrátit ke své práci a byl jmenován na Collège royale na katedru djepisu a zempisu, kde uil do roku 1821. Bylo to místo, které mu umoovalo prohloubit jeho studie starobylého Egypta a starých jazyk..
Kolem roku 1818 zkoumal egyptský obelisk, který stál od roku 1815 v ím na Piazza del Popolo a rovn došel k závru, e zde zobrazené piktogramy mají také fonetickou stránku a e jsou souástí  abecedy a nejen pouze ornamentální výzdobou. Ovšem tyto poznatky zatím nezveejoval a do roku 1822.

Jeho pítel Jean.Nicolas Huyot, architekt (1780 – 1840), který dokonil paíský Triumfální oblouk, mu pedloil kopie staveb v Abú Simbelu, kterým se Champollion také vnoval.
Další politické potíe ml Champollion po r. 1821, kdy opt pobýval ve svém rodišti, nemohl pednášet a plánoval odejít do Egypta. - Vnoval se tedy Rosettské desce.
Vyluštní hieroglyf bylo doprovázeno velkým vzrušením. Champollion byl v závru léta 1822 opt v Grenoblu a byl nemocen. Našel souvislosti. Bel tém bez dechu do kanceláe svého bratra ve Francouzském institutu a vykikl: „Našel jsem to!“ (Je tiens l'affaire!) a padl v mdlobách na podlahu u Jacquesových nohou.
Tehdy napsal svj slavný dopis stálému tajemníkovi Královské akademie nadpis a krásného písma (Académie Royale des Inscriptions et Belles-Lettres) a významnému francouzskému historikovi a filologovi Bonu-Josephovi Dacierovi (1742 – 1833), kde z Rosettské desky a dalších egyptských pedmt uvedl dvacet šest písmen, vetn slabikových znak, z nich deset zcela uril.. Další dv písmena byla ásten v poádku, ale u trnácti bylo pozdji zjištno, e se mýlil. Zárove dal klí, jak pi luštní postupoval. Dne 23. záí 1822 pednesl tento svj výklad lenm akademie.

Tímto momentem byl dán základ novému historickému oboru – egyptologii.

Svj systém luštní hieroglyf pedstavil v základních rysech ve dvoudílném „Nástinu hieroglyfického systému“ (Précis du systéme hieroglyphique).
V roce 1923 zaal být podporován i od královského dvora, jednak králem Ludvíkem XVIII., hlavn pro studijní cesty, kterými prozkoumával muzejní sbírky v Turín, které tam shromádil britský diplomat, cestovatel a archeolog Henry Salt (1780 – 1827). Král Karel X. je hodlal koupit pro sbírky v Louvru. Champollion pobýval v Neapoli, Florencii a v ím.
Z této doby pocházejí nkteré jeho ponkud roztíštné a po ástech publikované spisy, které po jeho smrti kompletoval jeho bratr. Jsou to „Dva dopisy vévodovi de Blacas d'Aulps, týkající se královského egyptského muzea v Turín“ (Deux lettres a M. Ie duc de Blacas d'Aulps, relatives au musée royal égyptien de Turin), které vznikly v letech 1824 a 1826. Dále je to katalog z roku 1826 „Katalog egyptských památek ve vatikánském muzeu“ (Catalogue des monuments égyptiens du musée du Vatican) a také Egyptský panteon“ (Panthéon égyptien) z let 1823 a 1831. Jeho rukopisy vlastnila francouzská vláda a uveejnil je Champollion starší.

Po svém návratu z tchto studijních cest byl v roce 1826 jmenován editelem a konzervátorem v nov pipravovaném egyptském oddlení v Louvru. Byl odpovdný za jeho otevení pro veejnost v prosinci 1827. Napsal tehdy „Popisné poznámky egyptských památek muzea Karla X.“ (Notice descriptive des monuments égyptiens du musée Charles X).
Roku 1828 uskutenil svj dávný sen – odjel v ervenci do Egypta, kde ho doprovázel jeho italský ák Ippolito Rosellini (1800 – 1843), se kterým se seznámil za svých studijních cest v Itálii v roce 1825. Z Roselliniho se stal zakladatel italské egyptologie a byl v Itálii velice uctíván. Vzhledem k „mezinárodnímu“ obsazení expedice, byla tato nazývána „francouzsko-toskánskou expedicí“, protoe vedle francouzské vlády se na jejím financování podílel také toskánský velkovévoda Leopold II. (1797 – 1870).

Bylo to první zevrubné djepisné a zempisné zkoumání po Napoleonov výprav v pedchozím století. Pistáli v Alexandrii a postupovali na jih. Champollion s Rosellinim procestovali Egypt a Núbii.
Jedním z dvod výpravy bylo zkompletování egyptské archeologické sekce. Champollionovo nadšení bylo nesmírné, o em svdí dopisy, které psal své rodin a pedevším bratrovi, který je po Champollionov smrti souborn vydal a pozdji je vydala ješt Champollionova dcera. Vyšly pod názvem „Napsané dopisy z Egypta a z Núbie“ (Lettres écrites d'Égypte et de Nubie).
Navštívil Karnak a Théby. Dostal se k velkému vodopádu Nilu v Núbii u jezera Nasser. Studoval nápisy na památkách a zjišoval, e se ve svém luštní nemýlil. etl po zdech historii Egypta…
Jeho nártky a poznámky spolu s kresbami Roselliniho pedstavovaly první dokumentaci Egypta i základnu pro mnohá další bádání. Pro obohacení sbírek v Louvru pivezl do Francie mnohé památky.
Ale tak, jak to vtšinou bývá, jeho pínos za jeho ivota oceován nebyl. Spíše byl za své teorie napadán.

Za dva a pl roku se vrátil do Francie. Pistál 23. prosince 1829 v pístavu Hyères u Toulonu a musel se podrobit karantén, co pro nj bylo dost obtíné. Byl dost nemocen u pedtím, ne se na cestu vydal: ml potíe s játry a trápila ho dna. Ml také cukrovku. Podle nkterých pramen se ješt v Egypt nakazil bilharziózou, co jeho játrm ješt pitíilo. Do Paíe se  dostal a v beznu 1830.
Kdy se mohl ponkud, ješt nemocný, mohl vnovat své práci, pracoval pedevším na katalogizaci dovezených památek a pednášel o svých cestách.
Výsledky své cesty popsal ve spisu „Egyptské a núbijské památky, popisné poznámky“ (Monuments de l’Egypte et de la Nubie, notices descriptives), který vyšel a tináct let po jeho smrti.
Stal se lenem Akademie nadpis a krásného písma (Académie des Inscriptions) a v roce 1831 byla speciáln pro nj na Collège de France ustavena katedra egyptské historie a archeologie. Njakou dobu od srpna 1831 se zotavoval v Quercy a ve svém rodišti a svj as vnoval kompletaci a opravám své egyptské gramatiky a hieroglyfického egyptského slovníku. Oboje vyšlo také a pojeho smrti. Byly to tyto spisy: tídílná  „Egyptská gramatika“ (Grammaire égyptienne) a tydílný „Egyptský slovník v hieroglyfickém písmu“ (Dictionnaire égyptien en écriture hieroglyphique).


Do Paíe se vrátil v listopadu, stále velmi sláb. Pracoval a pednášel dále a 13. prosince 1831 byl stien záchvatem, pro který musel pednášku perušit. Další záchvat ml pesn za msíc 13. ledna 1832.
Práci na základech egyptologie mohl dlat pouhých deset let, protoe 4. bezna 1832 zemel po záchvatu mrtvice.
Pochován byl na hbitov Pére Lachaise nedaleko svého pítele a uitele Josepha Fouriera.

Ve Francii jsou po nm pojmenována mnohá lycea a univerzita v Albi.
Muzeum v jeho rodném dom bylo oteveno v roce 1986 za pítomnosti francouzského prezidenta Francoise Mitteranda…
Stejn ale se rozum zastavuje, pokud si pedstavíme, kolik rok bylo Champollionovi dáno k ivotu – a co všechno udlal…
 Dobromila Lebrová
* * *
Zbrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 04.03.2022  18:22
 Datum
Jmno
Tma
 04.03.  18:22 Jaroslava
 04.03.  14:40 Vesuviana dky
 04.03.  11:27 Von