Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Mistr Jan Hus,
ztra Bohuslava.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Thornton Niven Wilder, americký spisovatel a dramatik

17. dubna 1897  - 7. prosince 1975 

Kdyby napsal tento spisovatel pouze dv ze svých mnohých prací – povídkový soubor „Devt mst“ a komedii „Dohazovaka“, která byla podkladem pro veleúspšný muzikál „Helo, Dolly“, ke svtové sláv by to stailo.

Thornton Niven Wilder se narodil 17. dubna 1897 v Madisonu v americkém stát Wincosin,. Byl synem Amose Parkera Wildera (1862 – 1936), který byl vydavatelem novin a americkým diplomatem, a jeho manelky Isabelly Niven Wilder (1873 – 1946), která byla dcerou presbyteriánského ministra. Kestní jméno dostal práv po tomto ddekovi z matiny strany. Maminka byla umlecky i jazykov nadaná, co po ní Thornton zddil. Ml staršího bratra Amose (1895 – 1993), který byl také básníkem, teologem a také ministrem. O bratrovi je dále známo, e byl vynikajícím tenisovým peborníkem a njakou dobu pracoval i jako sekretá doktora Alberta Schweitzera. Mladší Thorntonovi brati – dvojata – zemeli pi narození. Pak ml ješt ti mladší sestry Charlotte (1898 – 1980), Isabel (1900 – 1995) a Janet (1910 – 1994). Charlotte byla básníkou, Isabel, s ní si nejlépe rozuml, byla spisovatelkou, ale také pozdji jeho sekretákou i impresáriem. Janet vystudovala a pozdji vyuovala zoologii a byla také odbornicí na ivotní prostedí. – Thornton vyrstal ve vysoce intelektuálním prostedí.
V kvtnu roku 1906 byl jeho otec jmenován generálním konzulem v Hong Kongu, kam s ním rodina odjela, ale u v íjnu se matka vrátila s dtmi do USA. V té dob navštívila rodina také Šanghaj.
Otec byl skvlý eník, byl ale pedstavitelem staré puritánské tradice, take byl na dti v jejich vku dospívání, obzvlášt na syny, velmi písný. Bhem prázdnin museli synové pracovat – bu v zemdlství nebo v njakém úadu.

Od íjna 1906 ila Wilderova rodina v Berkeley v Kalifornii a zde chodil Thornton a do roku 1910 do Emerson Public School.

Po roce 1910 ila celá Wilderova rodina v ín a tam Thornton v chi - fu v šantungské provincii navštvoval do roku 1911 misijní protestantskou školu The Chefoo School pro dti diplomat a zahraniních obchodník.

V roce 1912 nastal v ín pevrat – poslední ínský císa byl pinucen vzdát se trnu a vznikla republika. Dti s matkou se z dvodu nestabilní politické situace vrátily do Spojených stát. Otec se vrátil do USA a v roce 1914, kdy se vzdal ze zdravotních dvod své diplomatické funkce.
Po návratu do Spojených stát v r. 1912 se Thornton stal ákem kalifornské stední školy Thacher School v Ojai. Zde studoval jeden rok. V té dob napsal svou první divadelní hru „Ruská princezna“ (The Russian Princess). Tato doba pro nj nebyla píliš lehká; necítil se dobe a od svých spoluák byl povaován za pemoudelého. Jeho spoluáci ho nechávali osamlého a on hledal útoišt ped pokoováním a lhostejností v knihovn. Ale jeho hru jeho spoluáci zahráli.
Podle nkterých zdroj chodil Thornton. také na stední školu Creekside Middle School.
Ale jisté je, e Berkeley High School ukonil v roce 1915 jako bakalá. Zde byl inný také jako dramatik. A dále pokraoval mezi roky 1915 a 1917 ve studiu ecké a ímské klasiky na Oberlin College v Ohiu a ji pravideln uveejoval svoje práce ve školním asopisu „Oberlin Literary Magazíne“. Tehdy napsal divadelní hry „Francis Lake“ (Francisovo jezero), „Flamingo Red“ (Temn rová erve), „Brother Fire“ (Bratr Ohe) a „A Christmas Interlude“ (Vánoní mezihra).
V roce 1917 se Wilderova rodina pesthovala do New Havenu v Connecticutu a Thornton nastoupil na univerzitu v Yale. Krátce slouil v roce 1918 jako desátník u pobení hlídky USA.
Bakaláský diplom získal na univerzit v Yale v r. 1920. V letech 1920 a 1921 navštvoval jako mimoádný student Americkou akademii v ím, kde studoval archeologii.
Jeho první krátká divadelní hra „A zazní trubka“ (The Trumpet Shall Sound), alegorie na boí odpuštní, vyšla v r. 1920 ve studentském asopisu Yale Litarary Magazíne a byla pak provozována v r. 1926 v New Yorku na Broadwayi v divadle New York Off-Broadway Laboratory Theater.
V letech 1921 a 1925 uil Wilder jako stedoškolský profesor francouzštinu na Lawrence School v New Jersey.
Bhem roku 1924 strávil njaký as v rezidenci MacDowell Colony, co bylo studijní a rekreaní zaízení pro umlce, zaloené roku 1907 klavíristkou Marian Nevins MacDowell (1857 – 1956) v Peterbourghu v New Hamshire. Zde zaal psát další krátké divadelní hry, pozdji souborn vydané pod názvem „Andl, který eil vody“ (The Angel That Troubled The Waters“). Pozdji se do kolonie ješt vracel.
Magisterský titul z francouzské literatury obhájil v roce 1926 na univerzit v Princetonu.
V roce 1926 vyšel jeho první román „Kabala“ (Caballa) z ímského prostedí italských kabalist z vyšší italské spolenosti, kteí byli znovuvtlením starodávných antických boh. Byla to fantazie o Amerianovi, který navštívil ím a setkal se tam s jejich krizemi a problémy, které museli ešit.
Bhem studijního roku 1927 a 1928 uil ješt na Lawrencewille School a vyšel mu jeho druhý román „Most svatého Ludvíka krále“. Filozoficky je kniha hledáním odpovdi na odvkou otázku, pro jsou neštstími postihováni tzv. „nevinní lidé“ a ti „nehodní“ vyváznou.. Pouil zde schématu, kterého uil u v „Kabale“ a které pak uíval s oblibou i jinde – soubné vyprávl ústy jednoho ze svdk samostatné píbhy nkolika postav. Píbhy z dávného Peru se „jako“ zachovaly v jakési knihovn. V tomto románu navázal na skutenou píhodu z Peru, kdy se v pátek 20. ervence 1714 zítil v Lim most a zabil pt lidí. Jejich osudy Wilder popisuje z rzných úhl pohledu jejich píbuzných a známých a podtrhuje i náboenský fanatismus takovou událost provázející. Jako vyústní románu je pání, aby píbhy mrtvých našly cestu k ivým. Román mu získal v r. 1928 Pulitzerovu cenu a uinil ho mezinárodn známým, ale i finann nezávislým, protoe se od tohoto titulu prodalo na ti sta tisíc výtisk. Kniha byla do eštiny peloena hned v r. 1930 Erichem Adolfem Saudkem (1904 – 1963).
Roku 1928 vyšla kolekce jeho krátkých her „Andl, který eil vody“ s náboenskými námty.
Mezi roky 1931 a 1936 vyuoval na ástený úvazek na chicagské univerzit srovnávací literaturu a kompozici a dost cestoval po cizích zemích.
Byl napíklad americkým delegátem na konferenci spisovatel v Londýn nebo byl úastníkem mise dobré vle po Jiní Americe.
V roce 1930 mu vyšel román „ena z Andru“ (The Woman of Andros) na téma antické komedie ímského dramatika kartaginského pvodu Publia Terentia Afera (195 p.n.l. – 159 p. n.l.). Román byl kritikou nepízniv pijat kvli „neamerickému“ tématu.
Roku 1931 Wilderovi vyšla série šesti jednoaktovek, nazvaná po první z nich „Dlouhá štdroveerní veee a jiné hry“ (The Long Christnmas Dinner and Other Plays), v ní ona titulní hra je filozofickou úvahou o prázdnot klasického svta v dob Kristova narození. Další hry z této série jsou: „Francouzská královna“ (Queens of France), „Pullmanv vz Hiawatha“ (Pullman Car Hiawatha) o cest nkolika cestujících z New Yorku do Chicaga v pepychovém americkém lkovém vagonu, ve kterém úinkují planety, poasí a nadpirozené bytosti.
Dalšími hrami z cyklu jsou „Láska a jak ji léit“ (Love and How to Cure It), „Takové vci se mohou stát jen v knihách“ (Such Things Only Happen in Books) a „Šastná cesta do Tritonu a Camdenu“ (The Happy Journey to Trenton and Camden). Licence pro premiéru v roce 1932 tchto her mla vysoká škola Antioch College v Yellow Springs v Ohiu.
V roce 1932 peloil a zpracoval divadelní hru „Únos Lukrécie“ (Le viol de Lucrece) francouzského dramatika Andrého Obeye (1892 – 1975) pod názvem „Lucrece“, která byla uvedena na Broadwayi.
V roce 1934 trávil njakou dobu v Hollywoodu.
Roku 1934 napsal na objednávku satirický román „Nebe je mj cíl“ (Heaven ´s My Destination) s autobiografickými prvky z doby jeho dtství, z misijní školy v ín, který byl nejdíve publikován v roce 1934 v Anglii a v roce 1935 vyšel ve Spojených státech. Byl to píbh o obchodním cestujícím s knihami, snílkovi, který byl zárove zaníceným evangelíkem, šíícím slovo boí pi svých cestách z Texasu do Illinois, a snaícím se pivádt lidi k víe a mravnosti, co se mu ovšem nevedlo. A to pes to, e erpal i ze ivot svtových myslitel, jako byl Mahátma Gándhí a Lev Nikolajevi Tolstoj.
Ve tyiaticátém roce také spolupracoval s dalšími spisovateli na scénái filmu „ijeme znovu“, který byl adaptací románu Lva Nikolajevie Tolstého (1828 – 1910) „Vzkíšení“.
Roku 1935 byl hostujícím profesorem na havajské univerzit v Honolulu.
Ve spolenosti byl Wilder znám jako lovk velmi spoleenský s velikou energií, který se seznámil s mnohými významnými osobnostmi Ameriky i Evropy té doby.
Následujícího roku mu zemel otec.
V roce 1937 upravil drama „Nora“ (Et Dukkehjem) norského dramatika Henrika Ibsena (1828 – 1906) s pesným pekladem norského názvu „Domeek pro panenky“ (A Doll´s House), které bylo provedeno na Broadwayi.
Stejn bylo píštího roku provedeno na Broadwayi jeho další velmi úspšné drama „Naše msteko“ (Our Town), které bylo psáno hovorovou eí, o malém mst v New Hampshire na pelomu století. Drama napsal inspirován románem „The Making of Americans“, co by se dalo peloit jako „Utváení Amerian“, jeho pítelkyn, francouzské spisovatelky Gertrudy Steinové (1874 – 1946). Za tuto hru získal Wilder podruhé Pulitzerovu cenu pro rok 1938. Autor sám se po dva týdny provedení své hry zúastnil na jevišti v roli vypráve.
V roce 1938 se zabýval úpravou divadelní hry rakouského dramatika Johanna Nepomuka Nestroye (1801 – 1862) „Einen Jux will er sich machen“ z roku 1842, její název se dá peloit jako „Udlat si legraci“, ale hraje se v Praze v souasné dob pod názvem „Na flámu“. Hra byla provedena pod názvem „The Merchant from Yonkers“ (Kupec z Yonkers). Tehdy ale neuspla. Byla však základem velice úspšné hry „Dohazovaka“ (The Matchmacher), o ní ji byla a bude zmínka.
Zaátek tyicátých let nebyl pro Wildera snadný. Nejstarší z jeho sester Charlotte byla po nkolika záchvatech dána do psychiatrického ústavu a s maminkou ila druhá sestra Isabel.
V roce 1941 Wilder spolupracoval na scénái pro film „The Intent of the Artist“ (Umlcv zámr).
V roce 1942 mla na Broadwayi premiéru jeho další alegorická tíaktová hra „Jen o chlup“ (The Skin Of Our Teeth), za kterou dostal potetí Pulitzerovu cenu. Touto hrou se pokusil pedstavit historii lidstva na osudech rodiny Antrobusovy z Excelsioru v New Persey, která se cyklicky opakuje v celé civilizaci v kultue, filozofii. Tato hra byla pirovnávána k úspšnému poslednímu dílu irského spisovatele James Joyce (1882 – 1941) „Plaky nad Finneganem“ (Finnegan´s Wake). V této he autor sám úinkoval v roli pana Antrobuse – viz další obrázek.

Pro film Alfreda Hitchcocka (1899 – 1960) „Ani stín podezení“ (Shadow of Doubt) spolupracoval v roce 1943 na scénái.
Pro nás bude zajímavá zmínka, e na zaátku tyicátých let prý pracoval na divadelní he, pro ni mlo být inspirací dílo Franze Kafky (1883 – 1924). Hlavní úlohu zamýšlel pro významného amerického herce a jednoho ze svých pátel Montgomeryho Clifta (1920 – 1966). Avšak dílo, zejm z dvodu váleného perušení, nedokonil. Hra se mla jmenovat „The Emporium“ (Trišt) a byly z ní napsány dv scény.
Mezi roky 1943 a 1945 toti slouil jako podplukovník u letectva v severní Africe a Itálii, za co obdrel nkolik vyznamenání, napíklad ád Zásluné legie nebo bronzovou hvzdu. K jeho vojenským povinnostem patily výslechy zajatc a zprávy pro velitelství stedozemních vzdušných sil.
V roce 1946 zemela Thorntonovi maminka a po zkušenostech se sestinou nemocí si Wilder stoval pátelm, e je jeho ivot v troskách. V té dob se k nmu pisthovala sestra Isabel, která se po smrti rodi zaala starat o nj, peovala nejen o jeho domácnost, ale i jako sekretáka a organizátorka se starala o jeho program. Bydleli spolu v Hamdenu v Connecticutu.
Byl v té dob navrhován na Nobelovu cenu za literaturu, ale byly pochybnosti o jeho jmenování, protoe se diskutovalo, zdali jeho hra „Jen o chlup“ není skuten plagiátem na Joyceho téma.
Krátce po válce se pi americkém pednáškovém turné setkal s francouzským spisovatelem Jeanem-Paulem Sartrem (1905 – 1980), jeho krutý píbh o ekání francouzských odbojá na smrt „Mrtví bez pohbu“ (Morts sans sépulture) peloil pro provedení na Broadwayi pod názvem „The Victors“ (Vítzové). V roce 1947 se objevila jednoaktovka „Naše století“ (Our Century).
Po válce, pravdpodobn na základ záitk z Itálie, napsal historický román v dopisech o Caesarovi a jeho posledních dnech - „Beznové idy“ (The Ides of March). Román, se kterým ml pomrn hodn práce, vnoval památce antifašisty Laura Adolfa de Bossi (1901 – 1931), kterého v román pedstavil v úloze básníka Catulla. Caesara samotného pipodoboval k Mussolinimu. Román je fantazií na historické téma s faktickými údaji.

Pomrn velkou funkci ml Wilder pi mezinárodním Goethov shromádní v Aspenu (Goethe Convocation in Aspen) v ervenci 1949. Ml tehdy velké mnoství pednášek nejen na tomto shromádní.
Ve studijním roce 1951 a 1952 pednášel poezii na Harvardu jako profesor pednášek cyklu Charlese Eliota Nortona (1827 – 1924). Sám sebe povaoval v první ad za pedagoga a pak teprve za spisovatele.
V lednu roku 1953 se jeho fotografie objevila na obálce prestiního asopisu „Time“.
V polovin padesátých let ho povzbudil anglický divadelní editele Tyrone Guthrie (1900 – 1971), aby upravil svou neúspšnou hru „Kupec z Yonkers“ a tak vznikla „Dohazovaka“, která mla premiéru v roce 1954 v Edinburku a zahajovala divadelní sezónu 1955 na Broadwayi. Zde se hrálo tém pt set pestavení s velikým úspchem; na zaátku šedesátých let byla hra pepracována na muzikál, který se stal souástí svtových divadelních repertoár - a je jím do dnešní doby - a koncem šedesátých let byl tento muzikál zfilmován.
Roku 1955 mla premiéru hra „Alcestiada“ (Alcestiad) s podtitulem „ivot v slunci“, pod kterým byla uvedena na edinburském festivalu. Vycházela z antického námtu Euripídovy tragikomedie „Alkéstis“. Herec Montgomery Clift veejn Wildera kritizoval za píliš násiln a pedantické dialogy, co Wildera hodn rozzlobilo, zvlášt proto, e Clift patil k nejušímu krouku jeho pátel.
Wilder pedpokládal, e napíše sedm her na téma sedmi smrtelných hích. V polovin padesátých let vznikla jedna z nich, urená pro hích - „lenost“, nazvaná „Bernice a zkáza v 5:25“ (Bernice, and the Wreck on the 5:25). Cyklus tchto her ml být trnáctidílný, spoívající na vrouných a mytických záleitostech. Vedle zpodobnní sedmi smrtelných hích mlo být druhou ástí cyklu „sedm vk lovka“.
V roce 1957 byl na nmeckém kniním veletrhu jako první Amerian vyznamenán Mírovou cenou nmeckých knihkupc.
Jeho jednoaktovka „Dlouhá štdroveerní veee“ se na tolik zalíbila nmeckému skladateli Paulu Hindemithovi (1895 – 1963), e Wildera poádal o libreto a opera mla koncem roku 1961 v nmeckém Mannheimu premiéru.
Podobn napsal libreto ke své divadelní he „Alcestiada“ pro francouzsko-americkou hudební skladatelku Louise Talma (1906 – 1996), která mla premíéru ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1962.
V roce 1962 byly uvedeny ve Square Theater v New Yorku jeho jednoaktovky vydané pod názvem „Hry pro Bleeker Street“ (Plays for Bleeker Street), s názvy „Kdosi z Assisi“ (Someone from Assisi), „Nezletilost“ (Infancy) a „Dtství“ (Chilhood).
V roce 1962 byl vyznamenán v Bílém dom pi speciální ceremonii první Národní medailí pro literaturu (National Medal for Literature), udlovanou Národním kniním výborem. Podle jiných pramen ale prý dostal Prezidentskou medaili za svobodu (Presidential Medal of Freedom) a Národní medaili dostal a o ti roky pozdji.
V roce 1967 vyšel jeho pedposlední román „Osmý den“ (The Eight Day), co je rodinná sága dvou rodin z Illinois, zahrnující ást dvacátého století s tém detektivní zápletkou, kdy hlavní hrdina dlní inenýr a vynálezce je nevinn odsouzen na smrt, uprchne a ije jako štvanec. Kniha byla odmnna Národní kniní cenou.
V roce 1970 byla hrána hra, v dalším u píliš nezmiovaná „Opilé sestry“ (The Drunken Sister).
Roku 1973 vyšla jeho nejúsmvnjší sbírka devíti píbh z Newportu na Rhode Islandu „Devt mst“, s pvodním anglickým názvem „Theophilus North“. Je to soubor jakýchsi pohádek pro velké, který se te jedním dechem. V této kníce autor nejvíc projevil své lidství a své pochopení pro lidské osudy i slabosti lidí. Román byl v roce 1988 po autorov smrti zfilmován pod názvem Mr.North v reii Dannyho Hustona (* 1962), který v roce 2003 navštívil jako zvláštní host karlovarský filmový festival.

Laskavý a chápající „pan spisovatel“ Thornton Wilder zemel ve spánku dne 7. prosince 1975 ve svém dom v Hamdenu. Pochován byl na hamdenském hbitov Mount Carmel Cemetery.

Na závr uvádím nco z jeho úsmvné filozofie:
„Je teba milovat ivot, abychom jej mohli ít, a je teba ivot ít, abychom jej mohli milovat“ a „Moje rada je nezkoumat, pro nebo k emu, ale pouze se radujte ze svojí zmrzliny, pokud na vašem talíi je.“ 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 07.12.2021  19:57
 Datum
Jmno
Tma
 07.12.  19:57 Jaroslava
 07.12.  18:12 Vesuviana
 07.12.  17:28 Von