Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Mistr Jan Hus,
ztra Bohuslava.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Niels Bohr, dánský jaderný fyzik,
nositel Nobelovy ceny

(7. íjna 1885 - 18. listopadu 1962)

Niels Bohr bývá nazýván otcem kvantové mechaniky; jeho práce ze zaátku dvacátého století daly základ kvantové mechanice a kvantové teorii. Snail se ve svém “korespondenním principu“ vysvtlit vztahy mezi klasickou newtonovskou fyzikou a kvantovou fyzikou. Podle Alberta Einsteina byl nejváenjším teoretickým fyzikem dvacátého století.
Vedle toho, e byl jedním z týmu na vývoji atomové energie v tzv. Manhattanském projektu, byl velkým mírovým aktivistou práv u v dob své spolupráce na atomové bomb. V roce 1955 byl jedním z hlavních iniciátor první mezinárodní konference o jaderné energii, kterou svolala OSN do enevy.

Po otci byl luteránského vyznání, byl také i filozofem, jako mnoho fyzik, pedevším fyzik moderních. Jeho myšlenky byly formulovány v mnohých jeho esejích. Podle rzných známek vyznával uení Immanuela Kanta (1724 - 1804) od jeho pojetí rozumu pes chápání boské podstaty svta - zejm mu jakoto fyzikovi i luteránovi vyhovovalo Kantovo pojetí Boha, e jej nelze ani dokázat, ani vyvrátit.
Vzhledem k tomu, e se ve svých vdeckých pracích pohyboval jaksi na hran mezi klasickou fyzikou a kvantovou fyzikou, kde se nacházíme ve vícerozmrných prostorech apod., tak se také pohyboval na hran známého a tušeného o lidském vdomí. Sám k tomu poznamenal: „Ve fyzice a chemii nememe najít nic, co by dokazovalo alespo vzdálen existenci vdomí. A pesto všichni víme, e nco jako vdomí existuje, a to jednoduše proto, e je sami vlastníme. Vdomí proto musí být ástí pírody, nebo obecnji vyjádeno, ástí skutenosti. To znamená, e mimo fyzikální a chemické zákony, které jsou popsané v kvantové teorii, existují zákony, které mají zcela odlišnou povahu.“

On sám ale se k otázce kvantové a klasické fyziky vyjádil velice lapidárn: „Neexistuje ádný kvantový svt. Existuje pouze abstraktní kvantový popis.“ I definici fyziky jako takové pojal v pedstav nedokonalosti lidského poznání: „Je chybné si myslet, e úlohou fyziky je najít, ím je píroda. Fyzika se týká toho, co my o pírod meme íci.“

Niels Bohr, celým jménem Niels Henrik David Bohr se narodil 7. íjna 1885 v Kodani v dom svých prarodi z matiny strany v ulici Ved Stranden 14, nedaleko budovy starodávné burzy. Na dom je pamtní deska. - Pocházel ze stedostavovské rodiny; jeho otec Christian Bohr (1855 - 1911) byl profesorem fyziologie na kodaské univerzit a jeho maminka, Ellen, rozená Adler (1860 - 1930) byla dcerou z bohaté rodiny kodaského idovského bankée. Tatínek byl význaným vdcem. K jeho píspvkm vd patí, e v roce 1891 definoval tzv. „mrtvý dýchací prostor“ ve fyziologii dýchání a vyslovil v roce 1903 tzv. „Bohrv efekt“, týkající se okysliování a odkysliování hemoglobinu v krvi, ím se reguluje kyselost krve. Tatínek byl mimo to i fotbalovým trenérem, co pochopiteln jeho syny ke kopané rovn pitáhlo.

Niels ml toti o dva roky starší sestru Jenifer a o dva roky mladšího bratra Haralda (1887 - 1951), který se stal slavným matematikem, ale také slavným fotbalistou, protoe v r. 1908 byl v dánském národním mustvu, které získalo stíbrnou medaili na londýnské olympiád. Byl ale rovn spoluautorem Bohr-Mollerupovy vty o periodických matematických funkcích.
Niels byl také nadšeným fotbalistou - byl brankáem v kodaském Akademisk Boldklubu.
Rodina bydlela na míst otcova pracovišt v Bredgade 62, v sídle tehdejší Chirurgické akademie (Kirurgisk Akademi) v centru Kodan.
Rodinné intelektuální prostedí oba syny v jejich dalším vzdlání velice ovlivnilo. - Niels v roce 1903 maturoval na stední škole v Gammelholmu nedaleko svého bydlišt a nastoupil na kodaskou univerzitu (Kobenhavns Universitet), viz obrázek. Nejdíve studoval filozofii a matematiku. - Jsou však známé i historky o nkterých jeho šokujících projevech bhem studií; zcela jist byl od mládí velmi originálním lovkem.

V roce 1905 se zúastníl soute, kterou vypsala dánská akademie vd - Kongelige Danske Videnskabernes Selskab (Královská dánská akademie vd a písemnictví) a konal v otcov laboratoi na univerzit, která byla hned za domem, kde Bohrovi bydleli, adu pokus, týkajících povrchového naptí kapalin. Pi své práci navázal na metodiku anglického fyzika lorda Rayleigha (1842 - 1919) z roku 1879 a výsledky svého bádání uveejnil anglicky v r. 1908 v asopise „Philosophical Transactions of Royal Society of London“ (Filozofická pojednání Královské spolenosti v Londýn). Za publikaci získal zlatou medaili, co zpsobilo, e nadále „zavrhl“ filozofii jako své budoucí povolání a vnoval se fyzice, i kdy se v pozdjších letech filozofií hodn zabýval.
Titul magistra fyziky získal v roce 1909.

V roce 1910 se oba brati Bohrové seznámili se slenou Margrethe Norlund (1890 - 1984), dcerou lékárníka z nedalekého msteka Slagelse a Niels se s ní ješt tého roku zasnoubil.

K doktorátu z fyziky se pipravoval pod vedením kodaského profesora Christiana Christiansena (1843 - 1917). Získal ho na jae roku 1911. Jeho doktorská práce byla zcela teoretická a týkala se vlastností kov ve spojení s elektronovou teorií. Pi této práci se Bohr poprvé setkal se závry nmeckého fyzika Maxe Plancka (1858 - 1947) o kvantové teorii záení, kde se vyskytuje Planckova konstanta, vyjadující vztahy fyzikální ástice mezi její energií, frekvencí a vlnovou délkou, pokud uváíme zárove vlnový charakter ástice, a o Planckov zákon, kde je poprvé uvedeno, e zdroj záení neme mnit svou energii spojit, ale me ji vydávat v jednotlivých kvantech. Odtud vznikl pozdji název „kvantová teorie“.

Na základ stipendia od pivovaru Carlsberg odešel Bohr na podzim roku 1911 doplnit si svá studia do Anglie. Vedoucí dánský pivovarník, sbratel a podporovatel vdy a umní Carl Christian Jacobsen (1842 - 1914) byl k nadjným vdcm a umlcm velmi štdrý. Pozdji, kdy mu jeho nejbliší rodina vymela, odkázal své jmní, vetn honosné vily, která byla rovn urena na podporu vdy a umní a byla nazvána “estná rezidence“, Carlsbergov nadaci, kterou zaloil...

Nejprve Bohr pracoval v Cavendishov laboratoi v Cambridge pod vedením jejího editele Josepha Johna Thomsona (1856 - 1940), prezidenta Královské akademie v Londýn, který byl objevitelem elektronu a pedstavil také první, tzv. pudinkový model atomu. V „pudinkovém modelu“ si Thomson pedstavoval atom jako kouli, která je vyplnná hmotou s kladným nábojem a uvnit jsou záporné elektrony - asi jako rozinky v pudinku.

V letním semestru pokraoval Niels Bohr ve studiích na Victoria University v Manchesteru pod vedením novozélandského rodáka Ernesta Rutherforda (1871 - 1937), který v roce 1909 objevil atomové jádro a pedstavil další model atomu - planetární model, analogii planetární soustavy, kde záporné elektrony obíhají kolem kladného jádra stejn jako planety kolem Slunce. Ale podle dívjších fyzikálních zákon by to znamenalo, e elektrony na svých dráhách budou vyzaovat energii, ím ji samy budou ztrácet a postupn se jejich obné dráhy budou zmenšovat a se zhroutí spojením s opan nabitým jádrem.

O jejich setkání se udává historka, e ke studiu u Rutherforda pomohlo Bohrovi pedevším to, e byl fotbalistou, protoe Rutherford sám byl velkým fotbalovým fanouškem, který jen tak kadého za svého áka nepijal. - Niels Bohr se u nj zamil na studium radioaktivity.

V Manchesteru se velice spátelil s biologem maarského pvodu Georgem de Hevesym (1885 - 1966), který v roce 1923 spoluobjevil s holandským fyzikem Dirkem Costerem (1889 - 1950) prvek hafnium. Prvek objevili v pozdji zaloeném Ústavu pro teoretickou fyziku, který Bohr v Kodani ídil. Hevesy ho na Bohrovu poest a na poest Kodan pojmenoval „hafnium“, protoe Koda se latinsky nazývá Hafnia.

Svatbu s Margrethe Bohr oslavil 1. srpna 1912. Paní Margrethe mu byla po celý ivot velkou oporou. Psala mu pojednání, která jí diktoval, opisovala jeho lánky, byla skvlou hostitelkou mnohých významných osobností z ad vdc i politik. On sám své manelství okomentoval, e „lovk není jeden, ale polovina dvou“. - Manelé mli celkem šest syn, dva zemeli malí. Z jejich syn byl nejslavnjší nejmladší, ped rokem zemelý, Aage Niels Bohr (1922 - 2009), který se v roce 1975 jako jeho otec stal také nositelem Nobelovy ceny za fyziku spolu s dánským fyzikem Benem Mottelsonem (* 1926) a americkým fyzikem Jamesem Rainwaterem (1917 - 1986) .
Další synové - byli rovn ve své kariée úspšní - Erik vystudoval chemii, Ernest práva a Hans Henrik lékaství...

V roce 1913 vydal Bohr v asopisu „Philosofical Magazine“ práci o absorbci alfa záení a popisoval zpsob, jakým atomy vyzaují, pokud elektron peskoí z vnjší elektronové dráhy do vnitní. - Pomocí poznatk Planckovy teorie navrhl další model atomu. Uvaoval, e elektron se me pohybovat pouze po drahách, které mají energii vyjádenou celým násobkem Planckovy nebo Diracovy konstanty; ob konstanty jsou toti pímo úmrné. Své závry uveejnil v práci „On the Constitution of Atoms and Molecules“ (O soustav atom a molekul).

Jeho model je v souasné dob povaovaný za správný pouze pro jednoduché atomy jednoduchých prvk - napíklad vodíku. Tím, e vycházel z Planckových zkoumání o hmotných kvantech, vytvoil vlastn první kvantový model atomu. K zdokonalení tento model pivedl v roce 1925 Bohrv ák a asistent, nmecký fyzik Werner Heisenberg (1901 - 1976).
V letech 1915 a 1916 pednášel Bohr v Anglii na manchesterské univerzit a roce 1916 byl jmenován profesorem teoretické fyziky na univerzit v Kodani; teoretická fyzika se u na univerzit pednášela, on byl u druhým profesorem.

Dalším významným Bohrovým píspvkem k rozvoji kvantové teorie byl jeho „princip korespondence“ z roku 1916, ve kterém vysvtlil, e chování systém kvantové mechaniky s velkými kvantovými ísly se pibliuje chování systém klasické newtonovské fyziky a zformuloval podmínky, kdy toto konstatování platí.
Pro rozvoj teoretické fyziky na univerzit bylo zapotebí mnohem vtšího prostoru, ne ml Bohr k dispozici. V roce 1917 napsal dlouhý dopis vedení fakulty se ádostí o ustavení Ústavu pro teoretickou fyziku. S pomocí Nadace Carlsberg se mu to podailo.
Ústav byl zaloen v roce 1921 a Bohr byl jmenován jeho editelem. Zstal jím od roku 1922 - s výjimkou nkolika válených let - a do své smrti. Ve své inauguraní ei zdraznil nepostradatelnost pokus pro rozvoj teoretické fyziky a vyjádil svou touhu uinit z ústavu prostor pro novou generací fyzik - pro jejich tvoení a rozvoj nových myšlenek Ve vedení tohoto ústavu splnil Bohr svá pedsevzetí, protoe ústav se stal místem setkávání i vzdlávání nové generace fyzik, kteí vytvoili podstatnou ást fyziky dvacátého století. - Budova ústavu je na dalším obrázku.

V roce 1921 byla Bohrovi od britskou Královskou spoleností udlena Hughesova medaile.

V roce 1922 získal Nobelovu cenu za fyziku za svj píspvek popisu struktury atomu; v jeho práci na modelu atomu pokraoval nmecký teoretický fyzik Arnold Sommerfeld (1868 - 1951).
Na zaátku dvacátých let se zabýval Bohr dále atomovou strukturou a fyzikálními vlastnostmi prvk. Napsal „The Theory of Spectra and Atomic Constitution“ (Teorie spektra a atomová soustava), vydanou anglicky v roce 1922 v Cambridgi, a popisující sérií spekter prvk, co vedlo i k dalšímu vysvtlení souvislostí Mendlejevovy soustavy prvk, tj. e chemické vlastnosti prvk vyplývají z uspoádání elektron.

V roce 1923 byl Bohr dekorován italskou akademií vd medailí Matteuciho. Roku 1926 se stal lenem Královské spolenosti v Londýn.

Od roku 1926 do roku 1927 pracoval jako Bohrv asistent nmecký fyzik Werner Heisenberg (1901 - 1976). Práv v Kodani zformuloval svj slavný „princip neuritosti“, který lámal a láme hlavy nejen fyzikm, ale hlavn filozofm.
V roce 1927 se stal zahraniním lenem Královské spolenosti v Edinburku.

Spolu s Heisenbergem Bohr uzavel bádání o atomových ásticích konstatováním, e mají vlastnosti ástic i vlastnosti vln. Tento jejich spolený poznatek uveejnil v roce 1927 na slavné Solvayské konferenci v Bruselu v roce 1927, kde o svých nálezech debatoval s Albertem Einsteinem (1879 - 1955). - Moná by se spíše mlo pekládat do eštiny jako Solvayova konference, protoe základem setkávání fyzik byl belgický chemik a prmyslník Ernest Solvay (1838 - 1922).

Bohr na této konferenci zdraznil vzájemné doplování obou tchto vlastností základních ástic hmoty. Sám to pozdji vysvtloval i pomocí starobylé filozofie na symbolu ínské monády, co je grafické znázornní vlastností fyzikálního svta pomocí symbol jin a jang, kde se rzné vlastnosti vzájemn prolínají a doplují i kdy jsou v uritém protikladu. Ono vzájemné doplování vlastností, vysvtlené Bohrem, bylo pijato ostatními fyziky pod pozdjším názvem „princip komplementarity“. - Konference se zúastnil výkvt evropské fyziky a Heisenberg na ní pedstavil svj „princip neuritosti“.

V roce 1929 napsal Bohr velmi zajímavý lánek „Atomová teorie a základní principy podporující popis pírody“ (The Atomic Theory and the Fundamental Principles underlying the Dscription of Nature), který byl zaloen na pednášce na Skandinávském setkání pírodovdc a publikován nejprve dánsky v asopise Fysisk Tidsskrift (asopis pro fyziku) v roce 1929 a pak v roce 1934 anglicky v periodiku Cambridge University Press. Zde popsal nový zpsob nazírání na fyziku, konstatoval její neuchopitelnost lidskými smysly. Pipomnl to i na Einsteinových objevech z teorie relativity pi zavedení nového fyzikálního rozmru - asu. Zabýval se v souvislosti s tmito objevy také otázkami fyziologickými a biologickými. ekl doslova: „O tomto prvním píkladu transmutace njakého prvku, ízené lovkem, meme íci, e v historii pírodních vd vyznauje epochu a odhaluje zcela nový obor fyziky, toti zkoumání vnitku atomového jádra.“
Tím zahájil i on sám bádání o atomovém jádru.

- Podobné lánky s filozofickým komentáem publikoval a do své smrti, napíklad s názvem „The Atomic Physics and human Knowledge“ (Atomová fyzika a lidské vdní).
Od roce 1932 obýval s manelkou „estnou rezidenci“, co byla pvodn vila rodiny Jacobsenových s velkou zahradou, kterou majitelé Carlsbergu odkázali dánské vd. Ve vile pobývali jako hosté nejvýznamnjší vdetí návštvníci Dánska. Bohr byl jejím druhým stálým obyvatelem a zde pijímal spolu s manelkou nejvýznamnjší svtové uence, ale i významné politiky. Prvním obyvatelem této vily byl Bohrv uitel filozofie a pítel jeho otce - dánský filozof Harold Høffding (1843 - 1931), jeho filozofické názory Niels Bohr pevzal. Nyní je budova vyuívána jako Carlsbergská akademie.

Bohr navrhl tzv. „kapkový model“ atomového jádra, kde vyšel z podobnosti mezi kapkou njaké kapaliny a pedstavou nukleové kapaliny, ve které se projevují objemové a povrchové síly. První závry svého zkoumání zveejnil v roce 1936 a vedlo to práv ke zdvodnní teorie o štpení jádra, kterou vypracoval v r. 1939 spolu s americkým teoretickým fyzikem Johnem Wheelerem (1911 - 2008), s podstatným konstatováním, e jaderné štpení bude spíše moné u ídeji se vyskytujícího izotopu uranu235, ne u jeho bnjší varianty uranu238. Bylo to na konferenci ve Washingtonu v lednu 1939, kde také Bohr oteven vysvtlil monost vytvoení jaderných zbraní.

Po nástupu Hitlera k moci našlo v Ústavu pro teoretickou fyziku útoišt nkolik nmeckých a rakouských vdc, kteí uprchli ped fašismem z rasových dvod.. Byla to pedevším Lise Meitnerová a její synovec Otto Frisch, kteí nejdíve v Nmecku s Otto Hahnem (1879 - 1968), pak v Dánsku s Bohrem zkoumali monost jaderného štpení; název „jaderné štpen í“ navrhl Frisch. Hahn pi útku Meitnerové aktivn pomáhal a spolu s dalším nmeckým fyzikem Fritzem Strassmannem (1902 - 1980) objev štpení atomových jader na zaátku jara 1939 dokonili.

V ústavu v Kodani také pracoval brnnský rodák, nmecko-idovský fyzik Georg Placzek (1905 - 1955), jeho rodina zaila tragický osud podobn postiených, a také napíklad fyzik maarského pvodu Edward Teller (1908 - 2003). Spolu s Bohrem se bhem druhé svtové války dostali vzájemn na opanou stranu fronty; Teller s Bohrem pracovali pro Ameriany pi vývoji atomové bomby a Heisenberg se stejným úkolem pro Hitlera. Je to pochopitelné u Bohra a Tellera, kteí oba byli idovského pvodu a nezbylo jim jiného ne z Evropy odejít...

Je a absurdní, e všichni tito velikáni fyziky byli zahledni do vize - byli jí zcela okouzleni - e naleznou jakousi zaslíbenou metu, cosi, co hledali moná i stedovcí alchymisté, pemnu prvk...
Transmutace prvk se jim sice podaila, ale kdy došli k uritým výsledkm bádání, zjistili, e nevede cesta zpt. Válka je rozdlila na ob strany fronty a nkteí z lidského hlediska prozeli a po Hirošim...

V roce 1939 byl Bohr jmenován prezidentem Královské dánské akademie a v r. 1940 lenem Americké filozofické spolenosti.
Kdy Nmecko v roce 1940 okupovalo Dánsko, stala se situace preo Bohrovy velice tkou, i kdy byl Bohr poktn, ale matin idovský pvod mu nacisté neodpustili. V tomto roce zaal fyziku studovat na kodaské univerzit Bohrv syn Aage.

Na podzim roku 1941 poádal v Kodani nmecký kulturní institut propagandistickou pednášku, kterou proslovili nmetí vdci Heisenberg a Carl Friedrich von Weizsäcker (1912 - 2007).
Této píleitosti chtl vyuít Heisenberg, aby pozdravil svého uitele a pítele Nielse Bohra. Došlo k setkání, kdy ml podle mnohých zdroj Heisenberg prohlásit, e „válka bude postupovat rychle a bude vybudována Evropa s vysokou technikou, zaloená na objevech kvantové fyziky a jaderné energie.“ Bohr byl šokován, také jeho spolupracovníci, nikdy se u s Heisenbergem osobn nesetkal...
Tehdejší setkání je interpretováno rzné. Rodina Bohrova, aby zabránila spekulacím, uvolnila v roce 2002 - padesát let po Bohrov smrti - koncepty dopis Nielse Bohra Heisenbergovi, v nich sice Bohr na tehdejší rozhovor vzpomíná, ale v dalších konceptech je vyjádeno, jak Heisenbergovi peje velmi srden k narozeninám a peje si, aby se setkali, aby se vše vysvtlilo.

Dramatické okamiky setkání z roku 1941 popisuje hra anglického dramatika Michaela Frayna (* 1933) „Koda“, kterou v souasné dob hraje praské Divadlo v Celetné. Tato epizoda z Bohrova ivota je rovn popisována tak, jak ji zail sám Heisenberg - v knize rakouského spisovatele Roberta Jungka (1913 - 1994) -„Jasnjší ne tisíc Sluncí“, která vyšla v r. 1956 a práv to pimlo Bohra, aby zareagoval a napsal Heisenbergovi dopis, kde reagoval na nkterá jeho tvrzení v knize uvedená. Poslední Bohrovy koncepty a patrn odeslaný dopis byly napsány asi rok ped Bohrovou smrtí pi píleitosti Heisenbergových šedesátin. e byl dopis odeslán, je patrné ze srdené Heisenberovy odpovdi...

Kdy se Bohr dozvdl, e má být nmeckými okupanty zaten, podle nkterých pramen nejen kvli svému idovskému pvodu, ale také kvli jeho odhodlání s okupanty na vývoji atomových zbraní pro íši nespolupracovat, prchl za velmi dramatických okolností na rybáské lodi do neutrálního Švédska. Zde se rodina rozdlila. Paní Bohrová se temi syny zstala ve Švédsku. Niels Bohr se za pomoci britské tajné sluby opt za dramatických okolností dostal do Velké Británie - v bombovém prostoru letadla neslyšel píkaz pilota k nasazení kyslíkové masky a pi letu ztratil vdomí. Syn Aage ho do Anglie následoval a spolu se pidali k projektu Manhattan v Los Alamos pi vývoji atomové bomby. Niels Bohr tam ml konspiraní jméno Nicholas Baker. Není zcela jasný Bohrv podíl na tomto projektu. Podle nkterých pramen byl jeho podíl zanedbatelný, podle jiných zdroj naopak podstatný, e byl toti hlavním konzultantem.

Ze známjších vdc tehdy spolupracoval s Amerianem Robertem Oppenheimerem (1904 - 1967), ji zmínným Edwardem Tellerem, s italským fyzikem Enricem Fermim (1901 - 1954), Amerianem Davidem Bohmem (1917 - 1992), nmeckým fyzikem Jamesem Franckem (1882 - 1964), anglickým fyzikem Jamesem Chadwickwm (1891 - 1974), ji jmenovaným Ottou Frischem, s Fermiho ákem - Italem Emiliem Segrem (1905 - 1989), Maarem Eugenem Wignerem (1902 - 1995), švýcarským fyzikem Felixem Blochem (1905 - 1983), který byl díve spolupracovníkem Heisenbergovým, s Maarem Leo Szilardem (1898 - 1964), který psal petice americkým vrcholným pedstavitelm proti uití atomové bomby, a Nmcem Klausem Fuchsem (1911 - 1988), kterého, na rozdíl od vtšiny ostatních Evropan, nepinutil k odchodu z Nemecka idovský pvod, ale píslušnost ke komunistické stran.

Ale také Bohr velice rychle rozpoznal nebezpeí pouití jaderných zbraní a u bhem války usiloval o nepouití atomové bomby. Dostal se k americkému prezidentovi Franklinovi Delano Rooseveltovi (1882 - 1945) a britskému premiérovi Winstonu Churchillovi (1874 - 1965). Navrhoval jim, aby se na poznatcích o vývoji jaderných zbraní podílel také Sovtský svaz, aby se zamezilo souti ve zbrojení a obnovily se pátelské vztahy mezi státy. Zvlášt Churchil to oste odmítl a prý to i komentoval ve smyslu, e se Bohr tímto pohybuje na hran smrtelného zloinu.

Po válce se Bohr vrátil do Dánska a velice se a do své smrti angaoval pro mírové vyuití jaderné energie a písnou kontrolu ve zbrojení. Svého reprezentativního obydlí pouíval k jednání jako místa schzek s vdci a politiky a zde byla paní Bohrová vynikající hostitelkou.

V roce 1947 byl dekorován nejvyším dánským rytíským ádem slona.

První otevený dopis Organizaci spojených národ proti závodm ve zbrojení napsal 9. ervna 1950. Vedlo to ve svých dsledcích k poádání první mírové konference, o ní u byla zmínka, která se konala 18. ervence 1955 v enev na nejvyšší úrovni. Summitu se zúastnily tyi vítzné mocnosti z druhé svtové války - Spojené státy, Sovtský svaz, Velká Británie a Francie. Za Sovtský svaz se zúastníl pedseda rady ministr Nikolaj Alexandrovi Bulganin a za USA Dwight Eisenhower. V sovtské delegaci byl ale u také Nikita Sergejevi Chrušov.

V roce 1955 se Bohr vzdal svého místa profesora kodaské univerzity a jeho místo zaal zastávat jeho syn Aage.

Roku 1957 byl Bohr vyznamenán americkou cenou za mír „Atoms for Peace Award“. Stále usiloval o mezinárodní spolupráci na poli vdy a o jaderné odzbrojení. V roce 1961 mu byla udlena dánská Sonningova cena.

Pokraoval a do své smrti s publikaní inností. Další filozoficky zamenou publikací je napíklad „Unity of Knowledge“ (Jednota poznání), vydaná roce 1955 v New Yorku. Poslední léta se zabýval znanou mrou vývojem molekulární biologie.

Jeho poslední vdecké bádání se odrazilo v jeho posledním lánku, uveejnném v nmin a po jeho smrti v roce 1963 v asopise „Naturwissenschaften“ (Pírodní vdy) pod názvem „Licht undd Leben - noch einmal“ (Svtlo a ivot - znovu). Byl to záznam pednášky, kterou Bohr pronesl 21. ervna 1962 v Ústavu pro genetiku na univerzit v Kolín nad Rýnem. Byl to pepis z autorova rukopisu, protoe krátce po proslovení pednášky Bohr onemocnl a i kdy se zdálo, e se uzdravuje, opak byl pravdou. Zemel 18. listopadu 1962 v Kodani na infarkt. Pochován byl do rodinného hrobu na hbitov Assistens Kirkegård v kodaském Nørrebro.

Podle otcových koncept a poznámek asopiseckou verzi jeho poslední pednášky v anglitin redigoval po otcov smrti Aage Bohr. Bylo to proto, e Bohr hodlal svou pednášku pednést v anglitin, ale krátce po píjezdu do Kolína zjistil, e ji dokáe pednést také nmecky - proto jsou vlastn dv tém originální verze v rzných jazycích. Bylo to ale téma, kterým se Bohr zabýval u v ticátých letech a jednalo se o jeho oblíbenou „komplementaritu“, tentokrát mezi fyzikou a biologií. Nejednalo se však jen o komplementaritu mezi tmito dvma pírodovdnými obory, ale i komplementaritu s teologií. Byla to také ale pednáška, která vedla k modernímu chápání genetiky - k genovým strukturám... Naznaoval, e ve vdách jsou zatím netušené a neprozkoumané oblasti.

Po otcov smrti se Aage Bohr stal také editelem Ústavu pro teoretickou fyziku, který byl pejmenován na Bohrv institut.

Pi pehledu Bohrových dalších aktivit zjistíme i jeho spoleensko-vdecký ivot. - Byl lenem mnoha vdeckých spoleností a výbor, jak dánských, tak zahraniních. Namátkou - lenství v Dánském výboru pro rakovinu, pedsednictví Dánské komise pro atomovou energii, královské istituty a akademie v Amsterodamu, akademie Berlín, Boloni, Bostonu, Göttingenu, Helsingforsu, Budapešti, Milán, Oslu, Paíi, ím, ve Stokholmu (Uppsala), ve Vídni, Washingtonu, Harlemu, Moskv, Trondheimu, Halle, Dublinu, Lutychu a Krakov. Byl doktorem honoris causa na rzných vysokých školách, napíklad v Cambridgi, Liverpoolu, Manchesteru, Oxfordu, na Sorbonn v Paíi, Basileji, Bombaji, Varšav, Harvardu, Aarhusu a jiných.

Jeho bysta je ped kodaskou univerzitou. Jeho jménem jsou pojmenovány rzné instituce, jako napíklad washingtonská „Knihovna Nielse Bohra“ zamená na historii fyziky.
Jeho jménem byl nazván prvek synteticky vyrobený v roce 1976 s atomovým íslem 107 - bohrium (Bh). Je po nm pojmenován i kráter na Msíci a planetka 3948 Bohr.
Niels je jedním z pedních pedstavitel vdeckého ivota - a moností, které svou pohnutou historií nabídlo dvacáté století. 
 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 20.11.2021  13:09
 Datum
Jmno
Tma
 20.11.  13:09 Jaroslava
 18.11.  22:16 Jaroslav
 18.11.  09:50 Vesuviana dky
 18.11.  09:21 Von