Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zlata,
ztra Andrea.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohnutá historie obrazu Alfonse Muchy

Kdy se v roce 1910 vrátil malí Alfons Mucha z Ameriky, ml ped sebou zcela jasné pedsevzetí: vytvoit soubor monumentálních obraz, na nich zachytí historicky významné okamiky ze ivota slovanských národ.

Ji o dva roky pozdji pedává mstu Praze první ti obrovská plátna Slovanské epopeje a v kadém z následujících let maluje nejmén dva další obrazy, v roce 1926 dokonce šest. Poslední Muchova práce – Písaha svornosti Slovan, namalovaná jako reakce na nmeckou okupaci, se stává podntem k jeho zatení gestapem. Je vyslýchán - Slovanská epopej je nacistickému reimu trnem v oku.

Vzáptí nato, 14. ervence 1939, slavný malí umírá.

Vedle slovanské epopeje však vzniklo i nkolik dalších významných obraz inspirovaných historickými událostmi z eských djin. Vzpomeme jen obraz Jana Rokycany pro radnici v Rokycanech.

Ve ticátých letech stavla Spoitelna v Nymburce své nové sídlo.
Z podntu pedsedy správní rady MUDr. Josefa Šrámka, primáe zdejší nemocnice, velkého znalce umní, byl k výzdob spoitelní dvorany zvolen rozmrný lunetový obraz. Pod dojmem shlédnutí Slovanské epopeje ve Veletrním paláci v Praze navrhuje doktor Šrámek poádat o vytvoení obrazu Alfonse Muchu.
Úspšným zprostedkovatelem se stává nymburský akademický malí Hanuš Bohman, který se s Muchou osobn zná.

 
  

Námt díla byl konzultován s historikem Václavem Vojtíškem, velkým znalcem stedovkých djin. Vycházel z významné historické události, která zásadním zpsobem ovlivnila další vývoj stedovkého Nymburka, a to píklon nymburských mšan k husitství.
 

Centrálním výjevem obrazu je slib vrnosti Nymburských husitským ideálm vkládaný pedstavitelem nymburských mšan do rukou knze Jana elivského.
K vytvoení díla definitivn pivolil tyiasedmdesátiletý Mucha pi své první návštv Nymburka v dubnu 1934, první skici si nartl pi dvou nkolikadenních pobytech v kvtnu a ervnu 1935, kdy domaloval obraz Píse pro praský Hlahol.

Stejn jako tento rozmrný obraz maloval i plátno pro Nymburk v prostorné kreslírn ivnostenské pokraovací školy v Kyšperku (dnešní Letohrad), kde v posledních letech dlouhodob pobýval u píbuzných své eny, v rodin továrníka Fischla.

Za pítomnosti autora byl obraz „Poddání Nymburka L.P.1421 Bohu a praanm“ nainstalován v ele spoitelní dvorany poátkem roku 1936.

Dnes u bohuel neijící Marie Hofmanová, dcera ezbáe Václava Hofmana, který pro obraz vytvoil podle Muchova návrhu vyezávaný rám vetn dvou ter se znakem Nymburka a alegorickým symbolem spoitelnictví – velím úlem, na tento okamik vzpomínala: „Byla jsem tehdy mladá uitelka a malí svtového jména mne velice zajímal. Setkala jsem se s ním v dob, kdy spolu s tatínkem instalovali ve spoiteln obraz, mnohokrát. Akoliv byl tatínek „jenom“ ezbá, Mistr Mucha si ho velmi váil a jejich vztah se odvíjel na úrovni vzájemné úcty a respektu ped prací toho druhého. Pracovali spolu nkolik týdn a pi slavnostním odhalení stál mj tatínek vedle autora obrazu a obma lidé, kterých se sešlo obrovské mnoství, gratulovali. Stejn jako panu primái Šrámkovi, z jeho podntu bylo dílo vytvoeno.“

V roce 1941 se spoitelna pesthovala do nové budovy na námstí a do uprázdnných prostor byla umístna veejná knihovna. Akoliv v dob okupace musela být celá ada výtvarných dl zobrazujících národní nebo slovanské námty ukryta, nebo byla dokonce zniena, zstal kupodivu Muchv obraz bez povšimnutí nmeckých úad na svém míst po celou válku. Peil bez úhony i padesátá léta.

Knihovna se v roce 1960 pesthovala do bývalého kina Oko a uvolnná budova byla velkým nákladem adaptována pro Okresní výbor Komunistické strany eskoslovenska. V tom okamiku se zaal odvíjet píbh, v nm bylo jedno z významných dl eské kultury málem znieno.

Obraz toti musel být z naízení tajemníka Bláhy, které znlo „okamit“, jako ideov nevhodný odstrann. Pekrásný rám byl rozezán a spálen a obraz z nj vyíznutý svinut a odloen do kotelny. Jen proto, e role byla píliš velká, nebyl spálen, ale odklizen na pdu.

Správce objektu v druhé polovin roku 1967 dostal za úkol „na pd uklidit a všechny ty krámy vyházet“. Protoe mu však bylo líto zniit velikou roli plátna (e je zevnit pomalované, vbec netušil), nebo si s ní snad nevdl rady, došel za jevištním mistrem Mstského Hálkova divadla Jendou Krupikou a ekl mu:

„Vy to plátno urit na njaké kulisy upotebíte!“

Kdy pan Krupika dovezl na dvoukoláku svitek plátna do divadla a na jevišti ho rozvinul, zjistil, e „jsou na nm namalovaný njaký paákové“. I kdy to byl prostý lovk, pece jen poznal, e to není ledajaký obraz, proto si k jeho prohlédnutí pizval malíe Hanuše Bohmana.

Ten byl v té chvíli jako u vytrení, jeliko se domníval, e obraz je navky ztracen. Nadšen se ujal jeho restaurování a po rekonstrukci divadla v roce 1968 byl obraz zavšen na eleznou oponu. Akoliv to nebyla ideální instalace, vdy elezná opona slouí k ochran proti rozšíení pípadného poáru mezi jevištm a hledištm, visel na ní dlouhých dvacet let.

Teprve v roce 1999 pro nj našel vedoucí nymburského muzea František Sýkora vhodné místo. Po zrušené „budovatelské“ expozici v prvním poschodí bývalé synagogy vznikala nová historická expozice „Nymburk v promnách vk“ a elo sálu bylo jako na míru pro restaurátorsky ošetený obraz Poddání Nymburka L. P. 1421 Bohu a praanm.

Pi píleitosti jeho konen reprezentativního a vhodného umístní se dokonce v depozitái muzea našly i vyezávané polychromované tere z pvodního rámu.

A ješt jednu peripetii, týkající se obrazu a Mistra Muchy, stojí zato zmínit.

V lednu roku 1995 objevil editel Mstského muzea v Letohradu Pavel Hrdina v depozitái na pd letohradského zámku na roletové tyi navinutý papír. Jaké bylo jeho pekvapení, kdy v nm identifikoval kresbu tukou - skicu k nymburskému obrazu.

Nkolik figur je na ní propracováno do maximálních detail, napíklad chlapec se sepnutýma rukama, boí bojovník opený o er monstrance i starý husita v pilb a s plnovousem.
 
Jan ehounek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 15.07.2021  16:35
 Datum
Jmno
Tma
 15.07.  16:35 Vclav
 14.07.  22:30 Jarmila
 14.07.  11:39 Vesuvjana dky
 14.07.  11:05 Von
 14.07.  08:12 olga jankov