Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Milan,
ztra Leo.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Na kafíku v Americe (16)

Sestika byla jako rybika
 
Cestou dom jsme se se sestrou zastavili ješt na pošt, kde musela z auta vystoupit, a pak v bance, která vypadala spíš jako benzinová pumpa bez erpacích stojan, kde naopak z auta nevystupovala. Zajela k jednomu z okének a podala úednici svou osobní kartu. Do mikrofonu sdlila obnos, který chtla vyzvednout. Z malé zásuvky, kterou pracovnice vysunula pod okénkem, si pak vyjmula peníze a s úsmvem ve tvái si ob pokynuly. Nastartovala, aby popojela asi sto metr ke garái jejich bytu. Mezi hromadou út a reklamních leták, které vyzvedla na pošt, se na m usmíval dopis z Prahy.

ekalo m tak hezké pokecání s rodinou. A to jsem ml ješt na e-mailu dopis od Michala. Ten u, coby inenýr a expert na programování na poítaích, ije se svou láskou v podkrovním byt v jedné praské vile. Ten mi dlal zase jiné radosti. Rozhodl se, e bude te od íjna pokraovat na další vysoké škole, na tak zvaném doktorandském studiu. A to ješt pi zamstnání. Všechny tyto píjemné zprávy, které se ke mn po nitkách dostávaly, mi svým zpsobem ulehovaly mj stesk po domov. Skonil pro m další den. Den, který byl opt plný záitk a milých pekvapení.

V plce týdne se doma opt objevil Tonda. Utahaný z práce a z cestování. Jeho práce nebyla špatn placená, ale nikdy nevdl dne ani hodiny, kdy bude muset odcestovat. Doma musel stát stále pipravený  pohotovostní kufr s obleením nejmén na ti dny, a kdy musel na delší cestu, pak se pidalo ješt pár drobností a vyráel z domova. Autem na letišt do Medisonu a odtud na nejbliší pestup bu v Milwaukee, nebo v Chicagu, protoe jeho cesty smovaly do všech moných konin USA. Byl-li to sousední stát, peváel se starým nepohodlným pick-upem. A jeho vlastní pracovní nápl? Ta spoívala v uvedení do perfektního provozu bu  nového, nebo opraveného strojního vybavení výroben uzenin. Pezkoušet nezávadnost nebo “vychytat mouchy” na takovém zaízení znamenalo vdy dny i noci nepetrité pohotovosti. Minimáln po dvou hodinách bylo nutné kontrolovat kvalitu výrobk a dolaovat celou výrobní linku. Pak nkolikahodinová, nkdy i celodenní  cesta zpt a druhý den ráno ml u za povinnost zpracovat písemné hlášení o prbhu svého zásahu.

Dnes jej po návratu ekala Dana s nepíjemným pekvapením.
“Tondo, budeš si muset vzít v pátek dovolenou a pojedeme odsthovat Davida z Michiganu do Kenoshy. Musíme dtem pece pomoci.”
Dan, byla-li pesvdena o správnosti svého rozhodnutí, neml nikdo šanci to vyvrátit. Antonín se chvíli vymlouval, e neví, co mu teba zítra pidlí za cestu, e neví, zda mu dají dovolenou, e bude muset v práci ješt to i ono…
“Podívej, kdy svému šéfovi rozumn vysvtlíš dvody, a to ty umíš, jist pochopí a uvolní t.”
Bylo rozhodnuto a sestra mohla vytoit íslo na Davida a zaít domlouvat podrobnosti.
“Davide, pijedeme s tátou v pátek v noci k Dane, kde se sejdeme s tebou. Ty zítra objednej sthováky na sobotu na ráno,… no, neboj, bude to stát asi dva tisíce, ale všechno vám zabalí a bez problém pevezou. My vám pomeme pakovat ty choulostivé vci a nkdy v sobotu odpoledne meme vyrazit. Cesta nebude trvat déle jak osm hodin a v nedli u meme odpoívat… Dobe, tak se pora ješt s Danou a zavolej nám zpt, jak jste se rozhodli.”

Zavolal asi za hodinu s tím, e se s enou domluvili, e peníze za sthování ušetí na pedplacení nájemného, kdy si vypjí nákladní auto a s pomocí rodi a bratra Pavla vše sami odsthují. Tondovi se to vbec nelíbilo. Vdy si podobnou anabázi, sthování sem do New Glarus z Michiganu, nedávno zaili sami. Vdl, jak je nespolehlivé ekat na vypjení nákladního auta a jak sthování a dlouhá cesta všechny fyzicky vyerpá. Ale co by neudlali rodie pro své milované dti. Bylo rozhodnuto. Se mnou se v tomto plánu nepoítalo. Sestra nechtla, abych narušoval v hotelu rozepsané sluby, a pedpokládala, e na tch pár drobností jich bude dost. Dopadlo vše úpln jinak – spíš podle pedpoklad Tondy.

Do bytu Davida, který opouštl, pijeli v pátek v noci a do rána pakovali. V sobotu ekali na pedání nákladního auta a tém do obda a úpln vyerpaní dorazili v nedli v ranních hodinách do Kenoshy. Zde pak skuten  odpoívali – ale na dekách na zemi, protoe u nemli sílu, aby si z auta vynosili postele. Dom pijel Tonda s Danou pozd veer. Odmítli jakoukoliv veei a spchali se poádn vyspat ped pondlním odchodem do práce.

Kdy v dalších dnech pi podrobném vyprávní znovu celou tu anabázi proívali, pipadalo mi to po mém msíním pobytu v této zemi naprosto absurdní, nesrozumitelné  a moná spíš “eské” – ale i to je Amerika. A co já sám doma? Ml jsem k dispozici pick-up a dva dny pro samostatn hospodaícího podnájemníka. Vypoádal jsem se s tím bez vtších problém. Do práce, protoe si m Dana rozmazlila, jsem se vozil autem. Zpátení cestou jsem si projel celé msteko “kíem kráem” – za hranice New Glarus jsem se neodváil, abych pípadn sob nebo mé rodin nezpsobinjaké nepíjemnosti. Zbytek asu jsem vnoval sekání trávy a hlavn jsem se mohl zamit na renovaci švagrova kesílka. K veei jsem jim pipravil hovzí na houbách a ani se nedokal jejich píjezdu.

 

Kdy jsem druhý den vstal, byl u Tonda v práci, a tak jsme s Danou probrali celé to nároné sthování. Sestika byla jako rybika. Vbec na ní nebylo poznat ty dva dny fyzické únavy a psychické vyerpání z nkolikahodinové cesty plné strachu, aby nkterý z idi za volantem nezaspal. Dokonce se rozhodla, e nebudeme nic vait a ped mým odchodem do práce se zastavíme na obd v druhém hotelu, jeho vlastníkem byl také Hans.

Hotel “Landhaus” oddlovalo od spojovací komunikace mezi Chicagem a Medisonem velké odstavné parkovišt. Byly to vlastn dv budovy, propojené v druhém pate prosklenou chodbou. Styl tohoto nov postaveného hotelu pln kopíroval hotely z úpatí švýcarských Alp. Budovy byly postaveny ve tvaru písmene “A”, s doškovou stechou, protaenou a  k prvnímu podlaí. Z venku pak celodevná fasáda mla u kadého okna, ve všech tyech podlaích truhlíky osázené rozkvetlými kvtinami. V interiéru s devným obloením stn, vyezávaným stylovým nábytkem a bohatou výzdobou, pocházející z rodné zem majitele, se kadý návštvník, i kdyby nechtl, musel cítit jako v horském hotýlku.

Struná charakteristika provozních ástí by znla asi takto: ubytovací kapacita pro necelých dv st osob, velká vstupní hala s recepcí, vinárna s barem, dv restauraní místnosti, monost posedt v letních msících na zahrad a opt ta malá perfektn vybavená kuchyka. První, co m pekvapilo pi vstupu do objektu, byl stejný personál, s kterým jsem se setkával v hotelu New Glarus. Te teprve se mi zaalo vyjasovat, e jejich astá nepítomnost nejsou volna, ale pracovní povinnosti v druhém hotelu.

Stravovací prostory zde slouily hlavn hotelovým hostm. Obané z blízkého okolí i místní se peván stravovali ve starém hotelu ve mst, který ml trojnásobnou kapacitu míst u stol. Byla tudí vyuívána i pro turistické  zájezdy.

S Danou jsme se posadili do úpln prázdné restaurace.
“Ty u jsi zde nkdy byl?… e t tu kadý zdraví a dokonce servírka vdla, e ty si dáš k obdu pivo.” Nemohla tušit, e to jsou vlastn mí  kolegové.
“Ne nám pinesou jídlo, pjdu se podívat ješt do kuchyn, zda se tam setkám teba s njakým známým.”… A ne se Dana vzpamatovala, stál jsem “tváí  v tvá” pekvapenému Mikovi. V ruce u drel naši objednávku, ale kdy zjistil, e se jedná o mne a sestru a jídelní lístek, který je stejný jako v “horním” hotelu, nám nenabídne nic neznámého, vzal m kolem ramen se slovy: “Podívej,”… a otevíral velkou horkovzdušnou troubu, kde se pekla zadní polovina selete. “Ochutnej!… No a te jdi do druhé jídelny. Je tam pipravený bufetový stl pro hosty ze Švýcar. Ne pijedou, vy si tam mete vybrat se sestrou, na co budete mít chu.”

Byla to nádhera. Vše nejlepší, ím se Mike mohl pochlubit ze studené i teplé kuchyn dle švýcarských a amerických recept. Po výborném obd se mi vbec nechtlo do práce. V okamiku, kdy jsem stanul u svého pracovního stolu, plného pipravených surovin ke zpracování, se mi zaínalo vybavovat, kam mizí to obrovské mnoství  jídla, které se zde vícemén v polotovarech denn pipraví. ást se vyexpedovala zde a o zbývající ásti jsem se domníval, e slouí Mikovi na poádání rzných party, kterých bylo i nkolik v týdnu. Byl to Mike, který v hotelu New Glarus ml slubu pouze jeden den v týdnu a práv on to byl, který denn ráno odváel minimáln polovinu zásob z mrazák a chladicích box. Ani ve snu by m nenapadlo, e lednice, které  denn napluji, slouí nejen pro zdejší hotel a pro oberstvení na mnohaetných oslavách v okolí msta, ale jsou také hlavní zásobárnou hotelu Landhaus. S Joem, s kterým jsem ml dnes slubu, bych se o pravdivosti mých názor, kam se všechny suroviny expedují, tko v “pantomim” dozvdl. Musel jsem si na potvrzení mých domnnek pokat a na samý závr mého pobytu.

Pokraování  píšt...
Jan Kurka
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
 
 Datum
Jmno
Tma