Jak jim ulevit od svìdìní, pálení a øezání?
Léto pøedstavuje pro oèi nároèné období – škodí jim klimatizace, chlorovaná, zneèištìná i slaná voda, ostré slunce i alergeny v ovzduší. Výsledkem mohou být suché a podrá¾dìné oèi, otoky, svìdìní i infekèní zánìty, které není radno podceòovat.
KLIMATIZACE PLNÁ BAKTERIÍ
Horké letní dny bez klimatizace si spousta lidí nedovede pøedstavit. Klimatizaèní zaøízení se stále èastìji instalují nejen do kanceláøských prostor, obchodù a dopravních prostøedkù, ale i do domácností. V dùsledku toho se mù¾e rozvíjet celá øada obtí¾í – sucho v nose a krku, bolest hlavy, ztuhlost krèních svalù, dýchací obtí¾e a v neposlední øadì také svìdìní a suchost oèí. „Mezi nejèastìjší obtí¾e patøí osychání povrchu oka. Nejnáchylnìjší bývají lidé, kteøí trpí sní¾enou schopností tvorby slz nebo zhoršenou kvalitou slzného filmu. S takovými pacienty se pak lékaøi setkávají v oèních ambulancích. Pacienti popisují nepøíjemné projevy jako pocit písku v oèích, pálení, øezání èi paradoxnì i zvýšené slzení,“ popisuje Pavel Stodùlka, pøednosta sítì oèních klinik Gemini.
Nejvìtší riziko spojené s provozem klimatizace pøedstavuje výskyt a zvýšená kumulace škodlivých mikroorganismù, které se mohou dostat do tìla. Stejnì tak mohou zdravotní problémy zpùsobovat vìtráky namíøené pøímo na èlovìka. Jakýkoli proud vzduchu obecnì vysušuje poko¾ku a mù¾e zpùsobovat pálení oèí. Pokud se nepøíjemné pocity spojené se suchostí oèí neléèí, mù¾e dojít ke zhoršení projevù nebo k oslabení pøirozené ochrany povrchu oka. Hrozí vyšší riziko infekce a vzniku zánìtu. „Dùle¾ité je oèi pravidelnì hydratovat ještì pøedtím, ne¾ èlovìk pocítí pøíznaky suchosti. Aplikace umìlých slz bez konzervaèních látek mù¾e nepøíjemným projevùm pøedejít nebo oèím ulevit.
Dobrou zkušenost také máme s produkty obsahujícími kyselinu hyaluronovou, která je velmi dobøe snášena a podporuje stabilní slzný film. Zdravotním problémùm souvisejícím s klimatizací lze také pøedcházet vhodným nastavením vlhkosti, intenzity foukání vzduchu do prostoru, nikoli na tìlo, a pravidelným vìtráním klimatizované místnosti,“ doporuèuje Martina Šajdíková, lékaøka oèní kliniky Gemini.
I S LEHKÝM ZÁNÌTEM VYRAZTE K LÉKAØI
Letní mìsíce bývají pro oèi nejnároènìjším obdobím. Na vinì je intenzivnìjší sluneèní záøení, èastìji zapnutá klimatizace, nadmìrnì chlorovaná nebo naopak zneèištìná voda. Veškeré tyto faktory jsou pro oèi velmi zatì¾ující a èasto jsou pøíèinou zánìtlivého onemocnìní oèí. „Zánìty oèí jsou nejèastìji pøipisovány bakteriální nebo virové infekci. Ojedinìle však mù¾ou být i nespecifické. Prùbìh a klinický obraz se liší podle toho, která oèní struktura je zasa¾ena. Mezi nejznámìjší patøí zánìty spojivek, rohovek, víèek nebo nitrooèní zánìty. Hlavními projevy zánìtù jsou zarudnutí oèní spojivky, pocit cizího tìlíska v oku, svìdìní, pálení. Mù¾e se však objevit i bolest oka, zaml¾ené vidìní, citlivost na svìtlo nebo otoky oèních víèek,“ popisuje dále Pavel Stodùlka.
S návštìvou lékaøe není dobré otálet. Je tøeba mít na pamìti, ¾e pokud se potvrdí infekèní zánìt, mù¾e snadno postihnout všechny èleny domácnosti. Je proto tøeba dodr¾ovat pøísnìjší hygienické zásady a vyvarovat se pùjèování vìcí, které pøišly do styku s nemocným okem. „Tento typ zánìtu je velmi naka¾livý. Pøi zánìtu oka je nutné dodr¾ovat urèitá hygienická pravidla – nemocný by mìl pou¾ívat vlastní ruèník a hygienické potøeby, mìl by se vyhnout mnutí a sahání do oka. Nedoporuèuje se pou¾ívání kosmetiky pøímo na oèích ani v jejich okolí. Pokud trpí nemocný dioptrickou vadou, je doporuèeno bìhem léèby omezit nošení kontaktních èoèek – v tomto pøípadì jsou brýle pohodlnìjší i hygieniètìjší. Zanícené oko mù¾e být rovnì¾ citlivé na svìtlo, proto je vhodné nosit tmavé brýle, které podrá¾dìní svìtlem zmírní,” doporuèuje lékaø.
OD OTOKÙ POMÙ®E CHLAD I VYŠŠÍ POLŠTÁØ
Otoky oèí jsou v letních mìsících èastým problémem, který souvisí zejména s alergiemi, horkem a zadr¾ováním tekutin v oblasti oèního okolí. „V horku dochází k rozšíøení cév, co¾ mù¾e u citlivìjších lidí zpùsobit, ¾e cévy více propouštìjí tekutinu do podko¾í a dochází k otoku. Dùvodem mù¾e být i sezónní alergie a následná imunitní reakce. Od otokù mohou pomoci studené krémy s obsahem kofeinu, aloe vera nebo hydrataèní oèní krémy. Naopak je dobré vyvarovat se krémù s látkami, které by mohly podrá¾dìní ještì zhoršit, takovou je napøíklad retinol. Vhodné je aplikovat studené obklady na kratší èasový úsek nìkolikrát dennì – napøíklad na 10 minut ka¾dou hodinu, aby se nenachladily dutiny. Také se doporuèuje spát s podlo¾enou hlavou, aby se tekutina bìhem noci nezdr¾ovala v oblasti víèek. Pokud se otoky opakují èasto nebo trvají dlouho, je dobré navštívit alergologa, pøípadnì podstoupit vyšetøení štítné ¾lázy èi ledvin pro vylouèení interní pøíèiny,“ radí Pavel Stodùlka.
SVÌDÌNÍ OÈNÍHO OKOLÍ: NEMNOUT!
Svìdìní oèního okolí patøí v letních mìsících k èastým obtí¾ím. Jemná kù¾e reaguje velmi citlivì na pot, prach nebo kosmetiku, co¾ mù¾e vést k zarudnutí, pálení a nutkání k tøení oèí. „Svìdìní je typickým projevem alergie nebo podrá¾dìní poko¾ky, napøíklad na pyl, prach, kosmetiku èi make-up. V létì se mù¾e tento problém zhoršit kvùli vysušené poko¾ce, která ztrácí svou pøirozenou ochrannou bariéru proti vnìjším vlivùm. Dùle¾ité je oèi nemnout. To toti¾ mechanicky drá¾dí rohovku a deformuje ji. Opakované mnutí oèí mù¾e zpùsobit trvalou deformaci rohovky se zhoršeným vidìním. Pøi mírných obtí¾ích je vhodná pravidelná aplikace hypoalergenních oèních krémù, pøi výraznìjších obtí¾ích vyšetøení u ko¾ního èi oèního lékaøe, který mù¾e pøedepsat lokální nebo celkovou terapii,“ øekla Bohdana Polišenská, lékaøka oèní kliniky Gemini.
PO KOUPÁNÍ KAPKY
Zejména u moøe se mnozí lidé rádi dívají pod vodou a sledují podvodní ¾ivot. Bez potápìèských brýlí by to ale dìlat nemìli. Krátkodobé otevøení oèí pod vodou bez ochranných brýlí obvykle nièemu nevadí, pokud není voda zneèištìná a potápìè má oèi zdravé. Delší styk otevøených oèí s vodou u¾ ale mù¾e zpùsobit podrá¾dìní oèí a následné problémy. Slaná moøská voda oèi drá¾dí a zpùsobuje štípání, pálení a øezání oèí. Ani èeské vody nejsou pro lidský zrak zcela bezpeèné. „V tuzemských koupalištích se nachází velmi èasto vìtší mno¾ství chloru, který pùsobí negativnì na povrch lidského oka. Èasto dochází k pocitu pálení a vzniku zarudnutí oèí. Tyto potí¾e mohou pøerùst v zánìt spojivek. V rybnících, kde je pøírodní, a tudí¾ neudr¾ovaná voda, je pøíznivé prostøedí pro pøe¾ívání bakterií a virù, nejèastìji se tam ve vìtším mno¾ství mno¾í sinice. Koupání ve vodì s velkým výskytem sinic mù¾e zpùsobit zánìt spojivek nebo rohovky. Léèba takových zánìtù bývá komplikovaná, navíc mohou trvale poškodit zrak. Nebezpeèné jsou sinice hlavnì pro malé dìti, starší lidi, tìhotné ¾eny, alergiky a nositele kontaktních èoèek. Proto je dobré chránit si zrak plaveckými nebo potápìèskými brýlemi,“ popisuje Pavel Stodùlka.
Po koupání je dobré vìnovat oèím péèi. Zamezí se tak pøípadným komplikacím. „Bìhem plavání se mù¾e do oka dostat cizí tìlísko, napøíklad jemný písek. Z toho dùvodu je dùle¾ité si oèi po koupání nemnout, proto¾e i drobné zrnko písku mù¾e oko nepøíjemnì poškrábat. Pøecitlivìlost oèí na chlorovanou vodu také není výjimeèná. Proto doporuèuji po koupání oèi propláchnout èistou vodou nebo radìji pou¾ít umìlé slzy, které oko omyjí, zbaví ho pøípadných neèistot a zároveò zklidní,“ uzavírá svìtovì uznávaný oèní chirurg.
