Vyšli jsme z palermské katedrály, která je snad nejkrásnìjší a nejzajímavìjší památkou hlavního mìsta Sicílie. V jejích nádherných prostorách jsme kromì mnoha dalších umìleckých skvostù mohli vidìt korunu sicilské královny z 12. století a velkolepé hroby dávných sicilských králù. Vycházíme na hlavní ulici a proplétáme se chaotickou mìstskou dopravou s troubícími a páchnoucími auty a motorkami k parku u královského paláce a pak pìknou bránou Porta Nuova ven z mìstských hradeb. K ukonèení prohlídky mìsta nám chybí ještì jedna zajímavá kuriozita, jakou si dá ujít jen málokterý návštìvník Palerma - pokud mu ovšem nevadí ponoøit se na chvíli do svìta dávno mrtvých obyvatel mìsta.
Jde toti¾ o návštìvu skuteèného høbitova v podzemí Kapucínského kláštera, kde se nachází nìkolik tisíc mumií. Po opuštìní historického centra procházíme ulicemi s modernìjší zástavbou, kde nás místní obèané s ochotou smìrují ke starému klášteru.
Palermo - mìstská brána
V klášteøe kapucínù se zaèalo pohøbívat v podzemních kryptách u¾ roku 1621 - nejprve to byli pouze zemøelí mniši, ke kterým v prùbìhu let pøibyly i význaèné církevní a pozdìji i svìtské osobnosti. A postupem èasu se prý stalo jakousi presti¾ní zále¾itostí pro bohaté palermské mìš»any získat za nemalý obnos místo u kapucínù a po smrti nechat spoèinout své tìlo k vìènému odpoèinku v klášterních kryptách. Jak se toti¾ brzy zjistilo, vzduch v podzemních prostorách doká¾e témìø dokonale mumifikovat a zachovat témìø neporušená lidská tìla na dlouhá staletí.
Sestupujeme po úzkém schodišti do podzemí a vstupujeme do rozlehlých chodeb, ve kterých bylo uchováno na 8 tisíc mumifikovaných lidských tìl. V souèasnosti jich prý lze vidìt asi tøi tisíce.
V labyrintu chodeb, kde by se snad dalo i zabloudit, zaplòují mumie výklenky stìn a¾ ke stropu - nìkteré jsou umístìny v zasklených rakvích, ty zachovalejší ještì ve svých odìvech stojí jen tak kolem stìn. Je tu zákaz fotografování a na pietní chování návštìvníkù dohlí¾ejí kamery i strá¾ci. Má to ovšem i svùj ryze praktický dùvod - jak zjiš»ujeme pozdìji u východu, v obchodì se suvenýry tu prodávají znaènì pøedra¾ené pohledy na nejzajímavìjší mumie. A tak si vùbec nevyèítáme, ¾e se nám pøedtím podaøilo poøídit alespoò pár snímkù pro dokumentaci.
Kroky všech zvìdavých návštìvníkù smìøují obvykle k místu, kde je uprostøed jedné z hlavních chodeb krypty umístìna nevelká sklenìná rakvièka. Le¾í v ní dvouletá holèièka Rosalie Lombardo, která zemøela v roce 1920 a díky speciální metodì balzamování vypadá dodnes jako by jen spala.
A¾ témìø zázraèný zpùsob uchování jejího tìlíèka ve svì¾ím stavu je prý tajemstvím, které se souèasní palermští vìdci marnì sna¾í rozluštit. V podzemních kryptách, pøesto¾e jsou tak rozsáhlé a vzdušné, je podivnì tì¾ký vzduch, ze kterého nás nakonec škrábe v krku. A tak radìji vycházíme ven do sicilského podveèera plného vùnì kvìtin z klášterní zahrady.
Palermo - královský palác
Kapucínský klášter má bohatou knihovnu, plnou vzácných dìl øeckých a øímských autorù, která by také urèitì stála za prohlídku. Musíme se ale vydat dál. A tak odcházíme, ještì dlouho plni dojmù z té zvláštní návštìvy klášterního podzemí, které v sobì skrývá tisíce dávných lidských ¾ivotù, zmizelých v bìhu èasu.
