Pøíbìhy zemské atmosféry
aneb Za vše mù¾e klima nebo poèasí (48)
Teplotní extrémy èeské republiky
V tìchto ponìkud delších, èísly nabitých pøíbìzích si uká¾eme, jaké teplotní extrémy nám namíchala naše milá atmosféra nad naším malým územím ve støední Evropì. Bude to pøehršel zajímavých èísel, pøedstavující nejteplejší a nechladnìjší prùmìrné roèní, sezónní a mìsíèní hodnoty teploty v historii mìøení v pra¾ském Klementinu od roku 1771. Asi tušíte, ¾e to budou èasto extrémy velmi èerstvé a nebudete se pøíliš mýlit! Budu pøitom uvádìt odchylky od nejdelšího dvousetletého klementinského teplotního normálu a je tøeba upozornit, ¾e novìjší poslední, ale mnohem „kratší“ normály – padesátiletý, ètyøicetiletý a zejména tøicetiletý, jsou a¾ o +1°C. vyšší.
Nejteplejší rok …………………2007, 12,1°C = +2,7°C. nad normálem.
Nejchladnìjší rok ……………... 1838, 7,2°C. = –2,2°C. pod normálem.
Nejteplejší jaro ………………... 2007, 13,2°C. = +4,0°C. nad normálem.
Nejchladnìjší jaro …………….. 1785, 4,6°C. = –4,6°C. pod normálem.
Nejteplejší léto ………………… 2003, 22,3°C. = +3,5°C. nad normálem.
Nejchladnìjší léto ………………1844, 16,4°C. = –2,4°C. pod normálem.
Nejteplejší podzim …………….. 2006, 13,0°C. = +3,3°C. nad normálem.
Nejchladnìjší podzim ………….. 1786, 5,8°C. = –3,9°C. pod normálem.
Nejteplejší zima ……………… 2006/07, 5,8°C. = +5,7°C. nad normálem.
Nejchladnìjší zima ……………1829/30, -6,1°C = –6,0°C. pod normálem.
Nejteplejší mìsíc – srpen ……….. 1807, 25,3°C. = +6,3°C. nad normálem.
Nejmrazivìjší mìsíc – únor ……. 1929, -11,0°C. = -11,5°C. pod normálem.
Za povšimnutí jistì stojí upozornit na to, ¾e náš nejstudenìjší podzim byl stejnì „teplý“, jako neteplejší zima! A asi se ještì bude hodit i vysvìtlení, proè záporná extrémní odchylka teploty od normálu v nejmrazivìjším únoru je o tolik vìtší ne¾ kladná odchylka v nejteplejším srpnu. Tak tedy – mù¾e za to naše kontinentální klima. Prostì – Sibiøská anticyklona se prosazuje v zimì mnohem agresivnìji ne¾ Azorská anticyklona v létì. (Ach – èím to asi bude, ¾e se nám stále vtírá myšlenka, ¾e západ je tak nìjak mnohem pøíjemnìjší ne¾ východ?)
A na ty nejextrémnìjší zále¾itosti se podívejme ještì trochu podrobnìji pìknì po poøádku.
V nejchladnìjší zimì 1829/30 byly všechny tøi zimní mìsíce hluboko pod dlouhodobým normálem a vyznamenaly se zejména prosinec s lednem. V Praze zaèalo mrznout k ránu vlastnì u¾ 13. listopadu a s výjimkou tøí dnù kolem 10. února mrzlo a¾ do 26. února! Pøímo neuvìøitelných deset tzv. arktických dnù, kdy i pøes den zùstala teplota pod –10°C. bylo zaznamenáno v období od 26. ledna do 4. února 1830. Vrchol mrazù pøinesl 30. leden, kdy rtu» v teplomìru nevylezla nad – 18°C.! Nevíme, zda bychom nyní my zhýèkanci pøe¾ili.
Nejchladnìjší léto se dostavilo za 14 let. A zde je tøeba upozornit na nejzajímavìjší fakt, ¾e naše nejchladnìjší léto v roce 1844, bylo vlastnì pod normálem „jen“ o 3,0°C. Za celé tøi letní mìsíce bylo v Praze jen 9 letních dnù s maximální teplotou nad 25°C. V èervnu jich bylo 6, v èervenci 1 a srpnu 2. Naši prapraprapøedkové se tehdy asi moc koupat nemohli!
Vùbec nejvìtší mìsíèní extrém nám pøinesl arktický únor 1929. Tehdy se „povedla“ zejména druhá polovina zimy, nebo» prùmìrné denní teploty zùstávaly pod bodem mrazu od 22. ledna a¾ do 5. bøezna a ranní mráz byl v Praze ještì 22. bøezna! V únoru pak bylo v Praze 7 arktických dnù s denním maximem pod –10°C. a další 4 takto mrazivé dny byly ještì zaèátkem bøezna! Pra¾ský „mrazový“ rekord je ze dne 11. února 1929, kdy bylo namìøeno minimum –27,1°C., ale hlavnì, tehdy padl oficielní celorepublikový rekord –42,2°C., kterou¾to hodnotu namìøili v Litvínovicích u Èeských Budìjovic.
Tìmto rekordním mrazùm ale pøedcházela velmi kuriózní „oteplovací“epizoda v lednu 1929. 12.1. namìøili v Klementinu minimální teplotu –19,9°C., maximální –6,5°C., pak se rychle oteplovalo a ranní minimum 13.1 bylo +4,4°C. a maximum odpoledne +8,4°C. Tedy ètyøiadvacetihodinové oteplení maxim o 14,9°C. a minim dokonce o 24,3°C.! Prùmìrná denní teplota 12.1. byla pak –10,1°C. a 13.1. +5,9°C. – tedy rozdíl 16°C.
Pro nás i jinak tak dùle¾itý rok 1968 zaèal hned v lednu velkým extrémem. Rozdíl mezi minimálními ranními teplotami ve dnech 14. ledna a 15. ledna na Šumavì v Lenoøe èinil 28,7°C., a to smìrem nahoru. Je to tedy nejvìtší tzv. advekèní oteplení, zpùsobené proniknutím velmi teplého vzduchu od jihozápadu.
Po deseti letech nám pøíroda pøichystala další bonbónek pøesnì na Silvestra roku 1978. Konec prosince byl velmi teplý, 31.12. se u nás pohybovaly teploty odpoledne kolem +12°C.
Výrazné frontální rozhraní se udr¾ovalo asi po dva dny na našich severních pohranièních horách. Veèer a v noci se pak zaèal velmi studený arktický vzduch doslova protlaèovat pøi zemi horskými údolími a pak teprve bìhem 1. ledna 1979 pronikl rychle na celé naše území. Toto rekordní ochlazení si u¾ asi pamatuje i støední generace, a tak ji pøipomeneme nìkolika následujícími údaji:
Od 21 hod. 31.12.1979 do 21.hod. 1.1.1980 – Frenštát pod Radhoštìm o 30,5°C.
Na Lysé hoøe se dne 1.1.1980 od 7. do 14. hodiny ochladilo o –23,4°C.
A jak ochlazování postupovalo v Praze – Libuši:
31.12.1978 ve 14 hod. namìøeno +11,4°C., veèer v 21hod. –10,5°C. a ráno 1.1.1980 v 7 hod. –18,0°C.! Rozdíly si prosím vypoètìte za domácí cvièení!
Dlouhých 170 let dr¾el primát nejteplejšího léta rok 1834. Léto roku 2003 však u nás bylo „obzvláštì vypeèené“. Zejména první dva letní mìsíce byly znaènì nad dlouhodobým normálem, srpen docela slušnì také a suma sumárum to dalo prùmìrnou teplotu celé sezóny 22,3°C., co¾ je +3,5°C. nad sezónním normálem a rok 1834 tím byl pora¾en o +0,2°C.
20. srpna 2012 kolem 16. té hodiny vyšplhala v Dobøichovicích rtu» v teplomìru na 40,4°C. Tím byl o +0,2°C. pøekonán náš absolutní teplotní rekord z konce èervence v roce 1983, kdy v Uhøínìvsi namìøili maximum 40,2°C. Hodnotu slabì pøes 40°C. pak namìøili i na nìkolika dalších místech, a i na šumavském Churáòovì v nadmoøské výšce pøes 1000 m byl tropický den s teplotou nad 30°C.
Jistì je zajímavé, ¾e k tìmto maximálním hodnotám šplhala teplota z dosti nízkých minimálních teplot. V Dobøichovicích namìøili ráno 13°C., a tak rozdíl mezi minimální a maximální teplotou zde byl více ne¾ 27°C.! Na jednom z nejchladnìjších míst na našem území – na šumavské Rokytské slati vystoupila bìhem dvou hodin po východu Slunce teplota z 1°C. na 24°C. a odpolední maximum pak bylo 28°C. Naopak na Snì¾ce byl rozdíl mezi minimální a maximální teplotu necelých 7°C. (18°a¾ 24,5°C.)
A ještì nìco o teplých zimách, kde se naší atmosféøe také nyní díky globálním klimatickým zmìnám „daøí“ bodovat. I zde se opravdu velmi dlouho na špici dr¾ely teplé zimy 1795/96 a 1793/94. Na pár desetin stupnì C. se k nim pøiblí¾ily u¾ zimy 1997/98 a 2007/07, teprve ale zima 2006/07 je pøekonala o hned +1,5°C. Prosinec 2006 s prùmìrnou teplotou +5,3°C. byl šestý nejteplejší od roku 1771, (stále vede prosinec 1934 s teplotou +6,3°C.), leden 2007 s teplotou 6,3°C. se vyhoupl na 1. místo a únor s teplotou 5,9°C. se umístil tìsnì pod stupni vítìzù na místì ètvrtém, (v èele je únor 1990 s teplotou +6,5°C., co¾ je náš historicky neteplejší zimní mìsíc). Podtr¾eno a seèteno – zima 2006/7 se opravdu zapsala do našich meteorologických dìjin prùmìrnou sezónní teplotou +5,8°C. Dá se dokonce konstatovat, ¾e ve vnitøní Praze jsme tehdy vlastnì vùbec ¾ádnou zimu témìø nemìli!
A teï mi nezbývá ne¾ se omluvit za tu záplavu èísel, ale snad se to dalo pøe¾ít.
Foto: internet
Vladimír Vondráèek
