Hrad a zámek Lemberk
Hrad zalo¾ený ve ètyøicátých letech 13 století, mìl støe¾it významnou obchodní cestu z Èech do ®itavy. Zakladatelem byl Havel z rodu Markvarticù patøící mezi pøední osobnosti na dvoøe Václava I i Pøemysla Otakara II. Byl uveden jako majitel v listinì Václava I. z roku 1241 která je pova¾ována za padìlek, a tak se pova¾uje za dùvìryhodnìjší starší listina z roku 1249. Název hradu byl odvozen od rodového znaku Markvarticù, kterým byla lvice (Löwenberg). Je spojován s èeskou šlechtiènou Zdislavou z Lemberka (asi 1220-1252) léèitelkou, zakladatelkou dominikánského kláštera a špitálu v Jablonném v Podještìdí konající mnohá dobra. V roce 1907 byla blahoøeèena (Pius X) a v roce 1995 prohlášená za svatou (Jan Pavel II).
Postupnì byl hrad pøestavován na zámek a od poloviny 17 století se provádìly zásadní barokní úpravy s unikátním bajkovým stropem (1610) na motivy Ezopových bajek i štukovou výzdobou. Osudný pro zámek byl rok 1971 kdy došlo k rozsáhlému zøícení korunní øímsy a zámek byl na dlouhá léta pro veøejnost uzavøen. Po rozsáhlé opravì byl otevøen a¾ v roce 1992 a Zdislava tam má svou komùrku.
Zajímavý interiér i exteriér lákal i filmaøe. Byla tam natoèena stále nestárnoucí pohádka Císaøùv pekaø a Pekaøùv císaø, a i další pohádky a filmy. Zájem o filmování tam mìli Nìmci, Francouzi, Rusové èi Italové.
A pochopitelnì i èeská televize v Toulavé kameøe, pøi soutì¾i O poklad Ane¾ky Èeské, Poutní místa èi TaJeMno. Byla tam natoèena Poslední Aristokratka èi Místo zloèinu Opo¾dìná vra¾da.
Zámek je znám i svými podivnými úkazy, kdy kasteláni, prùvodci i nìkteøí návštìvníci byli svìdky neobvyklých paranormálním jevùm. V roce 1977 tam pøespal badatel Ivan Mackerle, který mimo jiné popisoval, ¾e v podkroví bylo slyšet tì¾ké kroky i kdy¾ se tam ráno zjistilo, ¾e tam nebyla porušena souvislá vrstva prachu ani ¾ádná pavuèina nebyla zpøetrhána.
Tì¾ké dunivé kroky slyšela i jedna kastelánka s pøesvìdèením, ¾e ji jen pøátele chtìjí vystrašit. Hlídala v kapli s baterkou a kdy¾ se kroky ozvaly rychle dveøe otevøela - do prázdné chodby. Právì kaple Seslání Ducha svatého patøí k nejtajemnìjším místùm zámku. Obèas jsou z ní ze zamèené místnosti slyšet zvuky varhan nejen v noci, ale ve dne.
Tajuplné události se dìjí i v Bajkovém sále, kde se nachází posunuté exponáty èi rozházené kvìty, pøesto¾e místnost je uzamèená. Pøi podezøení na vloupání byli nìkolikrát povoláni policisté se slu¾ebními psi, ovšem psi do urèitých míst odmítli vstoupit. Za sedmileté války tam byl vojenský lazaret, kde zemøelo mnoho lidí.
I okolí zámku pùsobí velmi silnì bez ohledu, zda vìøíme nebo jsme nevìøící. Nachází se zde mnoho pozitivních míst, ze kterých mù¾eme naèerpat energii. Zdislavina studánka má léèivý pramen s vysokým obsahem støíbra. I kamenný kruh pod názvem Bezèasí, který vznikl bìhem sochaøského sympozia v devadesáti letech se pokládá za léèivý.
Uklidòujícím dojmem pùsobí nedaleké Jablonné v Podještìdí, kde v bazilice sv. Vavøince a sv. Zdislavy jsou umístìny ostatky této svìtice. Údajnì tam vede podzemní chodba z Lemberka.
Nìkolik do skály vytesaných sklepù a štol jsou pøíèinou povìstí o tajných chodbách a úkrytech plných pokladù. Návštìvníci sklepení mohou vidìt do stìny vytesaný letopoèet zalo¾ení. Oficiální zmínka o chodbì dlouhé pøes dva kilometry není, sice obèas se našlo nìco, co mohlo naznaèovat její existenci, ale byla to jen planá nadìje. Mo¾ná, ¾e ji nìkdo pøece jen objeví a zapíše se tak do historie.
Lemberk a jeho okolí zùstává stále rájem pro badatele nadpøirozena.
