Oèkování je klíèem k ochranì seniorù pøed záva¾nými infekcemi
Pneumokokové infekce a chøipka patøí mezi nejèastìjší pøíèiny hospitalizací starších lidí. Lékaøi apelují na nutnost vèasné imunizace.
Vakcinace jako nová forma prevence kardiovaskulárních chorob
Pneumokokové infekce, chøipka èi další respiraèní onemocnìní pøedstavují pro starší populaci vá¾né zdravotní riziko. U seniorù se èastìji objevuje zápal plic, sepse nebo meningitida, pøièem¾ pøíznaky onemocnìní v nìkterých pøípadech nejsou tak výrazné, jako u ostatní populace, pøesto jejich¾ prùbìh bývá záva¾nìjší ne¾ u mladších osob. Dùvodem je pøirozené stárnutí organismu a oslabování imunitního systému – tzv. imunosenescence. Podle odborníkù je proto zásadní úèinná prevence, zejména prostøednictvím oèkování.
„Senioøi èasto nemají typické projevy infekce, jako je horeèka nebo zimnice. Onemocnìní se mù¾e projevit jen celkovým zhoršením stavu, nechutenstvím nebo zmateností. To vede k pozdní diagnóze a podcenìní zdravotního rizika,“ upozoròuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekèních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. „U starších lidí probíhají infekce, jako je pneumonie, covid-19 èi sezónní chøipka, èasto záva¾nìji. Chøipka bývá v Èesku extrémnì podceòována i nedostateènì diagnostikována. Pacient ji mù¾e prodìlat i s mírnými pøíznaky, avšak pozdìji mù¾e skonèit v nemocnici s infarktem, cévní mozkovou pøíhodou èi dekompenzovaným chronickým onemocnìním. To je dùvodem zvýšené úmrtnosti rizikových skupin v dobì chøipkových epidemií.
Data ukazují, ¾e infekce dolních cest dýchacích, vèetnì pneumokokového zápalu plic, patøí mezi nejèastìjší pøíèiny hospitalizací osob starších 75 let. V USA témìø 90 % pacientù ve vìku nad 65 let podlehne záva¾ným komplikacím spojeným s infekcemi dýchacích cest. V Èeské republice pøitom stále panuje nízké povìdomí o mo¾nostech prevence. „Senioøi opakovanì uvádìjí, ¾e jim chybí dostatek informací od lékaøù. Dle námi realizovaného výzkumu se ukazuje, ¾e vìtšina z nich netuší, ¾e mají právo na druhý názor nebo zmìnu lékaøe, pokud mají pocit, ¾e byli nedostateènì vyšetøeni, èi pokud se jim i pøes zhoršený stav lékaø dostateènì nevìnuje,“ doplòuje Ing. Lenka Desatová, pøedsedkynì Rady seniorù ÈR.
Oèkování pøitom prokazatelnì sni¾uje riziko tì¾kého prùbìhu i úmrtí. „Podobnì jako vakcína proti chøipce chrání nejen proti samotné infekci, ale i pøed komplikacemi, jako jsou infarkt myokardu èi cévní mozková pøíhoda, má i oèkování proti pneumokokùm zásadní preventivní význam,“ øíká MUDr. Milan Trojánek. Podle dostupných dat je u oèkovaných seniorù riziko pneumokokového zápalu plic ni¾ší a¾ o 70 %, u chøipky klesá riziko hospitalizace o 30–40 %. Patogeny jako chøipka, covid, RS viry èi pneumokoky nejvíce ohro¾ují køehké starší osoby, èasto kardiaky. Po ka¾dé kardiovaskulární pøíhodì nebo pneumonii se zhoršuje kvalita ¾ivota a roste riziko dalšího onemocnìní èi úmrtí v následujících mìsících. Oèkování toto riziko významnì sni¾uje.
Na nutnost prevence upozoròuje také MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Kliniky infekèních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka: „Staøí lidé stonají èasto hùøe a komplikovanìji ne¾ mladší pacienti, co¾ pøedstavuje velkou ekonomickou zátì¾ pro zdravotní systém. Máme úèinné vakcíny proti záva¾ným respiraèním patogenùm, jejich¾ vyu¾ívání je však stále nedostateèné. Podpora oèkování v ÈR pøitom kromì plnì hrazených vakcín existuje rovnì¾ formou pøíspìvkù zdravotních pojiš»oven, oèkovacího kalendáøe pro dospìlé, aktivitami organizací zabývající se seniory, pøesto to stále nefunguje.“
Imunizace je otázkou celo¾ivotní a zásadním nástrojem prodlou¾ení kvalitního ¾ivota. Po¾adavek WHO je 75% prooèkovanost seniorù, v ÈR však dosahujeme jen tøetiny tohoto èísla a vìtšina populace zùstává neoèkována. V roce 2030 bude navíc ka¾dý 6. èlovìk starší 60 let a poèet seniorù tak pøedèí poèet dìtí.
Rada seniorù ÈR proto apeluje na praktické lékaøe, aby více komunikovali s pacienty o mo¾nostech oèkování a aktivnì jim vakcinaci nabízeli. „Senioøi potøebují jasné a srozumitelné informace. Pokud jim chybí, èasto váhají nebo oèkování vùbec nevyu¾ijí,“ zdùrazòuje Lenka Desatová.
Podle aktuálního prùzkumu Rady seniorù si senioøi nejèastìji stì¾ují na to, ¾e jim praktiètí lékaøi vìnují málo èasu (36 %). Témìø polovina musela se stejným problémem lékaøe navštívit opakovanì, ale 17 % z nich ani poté nepocítilo zlepšení pøístupu lékaøe. Pøesto 63 % seniorù ani nenapadlo si na lékaøe stì¾ovat, aèkoliv nebyli spokojeni, èasto z pøesvìdèení, ¾e by stí¾nost stejnì nic nevyøešila.
Odborníci se shodují, ¾e zvýšení prooèkovanosti je nezbytným pøedpokladem nejen pro sní¾ení úmrtnosti a zvýšení kvality ¾ivota seniorù, ale i pro sní¾ení nákladù na zdravotní péèi v rychle stárnoucí populaci.
