Myslím, že běžný uživatel Win na Linux úspěšně sám přejít nedokáže, pokud tomu nechce/nemůže věnovat hodně času a úsilí. Pokud by našel ochotného znalého a mohl by mu sdělit své potřeby a dát si od něj nejen poradit, ale i pomoci - možná se zadaří, možná se nevyřeší ovládače. (Ale takovou možnost nemá každý.)
Z nouze používám Ubuntu 12.04 na jednom nbooku, Měl jsem štěstí se všemi ovládači, to také není pravidlem. Rozhodně popírám otřepané tvrzení, že Linux umožní (kromě některých her) uživateli pracovat tak jak byl zvyklý z Win. Např. jako variantu vynikajícího free IrfanView (jen pro Win - jeho autor se vyjádřil, že nemá zájem, aby IrfV fungoval jen na některé linux. distribuci a jen na některém jejím vydání a v dalším už zase třeba ne) se nabízí Gimp, jehož ovládání je nesmírně složité a pro občasného uživatele k nezapamatování. A mohl bych jmenovat mnoho dalších.
Velmi mně vadí, že linuxáři všemožně lákají potencionální zájemce na své stránky a tam jim pak na jejich začátečnické dotazy odpovídají pomocí jiných, pro ně ještě nesrozumitelnějších pojmů (definice kruhem - lepší případ) nebo je dokonce urážejí (z jednoho australského fóra : “živím se jako ajťák už 15 let, ale tak blbý dotaz jsem ještě nezažil” - a ani admin fóra, ani nikdo další se tazatele nezastal).
Další námitka : Zavádějící propagace : “Na starých strojích vám linux poběží mnohem rychleji než Win”. Moje zkušenosti jsou opačné.
Celá filosofie linuxu mně připadá dost divná. NAVENEK : Obrovské množství distribucí, proto málo uživatelů, proto např. minimální zájem výrobců hardware vydat ovladač pro linux. (Příklad za mnohé : Staré stroje můžete levně obohatit o USB WiFi adaptér, ale žádný v linuxu nerozchodíte.) VŮČI UŽIVATELŮM : Z mnoha aspoň tohle : Proč ve (skoro každém) vydání nové verze (skoro každé) distribuce považují linuxoví guruové za nezbytné co nejvíc přeházet virtuální ovládací prvky ? MŮJ ZÁVĚR : Rád bych věděl, zda si už někdo položil otázku, kolik % lidí si pořizuje PC + internet, aby jeho pomocí rozšířili své informační možnosti, možnosti kontaktů na dálku, možnosti zpracování svých i cizích informací, atd., a kolik % pro dětinskou radost, že už zase jakžtakž zvládli aktuální vydání “své” distribuce a mohou se začít těšit na další vydání, kde bude zase něco jinak ? Myslím, že slogan “linux je pro lidi” je hrubě nepravdivý a měl by se změnit na “linux je pro lidi, co mají rádi linux”.

Něco mohu nabídnout. Především bych povídal o distribuci Mandriva Linux. V hodnocení se umístila na druhém místě hned po variantě Ubuntu, která je nejvíce rozšířena mezi studenty, díky tomu, že je hodně psavá, nikoliv klikací. Mandriva je velice podobná Windows, to znamená, že většina příkazů se ovládá v grafickém režimu pomocí myši. To je její přednost hlavně pro začátečníky vychované Microsoftem, WIN98, XP a podobně, že myšlení a řeč je podobná.

Ještě k vysvětlení, Linux, jako volně šiřitelné prostředí počítačů je dobrovolně vytvářeno spoustou nadšenců, ale také je sponzorované. Ti největší sponzoři si vytvořili svou vlastní architekturu, nebo distribuci, pod kterou jsou volně šiřitelné programy zdarma šířeny. Tím se vysvětlují rozdíly mezi distribucemi a také nabídkami různých programů. A také možností placené podpory. (Suse, Slax...) Profesionálové si mohou zaplatit různá rozšíření vlastností, kde se pak garantuje funkčnost a spolehlivost navíc. To je pak podobné jako u Microsoftu, který si dá ale zaplatit za úplně vše.

Proti této obchodní taktice prodávat vše, co vymyslel někdo jiný se bojuje všude. Vymýšlejí se také programy, které fungují jen na Windows, nebo dokonce jen na nově zakoupených. Nadšení těch, co si pak zakoupili takový program nevyváží informace, že podobný program je zdarma k dispozici pro Linux. Jen má z licenčních důvodů jiné ovládání, nebo jiný vzhled. Prostě stejná taktika jako u supermarketů a sezónních slev. Hlavně když se peníze točí.

Teď k základním vlastnostem pro laika uživatele. Zatím pominu instalaci.

Start počítače až po zobrazení plochy je automatický, stejně jako u Windows. Podobně spuštění internetového prohlížeče nejvyšší kvality, kterou se pyšní Firefox pomocí kliknutí myši v nabídce programů. Je zdarma šířen jak pro Windows, tak pro Linux.
Internet explorer pro Windows není zde k dispozici, protože nepřináší pro uživatele nic nového navíc, naopak spoustu potíží a nectností. Proto ho nikdo pro prostředí Linuxu nevytvářel.

Poštovní klient je rovněž k dispozici, jen se jmenuje jinak. Místo Outlook je tam například kmail. Místo Office programů je tam Open Office a podobně.
Jak jsem říkal, dobré věci ve Windows již našly své zástupce i v Linuxu. Ty špatné programy se světově neujaly a také je nikdo nepřekládal.

Dále jedna velmi podstatná vlastnost Mandrivy Linuxu je, že se programy šíří pomocí balíčků od distributora. To znamená, že nemusím požívat servery, jako Slunečnice, Stahuj a podobně a čekat co to udělá s mým počítačem, vybírat free, shareware, demo, 1 měsíční, nebo placené verze s různými zabudovanými reklamami, nebo spamem.

Obrovská nabídka všeho je okamžitě k mání v ovládacím centru. To, co si vyberu je pak nainstalováno z centrálního serveru pomocí balíčků a co je také navíc, je to vše průběžně aktualizováno. Ne jako u Windows, kde se aktualizace starají jen o operační systém a ostatní programy zastarávají.

Další podstatnou vlastností je, že všechny mé příkazy počítači jsou kontrolované na má práva, která jsem si určil při instalaci. To znamená, že pokud si stáhnu virus a ten se chce spustit, netuší, jaká práva jsem si vytvořil, jaké mám vnitřní heslo a tak má smůlu. Nic se neprovede. Tím je bezpečnější Linux oproti Windows. Navíc má bohatší možnosti i k jednotlivým souborům, takže mohu chránit i sám sebe pře neúmyslnou změnou, nebo smazáním vlasního důležitého souboru. O tom se Windows může jen zdát.

Takže na závěr. Linux neumí spustit něco co umí jen Windows a naopak Windows nezná spoustu vlastností a také programů, co zná Linux.
Také lze říct, že podstatnou část toho, co bylo vyvinuto pro Windows lze spustit také v Linuxu.
Jako třešnička na dortu je pak vlastnost, že Linux umí emulovat v sobě Windows, takže pak ty nespustitelné už zase nejsou tak nedostupné. To se uplatňuje hlavně u her, ale o tom nemám takový přehled.

Tak to je jako úvod a vysvětlení, co to je Linux.

Zdraví Petr.

O Linuxu už slyším delší dobu jen samou chválu, přesto bych měla strach si ho nainstalovat, třeba i na jiný disk. Je to možná také tím, že je málo informací o tom jak pracuje, čím se odlišuje od Win, jaké programy pod ním pracují, protože přece jen určité odlišnosti v používání jsou a všechny programy pod Linuxem nejedou. Vítám tedy diskusi o Linuxu ve které bych našla odpovědi třeba na výše uvedené otázky.

Díky za odpověď a potěšil jsi mne, že víš o Linuxu.
Teď o těch programech. Jak jsem povídal, zatím mne Linux neomezuje. Jedná se o to, co chci dělat a co mám k dispozici. Situace se rapidně mění k lepšímu a začíná se také více řešit otázka legálnosti programů z toho se odvíjejících poplatků na jejich koupi.
Také je zajímavý pohled na viry, proti kterým je Windows bezbranný. Antiviry pomohou jen dočasně, než se vyvinou nové viry a najdou se další díry v bezpečnosti. Také je zde otázka laického přístupu uživatelů, kteří z neznalosti otevírají svůj počítač k vykrádání informací.
V tom je Linux lepší hlavně pro laiky, protože z principu není schopen podporovat to zlé. Nové Windows7, které se chystá, zase chce platit a platit za uppgrade, za nový Office, za nový antivir a všude se jedná o mnohatisícové částky. A nebo o nelegálnost a omezené služby garancí.

Takže konkrétně. Pokud se někdo přidá s dotazy, bylo by dobré rozvinout toto téma Linuxu. Nebo nabídnout co Linux umí.

Zkus popřemýšlet, jak na to.
Zdraví Petr

ahoj Petře, Linux je bezva operační systém. Máš pravdu v tom, že není tolik napadán viry a je celkově stabilnější než "slavné" Windows. Škoda jen, že pod Linuxem není tolik aplikací jako pod Windows...hned by bylo lépe na světě :-) Naštěstí Linux v poslední vystrkuje růžky a dává o sobě vědět...snad na to zareagují vývojáři aplikací, her a programů, protože věřím, že spousta lidí by si Linux nainstalovala (třeba na rozdělený harddisk spolu s Windows).