Saša Machov, vlastním jménem František Alexander Maťha se narodil 16. července 1903 ve Zhoři (zemřel 23.6.1951 v Praze) a byl to český tanečník, choreograf a režisér. Zemřel celkem mlád ve věku 47 let, kdy sám, dobrovolně, svůj život ukončil. Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
V Národním divadle v Praze absolvoval baletní přípravu u primabaleríny Jelizavety Nikolské a do dějin českého baletu a divadla vstoupil pod pseudonymem Saša Machov. Nejdříve působil jako herec a tanečník v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha a později se stal choreografem. Pro toto divadlo připravil choreografii např. Balady z hadrů, Nebe na zemi, Těžká Barbora aj. V letech 1929-1934 byl šéfem baletu Státního divadla v Ostravě, kde se také podílel jako choreograf na 27 operních a 49 operetních představeních. Později působil v divadle E. F. Buriana a v Národním divadle.
Před nacisty emigroval do Řecka, kde působil jako baletní choreograf řeckého královského baletu v Athénách a tam také založil taneční školu. Po napadení Řecka Němci dobrovolně vstoupil do československé zahraniční armády. V r. 1943 onemocněl malárií a byl odvelen do Londýna, kde připravil pohostinsky choreografii Prodané nevěsty. V Londýně rovněž připravoval koncerty pro československé vojáky a spolupracoval jako choreograf s filmem a revuálními scénami.
Po válce se vrátil do Prahy, kde však nenašel uplatnění, ale odešel do Brna, kde byl ředitelem Státního divadla v Brně E. F. Burian a stal se uměleckým šéfem baletu. O rok později byl jmenován choreografem Národního divadla v Praze, později byl šéfem baletu tohoto divadla. Za pět sezón svého působení v Národním divadle získal soubor světovou úroveň. Saša Machov se snažil v dramaturgii i režii vytvořit osobitý český balet. Uváděl díla Stamice, Janáčka, Dvořáka, Musorgského, Čajkovského i Prokopfjeva. Spolupracoval s významnými scénografy.
Kromě toho se věnoval i pedagogické činnosti. K jeho žákům na baletní škole patřila např. i herečka Helena Růžičková.