Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Rostislav,
zítra Marcela.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz


Tip pro vás
Nav¹tivte nové poradny...

Chcete-li mít vlastní E-mailovou schránku, pøístupnou odkudkoliv, vyu¾ijte TipMail.cz. Mù¾ete zde získat zcela zdarma e-mail adresu, kterou si zaregistrujete.

Letem, svìtem...
18.04 - Ostrava:Osmý roèník dvoudenní krajské pøehlídky dìtského divadla Ostravská Lokálka 2024 zaèíná u¾ tento pátek 19. dubna v Divadle loutek Ostrava. Soutì¾ní vystoupení dìtských ... (více >>>)
Klára ©ebestová

17.04 - Ostrava:Fakultní nemocnice Ostrava si pøipomnìla Svìtový den hlasu preventivním vy¹etøením hlasivek

V úterý 16. dubna byla Foniatrická ambulance Kliniky ORL a chirurgie ... (více >>>)
Petra Petlachová

Zasmìjme se
19.04 - Pane vrchní, co je to ta klobása a la striptýz?
No, to je, prosím, v podstatì obyèejný buøt, ale musíte si ho sám sloupnout!

Veèírek v prvotøídní restauraci. Jeden z ... (více >>>)
Pavel

Pranostika pro tento den
19.04 - V tomto mìsíci jest obyèejnì mnoho silných vìtrù, nato hned sníh, dé¹», kroupy, sluneènost a proto¾e stále promìnitelné povìtøí, ¾e se sotva v celém roku takové nalézá.
Ranní ... (více >>>)
Danka

Dobré rady
19.04 - 19. Sna¾te se na nic nemyslet.

18. Dejte si do u¹í ucpávky.

17. Pøedstavte si, ¾e je èas vstát.

16. Zhluboka dýchejte.

15. Pøed spaním nesledujte televizi ani ... (více >>>)
Jitka




Domù
Zde si mù¾ete nastavit SeniorTip jako va¹i domovskou stránku. To znamená, ¾e se vám stránky SeniorTip zobrazi poka¾dé pøi spu¹tìní va¹eho prohlí¾eèe nebo po kliknutí na ikonu domù. Kliknutím ZDE se provede nastavení va¹i domovské stránky na adresu stránek SeniorTip.cz.


"Projekt "Internet a senioøi" podporují:

MORAVSKÁ OSTRAVA A PØIVOZ

Nadace rozvoje obèanské spoleènosti

Carrefour

SEVEROMORAVSKÁ ENERGETIKA

VÍTKOVICE TOURS

AGENTURA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

OVAK

EU
Dobré rady
09.11 - Listopad bude o kávì
Káva je nedílnou souèástí ¾ivota vìt¹iny z nás, horký ¹álek s vonícím nápojem zpøíjemní ranní vstávání i posezení s pøáteli. Káva v¹ak mù¾e být i pøíjemným chladivým osvì¾ením. Nápoj pøipravený z vychlazené kávy známe pod oznaèením ledová káva, ice coffee nebo také jako kávu frappé.
Pod oznaèením Ledová káva nebo také Ice coffee se mù¾eme pøi nákupu setkat se dvìma odli¹nými kategoriemi nápojù. Jde buï o skupinu ochucených nealkoholických nápojù, nebo o kategorii mléèných nápojù. Informace o druhu nápoje má pro spotøebitele zásadní význam, pøi výbìru je proto dobré jim vìnovat pozornost, abychom charakterem zakoupeného výrobku nebyli zklamáni.
V èem jsou rozdíly? - O tom pøí¹tì
-------------------------------------------
Zvy¹ující se potøeby trhu vedly obchodníky a vìdce k pokusùm o pøesazování kávovníku do jiných zemí. Holanïané to zkusili ve svých zámoøských koloniích Batávie a Jáva, Francouzi na Martiniku a pozdìji v roce 1723 na Antilách. Roku 1727 se kávovník zaèal pìstovat v severní Brazílii, ale ¹patné klimatické podmínky ho pøesunuly nejprve do okolí Rio de Janeira a nakonec do státù Sao Paulo, kde pro jeho pìstování byly podmínky ideální. Pìstování kávy se zde rozvinulo tak, ¾e se káva stala nejdùle¾itìj¹ím ekonomickým zdrojem Brazílie. Pro Amerièany oblibu kávy odstartoval rok 1776, kdy v Bostonu do¹lo k povìstnému pití èaje. (Tehdy vysoké danì za èaj rozezlily Bostoòany natolik, ¾e naházeli první zásilky drahého èaje do moøe. Tento protest proti britské vládì je pova¾ován za pøedzvìst americké války za nezávislost.) Aèkoli se káva v Africe zrodila, kávové plantá¾e a domácí spotøeba jsou zde vìcí nedávné minulosti. Ve skuteènosti pìstování kávy na èerný kontinent zavedli a¾ evrop¹tí kolonialisté, kteøí tu¹ili, ¾e se kávovníku bude na africkém kontinentì vzhledem k vhodné pùdì a klimatickým podmínkám dobøe daøit. Jejich tu¹ení se ukázalo správné. Dnes nìkteré africké zemì patøí mezi nejvýznamnìj¹í svìtové producenty kávy. Tìmi jsou: Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Salvador, Ekvádor, Jamajka, Guatemala, Haiti, Havaj, Mexiko, Nikaragua, Peru, Portoriko, Venezuela, Etiopie, Jemen, Keòa, Angola, Tanzanie, Indie a Indonésie.
----------------------------------------------
Koncem 15. století prodávali kávu v Evropì první obchodníci. Zpoèátku byla její cena velice vysoká a mohli si dovolit koupit ji jen bohatí lidé. Byla prodávána v lékárnách. Ale jak ¹el èas, káva získávala na oblibì i u ménì majetných lidí. Proto¾e pøi¹la do Evropy z muslimského svìta, dostalo se na starém kontinentì její zavádìní do rozporu s názory nìkterých církevních pøedstavitelù. Ti ¹li tak daleko, ¾e po¾ádali pape¾e Klementa VII. (1523 - 1534), aby zakázal ïáblùv nápoj vìøícím pít. Pape¾ ale nejdøív po¾ádal o ¹álek inkriminovaného nápoje. Kdy¾ ho okusil, údajnì pravil: "Tento nápoj je tak skvìlý, ¾e by byl høích, nechat ho pít jen nevìøící. Porazme Satana po¾ehnáním tohoto nápoje, který neobsahuje pro køes»any nic záhadného." Jakmile káva získala po¾ehnání pape¾e, mìla úspìch zaji¹tìn. V 17. století se u¾ pila ve v¹ech evropských zemích. Ve velkých mìstech jako Vídeò, Londýn a Paøí¾ se objevily první kavárny. Brzy se staly oblíbeným místem schùzek intelektuálù a umìlcù. V Praze otevøeli první kavárnu v roce 1714. V 18. století byla káva dokonce nazývána nápojem intelektuálù.
-----------------------------------------
Reklama kávu oznaèuje tu za nápoj pro chvíle pohody, jindy zas za nápoj plný jazzu, jiný výrobce nás uji¹»uje, ¾e vìnuje výbìru zrnek nejvìt¹í péèi, dal¹í zas klade dùraz na pomalé pra¾ení. Zkrátka káva nás provází ka¾dodenním ¾ivotem a» chceme, nebo nechceme.
Nejprost¹í definice kávy by asi znìla tak, ¾e je to nápoj vyrobený z usu¹ených a upra¾ených semen kávovníku a vody. Ov¹em zpùsobù pøípravy a mo¾nosti ochucení bylo vymy¹leno tolik, ¾e pøipravit dobrou kávu je snadné a slo¾ité zároveò. Soudí se, ¾e pùvodním domovem kávy je Kaffa na území dne¹ní Etiopie. Odtud se kávovník roz¹íøil do Jemenu, Arábie a Egypta, kde se zakrátko káva stala souèástí ka¾dodenního ¾ivota lidí. Svìdèí o tom mnohé arabské legendy, které se zmiòují o èerném hoøkém nápoji se stimulaèními úèinky. Jedna z nich si dokonce pùvod kávy pøivlastòuje. Vypráví o jemenském pastýøi, který pozoroval pasoucí se kozy, jak okusují naèervenalé bobule. V¹iml si, ¾e kozy po jejich po¾ití jako by o¾ily. Svá pozorování ohlásil mnichovi. Ten bobule uvaøil a pak vydestiloval hoøký nápoj, který mìl schopnost rozptýlit spánek a únavu. Ve 12. století se káva zaèala pra¾it, mlít a pít ve vìt¹ím mìøítku v celém arabském svìtì.
(lil)