Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zita,
ztra Oleg.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Anamorfósa
Vybráno z archívu...
 
Nelekejte se, nejde o njaký nový druh nebezpené virózy.
 
To trochu divné slovo  je pvodem  z  etiny,  anamorphosis  znamená petvoené, nov zformované, atd. Do eského slovníku cizích slov se nedívejte, tam to najdete jen ve významu biologickém, zoologickém a geologickém. Ale v umní se to opravdu a docela urit  vyskytuje také a  u moc dávno.
 
Není to u jen pouhé klamání oka divákova pesným, ba naturalistickým projevem, jako to dlal umlec, vytváející trompe l´oeil. Ananmorfósa jde mnohem dál, je to taková uená, studovaná  sestika, pouívá matematiky a perspektivy. Nkdy  bylo skuten dílo vytvoeno jen proto, aby se vidlo, kam vda dospla, co je za pomoci výpot moné. Kde zstali prostí, naturalisticky tvoící umlci trompe l´oeil. Stalo se nco podobného, jako kdy pošlete dít na studie a ono se vám pak vrátí dom tak vzdlané, e si s ním nerozumíte a musíte si opatit návod k pouití. Toho dítte. I kdy napíklad intarsie ve stylu trompe l´oeil  v sob u prvky tohoto nového umleckého projevu také skrývají. Umletí truhlái také museli znát zákony matematické.
 
Pedmty a postavy, i celé krajiny nejsou zobrazeny jen v paralelním plánu, ale v uritém úhlu k obrazové rovin. Jsou doslova projektovány, a to tak, e se z normálního úhlu jeví jako podivn deformované, celkem nerozeznatelné. Jejich skutený obraz uvidí divák a z uritého šikmého úhlu, nkdy dokonce jen za pomoci cylindrického zrcadla. To je názorn pedvedeno na obrázku idle, který vidíte nahoe. idli je moné vidt ve správném úhlu jen za pomoci cylindrického zrcadla.
 
Práv anamorphosa v plošném zobrazení pedpokládá znalost matematické perspektivy. Bývá pochopiteln vtšinou pouita jen na ásti obrazu, jinak by divák byl u z poátku odrazen.
 
Také sebou kadý stále nenosíme cylindrické zrcadlo. V umní najdeme v rzných obdobích mnoho anamorfických prací, nkteí umlci se tím v odvozené form zabývají dodnes.
 
Jedním  z nejznámjších píklad anamorfósy najdeme na známém obraze od Hanse Holbeina  zvaného mladší (narozen  1497/98 v Augsburku zemel 1543 v Londýn, pi epidemii moru). Obraz se jmenuje „Vyslanci“,  ili „Amabassadeurs“, Tento obraz  z roku 1533 je  plný rzných symbol a tajemství. Vyšla o tom dokonce v roce 2000 kniha od amerického historika umní Johna Northa „ The Ambassador´s Secret“. Obraz mete vidt v Londýnské National Gallery.
 
A nebo také tady. V popedí vidíte jakousi nedefinovatelnou formu, která se, pozorována zprava,  ze šikmého úhlu 27° zmní v lebku. Viz malý obrázek vpravo.
Pedmty, které na obraze vidíme, nejsou náhodn pouité, jsou to všechno symboly, které spojují zobrazené postavy s tím tehdejším, jak se íkalo velkým „stoletím objev.“ Na horní desce stolu vidíme globus nebeských tles, vpravo nahoe to placaté  je astrolabium, instrument, který slouil dlouhá léta k navigaci, ne byl vystídán sextantem. Dále ješt penosné slunení hodiny, tedy všechno instrumenty k odhalování a zkoumání nebeského prostoru.  Dole jsou pak symboly svtského ivota, loutna, krabice s flétnami, rozevená kniha je o aritmetice a globus.
 
Také ob postavy mají  symbolický význam, vlevo je  diplomat Jean de Dinteville, vyslanec na dvoe Jindicha VIII. v Anglii, v obleku svtského šlechtice, mezitím co vpravo v obleku knském, a to knze protestantského vidíme Georgese de Selves. Ten byl zajímavý ješt tím, e byl u ve svých sedmnácti letech vysvcen v Lavaur na biskupa. e by konexe?
 
Vlevo ješt pro zajímavost ernobílý anamorfický portrét, který je k vidní na zámku Gripsholm ve Švédskku a který  pedstavuje Charlese I. of England.  Pozici,  kam se má umístit cylindrické zrcadlo, aby byl portrét vidt normáln, uruje ta malikatá lebka tém ve stedu obrazu.
Jestli z toho ml král Karel I. tehdy  radost je tko íci. Historici tvrdí, e byl dost marnivý a tohle mu zrovna moc nelichotilo. Protoe tehdy snadno padaly hlavy a to i královské, nebylo to píjemné podívání.
 
Vrame se k anamorfóose. Ta se  me týkat malby, ale také grafického listu. Grafice se vnoval napíklad  Erhard  Schön, narozený  okolo roku 1491, který il a pracoval v Norimberku a byl asi i ákem Dürerovým.  Jeho grafika, kterou vidíte dole, pedstavuje milence v malé místnosti, pozorované dvma postavami za záclonou, a  ze dvou tetin jakousi podivnou krajinu, která se pi tom správném úhlu pohledu zmní v kresbu, pedstavující milence v situaci velmi intimní.
 
 
 
 
Ale hledejte na monitoru  ten úhel.  Tyto, tak zvané katoptické anamorfosy, tj. takové, kdy bylo teba obsah rozluštit, pedstavovaly asto rzné zakázané motivy a erotické scény. Mnozí z umlc, kteí se tomuto druhu malby i grafiky vnovali, byli souasn také matematiky. Nikoliv jen význanými nemravy, jak by se dalo soudit.
 
Anamorfósa je ale také k nalezení v nezvyklém, odlišném zpsobu nástnné malby a zejména pak malby nástropní. Tato „pedlaná“, ale pro lidský pohled zcela normáln vyhlíející umlecká díla jsou známa u z antiky.
 
Napíklad hlavy soch, zejména tch umístných v architektue vysoko nahoe,  byly projektovány a vytváeny vtší, aby  pozorovatel, dívající se zezdola, bez ohledu z jaké vzdálenosti, vidl celé postavy v normálních proporcích.
 
Nejlépe uvidíme  o jde na nástropních malbách, napíklad na známém  „okulu“, tedy malované kupoli, kterou vyvoil Andrea Mantegna v roce 1474 na zámku San Giorgio v Italské Mantov. Pi pohledu na tuto malbu máte dojem, e všechno je skutené, zlobiví andlíci, kteí se sotva drí okraje zábradlí, páv i lidé, dívající se na diváka dol. I ten škopek s rostlinami vám kadý moment me spadnout na hlavu. Ale všechno je klam. Naštstí na to nemusíte mít ádná zrcadla a výpoty umlce se nemusíte trápit. Jen zblízka je vidt, jak je všechno zkreslené.
 
Jist si te uvdomujete, e sami znáte takových maleb, i soch mnoho. Zejména z barokních kostel a zámk. Proporce nesouhlasí, ale zdola to vypadá práv tak, jak to vypadat má. Museli bychom vyšplhat a nahoru,  a podívat se na malbu zblízka a v rovin, v jaké jí maloval umlec. Vlevo je nástropní malba od Jakoba de Witta (1695-1759) ze soukromého domu na Heerengrachtu v Amsterodamu. Tady  opravdu dost dobe vidíme, jak se pracovalo s perspektivou.
 
Vlevo potom vidíte malou ást  práce velkého umlce, a to Giovanni-Battisty Tiepola. Je to virtuosní mistrovské dílo z  arcibiskupské rezidence ve Wurzburgu, projektované a postavené Balthasarem Neumannem. Tiepolo vymaloval  velmi krásn celou budovu, za pomoci svých dvou syn. Malbami jsou pokryty všechny stny a stropy, sály i schodišt.   Zachovaly se doklady o tom, e umlec za svoji práci dostal  v tehdejší dob velké peníze, 15 000 zlatých.
 
Na malém kulatém obraze dole vidíte  italského malíe, zvaného Parmigianino, vlastním jménem Giovanni Francesco Maria Mazzola, (1503 - 1540. Byl velmi nadaný, ji v ranném mládí byl uctiv titulován „miste.“ Svj portrét, tak jak se vidl v konvexním zrcadle, maloval jako jednadvacetiletý chlapec. Je to jen híka, malá píbuzná anamorfósy. Proslulé jsou jeho manýristické madony, rozeznatelné  protaenými proporcemi, zejména ladnými dlouhými krky.
 
Anamorfósa byla praktikována a do 19. století, také ve stavební a monumentální plastice a vymizela a s koncem tak zvané„vdecké perspektivy“. Jen v rzných obmnách, promnách  pohled umlc existuje dodnes. Promny tvar najdeme zejména u surrealist, kteí sice nepouívali matematiku, ale jejich obrazy jsou plné jinotaj a zmnných forem, jiné zas docela sugerují nco, co neexistuje, i existuje jen ve snu. Však se také surrealisté nechali inspirovat Freudem, tedy tím,  co nového Freud pinesl, jeho psychoanalysou a tím, co vyzkoumal o hlubinách lidských duší.
 
 
Na tomto velmi známém obraze Salvadora Dalího (vlevo) vidíme tak zvané „plynoucí hodiny“, neboli plynoucí as. Je to vlastn  anamorfósa myšlenek. Profil uprosted obrazu je Dalí sám, té se rozpouštjící. Prý ho k tomu, podle jeho vlastních slov, inspiroval velice zralý  sýr, camembert.
 
Víc ne  Dalí  ale pipomíná anamorfósu tento obraz (vpravo) od belgického surrealistického malíe René Magritte. (1898 -1967) Vtšina jeho obraz skrývá tajemství, které se nedá nikdy rozluštit. Vyvolává víc otázek, ne jich zodpovídá, nutí nás o zobrazeném pemýšlet. Jeho technika, pipomínající staré mistry, je dokonalá.
 
Uznání se dokal a ke konci ivota. V roce 1960 byl, jako vbec první malí v Belgii, vyznamenán  Státní cenou.
 
 
Vra Pokorná