Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Rostislav,
zítra Marcela.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Posázavský pacifik (6)


Nejstarší písemná zpráva o øece Sázavì


Sázava – Zlatá øeka


Pøíhody z Posázavského pacifiku, jak tu na nì postupnì vzpomínám, udály se v posledních deseti a¾ patnácti letech. Stojí však za to, pøerušit tok nedávných vzpomínek a pøipomenout si, jak radikálnì zmìnila tra» Pacifiku ¾ivot na Sázavì i v jejím okolí, jak ovlivnila osudy lidí a jejich tradièního kumštu, voraøství.


U¾ z názvu tohoto legendárního vlaku je zøejmé, jak úzce je tra» spojena s øekou Sázavou. Kdysi jí trampové dali jméno Zlatá øeka, nebo» tady se ji¾ dávno zlato úspìšnì rý¾ovalo. Zastavme se dnes u její historie prostøednictvím obecního kronikáøe obce Kamenný Pøívoz, pana Antonína Kubíèka, v jeho spisu Plavci na Sázavì.


Nejstarší písemná zpráva o øece Sázavì je v Kosmovì kronice, kde ji kronikáø jmenuje Zazoa (poè.XII.stol.). Sázavy se k voroplavbì pou¾ívalo ze Svìtlé n/Sáz. a¾ k ústí do Vltavy, do Davle (starý název byl k Davlùm). Tato plavební tra» mìøí 142km (dle starých mìr 18,7 mil). Na uvedeném úseku mìla Sázava celkem 40 jezù se 40 jezovými vrátky.


Voroplavbu na Sázavì a jejích pøítocích provozovala panství ve Svìtlé n/Sáz., Ledèi, Kácovì, Èeském Šternberku, Ratajích, Komorním Hrádku, Dolních Kralovicích, Konopišti a v Lešanech. Voroplavbu provozovaly i církevní úøady, Kapitula pra¾ská a Kapitula vyšehradská.


První regule voroplavby stanovil ji¾ císaø øímský a král èeský Karel IV. Kromì regulí technických byly souèástí té¾ ostatní naøízení jako napø.: ,,Na lodích a vorech, kde se víno plaví, ¾enám k pití jen š»ávu z hroznù dáti, ale radìji jich na vorech netrpìti, dále nesmí býti hanebného mluvení, oplzlého zpívání, hromování, klnutí, jinak ka¾dý v trdlici kolomasti nakrmen býti má”.


Zdejší plavecké party vznikaly hlavnì na Pøívoze. Mezi plavci ale byli i chlapi z Újezdce, Lešan, Nové vsi a z Pikovic. Kdy¾ se ploulo, tak ráno chodili plavci do Bukovnice (Proseènice), kde èást trati u¾ byla hotová a jeli do Èerèan. Tam odvázali prameny a ve dvou lidech plouli do Pikovic, kde prameny zakotvili na Babách (pod skalou Komín). Kdy¾ byla øeka Na Babách plná, vázaly se prameny na ®ampachu a na Pøívoze. V Pikovicích se spojily v¾dy dva prameny do šipy. Další úsek plavby byl z tìchto míst do Prahy a trval jeden den. Plavci konèili na Smíchovì ve vorovém pøístavu (hafnu), nebo na Císaøské louce. Z Prahy se chodilo pìšky, tra» do Jílového nebyla ještì hotová.


Jak pøibývalo staveb ¾eleznice a pozdìji stavba pøehrady ve Vraném, zaèala plavba døeva po Sázavì a Vltavì upadat. Poslední parta plavcù ploula nìkdy v roce 1941. Po válce, po roce 1945, proplouli pøes Pøívoz ještì nìkolik pramenù horáci. Vìtšinou pøi vìtší vodì a prameny vìtšinou rozbili.


Tak skonèilo období nejvìtší slávy pøi pøepravì døeva na Sázavì!


Plavecké øemeslo bylo nároèné a plavci skládali pøísné zkoušky, ne¾ mohli samostatnì vyplout.


Nejmladší chasník, ne¾ vstoupil na pramen, musel odøíkat jako Otèenáš


• pod ®ampachem je falešný vír na tichém


• pod Terezií v Pinvicích jsou pøes øeku ,,prahy”


• za Èernou skalou èíhá Kukle a Vlk


• nemáš-li povoleny støihy(hou¾ve) u Kukle rozbiješ


• dostaneš-li se za Èernou na levou stranu – rozbiješ


• dostaneš-li se na pravou za Vlka, taky rozbiješ


• musíš proplavat vraty skalního hradla mezi Kuklí a Vlkem


• u køí¾e Na Babách nad Pikovicema nesmíš pøedákem do mrtvé vody


• dr¾ se pravého bøehu, povol støihy na levé stranì co nejvíce mù¾eš, aby ses dostal doprava, jinak se ti pøedák potopí a zùstaneš tam


Vysoký døevìný køí¾, jen holé, hrubì otesané døevo bez Krista, stojící na skalnatém ostrohu Na Babách, výstra¾nì doplòoval tento struèný ,,PLAVECKÝ ØÁD”.


®ivot plavcù a té¾ skalákù neopakovatelným zpùsobem zvìènil spisovatel Jan Morávek ve svých románech. Jan Morávek byl prozaik, dramatik, novináø, autor tzv. lidových románù. Jeho díla, pøevá¾nì situovaná do Posázaví, jsou nenároènou, ale ve své dobì velmi oblíbenou èetbou.


Jan Morávek se narodil v rodinì hostinského a øezníka v Kamenném Pøívozu roku 1888. Po absolvování mìš»anské školy studoval na vyšší prùmyslové škole v Praze. Proto¾e ho však více pøitahovala literatura a herectví, po smrti svého otce zbìhl k divadlu. Po první svìtové válce, v ní¾ také bojoval, se vrátil k herectví v Hašlerovì divadélku Lucerna.


V roce 1919 se Jan Morávek stal redaktorem týdeníku Obrana venkova a Kalendáøe republiky, postupnì pùsobil v nakladatelství Melantrich a redigoval Pra¾ský ilustrovaný zpravodaj.


Od roku 1941 se Jan Morávek vìnoval pouze spisovatelské èinnosti. Vydal na patnáct románù. Zemøel v Praze roku 1958, kde je také pochován. Na vlídném høbitùvku v rodném Kamenném Pøívozu má však symbolický hrob a v obci je té¾ zalo¾en Sad Jana Morávka.


Na tom høbitùvku je pochován i poslední plavec, stoletý Váòa, co¾ je jméno v Kamenném Pøívozu èasté. Nikdo u¾ ho zde ovšem nepamatuje, jeho hrob není však nikdy opuštìný, stále ho zdobí èerstvé kvìtiny.


Jak vidno, místní lidé jsou patrioty. I tak je mo¾no si vysvìtlit jejich hrdost na pøíslušnost té¾ k Posázavskému pacifiku.


Text a kolá¾e: Olga Janíèková


* * *

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 31.05.2021  13:01
 Datum
Jméno
Téma
 31.05.  13:01 Vesuvjana díky
 25.04.  18:48 Blanka K.
 25.04.  18:24 Václav ®idek Je¹tì poznámka k Vltavance
 24.04.  18:58 Blanka K.
 24.04.  11:22 Ferbl
 24.04.  10:13 Von
 24.04.  06:15 Bobo :-)))