Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ldie,
ztra Radana.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Poátky lyování v echách
 
Traduje se, e první lye do ech pivezl hrab Jan Harrach, v roce 1892, který jimi vybavil své lesní dlníky, aby se mohli lépe pohybovat v zasnených horách. Lyování se ujalo a rychle rozšíilo se na všechny vrstvy obyvatelstva. Msto Jilemnice se stalo nejvýznamnjším stediskem eského lyování. Je oznaována za „kolébku eského lyování“. Zdejší lyai zaloili v roce 1894 první samostatné lyaské sdruení v eských zemích a na Slovensku - „eský krkonošský spolek Ski“.
 
A jak to bylo doopravdy?
První, kdo jezdil na lyích na eské pd, podle historických dokument, byly dva synové mstského rady Krause z Görlitz. Ti v zim v roce 1880 pijeli ke krkonošské Petrov boud a vzbudili velkou pozornost. Na to navazovaly aktivity jistého kapitána ve výslub Otto Vorwerga, který se usadil po ukonení sluby v norské armád okolo roku 1885 v podhí Krkonoš na Jelení Hoe. Ta patila Polsku. Byl velmi dobrý lya, podnikal výpravy na eskou stranu Krkonoš, poádal lyaské kurzy v Rokytnici a nakonec pispl i svým lánkem v novinách pod titulkem „Poutník po Krkonoších“ k propagaci lyování.  lánek byl zveejnn v roce 1891.
 
 
 
V roce 1886 uitel Kajetán Baier upoutal pozornost ve svém okolí svými pokusy o jízdu na lyích nedaleko Jánských Lázní, stejn jako brati Adolfové u Jeleních bud.
V Praze a okolí je rozvoj lyování pipisován propagátoru lyí Josefu Rösslerovi-Oovskému. Ten si nechal poslat z Norska od firmy Heyde první dva páry lyí ji v roce 1887, které tehdejší celníci proclili jako vesla. Byly asi 2,5 metr dlouhé s jednou holí. Oovský poádal spolu se svými píznivci vyjíky do okolí Prahy, na Letenskou plá, do Královské obory, do Chuchle a podobn.
 
 
 
Jako první výrobce lyí je podle písemných dokument uren Koenovský stola Rössler, který zhotovil první lye ji v roce 1889. A od roku 1890 se objevují záznamy o dalších výrobcích lyí v pohraniních horách.
 
 
 
Jan Buchar, ídící uitel z Dolních Štpanic u Jilemnice byl prvním uitelem, který s dtmi v zimním období v hodinách tlesné výchovy také lyoval.V roce 1896 získal také povolení od školské správy k lyaskému výcviku místo tlesné výchovy. Jeho zásluhou se lyování rozšíilo i na další krkonošské školy.
 
 
 
Lyování se rozšíilo i na další oblasti ech. Na Novomstsku na eskomoravské vrchovin se první lyai objevili ji v osmdesátých letech 19.století. Zde kronikái pisoudili prvenství fryšavskému revírníkovi Rudolfu Gabessamovi. První lyaské závody se uskutenily v roce 1910, 2. února, krátce poté, co z bruslaského klubu vznikl Sportovní klub s vyhrannou lyaskou náplní. Prvním vítzem byl tehdy Karel Mrkvika z Nového Msta na Morav. V dalších letech byly uspoádány veejné lyaské kurzy, první ti roníky vedl tehdy nejlepší eský lya Bohumil Han.
 
 
 
Bohumil Han patil k nejlepším lyam tehdejší doby. Han se narodil 19.11.1886 na Benecku. V osmém roníku mezinárodních závod na 50 kilometr, v zim v roce 1913, byl roník rozdlen na okruh turistický a závodní. Pvodn se jezdilo ve skupin a a závrené kilometry byly rozhodující. Závody v roce 1913 mly zaruovat bezpenost vybranou trasou, oznaenou tyemi po celé délce a navíc kontrolory, kteí na vybraných stanovištích mli pipraveno malé oberstvení pro závodníky – termosku s teplým ajem, pomerane a okoládu. Trasa byla kvli nesjízdnosti na nkterých úsecích pozmnna, na poslední chvíli. Jelo se: Labská bouda, Martinovka, sedlo mezi Šišákem a Muskými kameny, Šišák, Martinovka, Snné jámy, Violík, Tvaroník, Novoslezká bouda, Vosecká, Tvaroník, Violík, Harrachovy kameny, Krakonoš, Labská bouda. V druhém kole se jelo stejn, ve tetím od Labské boudy na Snné jámy, Vilík, Harrachovy kameny, Krakonoš, Zlaté návrší k cíli Mísené boudy – Rennerova bouda. V dob startu bylo teplé poasí a tak závodníci vyrazili jenom v košilích a kalhotách. Ale bhem první hodiny závodu se poasí zmnilo, zaalo pršet a pozdji se zmnilo na vánici s vichicí. Závodníci postupn závod vzdávali, jenom Han pokraoval. Nakonec nemohl dál a zmrzl poblí Zlatého návrší, stejn jako jeho pítel Václav Vrbata, který se na závody pišel podívat a z Jilemnice. Ten mu pjil svj kabát a epici. Nmec Emmerich Rath našel Hane leícího a pokoušel se ho dopravit do bezpeí. Bylo to nad jeho síly, a tak ho nechal asi po pl kilometru leet a rozjel se pro pomoc. Na Labskou boudu se dostal a ihned se ho vydala záchranná výprava hledat. Hane dopravili na Labskou boudu, ale oivovací pokusy byly marné. V tu dobu našel místní Nmec, který moc rozumu nepobral lye a u nich leícího lovka. Ten na nj volal, ale on nerozuml. A kdy pišel na Míseky, tak si vzpomnl, co vidl. Inenýr Fischer, editel závodu nepochyboval, e jde o Hane a tak se vypravil zpt na Zlaté návrší. Tam mue našel a myln se domníval, e jde o Hane. Pi transportu na Míseky se setkal s lidmi, kteí mu ekli, e Han je na Labské boud a mrtev. Po marných pokusech o oivení neznámý zemel. Druhý den v márnici ho bratr identifikoval jako Václav Vrbatu. O této události si lidé vypravují ji skoro sto let. Co se ale skuten stalo v tch asi dvou hodinách, kdy se Han setkal s Vrbatou, to se nikdy nedozvíme. Nkterá fakta se vytrácejí, jiná zveliují. A nám zbývá jen píbh o velkém hrdinství a pátelství mu, píznivc lyaství. A pro zajímavost, Hanova manelka tehdy nechtla, aby se závodu zúastnil, byla ve vysokém stupni thotenství. Tento píbh byl popsán v knize „Synové hor“ Františkem Koíkem a „Na hebenech vichice“  Miroslavem Rampou.
Pipravila Olga Kotaka
 
 
Další lánky autorky:
Sbratelská náruivost
Slena Sylva
Kup chleba a pikládej!
Anne Christina
Svt podle Wyetha
Devný talí
Václav Jansa
Bílá paní
Betislav Bartoš
Ukrytý hrad
Energie pyramid
Devné msteko
Hanácké Athény
Radegast
Blatná
Jantar a jantarová stezka
Joa Úprka
Adolf Kašpar
Jaroslav Seifert
Poslední carská rodina