Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Rostislav,
zítra Marcela.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak studenti v Nizozemí  financují své studium
 
Proto¾e se nyní i v Èeské republice pomalu mìní zpùsob financování studia, bude jistì dobré vìdìt, jak je to jinde ve svìtì. Komunisty a postkomunisty rozšiøované øeèi o tom, ¾e v kapitalismu mohou studovat jen bohatí to také trochu uvede na pravou míru. I kdy¾ studium samozøejmì není zadarmo. Ale tìm pilným a nadaným ze všech vrstev, je cesta otevøena.
 
Ka¾dý nizozemský student starší 18ti let na vyšším odborném studiu a ka¾dý student na universitì, èi jiném druhu vysoké školy – i mladší 18 ti let – má v principu právo na pøíspìvek státu k financování studia. Pøedtím na nìj dostávali jeho rodièe dìtské pøídavky.
Podmínkou pro obdr¾ení  tohoto pøíspìvku na studie je, aby se student zúèastòoval normálního celodenního plnohodnotného studia. Forma a zpùsob finanèní pomoci zále¾í také na tom, jaký obor  studuje, a na jeho bytové situaci. Pro nìkteré druhy studia, napøíklad medicínu, existuje v Nizozemí u¾ po léta tak zvaný „numerus clausus“, èili poèet studentù na fakultu pøijímaných je pøísnì omezen. Jen ti s nejlepším prospìchem se dostanou do u¾šího výbìru, odkud pak je losem urèováno, kdo mù¾e studovat. Syn mé pøítelkynì, dnes ji¾ dávno brilantní onkolog, který studoval v¾dy s výborným prospìchem, musel èekat rok , ne¾ byl na medicínu pøijat, tedy vylosován. Èekání si krátil studiem farmacie, pøíbuzného oboru, dokonce mu odpustili potom nìjaké zkoušky, které byly shodné s tìmi v prvním roèníku na medicínì. Pracoval v¾dy po celé prázdniny, vìtšinou v nìjakém kempinku v cizinì, (kvùli procvièování cizího jazyka) i pøi studiu veèer a v noci jezdil se sanitkou jako ošetøovatel, pomáhal v domovech pro nemocné seniory a podobnì. To je zde samozøejmé pro vìtšinu studentù i na støedních školách. Po veèerech a èást prázdnin mají krátkodobá zamìstnání, aby si ušetøili na rùzné své potøeby a také na dovolenou. Obsluhují napøíklad u Mac Donalda a v jiných podobných restauracích, v supermarketech doplòují regály nebo pracují v pokladnì, pomáhají sklízet sezónní zeleninu a ovoce. Mnozí také pomáhají starým lidem v domovech dùchodcù, chodí s nimi na procházku,  rozvá¾ejí jídlo, atd. Pracují i studenti, jejich¾ rodièe „na to mají,“, èili dìti by pracovat nemusely. (Vpravo mapka rozmístìní vysokých škol  v Nizozemí.)
Studenti na vysoké škole dostanou tak zvaný „prestatie beurs“, èili pøíspìvek podle toho, jak úspìšnì studují. Tento pøíspìvek je poskytován na vìtšinu studií, trvajících ètyøi roky. Po této dobì si mù¾e ka¾dý student s dobrými studijními výsledky ještì maximálnì tøi roky brát pùjèku (u IBG, Informatie Beheer Groep, organizace, která se speciálnì tìmito pùjèkami zabývá). Tento, jen na prospìchu studenta závislý pøíspìvek, se skládá ze základního pøíspìvku a tak zvané OK jízdenky na veøejnou dopravu. Doplòkový pøíspìvek je eventuálnì mo¾ný , závisí na pøíjmu rodièù. Tak¾e líný a špatnì studující hošík èi dívka musí mít bohaté rodièe, aby mohl studovat dlouho.
Jen¾e – pozdìji, a¾ budou shánìt zamìstnání, pùjde jen tì¾ko zatajit  zpùsob, jakým studovali a  té¾, jak dlouho, a jejich cena na „trhu práce“ velice klesne.
Výše základního pøíspìvku se øídí tím, kde student bydlí. Ka¾dý doma bydlící student dostane  68,55 Euro mìsíènì, student, který si musí zajistit bydlení napøíklad v podnájmu mimo domov dostane  211,09 Euro mìsíènì.
Maximální mo¾ný doplòkový pøíspìvek je  205,05 Euro pro ty, kteøí bydlí doma a  222,50 Euro pro ty, kteøí tuto výhodu nemají. Pùjèka, o které jsem u¾ hovoøila, je maximálnì  234,29 Euro mìsíènì. Peníze, které studenti platí za podnájem, èi studentský byt ( nìco, jako èeská kolej, ale tì¾ko se tam dostane místo) tvoøí nejménì tøetinu jejich finanèních prostøedkù. Ve všech nizozemských universitních mìstech je velký nedostatek bytù pro studenty a ti proto mnohdy musejí bydlet po celou dobu studia  nepohodlnì a draze. Za malièký pokojík na pùdì platila dcera našich pøátel, která studovala medicínu v Leidenu, 450 guldenù. A to je u¾ víc ne¾  pøed deseti lety.
Finanèní pøíspìvek na vyšší odborné studium, èili jak se v Nizozemí nazývá „beroepsonderwijs“ se také skládá ze základního pøíspìvku, studentské jízdenky OV a doplòovacího pøíspìvku. Student, který má mo¾nost bydlet doma, dostane 51.66 Euro, mimo domov samostatnì bydlící 194.20 Euro. Doplòkový finanèní pøíspìvek je i zde mo¾ný, závisí opìt na finanèní situaci rodièù. Té¾ si mù¾e student vzít pùjèku od IBG.
 
Pilná práce bude odmìnìna …
Pøíspìvek na studium se jmenuje „prestatiebeurs“ èili pøíspìvek za výkon, za studijní výsledky a je vlastnì vyplácen jako pùjèka. Jen kdy¾ student pilnì studuje a dosahuje v termínu dobrých výsledkù, stane se z této pùjèky dar. To platí jak pro základní pøíspìvek, tak pro studentskou jízdenku. Všechno je hodnoceno bodovým systémem a nepodaøí-li se studentovi získat dostateèné mno¾ství bodù, zùstává pøíspìvek pùjèkou, kterou musí po ukonèení studia splácet.Vlevo vidíte novou budovu Erasmovy university v Rotterdamu.
 
Jen v prvním studijním roce je tento základní pøíspìvek studentovi v¾dycky darován. Tato pomìrnì pøísná opatøení byla zavedena potom, co se zjistilo, ¾e pøílišná benevolence zpùsobila to, ¾e nìkteøí studenti studovali pøíliš dlouho, pøecházeli z oboru na obor, z fakulty na fakultu, vìnovali se rùzným radovánkám „gaudeamus igitur“ a jejich studijní morálka byla víc ne¾ mizerná.
 
Kolik musejí pøiplácet rodièe
Vláda poskytuje výše uvedené mo¾nosti financování studia a od rodièù je oèekáváno, ¾e pøíspìjí podle své finanèní situace. Vychází se z tak zvaného základního rozpoètu na mìsíc, èili budgetu, to znamená z toho, co student potøebuje na zaplacení studia, knih potøebných ke studiu, ¾ivotních potøeb a na nájem. Pøíspìvek rodièù studenta na vyšším odborném studiu se pohybuje mezi  246,50 Euro, co¾ je nejni¾ší mo¾ný pøíspìvek na bázi toho, ¾e student bydlí doma a je pojištìn u  zdravotní pojiš»ovny spolu s rodièi..
 
Pøíspìvek rodièù na studenta na universitì, èi jiné vysoké škole se pohybuje mezi € 222,50 Euro a¾  € 171.45 Euro mìsíènì. K tomu je ovšem nutno pøipoèíst základní poplatek, které platí ka¾dý student na zaèátku roku, školné èili collegegeld. Tento pøíspìvek se pohybuje mezi € 600 a¾ € 800, nìkdy podle druhu školy i více. Také jsou samozøejmì potøeba na zaèátku roku rùzné studijní pomùcky, jako dnes samozøejmý poèítaè a knihy. Na toto všechno si studenti šetøí bìhem prázdnin, aby pøispìli rodièùm, kteøí v¾dy nemohou tak snadno všechno zaplatit, pøedevším tehdy, kdy¾ mají studujících dìtí v rodinì víc. O všechny pøíspìvky si musí student osobnì a vèas po¾ádat. Doporuèuje se pøihlásit se pøed  1. kvìtnem toho roku, kdy má studentovi  zaèít školní rok. Døíve byly tyto finanèní pøíspìvky udìlovány benevolentnìji a také se tak nedbalo na délku studia. Stávalo se ovšem, ¾e mnozí studenti vlastnì po léta z tìch pøíspìvkù ¾ili, pøecházeli témìø bezdùvodnì celá léta z fakulty na fakultu,  kdy¾ zjistili, ¾e se jim studijní obor èi pøednášející profesor nezamlouvá a podobnì. ®ivot studentský, ¾ivot veselý. Jen¾e s tím je teï u¾ po nìkolik let konec a rodièe studentù to velice uvítali.
Døív ne¾ vezmete tu¾ku a papír, nebo kalkulaèku a zaènete sèítat a poèítat a vykøikovat, kolik to ti studenti mají penìz, bylo by dobøe, kdybyste si uvìdomili, ¾e jsou zde zcela jiné cenové relace, napøíklad nìkteré potraviny jsou mnohem dra¾ší ne¾ v ÈR. O cenách podnájmù jsem se u¾ zmínila.
Malý pøíklad : V¾dycky, kdy¾ pøijdu od kadeøníka, ke kterému chodím jen jednou za mìsíc, vzpomenu si pobavenì na jednu èeskou známou, která byla u nás kdysi  na návštìvì. Pøišla jsem tehdy od kadeøníka, ostøíhaná, pøibarvená a vyfénovaná a ona se mne zeptala, kolik jsem za tyto okrašlovací úkony zaplatila. Pøedlo¾ila jsem jí k nahlédnutí úèet, tehdy obnášel 120 guldenù.  1800 Kè, které jí po vynásobení patnácti vyšly, mi uvìøila jen proto, ¾e vidìla ten  úèet. Dnes máme Euro a já platím za stejné úkony kolem 80 Euro. U  kadeøníka v našem malém mìstì.
Znásobte si to prosím souèasným kurzem Eura. Seïte pøitom pro jistotu  na ¾idli.
 
Vìra Pokorná
Další èlánky autorky:
Cesta ke slušnosti
Swentiboldova stanice
Ochudých a bohatých penzistech
Jak jsme emigrovali - I.
Neobyèejný ¾ivot
Pink ribbon
Nordic walking
Co je to vlastnì ANWB
American hero a ¾eny
Ještì nìco o vìjíøích
Halloween
Den mrtvých