Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Leopold,
ztra Otmar.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Návod na peití v ím
 
Koloseum 
 
ím, té nazývaný jako Vné msto, je místem památek, které by alespo jednou za ivot mlo spatit oko kadého lovka. Je odrazem dávných as stejn jako djištm mladší historie. Ne nadarmo je tedy jedním z nejnavštvovanjších mst na svt. Všichni si zde toti pijdou na to své. Pokud jste v ím ješt nebyli a nemáte s tímto starobylým mstem svou zkušenost, najdete v tomto lánku praktické informace, které se vám budou hodit pedevším v pípad, e se chystáte do íma vydat na vlastní pst.
 
Mnoho turist míících do íma má samozejm pesnou pedstavu o tom, které atrakce si nenechá ujít. Informace o otevíracích dobách a vstupných jsou dostupné na mnoha webových stránkách. Dobrá zpráva je, e na vtšinu místních lákadel je vstupné zdarma. Zde nabízím krátký pehled toho, co všechno se dá v ím vidt:

 


Koloseum = amfiteátr z 1. století n.l. známý pedevším gladiátorskými zápasy, které mohlo sledovat a 50 000 divák.
Forum Romanum = starovké námstí, které bývalo v dobách antického íma centrem veejného dní.
Palatin = pahorek, na nm byl dle povsti zaloen ím, dnes na nm stojí zbytky paláce (od slova palatinus je odvozeno slovo palác).
 
Na toto starovké trio se mete podívat se vstupenkou, která do sebe integruje vstup na všechny ti památky. Abyste pedešli frontám, mete si vstupenku zakoupit online nebo si ji mete zakoupit u vchodu na Palatin (jihozápadn od Kolosea, u autobusové zastávky S. Gregorio), kde jsou mnohem menší fronty. Vstupenka stojí 12 Euro, pro obany Evropské unie do 25 let je vstupenka za 2 Eura. Me se stát, e na vstupence bude vyznaen pesný as vstupu do Kolosea, proto si ji zkontrolujte. I se zakoupenou vstupenkou se vám však me stát, e budete na vstup do Kolosea ekat i pár desítek minut. Tato památka patí k tm nejexponovanjším v ím a kadý návštvník podléhá kontrole. Je tedy logické, e je s frontami nutné poítat.


Forum Romanum

Circus Maximus = ímské antické sportovišt, které se nachází vedle Palatinu. Vstupné 12 E se platí zvláš (vstupenka zmínná výše zde neplatí).

Trajánv sloup = 30 m vysoký sloup postavený ke cti císae Traiana.

Bazilika svatého Petra = jedna ze ty ímských papeských bazilik, jeden z nejvtších kostel na svt, který byl vybudovaný na míst, kde byl podle tradice pohben po svém umuení sv. Petr. Na stavb se podíleli velikáni jako Raffael Santi, Michelangelo Buonarroti, Gian Lorenzo Bernini a další. K bazilice piléhá Námstí svatého Petra, které lemuje 17 m široká kolonáda se tymi adami sloup, nad nimi stojí 140 soch svtc z let 1667- 1669. Uprosted námstí stojí egyptský obelisk.

TIP: Pokud chcete navštívit Baziliku svatého Petra ve Vatikánu, rozhodn si pivstate a dorazte k bazilice u na zaátku otevírací doby. Vyhnete se dlouhým, nkdy a nkolikahodinovým frontám. Za ádnou cenu nezapomete vhodný odv – musíte mít zakrytá ramena, stehna a nejlépe také kolena. Outfit v podob tílka a kraásk tedy nepipadá v úvahu. Pokud vás v takovém odvu zastihnou bodyguardi u kontroly, pošlou vás bez milosti vystát frontu znovu – tentokrát ve správném obleení.

Vatikánská muzea = jeden z nejvtších komplex umleckých sbírek od starovku po souasnost. Jen pes Vatikánská muzea se mete dostat také do Sixtinské kaple, která je známá hlavn díky své vnitní renesanní výzdob, na ní se mimo jiné podílel i Michelangelo se svým výjevem Posledního soudu.

TIP: Poslední nedli v msíci jsou Vatikánská muzea zdarma, oteveno je ale pouze dopoledne.

Andlský hrad = pvodn rodinné mauzoleum císae Hadriána, dnes muzeum vnované historii budovy a íma.

Piazza Navona = barokní námstí se temi fontánami, z nich jedna je Fontána ty ek, která je personifikací ek Nilu, Gangy, Dunaje a Rio de la Plata, je symbolizují svtové koniny, kam v dobách vzniku fontány sahala papeská moc.

Pantheon = jeden z nejzachovalejších antických chrám na svt pocházející z doby Hadriánovy, pvodn byl zasvcen všem bohm (pan = vše, theoi = bohové).

Sloup Marka Aurelia = 30 m vysoký sloup na poest císae Marka Aurelia, jeho pedlohou byl Trajánv sloup.

Fontana di Trevi = fontána v pozdn barokním stylu, do které lidé házejí mince, aby se jim splnilo jejich pání.

TIP: Pokud chcete navštívit Fontanu di Trevi, nejlepší doba pro její návštvu je ráno v brzkých hodinách. Poté se k fontán nahrnou davy turist, které nejen neumoní udlat hezkou fotku, ale navíc dají prostor i kapsám.

 
 
Fontána di Trevi

Španlské schody = barokní schodišt ke kostelu Santa Trinita dei Monti, které je astým místem setkání mladých lidí.

TIP: Pokud se chcete vyhnout potíím, rozhodn na Španlských schodech nesvate ani neposedávejte.

Piazza del Popolo = námstí inspirované egyptským a antickým umním – v jeho stedu stojí egyptský obelisk se tymi nádremi napájenými lvy, kteí vrhají proud vody na tyi svtové strany, poté další dv fontány na západní a východní stran a nakonec barokní „kostely-dvojata“, které uzavírají námstí z jihu. Z námstí se lze vydat do rozlehlého parku.

Památník krále Vittoria Emanuela II = památník, který psobí spíše dojmem divadla, je oslavou sjednocení Itálie v roce 1870, kdy se prvním italským králem stal Viktor Emanuel II. Sochy nad sloupoadím pedstavují jednotlivé regiony, zcela nahoe dominují dv bronzová tyspeí, k vidní je také socha krále Viktora Emanuela II., okídlená socha Vítzství a ve stedu památníku pak stojí enská socha íma. U památníku mete spatit také dv stráe cti, které hlídají vný ohe, který tu doopravdy hoí.

 
 
Památník krále Vittoria Emanuela II.

Cestiova pyramida = náhrobek z roku 12 p. n. l., který si nechal postavit ímský úedník a knz Gaius Cestius Epulo. Cestiova pyramida se nachází u stanice metra Piramide.
 
                                 
Cestiova pyramida

Na klidnou prohlídku všech památek bych doporuila ti dny, akoliv by se celý ímský program dal zvládnout za dva. To by ovšem vyadovalo vysoké tempo bez dlouhých zastávek a velkou výdr. A ím je nejlepší si poádn vychutnat.

TIP: V nedli bývají památky i obchody zavené. Pokud jste tedy v ím pes nedli, naplánujte si radji relax na plái nebo jiný program nezávislý na otevíracích dobách.
 

Kdy plánovat cestu do íma?

Italové mají tém tímsíní prázdniny, tj. od plky ervna do plky záí. Na dovolenou ovšem jezdí nejastji v srpnu, kdy mají volno i italští rodie. Pokud se tedy chcete vyhnout davm, je lepší jet do íma bu v kvtnu, nebo a koncem záí. Tou dobou je navíc teplota v ím okolo 20 stup na rozdíl od letních 30 stup pod jasnou oblohou. Moe je nejteplejší v ervenci, v srpnu a zaátkem záí.

Jak se dostat do íma?

Do íma je nejpohodlnjší cestovat letecky. Vybrat si mete ze dvou letiš obsluhovaných bu spoleností Ryanair (letišt Ciampino), nebo spoleností Vueling (letišt Fiumicino).
Letišt Fiumicino leí u moe a skládá se ze tí terminál. Je tedy sice rozsáhlé, ale pi základní znalosti toho, jak letišt fungují, nebudete mít problém se na letišti vyznat. Smrovky vás bez problém navedou, kam potebujete. Doprava z letišt je rznorodá – mete si vybrat mezi autobusy, taxi nebo vlakem. Autobus je nejlevnjší variantou, nicmén cesta do íma trvá nejdéle. Nejrychlejší variantou (cca 30 minut) je vlak Leonardo Express, který ovšem vychází na 14 Euro. Kompromisem mezi rychlostí a cenou je vlak FL1, který jezdí ze stejného místa jako Leonardo Express, jízdenka stojí 8 Euro, cesta trvá zhruba 45 minut. Intervaly jsou zhruba po 20 minutách bhem dne. Pokud se rozhodnete pro cestování vlakem, jdte pirozen po smrovce Train. Po zakoupení jízdenky si ji nezapomete oznait ješt ped nástupem do vlaku (viz níe).

Doprava v ím

O italské doprav je všeobecn známo, e se píliš neídí jízdními ády. Pi naší návštv íma jsme se ovšem nesetkali s tím, e bychom se nemohli spolehnout na asy odjezd. V mstské doprav turisté nejvíce vyuívají lístky s oznaením BIT, jejich asová platnost je 100 minut nebo 1 cesta metrem. Lístky stojí 1,5 Eura. Dají se zakoupit v automatech, pímo u kasy na nádraích nebo v trafikách, kde vtšinou prodavai rozumí alespo elementární anglitin. Pokud budete hledat, kde si koupit lístek, sledujte bu anglické nápisy BUS TICKET, nebo italské nápisy BIGLIETTI, pípadn BIGLIETTERIA.
Dleité je jízdenku vdy oznait. To se dlá pímo v autobuse, kde záleí jak na smru vloení jízdenky, tak na tom, zda ji do strojku vkládáte lícem k sob i od sebe. Pokud vám strojek odmítá jízdenku pijmout, vkládáte ji špatn. Pokud cestujete vlakem, je nutné jízdenky oznait ješt ped nástupem do vlaku. K tomu slouí pístroje, viz na obrázku níe, kde je nutné sledovat pokyny – tedy zarovnat jízdenku doleva (prostor pro oznaení jízdenky je vtší ne jízdenka samotná).

 
                  
 

Plá Lido di Ostia

Akoliv je plá v podstat blízko msta, pekvapilo nás, e jsme se na ní cítili mnohem lépe ne na plái dál od íma. Setkali jsme se zde s píjemnjším pístupem, istším prostedím i lepší vybaveností. Ke konci sezóny zde navíc nebyl takový nával, pesto doporuuji vydat se na plá u v dopoledních hodinách, jeliko kolem obda pišlo nejvtší mnoství lidí a lehátka i sluneníky u byly rozebrané. Sluneník zde seenete zhruba za 5 Euro, lehátka za podobnou cenu za kus. Plá je písitá s pozvolným vstupem do moe.

A jak se na plá dostat? Lze vyuít autobusy nebo vlak. My zvolili radji vlakovou dopravu ze stanice Porta S. Paolo. Ta se nachází pímo u stanice metra s názvem Piramide. Ve vlaku platí stejný lístek jako v MHD, jeho asový rozsah bohat vystaí – cesta na plá trvá zhruba 30 minut. Vlak jede do konené stanice Cristoforo Colombo, zevnit vypadá jako metro a je oznaen jako RL (Roma Lido). Jezdí pravideln po 15 minutách. Vtšina lidí vystupuje na stanici Lido Centro, my jsme však popojeli trochu dále na stanici Stella Polare, co moná hrálo roli také v mnoství lidí na plái.

Další tipy do íma:

Pokud chcete zajít na dobrou zmrzlinu a mít opravdu velký výbr (a 150 druh zmrzliny), zajdte do tzv. gelaterie, jak Italové oznaují zmrzlináství, s názvem Della Palma zhruba 200 metr severn od Pantheonu. Za menší zmrzlinu (dva kopeky v kelímku, které bohat staí!) zde sice utratíte kolem 4 Euro, zato si ale pochutnáte.

Kafe si dávejte pouze na baru, kde za nj zaplatíte kolem 1 Eura. Pokud se necháte obslouit u stolu, vyjde vás to zbyten drá.

Hledáte-li místo, kam byste zašli na obd, mli byste pamatovat na to, e italská ristorante je velice formální restaurace, zatímco trattoria patí mezi jednodušší stravovací zaízení, kam spíše jako turisté s batohy na zádech zapadnete.

Pokud máte strach o dostatek vody, nemusíte se bát. Všude po ím jsou rozmístná pítka s pitnou vodou, kterou lze erpat bez poplatku.  Dle vlastní zkušenosti nám voda nezpsobovala ádné trávicí potíe.

Nekupujte si nic od pouliních prodejc. Nejene mají vysoké ceny (ale vám budou tvrdit, e vám danou vc dávají vlastn zadarmo), ale jejich innost je navíc nelegální. Vyvarujte se také toho, abyste si cokoliv od kohokoliv brali, i kdy bude tvrdit, e je to dárek, „protoe jste milí lidé“. Daný lovk chce hned poté za svj dar zaplatit nemalou ástku práv proto, e jste milí lidé. Bohuel spousta pouliních prodejc má dostatek odvahy na to, aby vám takovou vc vrazila do ruky, ani byste jim k tomu dali jakýkoliv  podnt. Proto bute pedevším na turisticky exponovaných místech ostraití.  To stejné platí o fotkách s místními vojáky, tzv. centuriony. Jsou schopni zastoupit  vám cestu a v podstat vás donutit k fotce, za kterou poté oekávají penitý obnos. V takových pípadech se nebojte být drazní.

Pár italských slovíek

Buon giorno. [buon dórno] = Dobrý den. (pouívá se ráno a dopoledne)
Buona sera. [buona sera] = Dobrý veer. (pouívá se odpoledne a veer)
Ciao. [áo] = Ahoj.
Arrivederci. [arivedéri] = Na shledanou.
Per favore. [per favóre] = Prosím. (ádost)
Prego [prégo] = Prosím. (odpov)
Scusi. [skúzi] = Promite.
Grazie. [grájce] = Dkuji.
Non parlo italiano. [non parlo italijano] = Nemluvím italsky.
Non capisco. [non kapísko] = Nerozumím.
sì [sí] = ano
no[no] = ne

Všechny cesty vedou do íma. Hodn štstí pi hledání té vaší!
 
Adriana Šindeláová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 09.10.2019  19:37
 Datum
Jmno
Tma
 09.10.  19:37 Adriana indelov
 02.10.  18:28 Ludmila
 02.10.  10:48 Vesuvjana dky
 01.10.  19:48 Adriana indelov
 01.10.  12:31 Von
 01.10.  06:03 miluna